EU, USA a globální vládnutí

1. EU, USA a globální vládnutí Transatlantické vztahy

2. Globální vládnutí • Tradiční mezinárodní systém • od Vestfálského míru, systém států • Teprve v 19. století vznikají první mezinárodní organizace a dochází k rozvoji mezinárodního práva • Mezinárodní organizace vznikají v důsledku rostoucí komunikace mezi státy → objevují se témata a problémy, které vyžadují mezinárodní spolupráci

3. Globální vládnutí • Tradičními tématy vztahů mezi státy byly: • bezpečnost (válka/mír) a obchod • Nejprve se ustavují organizace ekonomické a technické → usnadňující obchod a transfer zboží, slaďování technický norem • Rýnský navigační akt, Mezinárodní telegrafická unie, Světová poštovní unie… • Mezinárodní pravidla a normy byly platné potud, pokud je státy uznaly → selhání MO (Společnost národů) • Tento systém trval do 2. světové války

4. Globální vládnutí • Změny po 2. sv. válce • Větší propojenost a závislost mezi státy • Zničující dopad 2. sv. války, potřeba spolupráce mezi státy • Zakládají se nové organizace a jejich počet neustále roste • Významné organizace jako OSN, NATO vznikají pod patronací USA, jiné RVHP a Varšavský pakt pod patronací SSSR

5. Globální vládnutí • Teorie hegemonické stability (Keohane) • Vznik a fungování MO je závislé na existenci hegemona v MS • Ten zakládá MO, aby prosadil své zájmy a hodnoty, využívá k tomu své moci a bohatství a nese náklady jejich existence • Efektivita MO závisí na moci hegemona → když klesá, klesá i podpora MO, kterou založil

6. Globální vládnutí • Př.: vysvětlení vzniku a fungování OSN • Hlavní sponzor USA (hegemon v r. 1945) • Cíle OSN odpovídaly zájmům USA • V prvních letech RB přijímala americké iniciativy a první tři roky byla považována za efektivní MO • Změna v r. 1949: SSSR získalo jadernou zbraň, Čína se stala komunistickou zemí → konec efektivity RB • USA se místo OSN soustředily na NATO (dominance USA) • OSN fungovala pouze, pokud mocné státy chtěly, aby fungovala

7. Globální vládnutí • Po 2. sv. válce a zejména od 70. let se objevují stále nová témata, která v mnohém přesahují tradiční formy spolupráce mezi státy • Vedle bezpečnosti a obchodu i životní prostředí, lidská práva, potraviny, děti apod. • Roste počet aktérů: • Vedle států roste vliv nestátních aktérů

8. USA a mezinárodní organizace • Vztah vyplývá z americké kultury a tradic • Výrazný vliv mají domácí faktory • Pocit americké výjimečnosti (american exeptionalism) • Prvek misionářství v ZP → šíření amerických hodnot a způsobu vlády

9. USA a mezinárodní organizace • Zároveň do toho vstupují i střety mezi hlavními domácími proudy v otázce role USA ve světě • Izolacionismus • Internacionalismus • USA - supervelmoc, vojenská síla (hard power) • Multilateralismus je pouze jednou z možných cest ZP

10. USA a mezinárodní organizace • Vztah USA k MO po 2. světové válce • Tvůrci mezinárodního systému → stojí u počátku všech hlavních mezinárodních organizací (OSN, MMF, SB, GATT) • Vyplývalo to ze situace, která nastala po 2. světové válce • Ekonomická a vojenská supervelmoc • Domácí faktory byly příznivé → během 2. sv. války president Roosevelt podporoval mezinárodní spolupráci a chtěl překonat izolacionistickou politiku, která dominovala 20. a 30. létům • USA do MO prosazují svoje hodnoty a postupy

11. USA a mezinárodní organizace • Nadšení pro MO nebylo absolutní a snaha chránit se před některými důsledky → zasahování MO do domácí politiky. • V USA se formuje opozice proti přijímání mezinárodních dohod a norem • Př. Brickerův dodatek → omezení rozsahu ratifikace mezinárodních dohod, Eisenhower zastavil přijetí dodatku, ale výměnou musely USA odstoupit od jednání o přijetí Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy (1948) a dalších úmluv OSN o lidských právech. • Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy byla přijata až v r. 1989

12. USA a mezinárodní organizace • Mnohé další mezinárodní úmluvy byly přijaty se značným zpožděním nebo vůbec. • Mezinárodní pakt o občanských a politických právech až v r. 1992 • Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace až v r. 1994 • Teprve v r. 1991 USA přijaly úmluvu, která zakazovala nucené práce. • V současnosti např. USA nepřistoupily k Dohodě o zákazu nášlapných min

13. USA a mezinárodní organizace • Přijímání mezinárodních dohod: • 1993-2000: • 40 mezinárodních dohod → Senát jich schválil 31, u nich k 24 připojil podmínky, za kterých je přijme • Kolem r. 2000 USA přijalo jen 12 z 27 úmluv OSN • Na druhé straně USA plní mezinárodní dohody a normy i ty, ke kterým nepřistoupily x jiné státy, které dohody přijaly, ale neplní • Někteří autoři (Ruggie) charakterizují přístup USA jako „compliance without ratification“

14. USA a mezinárodní organizace • Nejednoznačný přístup k MO bývá vysvětlován jednak jako pojímání MO jako „nástroje americké ZP“ • Jako supervelmoc se jen stěží přizpůsobí situaci, kdy jeden stát má jeden hlas (systém OSN, WTO) • Na půdě MO převažují státy, které plně nesdílejí americké hodnoty → mohou přijmout rezoluce, které jsou hodnotově USA cizí • Přesvědčení, že vláda musí být kontrolovaná občany → část elity nedůvěry k mezinárodním institucím, u kterých je veřejná kontrola nižší

15. USA a mezinárodní organizace • Vztah se také odvíjí od charakteru mezinárodního systému • 90. léta-poč. 21. st. – USA supervelmoc • V současnosti rostou další státy (Čína, Indie, Rusko) → větší podpora mezinárodním řešení • Snaha začlenit tyto státy do MO a tak je zavázat k dodržování společných norem

16. USA a mezinárodní organizace • Obama: • Vyhlásil „new era of engagement“ • Důraz na mezinárodní instituce, ale omezený • Přístup k MO je charakterizován jako pragmatický • Multilateralismus • Projevy: např. zvolení USA do Rady OSN pro lidská práva • Zapojení do jednání o změně klimatu • USA podpořily proměnu jednání G-8 na jednání G-20 v obchodních záležitostech

17. USA a mezinárodní organizace • Podpora MO je pragmatická → zapojení do MO je lepší než snižovat jejich roli • MO v zájmu USA • Chce více zapojit nové aktéry – Čína • Využít MO pro posílení role USA • USA vnímají mezinárodní instituce a spolupráci jako možnost ZP, ale ne jako nutnost • Pokud je to výhodné, jednají v rámci MO

18. EU a mezinárodní organizace • Prosazování efektivního multilateralismu – hlavní roli by ve světě měla hrát OSN (Evropská bezpečnostní strategie) • Faktory: • historie Evropy → rozčleněna do mnoha národních států • Obchodní státy → podstatná je pro ně stabilita v mezinárodním systému, podpora předvídatelného mezinárodního prostředí • Války (1. a 2. světová válka x USA) → spolupráce na vytvoření stabilního prostředí

19. EU a mezinárodní organizace • Charakter samotné Unie → vyjednávání, kompromis • Pozitivní zkušenost ze spolupráce mezi státy • EU slouží i jako model pro globální mezinárodní organizace

20. EU a mezinárodní organizace • Strategie EU: • Mezinárodní spolupráce je podmínkou pro řešení světových výzev → bez OSN by došlo ke zhroucení mezinárodního systému budovaného po 2. světové válce • Podpora dodržování mezinárodního práva a Mezinárodního trestního soudu • Posílení současné mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí

21. EU a mezinárodní organizace • Role EU v MO je podstatná • 27 členských států tvoří poměrně silný blok zemí • v některých MO (např. WTO) je vedle členských zemí zastoupena i Komise reprezentující EU jako celek → fakticky 28 členů • EU hodně přispívá do rozpočtu MO • EU má podstatné zastoupení, ale přesto tomu neodpovídá její vliv • Především v ekonomických a finančních institucích získávají větší vliv noví aktéři (Čína, Indie, Brazílie)

22. EU a mezinárodní organizace • Problémy: • MO jsou postavené jako vládní organizace → členy jsou jednotlivé státy, to ovlivňuje strukturu MO a způsob jednání • Malý prostor pro zástupce EU jako celek • Komise vytváří své diplomatické mise → neformálně lobbuje, její zástupci jsou pozorovatelé v jednáních, ale nemůže hlasovat • EU není schopná dosáhnout shody a jednat jednotně, různé země mají různé zájmy

23. USA, EU a reforma OSN • Významné reformy během mandátu Kofiho Annana: • Vnitřní institucionální reforma → změny v organizační struktuře OSN • Byly vytvořeny nové řídící struktury Sekretariátu, reorganizace odborů, reformova personální politiky • Vnější reforma • Ke změnám docházelo pomaleji • Deklarace tisíciletí

24. USA, EU a reforma OSN • Reforma Rady bezpečnosti • Ohledně složení se objevily 2 návrhy: • 1997 malajský diplomat Razali představil návrh na rozšíření počtu stálých a nestálých členů → celkový počet byl 24 • Stálí členové: 2 nová stálá místa by připadla Japonsku a Německu, 1 země LA, Afriky a Asie • Nestálí členové: 4 nová místa → Afrika, Asie, LA a Východní Evropa • Návrh nezískal podporu středně velkých zemích jako Itálie • Itálie navrhla zachovat počet stálých a nestálých členů a rozšířit RB o dalších 8, na kterých by se střídalo 24-30 vybraných států (polostálí členové)

25. USA, EU a reforma OSN • Reforma Valného shromáždění OSN • Univerzální fórum, kde každá země má jeden hlas → neodráží rozložení sil ve světě • Snaha o zvýšení významu VS a jeho racionalizace • Hospodářská a sociální rada • Posílení a vyjasnění role tohoto orgánu • Poručenská rada • Nalezení nového smyslu existence

26. USA, EU a reforma OSN • 2004: Kofi Annan předložil zprávu Naše sdílená odpovědnost: kolektivní bezpečnost v 21. století • Propojil tři cíle rozvoj, mír a bezpečnost • Novým hrozbám musí odpovídat i nová institucionální architektura • Reforma RB • 1. návrh rozšíření o 6 stálých členů a 3 nestálé • 2. návrh chce zřídit 8 polostálých míst s 4letým mandátem

27. USA a OSN • USA patří k hlavním přispěvatelům do rozpočtu OSN (22 %) • Patří také k hlavním kritikům této organizace • Americký postoj k OSN bývá charakterizován jako pragmatický → cílem je zefektivnit OSN a co nejvíce ji uvést do souladu s americkými zájmy • Největší soulad mezi USA a OSN panoval v 40. letech.

28. USA a OSN • Kritika: • Normotvorná práce OSN • v mnoha oblastech překračuje své meze • Jedná se o otázkách, které patří k debatě na domácí scéně • Např. odsouzení trestu smrti, kontrola zbraní, Dohoda o zákazu nášlapných min • Kritika fungování některých orgánů OSN, zejména Valného shromáždění a Komise pro lidská práva (později Rady pro lidská práva) • Napětí vzniká tím, že všechny země mají stejný hlas jak demokratické, tak nedemokratické země

29. USA a OSN • Samotný systém OSN je nákladný, příliš složitý, pomalý v rozhodování • Komise OSN pro lidská práva • Součástí jsou i nedemokratické země, které porušují lidská práva • Členské státy ale nejsou schopny se dohodnout na přísnějších podmínkách členství • Reforma Komise a přetvoření na Radu • Teprve, až nastupuje Obama, USA vysílají do Rady svého zástupce • Financování • Programy OSN musí být efektivní, konec plýtvání, duplikace, podpora racionalizace programů • I návrhy na dobrovolné financování OSN

30. USA a OSN • Reformy by měly směřovat k tomu, aby byla OSN více odpovědná • Měl by nad ní bdít vnější auditor (např. generální inspektor) • Vynucení odpovědnosti úředníků OSN • Posílení role Úřadu pro vnitřní kontrolní služby

31. EU a OSN • EU je v OSN reprezentováno členskými státy a delegací Komise u OSN • Postoj vyplývá ze závazku k efektivnímu multilateralismu. • EU prosazuje posílení OSN v mezinárodním systému a její reformu → reprezentativnější, transparentnější jednání a efektivnější. • Bez OSN by došlo ke zhroucení mezinárodního systému budovaného po 2. světové válce

32. EU a OSN • Podpora reforem řízení OSN • Reforma RB přináší neshody mezi členskými zeměmi • 1. Rozšíření počtu stálých a nestálých míst → Německo • 2. Polostálí členové → Itálie, Holandsko, Švédsko a Španělsko • Neshodnou se, zda by v RB mělo být vytvořeno stálé místo pro EU • Reforma financování → revize programů

33. EU a OSN • EU se zasazuje o reformu operačních aktivit → podporuje OSN jako mediátora konfliktů a preventivní diplomacii • Pro mezinárodní řešení klimatických změn, což jsou klíčové priority OSN i EU • OSN by podle EU mělo hrát klíčovou roli v tvorbě mezinárodní dohody o klimatických změnách po r. 2012 • Boj proti terorismu → mezinárodní normy ohledně terorismu • Odzbrojení, kontrola zbraní a nešíření → posílení mezinárodních dohod a OSN • Podpora dodržování lidských práv