SPRÁVNÍ A PŘESTUPKOVÉ PRÁVO

1. SPRÁVNÍ A PŘESTUPKOVÉ PRÁVO Hopík 2010

2. Obsah přednášky aneb vítejte  Úvod do správního práva, orgány veřejné moci Správní řízení a jeho průběh Správní delikty Přestupek – definice, prameny Přestupková odpovědnost Přestupkové řízení a sankce

3. Orgány veřejné moci jsou orgány, které jsou oprávněny autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, vůči nimž jednají vrchnostensky orgány ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice) stavební úřad (MěÚ, KÚ) orgány ochrany přírody (Správy NP a CHKO, KÚ, MěÚ…) orgány státní správy lesů (MěÚ, KÚ) Finanční úřad Úřad pro ochranu osobních údajů tzv. veřejné stráže o právech a povinnostech FO a PO rozhodují orgány veřejné moci zpravidla ve správním řízení

4. Správní řízení Správní řízení je tedy postup orgánu veřejné moci (neboli správního orgánu), kterým se zakládají nebo ruší práva či povinnosti nebo se prohlašuje, že někdo určitou povinnost či právo má/nemá Výsledkem správního řízení je správní akt • povolení (stavební, kácení stromu, pořádání akce …) • sankce (pokuta) • zákaz činnosti (v důsledku přestupku, prevence před škodou…) • odebrání či zabavení věci Základním pramenem práva je zde zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (některé speciální zákony mohou stanovovat mírně odlišné postupy)

5. Průběh správního řízení

6. Jak na správní řízení - tipy • identifikace správného orgánu (případně předem ověřit) • správná a úplná identifikace žadatele (OJ Junáka…) • úplnost žádosti (viz příslušný zákon) • zřetel na lhůty (obvykle min. 30 dnů, někdy však i déle) • doručování (automaticky na adresu sídla…)

7. Správní delikty Správní delikt protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem a za které správní orgán ukládá trest, stanovený zákonem jednáním pro tento účel rozumíme i opomenutí takového konání, ke kterému byla odpovědná osoba povinna deliktní způsobilost (nutná právní subjektivita, existence (u PO), věk (u FO), určité postavení či funkce) Druhy deliktů: přestupky pořádkové delikty delikty právnických osob

8. Řešení správních deliktů • projednávají se z moci úřední • presumpce neviny • důkazní břemeno leží na straně státu • za týž skutek lze potrestat pouze jednou • okruh sankcí dle zákona, správní uvážení obvykle explicitně limitováno • zřetel na okolnosti vylučující protiprávnost • zákaz retroaktivity • lhůty na projednání

9. Přestupky Přestupek je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Přestupku se může dopustit pouze fyzická osoba. K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.

10. Prameny přestupkového práva zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích zvláštní zákony, např. zákon o ochraně veřejného zdraví, lesní zákon, stavební zákon… zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

11. Nedbalost a úmysl Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl (= nedbalost nevědomá) b) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí (= nedbalost vědomá) nebo

12. Nedbalost a úmysl Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn (= úmysl nepřímý) b) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem (= úmysl přímý) nebo

13. Přestupky Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.

14. Přestupková odpovědnost Za přestupek není odpovědný • kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku • kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, nebo nemohl ovládat své jednání. Odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky.

15. Sankce za přestupky napomenutí pokuta zákaz činnosti propadnutí věci Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení. Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný. Zákaz činnosti lze uložit, jestliže ho lze uložit za některý z těchto přestupků.

16. Zánik odpovědnosti za přestupek • Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie

17. Přestupková odpovědnost mladistvých • je-li obviněným z přestupku mladistvý, vyrozumí správní orgán o nařízeném ústním jednání též zákonného zástupce mladistvého a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí; jim se také rozhodnutí o přestupku oznamuje • horní hranice pokuty se u mladistvých snižuje na polovinu, přičemž však nesmí být vyšší než 2000 Kč. • v blokovém řízení nelze uložit mladistvému pokutu vyšší než 500 Kč; pokutu až do výše 1000 Kč lze uložit mladistvému, pokud zákon o přestupcích nebo zvláštní zákon připouští v blokovém řízení uložit pokutu vyšší než 1000 Kč. • zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu jednoho roku, nebránil-li by výkon této sankce jeho přípravě na povolání

18. Přestupkové řízení Přestupky projednávají • obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí (přestupkové komise) • jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon přestupkové řízení: oznámení, ústní jednání, rozhodnutí ve věci příkazní řízení: zjednodušené, prvním úkonem je vydání příkazu blokové řízení: zkrácené, prvním a posledním úkonem je vydání pokutového bloku Náhrada nákladů řízení (u pachatele, který byl v přestupkovém řízení shledán vinným, ukládá se kromě pokuty paušální částkou 1000 Kč) neukládá se v příkazním ani blokovém řízení

19. Blokové řízení Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže: • je spolehlivě zjištěn • nestačí domluva • obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat bloky na místě zaplacené x bloky na místě nezaplacené

20. Pro dnešek díky za pozornost 