Příspěvek EMS k udržitelnému rozvoji

1. Příspěvek EMSk udržitelnému rozvoji Výsledky projektu VaV „Environmentální účetnictví“

2. Úvod • Cílem bylo provedení analýzy skutečných přínosů EMS pro udržitelný rozvoj podniků • Hypotézy • EMS umožňuje podniku, aby lépe naplňoval představy a požadavky, kladené na něj různými zainteresovanými stranami • Zavádění EMS v podnicích podporuje snahy o dosažení, resp. nastoupení cesty udržitelného rozvoje • Mezi přínosy různých úrovní environmentálního řízení existují podstatné rozdíly pokud jde o příspěvek k udržitelnému rozvoji • Existuje úzká propojenost a vzájemná podpora mezi EMS a EMA

3. Dotazníkové šetření • V průběhu dubna - června 2005 byl vytvořen dotazník a následně obeslány příslušné podniky a organizace • Otázky vztahující se ke všem pilířům – ekonomickému, environmentálnímu, sociálnímu a konkurenceschopnosti

4. Struktura dotazníku • Základní údaje o podniku a respondentovi • Chápání pojmu udržitelný rozvoj na úrovni podniku • Ekonomická oblast • Environmentální oblast (vliv podniku na ŽP) • Sociální oblast • Úroveň environmentálního řízení v podniku • Přínosy a náklady zavedení EMS • Komunikace se zainteresovanými stranami (environmentální reporting) • Ekonomické důsledky působení podniku na ŽP (environmentální účetnictví)

5. Návratnost a problémy • Celkem bylo obesláno 1265 podniků, doručených bylo 1255. Do října 2005 zaslalo zpět vyplněný dotazník 224 podniků (návratnost = 17,84 %, z čehož elektronicky 36,61 %) • Malá návratnost u podniků s nižší úrovní environmentálního řízení (necertifikovaný, příp. žádný EMS) • Některé otázky zůstaly mnohými podniky nezodpovězeny (leckdy se jednalo i o více než 25% odpovědí)

6. Hodnocení • Odpovědi byly převedeny do tabulkového procesoru MS Excel • Vyhodnoceny v horizontální rovině příspěvku jednotlivého podnikového EMS k udržitelnému rozvoji a vertikálně v rámci jednotlivých otázek.

7. Předmět činnosti

8. Počet zaměstnanců • Počet zaměstnanců za kalendářní rok 2004. • Nejvíce bylo ve zkoumaném vzorku zastoupeno středních podniků, kterých bylo jen o 2 procenta více než podniků velkých.

9. Funkce respondenta v podniku zmocněnec pro systémy řízení, zásobovač, výrobně technický ředitel, vedoucí technické obsluhy výroby + EMS+BP+PO, vedoucí provozu OŽP, vedoucí oddělení životního prostředí a havarijního plánování, vedoucí laboratoře, metrolog,

10. Znalost definice UR, nejvýstižnější

11. Otázka 13. Necelých sedmdesát procent dotazovaných pracuje v rámci podniku s pojmem udržitelného rozvoje, protože jde ve většině o podniky s EMS.

12. Otázka 14.

13. Otázka 14. Proč? • využívá ekologicky šetrné technologie • využíváme hmoty, které by jinak skončily na skládkách • využívání BAT, snižování všech druhů emisí do životního prostředí, čistší produkce • využívání nových energetických zdrojů, účast na envi. projektech • využíváním druhotných surovinových zdrojů • vyvíjí a uvádí do výroby nové výrobky s lepšími envi. vlastnostmi • vyvíjíme a dodáváme systémy automatizovaného řízení procesů v průmyslu a dopravě, které kromě jiných přínosů šetří environmentální zdroje a prostředí • vývoj nových informačních technologií je důležitý pro současné a budoucí generace • vývoj technologie na zpracování odpadů

14. Otázka 17. Nadpoloviční většina podniků se vidí na úrovni obce jako významný ekonomický subjekt, četnost významnosti se směrem k většímu regionu potažmo celé republice úměrně zmenšuje. Na úrovni kraje je pozice téměř poloviny podniků spíše neutrální, ani významná ani nevýznamná.

15. Otázka 22.

16. Otázka 39. – 41.

17. Hodnocení příspěvku EMS k UR • Zhodnocení podniku z hlediska jeho ekonomické výkonnosti (ekonomický pilíř) • Zhodnocení podniku z hlediska vlivu jeho činnosti na životní prostředí. (environmentální pilíř) • Zhodnocení podniku z hlediska sociálních aspektů (sociální pilíř) • Zhodnocení podniku z hlediska jeho konkurenceschopnosti • Zhodnocení celkové úrovně udržitelného rozvoje podniku • Zhodnocení úrovně environmentálního řízení podniku • Zhodnocení vzájemných vazeb (závislosti) mezi úrovní environmentálního řízení podniku a jeho úrovní udržitelného rozvoje

18. Metodika hodnocení • Pro hodnocení byla zvolena škála od 0 (nejhorší) do 5 (nejlepší) • Celkové zhodnocení každého pilíře = vážený průměr z jednotlivých otázek • Hodnocení UR = průměrná hodnota z jednotlivých pilířů (stejná váha pro všechny pilíře)

19. Hodnocení podle velikosti podniku

20. Hodnocení podle velikosti podniku • Vyšší úroveň environmentálního řízení i udržitelného rozvoje vykazují velké podniky, zatímco u malých a středních podniků (SMEs) jsou tyto hodnotu pod zjištěným průměrem

21. Hodnocení podle formálního EMS

22. Hodnocení podle formálního EMS • Nejvyšší hodnoty UR vykazují podniky s ISO 14001, zatímco podniky s EMAS, u nichž byly očekávány nejlepší výsledky, takové úrovně nedosahují • Velmi malý počet podniků s registrací EMAS ve výzkumu => vzorek není dostatečný a statisticky významný • To samé platí i o podnicích bez certifikace.

23. Vztah EMS a UR - korelace • Zjistit, zda úroveň UR podniku závisí na úrovni jeho environmentálního řízení • Korelační koeficient = 0,23 => existuje určitá závislost, nicméně jen velmi slabá • Na závislosti se nejvíce podílí pilíře environmentální a sociální (u velkých podniků namísto sociálního pilíř konkurenceschopnosti)

24. Vztah EMS a UR - korelace

25. Vztah EMS a UR - korelace • S rostoucí úrovní environmentálního řízení roste i podíl podniků dosahujících vyšších úrovní udržitelného rozvoje • Rozptyl hodnot je však natolik veliký, že nelze grafem proložit funkci, která by ukázala zcela jasnou závislost úrovní EMS a UR

26. Závěr Hypotézy • zavádění EMS v podnicích podporuje snahy o dosažení, resp. nastoupení cesty UR • mezi přínosy různých úrovní environmentálního řízení existují podstatné rozdíly pokud jde o příspěvek k UR se nepodařilo prokázat

27. Závěr • Nelze říci, zda zavedení EMS v podniku vede k jeho lepšímu naplňování požadavků UR, neboť ve výzkumu dominují odpovědi podniků, které EMS zavedeno mají (96%) • Chybí tak dostatečně veliký a statisticky významný vzorek podniků bez EMS, vůči kterému by bylo možné výsledky certifikovaných podniků porovnávat

28. Závěr • Závislost mezi úrovní environmentálního řízení v podniku a UR je velmi slabá • Také v tomto případě chybí průkazný kontrolní vzorek podniků, neboť 91% odpovědí pochází od subjektů certifikovaných podle ISO 14001 (úrovní environmentálního řízení se jedná o zhruba stejně kvalitní podniky)