140 likes | 297 Views
Fyzikální vlastnosti nerostů I. Přírodopis 9.ročník Mgr. Daniela Ponertová. Hustota. Fyzikální veličina Značka Podíl hmotnosti látky ( m ) a jejího objemu ( V ) Jednotka kg/m 3 ; g/cm 3 vzorec = Příklad: zemské kůry je 2,7 g/cm 3 až 2,8 g/cm 3
E N D
Fyzikální vlastnosti nerostů I Přírodopis 9.ročník Mgr. Daniela Ponertová
Hustota • Fyzikální veličina • Značka • Podíl hmotnosti látky (m) a jejího objemu (V) • Jednotka kg/m3; g/cm3 • vzorec = Příklad: zemské kůry je 2,7 g/cm3 až 2,8 g/cm3 největší hustotu mají ryzí kovy platina 21 g/cm3 a zlato 19,3 g/cm3 • velká hustota se využívá při těžbě (rýžování)
Připomeňme si: • Molární hmotnost (M) • Je podíl hmotnosti vzorku látky (m) a jeho látkového množství (n): • M = g/mol
Vypočítejte molární hmotnost látek (porovnejte s hustotami nerostů): a) • sulfidu olovnatého, PbS (hustota galenitu je 7,2 g/cm3 až 7,6 g/cm3) b) • chloridu sodného, NaCl (hustota soli kamenné je 2,2 g/cm3) V matematicko – fyzikálních tabulkách vyhledejte hustotu: stříbra, mědi, grafitu a diamantu
Tvrdost • Tvrdost nerostu t • Schopnost nerostu odolávat mechanickému působení cizích předmětů • Čím více jsou stavební částice nerostu vzájemně poutány pevnějšími vazbami, tím kladou jeho povrchové částice větší odpor proti narušení
Určování tvrdosti nerostů • Tvrdost neznámého nerostu srovnáváme s tvrdostí nerostů z desetičlenné stupnice tvrdosti • Tzv. Mohsova stupnice tvrdosti – sestavená v roce 1820 • Obsahuje nerosty: • od nejměkčího (mastek, t= 1) • k nejtvrdšímu (diamant, t= 10)
Štěpnost • Schopnost nerostů oddělovat se při mechanickém působení podle rovných lesklých ploch • nožem, dlátem, kladívkem… Štěpnost může být: • výborná (slída, sádrovec) • velmi dobrá (kalcit, galenit, sůl kamenná) • dobrá ( fluorit, amfibol) • nedokonalá (křemen, granát)
Lom • Nerovné plochy při rozbití nerostu Druhy lomu: • lasturnatý (křemen)
Pevnost a soudržnost • Pevnost – je schopnost nerostu odolávat tlaku, tahu nebo nárazu • Soudržnost nerostu – je schopnost jeho stavebních částic zůstávat pohromadě (zkoumáme ji ohýbáním nebo tahem, úderem…)
Podle pevnosti a soudržnosti rozlišujeme nerosty: • a) křehké – při nárazu nebo tlaku se úlomky nerostu rozletí (kalcit, křemen) • b) jemné – při nárazu se nerost rozdrtí a úlomky se rozpadají v prášek (tuha, síra) • c) tažné a kujné – mění při úderu svůj tvar, roztepávají se (kovy)
Prameny: • V.Černík, Z.Martinec, J.Vítek: Přírodopis 4