Výpočet zásoby porostu relaskopickou metodou

1. Výpočet zásoby porostu relaskopickou metodou Dendrometrie – cvičení 8

2. Zadání • Pro zadané dřeviny stanovte zásobu pomocí relaskopické metody. Součástí protokolu bude vyplněný protokol podle relaskopického formuláře (provedení opravy na sklon a záměrný úhel, pokud bude potřeba opravy provádět, stanovení JHF, výpočet zásoby skutečné, tabulkové, výpočet zakmenění, zastoupení dřevin), dále test racionality a spolehlivosti se slovním závěrem, zda naměřený počet stanovišť je dostatečný.

3. Výstupy z terénního měření • Zjištěná kruhová výčetní základna pro všechny dřeviny na jednotlivých stanovištích • Výměra porostu • Věk porostu • Sklon • Násobný faktor relaskopického klínu (pokud byl použit) • Střední tloušťka a výška pro vzorníky dle dřevin

4. Výpočet kruhové výčetní základny/ha – G/ha • Sečíst zjištěnou G/ha na všech stanovištích pro jednotlivé dřeviny • Sečíst G/ha všech dřevin pro jednotlivá stanoviště • ΣG Vydělit počtem stanovišť => Dostanu neupravenou G/ha • Vynásobit násobným faktorem fc, pokud je odchylka od 1 větší než 5% • Z grafikonu stanovit úpravu na svah – nutno znát G/ha a sklon – neprovádí se u porostů se sklonem do 10°včetně • Přepočet úpravy na svah pro jednotlivé dřeviny • Gupr/ha dřeviny = G/ha dřeviny : G/ha porostu * (G/ha porostu + úprava na svah)

5. Stanovení jednotné výtvarnicové výšky JHF • Podle střední výšky a střední tloušťky se dohledá jednotná výtvarnicová výška v taxačním průvodci pro jednotlivé dřeviny • Pokud nemá daná dřevina svého vlastní JHF v taxačním průvodci, tak se hledá v průvodci pro podobnou dřevinu (přiřazování k podobným dřevinám podle seznamu v taxačních tabulkách) • pokud nemá taxační průvodce dostatečný rozsah výšek pro danou dřevinu, tak se musí stanovit výtvarnice pro jednotlivý vzorník a tou pak vynásobit výška vzorníku nebo se dá JHF vypočítat z objemových tabulek • Příklad: BO věk 96 let, d=36 cm, h=34 m

6. Stanovení výtvarnicové výšky JHF • Příklad: BO věk 96 let, d=36 cm, h=34 m • V kmene (z objemových tabulek) = 1,51m3 • V válce (d=36 cm, h=34 m) = 3,46m3 • f = 1,51/3,46 = 0,436 • JHF = 34 * 0,436 = 14,83 m • V kmene (z objemových tabulek) = 1,51m3 • Kruhová plocha stromu g (při d=36 cm) = 0,1018 m2 • JHF = 1,51/0,1018 = 14,83 m

7. Výpočet zásoby porostu Vska zásoby na hektar V/ha • Vsk dřeviny = Gupr/ha dřeviny * JHF * výměra porostu • Vsk porostu = ΣVsk dřeviny • V/ha dřeviny = Vsk dřeviny/výměra porostu

8. Výpočet zásoby bez kůry Vb.k. • Vb.k. = Vsk * koeficient na kůru • Pro jehličnaté dřeviny 100/110 = 0,90909 • Pro listnaté dřeviny 100/115 = 0,86956

9. Stanovení tabulkové zásoby Vtab/ha • Vyhledání tabulkové zásoby se provádí za pomocí střední tloušťky a střední výšky v taxačních tabulkách

10. Výpočet zakmenění porostu ρ • více možnosti • Přes RPP a skutečnou plochu porostu (viz prezentace Základní taxační veličiny) • Přes dílčí zakmenění dřeviny – pouze pomocná veličina, protože zakmenění se vždy vztahuje na porost • ρdř = V/ha : Vtab/ha • ρ porostu = Σρ dřeviny

11. Výpočet zastoupení dřeviny • Více možností • Přes RPD a RPP (viz prezentace Základní taxační veličiny) • ρ dřeviny/ρ porostu *100

12. Test racionalizace • Slouží ke kontrole, jestli byl použit dostatečný počet stanovišť s ohledem na variabilitu kruhové výčetní základny. • Nutno znát rozdíl mezi Gmax a G min na stanovištích a dále Gupr/ha • Tyto hodnoty vstupují do grafikonu a stanovují potřebný počet stanovišť při zachování přesnosti • Pokud je počet stanovišť n menší nebo stejný než je změřený, tak je všechno v pořádku, ale pokud je větší, tak je nutné vhodně zahustit stávající síť stanovišť na požadovaný počet a provést na nich další změření G/ha