Digitální učební materiál

1. Digitální učební materiál

2. Struktura RM-OSI 7.aplikační vrstva ------ aplikační vrstvové protokoly ----- aplikační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 6.prezentační vrstva -- prezentační vrstvové protokoly -- prezentační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 5.relační vrstva --------- relační vrstvové protokoly -------- relační vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 4.transportní vrstva --- transportní vrstvové protokoly ---- transportní vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 3.síťová vrstva ---------- síťové vrstvové protokoly --------- síťová vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 2.spojová vrstva ----- spojové vrstvové protokoly ----- spojová vrstva mezivrstvové protokoly mezivrstvové protokoly 1.fyzická vrstva ------ fyzické vrstvové protokoly --------fyzická vrstva koncový systém ========= mezilehlý systém ========== koncový systém

3. Použití spojové vrstvy • Spojová vrstva je součástí architektury každé dnes používané paketově orientované datové sítě, kde je předpoklad, že přenos informace bude uskutečněn ve formě vysílání za sebou jdoucích konečně dlouhých bloků dat. • Pokud jsou bloky vytvářeny spojovou vrstvou, nazývají se datové rámce ( zkráceně rámce).

4. Použití spojové vrstvy • Soubor funkcí spojové vrstvy je zejména závislý na způsobu přenosu dat v paketové síti. • Jiná množina funkcí je nezbytná pro sítě se spojením ( Connectionoriented) a jiná množina funkcí je potřebná pro sítě bez spojení (Connectionless).

5. Topologie sítě • Z obecného hlediska každou telekomunikační síť, bez ohledu na její funkci, technické řešení, rozlohu apod., lze definovat jako konečnou množinu uzlů, jež jsou mezi sebou jistým, přesně definovaným způsobem propojeny. • Způsob propojení uzlů označujeme technickým termínem topologie sítě. • Avšak pouze topologický popis sítě není jednoznačně určující, jelikož mohou existovat dvě sítě se stejnou topologií, a přesto mohou být technicky naprosto odlišné.

6. Architektura sítě • Pro jednoznačné určení sítě je stejně jako topologie důležitá architektura sítě. • Tato definuje ostatní technické detaily provedení sítě, jako je množina použitých protokolů, jejich funkce, vazby mezi nimi, způsob přenosu dat, způsob sdružování individuálních signálů (např. WDM, FDM) či přímo datových toků (TDM, paketový přenos, buňkový přenos atd.)

7. B

8. Princip přenosu informace • Předpokládejme komunikaci mezi dvěma koncovými systémy v jedné obecné síti. • V tomto případě prochází informace postupně od jednoho koncového systému, přes konečný počet uzlů sítě, až k protějšímu koncovému systému. • Jakou posloupností uzlů bude informace procházet, závisí zejména na těchto faktorech: - na místě připojení koncových systémů do sítě - na topologii uvažované sítě - na řídících mechanismech sítě, které rozhodují o posloupnosti uzlů v případě, že existuje více možností

9. Cesta

10. Segment • Pro sekce se u některých sítí používají jiné termíny, např. u sítě Ethernet se často používá pro propojení mezi dvěma Ethernet přepínači spíše pojem segment. • V některých případech se lze pro konkrétní typ sítě setkat také s pojmem datový okruh. Takto jej označujeme tehdy, když je sekce schopna přenášet informaci mezi uzly v obou směrech. • Ovšem ne zcela správně se někdy používá termín „linka“.

11. Použité zdroje: BOHÁČ, Leoš a Pavel BEZPALEC. Datové sítě: přednášky. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2011, 204 s. ISBN 978-80-01-04694-4 HÄBERLE, Heinz. Průmyslová elektronika a informační technologie. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2003. ISBN 80-867-0604-4. JANSEN, Horst a Heinrich RÖTTER. Informační a telekomunikační technika. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, 399 s. ISBN 80-86706-08-7. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Bronislav Sedláček.