Zhojená bojová poranění lebky a dlouhých kostí (Broumovská kostnice, XIII. - XVIII. století)

1. Zhojená bojová poranění lebky a dlouhých kostí (Broumovská kostnice, XIII. - XVIII. století) Pospíšilová B., Procházková O., Hottmar P.1, Hodačová Z., Slížová D., Krs O. UK v Praze, LF v Hradci Králové, Ústav anatomie a 1Ústav soudního lékařství Text (bez obrázků) publikován v: Nové poznatky v morfológii. Súbor vedeckých prác. (K. Belej, ed.). JLF - UK v Martine. 2001: 164 - 5.

2. Úvod • Prezentované paleopatologické nálezy čerpají z osteologického souboru, získaného pro hradecký anatomický ústav v letech 1970-1971 ze zrušené kostnice při kostele sv. Petra a Pavla v Broumově. Broumovský farní kostel sv. Petra a Pavla byl zbudován i s přilehlým hřbitovem uprostřed Broumova v roce 1258 (3). Poněvadž čítal malý počet hrobových míst - za posvěcenou byla tehdy považována pouze půda do vzdálenosti 30 kroků od hřbitovních zdí (7), byla při něm následně zřízena také kostnice. Dle archivních materiálů pocházejí poslední zmínky o pohřbech zde konaných z roku 1786. Později byl hřbitov zcela zrušen a veškeré exhumované kosti přeloženy do kostnice (3). • V období XIII.-XVIII. století trpělo město Broumov pro svou exponovanou zeměpisnou polohu opakovanými válečnými konflikty. Válečná vřava se přehnala přes město několikrát již během válek husitských. Během války třicetileté trpělo město jak častými taženími vojsk, tak opakovanými morovými epidemiemi. V letech 1740-1767, během válek proti pruskému králi Bedřichu II., byl Broumov znovu těžce zkoušen. Zejména třetí z těchto válek, zvaná sedmiletá, zasáhla město velmi tvrdě (2). • Materiál, metodika • Studovaný osteologický soubor zahrnuje kosterní ostatky populace z období XIII. - XVIII. století. Čítá 745 lebek, z toho 98 lebek nedospělých jedinců (zastoupeny jsou kategorie infans I, infans II, juvenis), větší zbytek tvoří lebky dospělých mužů a žen (v zastoupení kategorií adultus, maturus i senilis) a několik stovek izolovaných kostí lebečních, kostí končetin i kostí osového skeletu. • Nálezy zhojených a hojících se bojových poranění lebky a dlouhých kostí jsme hodnotili aspekcí. U části pozitivních nálezů na lebkách byl vzhled zhojených ran studován nejen z pohledu na lebky zevně, ale také z pohledu do dutiny lebeční po rozříznutí lebek. Všechny nálezy byly zaprotokolovány, zajímavé nálezy fotograficky zdokumentovány pomocí digitálního fotoaparátu Camedia 3030ZOOM, Olympus. • Výsledky, diskuse • Zhojené či hojící se rány jsme nalezli u 46 lebek, z toho u 38 lebek mužů, u 2 lebek žen a u 3 lebek dětí. Ve 3 případech, kdy se jednalo o fragmenty lebky, nebylo možno pohlaví jednoznačně určit. Dle robusticity

3. kalvy jde však zřejmě i zde o lebky mužské. Na lebkách jsme diagnostikovali především rány sečné a impresivní fraktury - oba tyto typy poranění jsou zastoupeny prakticky stejným dílem, kdežto zhojená bodná rána byla zaznamenána pouze jedenkrát. U 15 lebek jsou poranění vícečetná. Sečné rány, stejně jako impresivní fraktury, jsou časté v lokalizaci frontální (útočník i oběť agrese v čelném postavení) a v lokalizaci okcipitální či parieto-okcipitální (velmi pravděpodobně “dobití” protivníka ležícího čelem k zemi). Většina poranění lebky, včetně sečných ran pronikajících celou tloušťkou kalvy, se hojila per primam. U rozsáhlého traumatu lebky s rozlámáním stěn orbity a s otevřením paranazálních sinů jsou však jasné známky hojení per secundam, se sekvestry a píštělemi. Na jedné z lebek byla v místě traumatického poškození následně provedena trepanace, která jeví známky hojení. Na lebkách byly vedle hojících se a zhojených ran zaznamenány rovněž rozsáhlé devastující rány bez známek vitální reakce. Přestože některé z těchto ran mohly být – a dle jejich charakteru zřejmě také byly - zasazeny intravitálně a staly se tak bezprostřední příčinou smrti, nelze je s naprostou jistotou odlišit od arteficiálního postmortálního poškození lebky a do souboru zavzaty nebyly. Na dlouhých kostech je zajímavým nálezem tangenciální sečná rána diafýzy femuru, která musela být způsobena v horizontální poloze kosti, nejspíš tedy u jezdce sedícího na koni. Pozornost budí i suspektní nález “obranné fraktury” levé ulny (oběť agrese si zřejmě levým předloktím chránila obličejovou část hlavy proti útočníkovi). Vzhledem k charakteru ran (1,4,5,10,11,12) a k výše uvedeným historickým okolnostem, kdy město Broumov postihla v období XIII.-XVIII. století řada válečných konfliktů (2), je vysoce pravděpodobné, že nalezená zhojená a hojící se poranění kostí jsou vesměs bojového původu, způsobená dobovými pěchotními typy zbraní – např. meči, šavlemi, těžkými dvojručními meči, válečnými sekyrami, palcáty, kladivy a sudlicemi (6,8,9). V tomto kontextu nepřekvapuje proto skutečnost, že ve studovaném osteologickém souboru jsou rány častým nálezem a že se v drtivé většině jedná o poranění mužů. Jednoznačně převládají rány na lebkách, zde především rány sečné a impresivní fraktury. Nalezena byla jediná zhojená rána bodná, zcela chybějí rány střelné.

4. Souhrn Předkládaná práce popisuje zhojená poranění lebky a dlouhých kostí, která byla nalezena v osteologickém souboru, datovaném do období XIII.-XVIII. století. Vzhledem k charakteru ran i k historickým skutečnostem je vysoce pravděpodobné, že jde vesměs o válečná poranění, způsobená dobovými pěchotními typy zbraní. Literatura 1. Aufderheide AC, Rodríguez-Martín CR. Human paleopathology. Cambridge, 1998:478. 2. Broumov – město posvěcené dílem Aloise Jiráska. MNV v Broumově, 1948:62. 3. Cechner A. Soupis památek historických a uměleckých v okrese Broumovském. Praha,1930:320. 4. Courville CB. War Wounds of the cranium in the middle ages. I. As disclosed in the skelatal material from the battle of Wisby (1361 A.D.). Bull Los Angeles Neurol Soc 1965;30:27-33. 5. Courville CB. War Wounds of the cranium in the middle ages. II. As noted in the skulls of the Sedlec ossuary near Kuttenberg, Czechoslovakia. Bull Los Angeles Neurol Soc 1965;30:34-44. 6. Drobná Z, Durdík J. Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské. Praha: Naše vojsko, 1956:101. 7. Jöckle C. Memento mori. Historie pohřbívání mrtvých. Praha: Knižní klub a Balios, 2000:159. 8. Klučin P. Třicetiletá válka. Obraz doby 1618-1648. Paseka, 2000:409.99 9. Klučina P, Romaňák A. Člověk, zbraň a zbroj v obraze doby. 5.-17. stol. I. díl. Praha: Naše vojsko, 1983: 282. 10. Pavrovský J. Poranění lbi a mozku. Praha: Avicenum, 1977:158. 11. Tesař, J. Soudní lékařství. Praha: Avicenum, 1976:659. 12. Vyhnánek L, Velemínský P. Patologické nálezy na lebkách z kostnice v Budyni nad Ohří. Čas nár Mus 1993;161:35-45.

5. 2 Vyzvednutí kostí - Broumov 1970/1971

6. 3 Hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla v Broumově s kostnicí (šipky). Stav v r. 1710 (dobová kresba).

7. 4 Kostel sv. Petra a Pavla s budovou kostnice (šipka). Stav v r. 1918, kdy hřbitov byl již zrušen.

8. 5 Ozbrojené konflikty, spojené s drancováním města a zabíjením obyvatel, postihly Broumov několikrát za válek v době husitské.

9. 6 Během třicetileté války byl Broumov opakovaně pleněn Švédy i císařským vojskem.

10. Tab.1. Počty lebek se zhojenými ranami

11. Tab.2. Druhy ran na lebkách a jejich počty

12. 7 Zhojená frontální impresivní fraktura oválně miskovitého tvaru (38x15 mm) s nerovnou spodinou. Lebka č. 157, muž.

13. 8 Zhojená sečná rána (70 mm) vedená kolmo na čelní kost. Okrajové fisury (zelené šipky). Lebka č. 139, muž.

14. 9 Sečná rána (75 mm) okcipito-parietálně vpravo, zhojená s defektem. Okrajové praskliny (šipky). Lebka č. 148, muž.

15. 10 Další zhojená sečná rána (70 mm) na lebce č. 148, lokalizovaná na processus mastoideus.

16. 11 Sečná rána (52 mm) na šupině kosti týlní, zhojená s defektem. Lebka č. 147, muž.

17. 12 Tangenciální sečná rána parietálně vlevo. Elipsovitý odseknutý fragment (85x40 mm) rozlomen na dvě části. Lebka č. 259, muž.

18. 13 Pohled na sečnou ránu lebky č. 259 zezadu. Zadní část odseknutého fragmentu je zvednuta nad úroveň okolí.

19. 14 Rána na lebce č. 259 při pohledu na lamina interna. Rána amputuje větve a. meningea media (šipky). Zakroužkován jehlovitý osteofyt, směřující kolmo do nitra lebky.

20. 15 Tangenciální sečná rána parietálně vlevo. Na odseknutém fragmentu (53x28 mm) perzistuje věncový šev (šipka). Lebka č. 260, muž.

21. 16 Dvě zhojené sečné rány levé části neurokrania mužské lebky č. 264. Parieto-temporální rána (60 mm, modrá šipka) a parieto-frontální rána (červené šipky) s odseknutým fragmentem (73x22 mm) a kostěným defektem.

22. 17 Detail parieto-temporální rány na lebce č. 264. Vhojeny jsou kovové drátky (šipka), snad součásti kroužkové zbroje.

23. 18 A. B. Helmice s kroužkovým závěsem (A) a detail kroužkového závěsu (B) z období husitských válek.

24. 19 Zhojená bodná rána půlměsíčitého tvaru (37x15 mm) v levé polovině čelní kosti. Lebka č. 144, muž.

25. 20 Dvě zhojené rány v čelní kosti: impresivní fraktura (čerevná šipka) a úrazová prasklina (modrá šipka). V místě úrazové praskliny trepanační otvor. Lebka č. 262, muž.

26. 21 Detail trepanačního otvoru lebky č. 262. Škrábaná kruhovitá trepanace (18x15 mm) v místě zlomeniny lebky jeví známky dlouhodobého přežití operovaného.

27. 22 Na lebce č. 138 (muž) jsou 2 traumata: 1) zhojená sečná rána frontálně (šipka) a 2) rozsáhlé tupé trauma splanchnokrania (zlomeniny stěn očnice, poranění zygomatiko-maxilárního komplexu).

28. 23 Detail poranění obličeje na lebce č. 138. Rozlámání stěn orbity se schodovitou deformací jejího dna, impresivní zlomenina těla maxily, rozvolnění švů lícní kosti. Maxilární píštěl (šipka).

29. 24 Sečná rána na přední ploše diafýzy femuru s odseknutým a přihojeným úzce oválným fragmentem (100x30 mm).

30. 25 Detail rány na femuru. Rána byla zjevně zasazena v šikmé či horizontální poloze kosti - nejspíš tedy jezdci sedícímu na koni.

31. 26 „Obranná“ fraktura levé ulny.

32. 27 Typ „obranné“ fraktury ulny vzniká tehdy, chrání-li si napadený předloktím obličej proti ráně útočníka.

33. 28 Husitské zbraně: šídlo, kopí, řemdih,sudlice ušatá, kropáč, cep, meč, válečná sekera, bojové kladivo

34. 29 V třicetileté válce byl meč nejdůležitější zbraní v boji muže proti muži

35. 30 Ještě v 18. století, v období slezských válek, se používaly vedle ručních palných zbraní také zbraně chladné. Pruský kyrysník z období sedmileté války.