O práci (a psychologii)…

1. O práci (a psychologii)… Úvodní prezentace k předmětu Psychologie práce PhDr. Pavel Beňo

2. Práce & psychologie… „Jen ten, kdo pracuje rád, bude sám se sebou spokojen a něco dokáže…“ (Staré přísloví ) Práce je zviditelněná láska. Pečete-li chléb lhostejně, pečete hořký chléb. A nelisujete-li rádi hrozny, vaše nelibost nakape do vína jako jed. Když pracujete, jste flétnou, v jejímž srdci se šepot hodin mění v hudbu. Zabýváte-li se prací, milujete v pravdě život a milovat prostřednictvím práce je znát důvěrně nejskrytější tajemství života. (Chalíl Džibrán Chalíl: O práci)

3. Práce z pohledu vývoje společnosti Práce stále patří k nejvýznamnějším životním hodnotám. Změny ve světě práce ovlivňují kvalitu pracovního života jedince i společnosti. Prosazování konceptu udržitelného rozvoje společnosti si vyžaduje, aby hlavní změny ve světě práce a jejich možné dopady do kvality života byly Identifikovány, … monitorovány a … žádoucím směrem ovlivňovány. Zdroj: http://kvalitazivota.vubp.cz

4. Evropská sociální charta (revize, 1996) … a věci související … Každý pracovník / pracovnice má právo na pracovní podmínky, které respektují jeho / její zdraví, bezpečnost a důstojnost… Do popředí vystupuje hodnota lidského zdraví, celková životní a pracovní pohoda. V souladu se změnami současné společnosti, mění se i základní ekonomická aktivita – práce. Opravdu?

5. Demokracie a svoboda … Svět práce zásadním způsobem formuje a ovlivňuje utváření životních stylů a strategií. Na jedné straně narůstají odlišnosti mezi jedinci, prosazují se jejich individuální zájmy na úkor zájmů kolektivních a na úkor konsenzu, na druhé straně narůstá prostor pro svobodná rozhodnutí a volby. Opravdu?

6. Problém práce V posledním desetiletí se často poukazuje na Problém definice pojmu "práce". - Práce je obvykle chápana jako něco, co vytváří peníze, a tak se podporují činnosti, které jsou negativní a škodlivé pro životní prostředí, společnost nebo lidské duše. Mnoho užitečných činností, které lidé dělají, nejsou považované za práce, protože nevydělávají peníze. (Příklad: Ženy a domácí práce…)

7. „Je „práce“ sprosté slovo?“ Text z webu: Na žádost některých Mezeřanů bylo "vypípáno" na Le Chatu slovo "práce", neboť bylo shledáno sprostým. Následně se však ozvalo několik dalších, kterým se vypípání nelíbí. Je tedy zapotřebí jednou provždy určit, kdo má pravdu. Dle toho pak bude na Le Chatu postupováno. Tak tedy, je PRÁCE sprostého slovo, nebo ne? http://www.mezera.org/?go=1&so=5&sso=&uid=&idw=2981&lid=1

8. Je práce sprosté slovo? • ANO 14 /50%/ • NE 14 /50%/ • Celkem hlasovalo: 28 lidí

9. Některé z odpovědí… Některé odpovědi: - Já bych ale nejdřív potřeboval od někoho vysvětlit, co je to ta práce vůbec zač? - Podle mě práce sprosté slovo určitě je. A to přesto, že mám takovou, která mě baví...nicméně slovo práce zahrnuje i tak hnusné úkony jako žehlení, umývání oken apod., což jsou činnosti mnou nenáviděné. A ano přiznávám že jsem líná . - Lidé jsou různí, jsou i tací, kteří se dosud živí prací.

10. Některé z odpovědí … • Jak říká klasik, práce je poslední zoufalý pokus, jak přijít k penězům, ale co máme dělat, když jsme všechny ostatní zoufalé pokusy vyčerpali. - Práce sama o sobě není sprosté slovo, sprosté je jen to, že do té práce musím chodit každej den. Každopádně hlasuju pro ne, neboť je mi zaprvé toho nebohého nevinného slova líto a zadruhý mě to rozčiluje, když mi to na Le Chatu práci vypípává.

11. Některé z odpovědí … Nechtěl jsem ovlivňovat, ale když vidím, že je právě vyrovnaný počet hlasů, přisadím si:Práce v sobě zahrnuje dva hlavní významy: Práce (činnost) - je jediným smyslem lidského života. (I když sex, jídlo, pivo a jiné krásné věci mě baví mnohdy stejně, nebo dočasně i ví, nic z toho nepřináší trvalé výsledky a neuspokojuje silnou a specificky lidskou potřebu "tvořit své dílo")Práce (zaměstnání) - sociální konstrukt, který bude ve vzdálené budoucnosti lidstva (doufám) překonán. Osobně věřím, že se změníme v kybernetické bytosti a v takovém případě by ta budoucnost nemusela být až tak vzdálena, pokud nás ovšem nazahubí počítačové viry.

12. Některé z odpovědí … - tak to je hodně zidealizované: na každé práci je vždycky nějaká ta "špína", něco nepříjemného nebo strašně těžkého, jde spíš o přístup, podle mě. Čím tzv. zajímavější povolání, o to víc taky náročnější, daně se platí za všechno. Já prostě jenom odmítám trávit většinu dne s postojem, že vlastně strašně trpím a užírám se. Na to je žívot podle mě moc krátkej • práce která by člověka bavila už není až taková práce...zase svět hezkej není pořad o splněných přánich a nemůže každej dělat v životě co chce a co ho baví... by nebyla rovnováha, že jo? Kolik lidi by bavilo zametat ulice a čistit špínu za druhé... asi moc ne...

13. Generace X , Y, Z … Zhruba deset let hovoří odborníci o nástupu Generace Y neboli internetové generace. V průzkumu spol. Manpower v Austrálii (3/2007 – R. Morgan), lze najít Následující členění generací (1 generace = cca 15 let) : • Narození před rokem 1946 = Pre Boomers • Narození 1947 – 1960 = Baby Boomers • Narození 1961 – 1975 = Generace X • Narození 1976 – 1990 = Generace Y • Narození 1991 – 2005 = Generace Z

14. Generace X … Generace X se snažila nezadlužovat se, udržet se na dobrém pracovním místě, nemít žádné konflikty s okolím, učinit jednoznačné rozhodnutí mezi rodinou či kariérou — peníze jsou pro ni hodnotou.

15. Generace Y … Generace Y považuje peníze za prostředek a ochotně se zadlužuje. To následně souvisí i s tím, že je přesvědčena, že za svou práci musí být řádně odměněna. Představitelé této generace proto pružně mění místa. Úspěch v práci je pro ně důležitý, neobětují mu však partnerské vztahy. Založení rodiny často odkládají na později, ale ani pak na kariéru nerezignují," Zdroj: Deloitte ČR v materiálu Generace Y mění tvář výrobní sféry

16. Není práce jako práce … • práce - výdělečná činnost, která je vykonávaná většinou na základě pracovněprávního vztahu (work) • zaměstnání - výdělečná činnost, která je vykonávaná na základě smluvního vztahu (job)

17. Nový obsah a definice pojmu práce Pojem práce zde znamená i užitečnou aktivitu ve prospěch společnosti - nejen práci v ziskovém sektoru, ale i v oblasti sociálních služeb, ekologie, budování sociální infrastruktury, případně přípravu na takové podoby pracovního uplatnění. Flexibilita pracovního trhu a efektivní rozdělení práce ve společnosti se může dobře opřít právě o rozšíření pojmu práce, o strategii rovných šancí, o sdílení pečovatelských závazků a propojení oblasti práce a rodiny. http://www.socioklub.cz/doktrina7.php

18. Pěšáci na šachovnici? Několik odkazů: Korporace - http://www.youtube.com/watch?v=pw_r-wAnC7w Kdo jsou ilumináti? http://videoalbumy.azet.sk/iluminati/QCm3MXjMUv4eaVM8/ Zeitgeist: http://video.google.com/videoplay?docid=-686108267122535204 Peníze & Banky a jejich role v současné krizi http://www.rozhlas.cz/cro6/diskuse/_zprava/544946

19. Riziková pracoviště & riziková práce …pracoviště, na nichž je zvýšené nebezpečí pracovních úrazů, nemocí z povolání, průmyslových otrav, ohrožení duševního zdraví nebo jiných poškození zdraví. Riziková práce (revize původní definice) - práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. • Karoshi – smrt z přepracování… Podle statistiky v roce 2000 zemřelo v Japonsku na přepracování 85 lidí. O rok později jich bylo již 143 a v roce 2002 dokonce 317.

20. 2 projekty Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (2006) - „Vliv změn světa práce na kvalitu života“ a • „Faktory a indikátory sociálně ekonomických změn, vědecko-technického rozvoje a jejich vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci“ - Ing. Lenka Svobodová:

21. Řeč čísel … Podle oficiálních údajů Mezinárodní organizace práce (ILO) - zemře ročně na následky pracovních úrazů a nemocí z povolání více než dva miliony lidí. Každý rok dochází průměrně k 270 milionům pracovních úrazů a více než 160 milionů pracovníků onemocní některou z nemocí z povolání. V Evropě přitom každoročně dojde k více než k pěti tisícům smrtelným pracovním úrazům a počet ostatních pracovních úrazů se blíží k hranici pěti miliónů ročně. Zameškáno je řádově 160 miliónů pracovních dnů).

22. Situace v ČR v roce 2005 Hlášeno bylo celkem 82 042 případů ( = 3,702 mil. kalendářních dnů ) pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Tedy 1,85 pracovních úrazů na 100 zaměstnanců... tj. 45,13 kalendářních dnů pracovní neschopnosti …. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 10 143 osob. V roce 2005 bylo statisticky vykázáno 164 smrtelných pracovních úrazů.

23. Svět práce v pohybu Prvotně byla práce prostředkem výdělku a obživy. Mechanizací a automatizací se dospělo k práci efektivní, nicméně odcizující, a tak nastalo období emancipace od práce, období sociálního státu. Vztah práce a bohatství se obrátil. V dnešní globalizované době už neutváří práce bohatství, ale bohatství společnosti je posuzováno dle možnosti nabídnout svým členům práci. Práce jako zdroj seberealizace je čím dál více vnímána jako určitý luxus. V kontextu dnešní situace se hovoří o konci práce, o mizející práci. Celoživotní povolání jsou na ústupu, práce jako jedna z kotev života ztrácí svoji poutací sílu.

24. Ještě k pojmu „práce“ Práce je velmi frekventované a běžně užívané slovo (Pojem práce se z velké části v běžném pohledu překrývá s pojmy jako povolání, zaměstnání, výkon a profese.) Práce je naše každodenní realita, práce má zásadní význam v našem životě, v naší kultuře má práce centrální roli a je hluboce zakořeněná, představuje pouto, které nás váže k realitě, představuje jeden ze zdrojů naší identity, a přesto je o ní velmi složité podat komplexní a vyčerpávající obraz.

25. Místo práce v životě člověka Práce v sobě obsahuje rozměr, kdy se člověk svojí činností nejen udržuje fyziologicky při životě, ale kdy si také uvědomuje své postavení ve světě, sebe samého, kdy v kontaktu se vnějším prostředím dochází k reflexi výsledků své činnosti a k potvrzení své vlastní existence. Schopnost spatřovat a vkládat smysl do svého života a potažmo i do práce, projektovat se do dosažených výsledků činí člověka člověkem.

26. … Práce je základní činností, ve které člověk dochází naplnění svých potřeb a rozvíjí sebe samého. Práce ohraničuje nejen významná období v lidském životě (ekonomické aktivity), ale tvoří i reálnou strukturu času (uspořádání denních aktivit). Práce umožňuje člověku rozmanitost žití, sociální kontakt, získávat a sdílet sociální a jiné zkušenosti. Práce ovlivňuje osobní status a identitu.

27. Placená práce “. “Placená práce se proto stala v industriální společnosti též základem sebevědomí jedinců a jejich sociálních zkušeností. Osou, kolem níž se soustřeďují a fixují jejich osobní i sociální identity a životní projekty. Ovlivňuje nejen jedince, ale i rodiny, do jejichž životní úrovně, úrovně konzumu i životního stylu se promítá úspěch či neúspěch jejich příslušníků v placené práci. (P. Mareš)

28. Individuální a společenská rovina práce

29. Individuální a společenská rovina … Člověk v práci utváří sám sebe a i celou společnost. Práce je činnost společenská, ať již přímo či nepřímo. Člověk skrze ni v stupuje do systému vztahů. I ryze samostatná činnost má své společenské důsledky. Lidé, kteří vyrobí jeden druh zboží a poskytnou ho dalším, se tak dostávají (byť nepřímo) do společenského přesahu. Vytvořením určité hodnoty může člověk dát práci dalšímu. Podmínkou k tomu je vzájemné odlišení prací, dělba práce.

30. Práce & globalizace Celosvětově vzrůstá míra nejistoty zaměstnání jako důsledek rychlosti a vzájemné propojenosti pohybu kapitálu. Globalizace vnesla do světa práce více nejistoty a potažmo i nedůvěry, které nevyhnutelně tvoří doplněk k flexibilitě. Globalizace je rovněž velmi úzce spjata s významem informačních a komunikačních technologií pro utváření nového světa práce (usnadnění téměř přímého přístupu k informacím bez ohledu na prostor a čas).

31. Změny v organizaci práce … Přechod od tradičních, relativně uzavřených, pevných pracovních systémů s rigidními, hierarchickými organizačními strukturami k otevřenějším, pružnějším, decentralizovanějším, síťově orientovaným systémům s inovačními a otevřenějšími procesy. Tradiční industriální systém hromadné výroby (založený na vysoké míře specializace, kde je základem dílčí stále se opakující operace) má své limity, v řadě případů již neposkytuje dostatečný prostor pro další zkvalitňování a žádoucí inovace.

32. Práce a flexibilita … Nejžádanější komoditou na pracovním trhu se stává flexibilita. Flexibilita znamená schopnost přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám, rychle na ně reagovat, být pružný. Pro pracovníka to představuje mít schopnost během pracovního života zaměňovat různé typy práce, a to jak ve smyslu různých povoláních, tak v rámci náplně jednoho povolání. Čím dál víc ustupuje význam klasického zaměstnavatelského vztahu, prosazuje se rozmanitost a individualizace těchto vztahů. Tyto změny otevírají řadu otázek na téma míry sociálně právní ochrany zaměstnanců, role státu a úlohy odborů, pozice a vztahů mezi samotnými zaměstnavateli a zaměstnanci apod.

33. Spokojenost & nespokojenost … Pracovní poměry se mění, narůstá stres a nejistoty zaměstnání, které vnímají pracovníci v obou směrech organizační hierarchie. Negativní odrazem změn je pracovní nespokojenost a z ní plynoucí postoje k práci, které mají řadu závažných důsledků. Ovlivňují pracovní výkonnost, odráží se ve kvalitě výroby a spokojenosti zákazníků, ve fluktuaci, pracovní absenci v důsledku zdravotních problémů, zvýšené nemocnosti, často i únikové pracovní neschopnosti.

34. Význam a hodnota práce v EU Obavy z nezaměstnanosti dnes trápí celý kontinent. Evropané považují ztrátu práce, zejména dlouhodobou, za cestu do bídy a vyřazení ze společnosti. Staví ji naroveň alkoholismu, nemoci nebo rozpadu rodiny. Velmi závažnými tématy v EU jsou i problémy stárnutí populace (zaměstnávání, pracovní podmínky), imigrace a zaměstnávání cizinců včetně jejich pracovních podmínek, odstraňování diskriminace a prosazování rovnosti příležitostí (věk, pohlaví, …). Více se mluví se o kvalitě pracovního života, podmínkách práce, nových rizicích a možností jejich účinné prevence.

35. Kvalita pracovního života Kvalita pracovního života je vícedimenzionální koncepce týkající trhu práce, zaměstnanosti, nezaměstnanosti, charakteristik pracovních míst, vnitřní kvality práce, dovedností, celoživotního vzdělávání, rozvoje kariéry, rovnosti a nediskriminace, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, organizace práce, rovnováhy mezi životem a prací, kultury práce, flexibility, sociálního dialogu a aktivního zapojení všech zúčastněných aktérů do procesu podporujícího na jedné straně celkovou spokojenost a pohodu pracovníků, na druhé straně zvyšujícího kvalitu, výkonnost a konkurenceschopnost ekonomiky.

36. Kvalita života - složitý a široký pojem Je těžko uchopitelný pro svou multidimenzionalitu a komplexnost Dotýká se pochopení lidské existence, smyslu života a samotného bytí. Zahrnuje hledání klíčových faktorů bytí a sebepochopení. Zkoumá materiální, psychologické, sociální, duchovní a další podmínky pro zdravý a šťastný život člověka. Komplexní pohled na život postihuje jak vnější podmínky, tak i vnitřní rozměry člověka. .

37. Koncept kvality života je velmi abstraktní, ovlivněn mnoha faktory, které navíc působí dlouhodobě a někdy i rozporně. Dodnes není shoda na jednotné vymezující definici. Existuje mnoho pokusů o její vystižení, zahrnující takové objektivní aspekty života, jako je dostupnost vody, potravy, bydlení či délka života prožitého ve zdraví. Zahrnuje i subjektivní vnímání života (pocit dobréhoživota a seberealizace, spokojenost se životem). Při jejím vymezování zcela zřetelně chybí obecně přijímaný a teoreticky propracovaný model, univerzálně platná definice a metodologická shoda.

38. Kvalita života (jako sousloví) stává celostním pojmem Zaznamenáváme vzrůstající intenzivní snahy o komplexní definování obsahu pojmu KŽ. Přístupy a způsoby zkoumání jsou velmi rozmanité: • Studium souhrnu dílčích komponent objektivně existujícího, skutečného stavu včetně subjektivní dimenze – spokojenosti s daným stavem. • Holistické zkoumání celku s vlastní strukturou a významem. Kvalita života je zkoumána ve smyslu celostního pojmu, ale také bývá pojem fragmentován s ohledem na empirickou pozorovatelnost a měřitelnost.

39. KŽ v popředí zájmu… … medicíny, psychologů, sociologů, environmentalistů, politologů, techniků, ekonomů apod. Pozornost byla v minulosti věnována odstraňování a zmírňování útrap nemocných, chudých; později byla zkoumána spokojenost s prací a životem; Nyní je středobodem zájmu měření a analýza pohody, kvality života (štěstí). Kvalita života lidí se hodnotí především z ekonomického pohledu (výší hrubého domácí produktu na obyvatele, cenou spotřebního koše apod.). Západní kultury tak vyzvedávají hodnotu peněz, vlastnění materiálních statků a civilizačních vymožeností (vedle dobrého zdraví a funkční rodiny).

40. Human Development Index (HDI) OSN propracovává Index lidsk. rozvoje (HDI) Stále však chybí souhrnné a systémové postižení a měření kvality pracovního života jako takového i jeho významu v celé komplexnosti kvality žití. Kvalita života je také o potřebách, jejich uspokojování, o hodnotách, o individuálním žebříčku hodnot.

41. Torontský model K nejneznámějším patří model vyvinutý Centrem pro podporu zdraví při Univerzitě Toronto v Kanadě. Tento zahrnuje 3 základní domény a 9 dílčích domén. Skutečná kvalita života u konkrétního jedince je určena osobním významem jednotlivých domén a rozsahem, v jakém u něj dochází k jejich naplňování v reálném životě. Zdůrazňovány jsou možnosti, příležitostí a omezení, které každý člověk ve svém životě má a tyto jsou odrazem interakce mezi ním a prostředím.

42. zakl. doména: BÝT (BEING) – osobní charakteristiky člověka Fyzické bytí: Zdraví, hygiena, výživa, pohyb, odívání, celkový vzhled Psychologické bytí: Psychologické zdraví, vnímání, cítění, sebeúcta, sebekontrola Spirituální bytí: Osobní hodnoty, přesvědčení, víra

43. 2. PATŘIT NĚKAM (BELONGING) - spojení s konkrétním prostředím Fyzickénapojení: Domov, škola, pracoviště, sousedství, komunita Sociální napojení: Rodina, přátelé, spolupracovníci, sousedé (užší napojení) Komunitní napojení: Pracovní příležitosti, odpovídající finanční příjmy, zdravotní a sociální služby, vzdělávací, rekreační možnosti a příležitosti, společenské aktivity (širší napojení)

44. 3. REALIZOVAT SE (BECOMING)– dosahování osobních cílů; naděje a aspirace Praktická realizace: Domácí aktivity, placená práce, školní a zájmové aktivity, péče o zdraví, sociální začleňování Volnočasové realizace: Relaxační aktivity podporující redukci stresu Růstová realizace: Aktivity podporující zachování a rozvoj znalostí a dovedností, adaptace na změny