Mezinárodní organizace a rozvoj

1. Mezinárodní organizace a rozvoj Mezinárodní organizace

2. Rozvoj • Ortodoxní a kritický přístup k rozvoji • Ortodoxní: • soustředí se na růst HDP a míru industrializace • Chudoba a zaostávání jsou výsledkem iracionálních státních zásahů a regulací • Rozvoj nastane, když se země zapojí do světového obchodu, přijme tržní ekonomiku a minimalizují se státní zásahy do ekonomiky • Hlavními překážkami rozvoje: vysoký růst populace, korupce a přílišné utrácení státu • Nejchudší země mají vysoký populační růst, který narušuje jejich ekonomický rozvoj. Zahraniční pomoc skončí v rukou úředníků a politiků. Přílišné utrácení podporuje veřejný dluh. • Chudobu lze překonat přijetím tržních reforem a minimalizací zásahů státu do ekonomiky

3. Rozvoj • Kritický: • Rozvoj je schopnost lidí dosáhnout vlastním úsilím svých materiálních a nemateriálních potřeb • Každá společnost má vlastní standardy kvality života a rozvoje • Rozvoj se měří různými kritérii: • Plnění základních lidských potřeb – výživa, přístup ke zdravotnictví • Stav životního prostředí • Politické zastoupení chudých vrstev v politickém systému • HDP nedokáže změřit rozdíly mezi chudými a bohatými → sociální nerovnost je v rozvojových zemích vysoká • Ortodoxní přístup nebere do úvahy kolonialismus a koloniální dědictví • Je třeba také porozumět přerozdělování bohatství mezi a uvnitř společností → každý nemusí mít užitek z volného obchodu (x ortodoxní)

4. Dluh • Ortodoxní i kritický přístup se shodnou, že hlavní překážkou rozvoje je vysoké zadlužení rozvojových zemí • Příčiny dluhu • Ortodoxní: příčiny jsou endogenní, spočívají v excesivním utrácení vlád • Např. vlády podporují vzdělávací, zdravotnické služby, ale nedostatečně vybírají daně • Půjčují si, aby udržely nízké ceny energií a domácích výrobků, často vydržují ohromné armády • Korupce

5. Dluh • Kritický: zdůrazňuje exogenní příčiny • Dluh se začal akumulovat v 70.letech, kdy bylo půjčování peněz levné • Dluh narostl po 1. ropném šoku 1973-1974 • Rozvojové země si musely půjčovat, aby mohly uspokojit domácí energetické potřeby • Snížení exportu • 2. ropný šok 1978-79 vedl ke kolapsu exportu v mnoha zemích • Banky byly zaplavené petrodolary – chtěly půjčovat • Brzy se ale úrokové sazby výrazně zvýšily → vlády si půjčovaly na to, aby umořily úroky z předchozích dluhů

6. Dluh • Ortodoxní a kritický přístup je zakotvený v různých mezinárodních organizacích zabývajících se rozvojem • Ortodoxní ve Světové bance a Mezinárodní měnový fond • Kritický naopak v UNDP (Programu OSN pro rozvoj)

7. Mezinárodní měnový fond • Mezivládní organizace • Je zapojená do systému OSN • Sídlo Washington, 187 členů • Členem např. není Kuba, která se stáhla v r. 1964, nebo Severní Korea • Vznik v r. 1945, 29 zakládajících zemí (mezi nimi i Československo), fungovat začala v r. 1947 • Československo rezignovalo na své členství v r. 1954, Polsko se stáhlo v roce 1950 • SSSR se účastnil jednání v Bretton Woods, ale závěrečnou dohodu nepodepsal • Čína se účastnila jednání, dohodu podepsala, ale členem byl do r. 1980 Taiwan • Z komunistických států zůstala členem Jugoslávie, v r. 1972 vstoupilo Rumunsko, v r. 1982 Maďarsko, v r. 1986 Polsko

8. Mezinárodní měnový fond • Jedná se o brettonwoodskou instituci, která měla udržet stabilní směnné kurzy (především mezi USA a zeměmi západní Evropy) • Proč? Příčiny leží v historii. • V 19. století byly směnné kurzy fixní založené na „zlatém standardu“ = všechny měny byly vázané na zlato a výše kurzu závisela, kolik měla daná země rezerv zlata. • Systém nutil země, aby udržovaly vyrovnanou platební bilanci. Pokud se dostaly do potíží (deficitu), musely přistoupit k úsporným opatřením. Ta postihovala zejména chudé vrstvy obyvatelstva. Dělníci se organizovali v odborech, které tlačily na změnu systému „zlatého standardu“. • Země měly trvalé obavy, že neudrží hodnotu své měny. Často docházelo ke spekulacím s národními měnami, které jejich hodnotu devalvovaly. • Po 1. světové válce převládá protekcionismus v hospodářské politice většiny zemí. • Velká hospodářská krize → zvýšení protekcionismu → snížení mezinárodního obchodu

9. Mezinárodní měnový fond • Na počátku 40. let se objevily plányna vytvoření mezinárodní úvěrové instituce, která by zemím pomohla řešit dočasné problémy s platební bilancí. To by umožnilo, aby si země udržela hodnotu své měny a zároveň, aby dopady úsporných opatření nebyly tak drastické. • Konference v BrettonWoods – hlavní vliv idejí J. M. Keynese (VB) a H. DexterWhite (USA) • Shoda na vzniku mezinárodní instituce • Neshoda na objemu financí, které by měla spravovat (Keynes 26 mld. X Dexter 5 mld. dolarů) • Neshoda na podmínkách půjčování (Dexter – půjčení jen za splnění určitých podmínek, Keynes volnější půjčování, které nebude zasahovat do suverenity státu) • Výsledek 8,8 mld. dolarů. USA se rozhodly, že místo větší investice do MMF podpoří Marshallův plán (13 mld. dolarů pomoci Evropě).

10. Mezinárodní měnový fond • Systém 1945-1971 (tzv. brettonwoodskýsystém) • Fixní směnné kurzy vázané na dolar (dolar na zlato) • Státy mohly přizpůsobovat pod dohledem MMF směnné kurzy, aby vyrovnaly dlouhodobé potíže s platební bilancí. Pokud výrazně poklesla hodnota národní měny, MMF půjčil zemi, aby hodnota zase stoupla. • MMF monitoroval národní měny a každá devalvace měla být schválena MMF, ale to se tak často nedělo. • Úspěch → stabilizace měnového řádu při rekonstrukci Evropy a Japonska • Problémem ale bylo, že pro některé země bylo obtížné udržovat hodnoty svých měn (USA), pokud se dostaly do platebního deficitu.Ukazovalo se, že mnohem výhodnější by pro země bylo přejít v době krize na volně plovoucí kurz → zejména pro vyspělé industrializované země.

11. Mezinárodní měnový fond • Postupné zrušení brettonwoodského systému mezi lety 1968-1973 • Hlavní příčiny: rozvinuté země (zejména USA) nedokázaly udržovat hodnotu svých měn • 1971 prezident Nixon oznámil „dočasné“ zrušení vazby dolaru na zlato → snížení hodnoty dolaru, USA rezignovaly na roli garanta systému, následovaly dvě devalvace amerického dolaru • Evropské země se rozhodly pro zavedení plovoucího kurzu • USA zavedly plovoucí kurz v r. 1973 • Tímto končí původní role MMF

12. Mezinárodní měnový fond • Od 70. let se MMF soustředí na pomoc rozvojovým zemím → změna účelu organizace • Řeší především potíže s platební bilancí • Zásadní vliv měla tzv. dluhová krize latinskoamerických zemí, která začala v r. 1982 → fond začal půjčovat masivně rozvojovým zemím • První půjčky rozvojovým zemím se uskutečnily již v 50. letech, od konce 50. let to byly hlavně rozvojové země, které participovaly v programech MMF • Ve vztahu k rozvojovým zemím MMF především monitoruje ekonomiky (směnné kurzy a platební bilanci) a působí jako mezinárodní věřitel.

13. Struktura MMF • Rada guvernérů • Hlavní orgán, jeden guvernér a zástupce za každou zemi (ministr financí) • Rozhoduje např. o zvyšování kvót, alokaci speciálních práv čerpání, přijetí nových členů atd • Setkává se min. jednou za rok • Rada ředitelů (Výkonná rada) • 24 členů, 5 ředitelů je jmenováno největšími zeměmi (USA, Japonskem, Německem, Francií a Velkou Británií), 3 další jsou jmenováni Saudskou Arábií, Čínou a Ruskem, 16 zbývajících je voleno členy (reprezentují skupiny zemí) • Délka mandátu 2 roky • Řeší otázky ekonomik členských států • Rozhoduje obvykle na základě konsensu • Ředitel by měl reprezentovat zájmy celé organizace, nicméně se ukazuje, že na prvním místě jsou národní zájmy

14. Ředitelé jmenovaní hlavními zeměmi a jejich zástupci V posledním sloupci je uveden podíl hlasů v %, který mají z celkového počtu hlasů

15. Ředitelé zvolení skupinami zemí. V posledním sloupci je jejich podíl hlasů z celkového počtu hlasů.

16. Ředitelé zvolení skupinami zemí. V posledním sloupci je jejich podíl hlasů z celkového počtu hlasů

17. Ředitelé zvolení skupinami zemí. V posledním sloupci je jejich podíl hlasů z celkového počtu hlasů

18. Struktura MMF • CristineLagarde (Francie) • Hlavní ředitelka MMF • Zástupci Evropy • V čele byrokratického aparátu

19. Struktura MMF: www.imf.org

20. Hlasování • Vážené hlasování. Počet hlasů je složen ze dvou částí: • Fixní část = 677 „základních“ hlasů (po reformě z r. 2008, původně 250 hlasů) • Variabilní část = závisí na kvótě • Kvóta je založena na relativní váze státu ve světové ekonomice • Výpočet se odvíjí od výše HDP, otevřenosti ekonomiky apod. • Kvóta je zaznamenávána v tzv. speciálních právech čerpání (SpecialDrawingRights) • Rezervní měna MMF, která slouží především k účetnictví. • Její hodnota se odvíjí od průměrné hodnoty stabilních měn – dolar, euro, libra a yen

21. Hlasování • Kvóta určuje i množství finančních prostředků, které musí člen poskytnout MMF. • Tímto země mají zájem přispívat do MMF, protože finanční příspěvky se v rámci organizace mění ve vliv • Přidělování kvót se reviduje každých 5 let a změny musí být přijaty 85 % většinou • Množství prostředků, které země může obdržet od MMF také závisí na kvótě ↔ země si může půjčit až 200 % své roční kvóty

22. Hlasování • Hlasovací síla: • United States – 16,82 % všech hlasů • Japonsko – 6,26 % • Německo – 5,84 % • Velká Británie – 4,31 % • Francie – 4,31 % • Čína – 3,83 % • Itálie – 3,17 % • Saudská Arábie – 2,81 % • Kanada – 2,57 % • Rusko – 2,4 % • Indie – 2,35 % • Brazílie – 1,72 % • Česká republika – 0,43 %

23. Hlasování • Mechanismy rozhodování: • Většina běžných rozhodnutí se přijímá prostou většinou, některá vyžadují kvalifikovanou většinu • Existuje i superkvalifikovaná většina, kdy rozhodnutí je přijato 85 % všech hlasů • V takových typech rozhodnutí má USA de facto práva veta, na druhé straně i menší země v koalici mohou blokovat přijetí rozhodnutí

24. Podmínečnost půjčování • Půjčky od MMF a SB jsou poskytovány pouze podmínečně. Podmínky reflektují ortodoxní přístup k chudobě a rozvoji. • MMF vyžaduje především, aby vlády přistoupily na domácí úsporná opatření, která vedou ke snižování domácí spotřeby. • Mnohé státy kritizují MMF, že nepřiměřeně zasahuje do národní suverenity států. Podmínky se dotýkají národních hospodářských politik. • Podmínečnost byla explicitně zakotvena v zakládající dohodě v r. 1968, předtím se ale už v praxi uplatňovala

25. Podmínečnost půjčování • V počátcích se praktikovala tzv. makro-podmínečnost • Snížení rozpočtového deficitu, snížení objemu peněz v oběhu a stanovením limitů na poskytování úvěru, někdy se vyžadovala i devalvace domácí měny. Makro-podmínečnost se uplatňuje dosud. • Vliv dluhové krize v 80. letech – šok pro MMF • Reakcí MMF bylo, že země musí provést hlubší restrukturalizaci → stanovování specifičtějších podmínek. • Privatizace, deregulace, změna daňové politiky, politiky pracovního trhu, penzijní reformy =tzv. mikro-podmínečnost • Mikro-podmínečnost kritizována po východoasijské krizi v druhé polovině 90. let → příliš moc podmínek, zasahování do národní suverenity, nebere se ohled na domácí hospodářské a sociální cíle

26. Podmínečnost půjčování • Po r. 2000 změna politiky. • Dle MMF je celkový přístup správný, ale země nedodatečně aplikují programy • Tlačí na domácí reformy v makroekonomické oblasti a finanční politice státu. Nicméně deklaruje, že bude brát více do úvahy domácí hospodářské a sociální cíle.

27. Institucionální reforma (2008 a 2010) • Změna v přidělování hlasů • Problém: úroveň základních hlasů se dlouhodobě neměnila, zatímco výše variabilní části rostla → znevýhodnění rozvojových zemí • V r. 1946 základní hlasy tvořily 11,3 % všech hlasů, v r. 2005 tvořily jen 0,5 % všech hlasů • V r. 2008 – zvýšení podílu základních hlasů na 5,5 % (677 na člena) • V r. 2010 další reforma hlasování, která více odráží rozdělení váhy zemí ve světové ekonomice • Znásobení kvót – 6 % kvót se přesune k rozvíjejícím se zemím a rozvojovým zemím – je to přesun od evropských zemí, částečně USA a ropných států (Saudské Arábie) • Hlavními země MMF mají být USA, Japonsko, Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a země tzv. BRICs (Brazílie, Čína, Indie, Rusko) • Čína se má stát třetí nejvýznamnější zemí • 110 zemí zaznamená vzestup kvóty

28. Institucionální reforma (2008 a 2010) • Větší reprezentativnost Výkonné rady • Evropské země budou mít o dvě místa méně • Všichni ředitelé budou voleni • Revize složení každých 8 let • Zvýšení rozpočtu (kvót) na 755 mld. dolarů

29. Skupina Světové banky • Skupina Světové banky (186 členů) • 4 části: • Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD) • Mezinárodní finanční korporace (IFC) • Mezinárodní rozvojová asociace (IDA) • Multilaterální investiční garanční agentura (MIGA) • Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID)

30. Skupina Světové banky • IBRD patří mezi brettonwoodské instituce • Je odpovědná za multilaterální půjčky OSN • Sídlo: Washington • Původně se soustředila na rekonstrukci v Evropě • Teprve na konci 50. let se půjčky začaly orientovat na země 3. světa • Multilaterální půjčování bylo doplňkem soukromých půjček a mělo za cíl podpořit domácí a zahraniční investice

31. Skupina Světové banky • Půjčuje za nižší úrok než komerční banky, splatnost 25-35 let • Půjčuje jen vládám • Je financována členskými státy • přímo má k dispozici jen omezené množství prostředků (členské státy musí platit jen 20 % jejich kvóty ve volně směnitelných měnách, zbylých 80 % si může banka kdykoliv vyžádat) • Dalším zdrojem financování je půjčování na světových kapitálových trzích a splácení dřívějších půjček

32. Skupina Světové banky • Mezinárodní finanční korporace: • 1956 • Cílem je podpořit soukromé investice v rozvojových zemích • V r. 1989 vytvořila Mezinárodní skupinu pro cenné papíry, která radí firmám v rozvojových zemích jak obchodovat s akciemi

33. Skupina Světové banky • Mezinárodní rozvojová asociace • 1960 • Soustředí se na tzv. „měkké“ půjčky: • Půjčky, jejichž splatnost je dlouhodobá (mezi 30 až 50 lety) na nízký úrok (1-3 %) nebo i bezúročně • Půjčuje vládním i soukromým podnikům v nejchudších rozvojových zemích. Pro poskytnutí půjčky soukromým podnikům je však nutná státní garance. • Půjčuje jen nejchudším zemím (měřeno v HDP na hlavu)

34. Skupina Světové banky • Multilaterální investiční garanční agentura • 1988 • Podpora domácích a zahraničních investic v rozvojových zemích • Poskytuje investorům záruky proti nekomerčním rizikům (vyvlastnění či válka). Tím jim pomáhá snížit riziko investovat v politicky a ekonomicky nestabilních zemích

35. Skupina Světové banky • Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů • 1966 • Místo pro řešení sporů mezi investorem a státem

36. Skupina Světové banky • SB by měla být neutrálním tělesem • Realita: prosazují se zájmy hlavních dárců • Největším přispěvatelem jsou USA: • Užívání hlasovací váhy, aby zabránily půjčkám politicky nepřátelským zemím a naopak podpořily přátele • Např. v době SV USA dosáhly, že SB podpořila půjčkami nedemokratické, ale spřátelené režimy v Argentině, na Filipínách, Haiti • Naopak nepůjčila levicovému Chile

37. Skupina Světové banky • Organizace: • Rada guvernérů (každý stát má jednoho guvernéra, setkává se min. jednou ročně, zabývá se dlouhodobou strategií banky) • Rada ředitelů (21 ředitelů, reprezentace, politické řízení a vedení banky) • Byrokratický aparát, který je politicky nezávislý a hájí zájmy banky • Aparát je schopný ovlivnit, o jakých projektech bude rozhodovat Rada ředitelů • Rozhoduje se na základě váženého hlasování • Váha závisí na podílu člena na příspěvcích (podíl státu, který se odvíjí od váhy státu ve světové ekonomice)