Problematika odchovu raných stádií ryb

1. Problematika odchovu raných stádií ryb Doc.Dr.Ing. Jan Mareš Odd. rybářství a hydrobiologie MZLU v Brně mares@mendelu.cz rybarstvi.eu

2. Odchov raných stádií ryb • Efektivnější využití získaných pohlavních produktů. • Snížení ztrát v průběhu počátečního odchovu plůdku v přirozených podmínkách (krátkodobé přechování, rozkrmení plůdku). • Odchov raných stádií v návaznosti na mimosezonní výtěr před vysazením do přirozených podmínek. • Odchov raných stádií do fáze vyšší odolnosti pro snížení ztrát po vysazení do přirozených podmínek. • Odchov raných stádií jako součást produkčního cyklu v podmínkách speciálních zařízení.

3. Odchov raných stádií ryb • Získání „bezpečného“ násadového materiálu pro speciální zařízení (recirkulační systémy, dekorační ryby). • Záchranné chovy. • Optimalizace podmínek prostředí a výživy jednotlivých druhů ryb. • Odchov je prováděn zpravidla v různých typech zařízení od jednoduchých průtočných systémů až po recirkulační systémy. • Aplikace krmiv vychází ze specifik jednotlivých druhů ryb.

4. Odchov raných stádií ryb • Podle stupně vývoje zažívacího traktu a sekrece enzymů po zahájení exogenní výživy lze rozdělit larvy ryb rozdělit do tří skupin: • Larvy s vytvořeným funkčním žaludkem • Larvy, u kterých se žaludek a trávicí systém diferencuje během metamorfózy • Larvy ryb bez žaludku s nevyvinutým trávicím systémem na počátku exogenní výživy • Larvy s funkčním trávicím systémem nemají problémy s příjmem a využitím startérových krmiv. • Larvy s nevyvinutým trávicím systémem se obtížně rozkrmují a zpravidla vyžadují zpočátku živou potravu. • Specifika výživy a krmení raných stádií: • Vhodné krmivo (složení, velikost částic, konzistence, spec.hmotnost). • Živá potrava, „co-feeding“, postupný přechod. • Intenzita a frekvence krmení.

5. Fáze larvální výživy: • Endogenní (žloutková) –nízká digestivní schopnost je kompenzována intracelulárním trávením a pinocitózou. • Exogenní – aktivní ingesce potravy a živin z vodního prostředí.

6. Fáze larvální výživy: • Exogenní – aktivní ingesce potravy a živin z vodního prostředí. Sekretonické fáze digestivní funkce u larválních stádií souvisejí s: • Fylogenetickým vývojem. • Složením potravy v rané ontogenezi. • Změnou potřeby živin. Od začátku exogenní výživy se postupně zvyšuje: • Sekrece… • Koncentrace… • Aktivita.. • Diverzita trávicích enzymů.

7. Hladovění plůdku • Raná vývojová stádia ryb jsou obecně poměrně málo odolná vůči hladovění. • Přechod na exogenní výživu je první kritické období. • Dostupnost potravy je nutno zajistit do několika dnů po zahájení exogenní výživy (velikost žloutkového váčku, parentální výživa). • Kompenzační růst a vývoj, produkční ztráta. • „bod bez návratu“ (point of no return) • Kaprovité ryby bez dostupnosti potravy v závislosti na teplotě 6. – 11. den po rozplavání hynou. • Význam jednorázového nakrmení.

8. Podmínky intenzivního odchovu • Podmínky prostředí: • Optimalizace hydrochemických parametrů (dle druhu ryb). • Hygiena prostředí. • Krmná strategie (výživa plůdku) • Živá potrava (přirozená nabídka, produkce v řízených podmínkách). • Starterové směsi. • Prestarterové směsi. • Suchá krmiva přirozeného původu. • Mražená krmiva. • „Co-feeding“.

9. Podmínky intenzivního odchovu • Použitá dieta: • podle druhu ryby (odhad dle složení přirozené potravy) • věkové kategorie (změna nároků na kvalitu potravy) • podmínek prostředí, systému chovu (teplota, kyslíkové poměry atd.) • raná stádia – dle vývoje a funkčnosti trávicího traktu (schopnost přijímat a trávit použitou dietu) • Technika krmení: • Intenzita. • Frekvence. • Způsob aplikace.

10. Zdroje živin v prestarterových (semisyntetických) dietách: • Zdroje proteinu: • Kvasnice (SCP). • Lyofilizovaná játra. • Hydrolyzáty (rybí moučka, kasein). • Zdroje esenciálních mastných kyselin: • Fosfatidylcholin. • Lecitin. • Zdroje stravitelných sacharidů: • Dextrin. • Vitamíny a minerální látky ve formě premixů.

11. Příprava larválních diet • Různé úpravy (extruze, vločkování, mikrokapsulace, lyofilizace apod.). Důležité i fyzikální vlastnosti krmiva. • Lyofilizace (vymražení ve vakuu) spočívá v dehydrataci a vysušení diety při podtlaku za nízké teploty. Vliv techniky lyofilazace. • Přednosti před konvenčním způsobem sušení: • Vytvořením kašovité suspenze dojde k homogenizaci všech ingredientů • Dieta není vystavena účinkům vyšších teplot • Dieta neztrácí strukturální integritu • Částice se vyznačují požadovanými fyzikálními vlastnostmi: • jsou křehké a stlačitelné • mají nízkou specifickou hmotnost • udržují se na hladině a po rehydrataci zvolna klesají

12. Kriteria pro hodnocení kvality larvální diety: • Úroveň přežití. • Intenzita růstu. • Dosažený stupeň vývoje. • Výskyt morfologických malformací.

13. Charakteristika přirozené potravy raných stádií ryb: • Živinové složení zooplanktonu (v sušině): • Protein 55 – 60 % • Tuk 12 – 16 % • Popel 10 – 15 % • Sacharidy 10 – 12 % • Voda 85 – 95 % • Energie 18 – 23 kJ.g-1 • Velikost přirozené potravy: • Vířníci 50 – 100 m • Drobný plankton < 300 m • Nauplia artémií 200 – 500 m

14. Doporučovaná velikost částic suché diety pro K0: • Týden 100 – 200 m • Týden 200 – 400 m • Týden 400 – 630 m

15. Porovnání vlastností živé potravy a suché diety:

16. „Co-feeding“ alternativní strategie počátečního rozkrmení larev. Co-feeding - společné krmení živou potravou a suchou dietou. Přednosti: • Stimulace vývoje trávicího traktu. • Návyk na přijímání suché diety. • Vyšší diverzita příjmu esenciálních živin. • Možnost dřívějšího přechodu larev na suchou dietu (early weaning time). • Lepší přežití a růst larev v důsledku aditivního účinku suché diety.

17. Počáteční odchov raných stádií kapra obecného. • Reprodukce a inkubace jiker v kontrolovaných podmínkách. • Vysazování raných stádií ve fázi smíšené výživy do rybničních podmínek (ztráty v prvním vegetačním období až 90 %). • Vyřešení technologie odchovu larválních stádií kapra v kontrolovaných podmínkách s nahrazením živé potravy nebo minimalizací její potřeby je jeden z nejaktuálnějších a pro praxi nejpotřebnějších úkolů. • Larvy kapra patří do skupiny ryb s nevyvinutým zažívacím traktem a nízkou úrovní aktivity trávicích enzymů.

18. Sledované ukazatele • Délkohmotnostní parmetry – celková délka těla (TL), délka těla (SL), individuální hmotnost (W). • Úroveň přežití – přežití prosté (PP) a přežití kumulativní (PK). • Intenzita růstu – SWGR a SLGR. • Délkohmotnostní poměr – Fultonův koeficient (KF). • Teoretická biomasa – WS. • Vývoj – vývojový index Di.

19. Počáteční odchov raných stádií kapra obecného. • Vysoká hustota obsádky – 50-200 ks.l-1. • Hydrochemické parametry – teplota 23 – 25 °C; obsah rozpuštěného kyslíku nad 80% nasycení. • Světelný režim – 16 h světlo + 8 h bez osvětlení. • Intenzita krmení – 200-250 % hmotnosti obsádky s postupným snižováním na 60 – 80 % (živá potrava), suché diety 40 – 10 %. • Frekvence krmení – dvou až tříhodinové intervaly (tj. krmení 6-8x denně). • Počáteční obsádky ryb – 50 - 200 ks.l-1. • Odchov do věku 12 –21 dne.

20. Vývoj hodnot vybraných parametrů při aplikaci prestarterových diet (% kontrolní varianty odkrmované živou potravou).

21. Porovnání vlivu délky dostupnosti živé potravy

22. Porovnání vlivu délky dostupnosti živé potravy

23. Kompenzační růst • V návaznosti na výhradní rozkmení startérovými směsmi byla ve dvou letech provedena simulace vysazení do přirozených podmínek aplikací živé potravy. • V navazující etapě odchovu (D12-D21) tyto ryby dosáhly v obou letech nejvyšší intenzitu délkového (SLGR 5,6-7,5 %.d-1) i hmotnostního růstu (SWGR 21-33 %.d-1) a dosaženým stupněm vývoje (Di) se přiblížily nejlepším variantám. • Uvedená skutečnost potvrzuje předpoklad zachování růstové potence a schopnost kompenzačního růstu.

24. Náhrada živých artémií dekapsulovanými cystami • Porovnání efektu aplikace suchých dekapsulovaných cyst jako náhrady živých artémií při počátečním rozkrmení larválních stádií kapra. • Použití dekapsulovaných cyst negativně ovlivnilo intenzitu růstu, ale neovlivnilo úroveň přežití (D0-D12). • Procentický podíl hodnot dosažených při aplikaci artémií.

26. Výživa raných stádií. • V současnosti jsou experimentálně ověřeny prestarterové krmné směsi sestavené na bázi kvasnic a hovězích jater s různými přídavky dalších komponentů. Jedná se o přídavek hydrolyzátu rybí moučky, sojového lecitinu a sušené syrovátky, (+ premix) dosahující při počátečním rozkrmu ( D0-D12) požadované úrovně přežití (>95%), při dosažené W <10mg, TL 10 mm. • Doporučené živinové složení prestarteru: 45-50 % proteinů, 10-12 % tuku, BE >20 MJ.kg-1. • Tyto směsi jsou aplikovány v lyofilizovaném stavu. • Při použití těchto směsí lze odchovávat raná stádia kapra bez přídavku živé potravy.

27. Výživa raných stádií. • V souvislosti s omezením dostupnosti živé potravy byly testovány komerčně vyráběné krmné směsi. • Vhodná strategie výživy – 3 dny živá potrava + 6 dnů co-feeding s vhodnou startérovou směsí a další odchov s výhradním použitím této směsi. • Krmiva s vyšší úrovní živin a energie zvyšují intenzitu růstu, ale dosahují nižší úroveň přežití (Pk). • S prodlužující se aplikací živé potravy se zvyšuje rozdíl v intenzitě růstu a snižuje se rozdíl v úrovni přežití mezi použitými směsmi.

28. Výživa raných stádií. • Na základě opakované aplikace jednotlivých krmiv v různých strategiích krmení byly podle úrovně přežití a intenzity růstu a vývoje vyhodnoceny jako vhodné pro rozkrmení raných stádií kapra následující směsi: Pk SWGR Di • ASTA 99-100 12-14 9-10 • Karpico Crumble Excellent Ex 68-98 10-16 9 • Dana Ex 1051 67-100 15-24 8-10 Použitelné • Bio Optimal C 80 58-98 7-26 8-11 • Troco Crumble Top Ex 66 9 9

29. Následný odchov plůdku kapra v rybnících Produkční výsledky po vysazení plůdku kapra rozkrmeného v podmínkách intenzivního chovu (do D12) do rybničních podmínek (Pohořelicko). • Dosažené výsledky převyšují hodnoty dosahované v provozních podmínkách, a to jak v úrovni přežití, tak i dosažené hmotnosti.

30. Následný odchov plůdku kapra v rybnících Porovnání velikosti plůdku kapra odchovaného různou technologií • Produkční výsledky po vysazení plůdku kapra rozkrmeného v podmínkách intenzivního chovu (do D12) do rybničních podmínek (Pohořelicko). • Dosažené výsledky převyšují hodnoty dosahované v provozních podmínkách, a to jak v úrovni přežití, tak i dosažené hmotnosti.

31. Počáteční odchov raných stádií lína obecného. • Obdoba technologie kapra obecného, dosažena nižší úroveň přežití, hmotnosti a SGR. • Zatím není k dispozici prestarterová směs nahrazující živou potravu. • Nutno aplikovat živou potravu alespoň po dobu 3 dnů. • Optimální varianta: 3 dny živá potrava + 6 dnů co-feeding + vhodná starterová směs. • Vhodné starterové směsi Karpico Crumble Excellent Ex; ASTA, Eco Weaner (přežití na úrovni 80-95% oproti živé potravě).

32. Počáteční odchov raných stádií lína obecného. Hodnoty dosažené během odchovu v D12 a D21.

33. Počáteční odchov raných stádií sumce velkého. • Technologie odchovu plůdku sumce velkého v různých podmínkách je možno považovat za zvládnutou. • Při odchovu plůdku v podmínkách intenzivního chovu lze úspěšně použít startérové směsi pro plůdek lososovitých ryb. • Nebezpečím pro úspěšnost odchovu je výskyt ektoparazitů a kanibalizmu.

34. Počáteční odchov raných stádií sumce velkého. • rozkrmení ve speciálním zařízení–žlab snízkým sloupcem vody (10 – 13 cm) • počáteční počet ryb až 100 ks.l-1 • aplikace krmných směsí pro Pd, vysokáfrekvence krmení 16 h denně • počáteční KD 20 – 30 % hmotnosti ryb • intenzita růstu 20 – 30 % denně • délka 4 – 8 týdnů • přežití 60 (až 90 %) • teplota vody 23 – 25°C

35. Počáteční odchov raných stádií sumce velkého. Velikostní kategorie aplikovaného krmiva: • první týden 0,3 – 0,4 mm (do 2 cm, 0,2 g) • druhý týden 0,6 mm (do 3,5 cm, 0,5 g) • 1 mm (do 7 – 7,5 cm, 4g) • 1,5 mm (do 10-13 cm, 15 g) • 2 mm (do 30 g, 16,5 cm)

36. Odchov raných stádií ve speciálních zařízeních. • Pro další chov ve speciálním zařízení – zpravidla až do tržní velikosti. Jedná se o ryby se zvládnutou technologií chovu, jejichž chov je v podmínkách speciálních zařízení rentabilní (např. ryby lososovité, sumec velký apod.). Nebo druhy ryb vysazované do přirozených podmínek v jarním období následujícího roku (např. sumec velký, lipan podhorní, pstruh obecný)

37. Odchov raných stádií ve speciálních zařízeních. • Pro vysazení do přirozených podmínek – je určen pro snížení ztrát v průběhu počátečních období odchovu v přirozených podmínkách. Délka odchovu je od několika dnů až po několik měsíců. Pro tekoucí vody – pstruh obecný vysazovaný do odchovných potoků, parma obecná, ostroretka stěhovavá, podoustev říční, úhoř říční apod. Do rybničního chovu – sumec velký, kapr obecný, lín obecný, štika obecná, candát obecný, okoun říční.

38. Systémy chovu.

39. Předpoklady pro úspěšný odchov raných stádií v kontrolovaných podmínkách • Typ odchovného systému a jeho provozní spolehlivost. 2. Udržení požadované kvality vody v odchovných nádržích. 3. Použití vhodné technologie odchovu. 4. Kvalita krmiv odpovídající nutričním požadavkům raných stádií. 5. Správně zvolená strategie a technika krmení. 6. Kvalifikovaný a zodpovědný přístup chovatele při realizaci odchovu.

40. Prezentované výsledky byly získány a zpracovány za podpory projektů NAZV QD 0211 a QF 4118 a VZ AF MZLU v Brně MSM 6215648905 Doc.Dr.Ing. Jan Mareš Odd. rybářství a hydrobiologie MZLU v Brně mares@mendelu.cz 545133270