Způsoby měření elektřiny dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. v platném znění

1. Shody a rozdíly v připojovacích podmínkách regionálních provozovatelů distribučních soustavpro osazení a připojení měřících zařízení v sítích do 1 kVOd HDV, přes odbočky k elektroměrům včetně podmínek pro umístění a připojení měřících zařízení.Praha, 22.11.2013

2. Zákon č. 458/2000 Sb. - energetický zákon - § 49 odst. 2(Poslední úplné znění zákona č. 458/2000 Sb. bylo vydáno v Částce 95 pod č. 314/2009 Sb., poslední novely č. 165/2012 Sb., č. 350/2012 Sb.) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných DS a zákazníci jsou povinni nasvůj náklad upravit předávacímísto neboodběrné místo pro instalaci měřícího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.

3. Vyhláška č. 82/2011 Sb. ve znění vyhlášky č. 476/2012 Sb.o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny(platná od. 1.dubna 2011, novelizované znění platné od 1.ledna 2013) • U nových nebo rekonstruovaných odběrných míst nebo předávacích míst umístění měřícího zařízení stanoví příslušný provozovatel soustavy.Za rekonstrukci se pro tyto účely považuje výměna elektroměrového rozváděče nebo výměna přívodního vedení (§ 6 odst. 1 vyhlášky). • Odběrným místem je místo, kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřících transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny. • Předávacím místem se rozumí místo předávání elektřiny mezi účastníky trhu s elektřinou.

4. Způsoby měření elektřiny dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. v platném znění K měření elektřiny a vyhodnocení údajů se používají následující způsoby měření: • měření typu A, kterým je průběhové měření s dálkovým denním přenosem údajů; • měření typu B, kterým je průběhové měření s dálkovým jiným než denním přenosem údajů; • měření typu S, kterým je měření s dálkovým přenosem údajů, které není měřením typu A ani měřením typu B; • měření typu C, kterým je ostatní měření. Měřením typu C se vybavují odběrná místa zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy, kde není technicky nebo ekonomicky vhodné instalovat měření typu A, nebo B nebo S. Prakticky se může jednat (dle současného zněnívyhlášky č. 82/2011 Sb.) o odběrná místa zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím do 1 kV, s rezervovaným příkonem do 100 kW nebo s hlavním jistícím prvkem jmenovitém proudu do 200 A, s provedeným přímým nebo nepřímým měřením.

5. Kategorizace zákazníků dle vyhlášky č. 541/2005 Sb. v platném znění, přílohy č 4aVyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou,zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona Pro účely organizace trhu s elektřinou se zákazníci dělí do následujících kategorií: • a) odběratel kategorie A – odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k přenosové soustavě nebo odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi vyšším než 52 kV. • b) odběratel kategorie B – odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi od 1 kV do 52 kV včetně. • c) odběratel kategorie C – odběratel, který není odběratelem kategorie A, kategorie B nebo kategorie D. • d) odběratel kategorie D – fyzická osoba, jejíž odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně a která odebírá elektřinu k uspokojování její osobní potřeby související s bydlením nebo osobních potřeb členů její domácnosti; za odběratele se považuje i fyzická nebo právnická osoba v rozsahu odběru elektřiny pouze pro potřeby správy a provozu společných částí domu sloužících pouze pro společné užívání vlastníkům nebo uživatelům bytů.

6. Systém elektroenergetické legislativy

7. PREdistribuce, a.s. Technické podmínky připojení – Část A: Obchodní měření – Díl I: Distribuční síť nn - účinnost verze 9:od 29.5.2013. Poznámka: Kapitola 10 – Dílu I řeší připojování výroben elektřiny pracujících paralelně s distribuční soustavou. Předmětem Dílu II. uvedených TP jsou podmínky připojení v distribuční síti vn a vvn.

8. ČEZ Distribuce, a.s. Připojovací podmínky pro osazení měřících zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí - účinnost od 1.9.2005, poslednízměna č. 5 platná od 1.4.2011. Poznámka: ČEZ připravuje vydání aktualizovaného znění připojovacích podmínek (změnu č. 6) k 1.1.2014. Připojovací podmínky pro výrobny elektřiny pro připojení na síť ČEZ Distribuce, a.s. jsou zpracovány a vydány jako samostatný dokument s platností od 1.7.2012.

9. E.ON Distribuce, a.s. Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřících souprav u zákazníků a malých výroben s připojovaným výkonem do 250 kW připojených k elektrické síti nízkého napětí - původní verze - platnost od 1.2.2006 -poslední verze – platnost od 1.6.2013 *** Zásada – vždy platí poslední verze (změna) PP!

10. Shody a rozdíly v platných připojovacích podmínkách (přehled nelze považovat za vyčerpávající) Platnost připojovacích podmínek se vztahuje: PRE - na odběrná místa či výrobní zařízení uváděná nově do provozu a/nebo rekonstruovaná – v přiměřené míře i pro stávající odběrná neb výrobní místa s platnou smlouvou, kde se požaduje rozšíření a úpravy stávajícího zařízení. Technické podmínky jsou závazné pro všechny zaměstnance PRE a pro všechny osoby provádějící jakékoliv práce v neměřených částech elektrické instalace připojených z distribuční soustavy PRE.

11. Platnost připojovacích podmínek se vztahuje: ČEZ - na odběrná místa nově uvedená do provozu, odběrná místa rekonstruovaná a bez platné rezervace příkonu. Za rekonstrukci se považuje výměna nebo úprava neměřených rozvodů (hlavního domovního vedení a odboček k elektroměrům) nebo výměna elektroměrového rozváděče či elektroměrové desky.

12. Platnost připojovacích podmínek se vztahuje: E.ON - pro nově vybudovaná odběrná místa nebo stávající odběrná místa, kde se provádí např. změna sazby nebo změna z přímého na nepřímé měření případně změna z nepřímého na přímé. Dále v připojovacích podmínkách upřesňuje, že v případě kdy se neprovádí výměna elektroměrového rozváděče nebo výměna přívodního vedení lze měření ponechat ve stávajícím umístění. Přívodní vedení ve smyslu ČSN 33 2130 ed.2 sestává z HDV, odbočky k elektroměru a vedení od elektroměru k podružným rozváděčům.

13. Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům Téměř shoda • HDV a odbočky k elektroměrům (přívody) vždy v soustavě TN-C (čtyřvodičové), z celistvých vodičů bez přerušení (E.ON připouští jedno přerušení HDV v 1NP objektu). Jednofázové odbočky lze provést u zařízení do soudobého maximálního příkonu 5,5 kW (ČSN 33 2130 ed.2 připouští jedno přerušení v 1.NPobjektu v čl 7.3.1) • Průřezy vodičů odbočky se volí s ohledem na očekávané zatížení – minimální průřezy vodičů odboček 6 mm2 Cu. (max. průřez PRE – 25 mm², ČEZ + E.ON – 16 mm²) • Průřez a materiál odboček musí být shodný s průřezem a materiálem vedení od elektroměru k přístrojové (podružné) rozvodnici.

14. Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům • PREupřesňuje případy, kdy odbočuje vedení k elektroměrům z HDV v odbočných rozvodnicích z hlediska umístění rozvodnice, minimální výšky (1,8 m spodní okraj) a prostředí. Kryt odbočné rozvodnice a veškeré neměřené části musí být připraveny ke spolehlivému zaplombování na dvou místech ke dvěma pevným bodům. Provedení se týká se převážně stávajících objektů – provedení nelze použít u nově budovaných objektů, nebo při celkové rekonstrukci HDV. • E.ONvýslovněstanovuje pro odboční od HDV požadavek, aby pro každé odběrné místo byla zřízena samostatná odbočka ( tj. pro každý hlavní jistič před elektroměrem samostatný přívod od HDV).

15. Minimální průřezy vodičů odboček od hlavního domovního vedení k elektroměrům bytů stupně elektrizace A a B(dle platné ČSN 33 2130 ed.2:2009 - platnost ČSN 33 2130:1983 ukončena k 1.9.2011)

16. Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům- rozdělení vodiče PEN Rozdíly (zásadní) PRE – rozdělení vodiče PEN na samostatné vodiče PE a N možno provést až v měřené části instalace - vpodružném rozváděči. ČEZ – připouští možnost změny soustavy TN-C naTN-C-S již v elektroměrovém rozváděči (vývod z ER). E.ON – požaduje řešení dle PRE – rozdělení PEN ažvpodružném rozváděči. Ve výjimečných případech lze připustit možné využití proudového chrániče v neměřené části ER (nejedná se o řešení standardní – provedení ER ve stanovisku k připojení). V sítích TT – ochrana samočinným odpojením od zdroje jistícím prvkem, doplňková ochrana použitím proudového chrániče.

17. Hlavní domovní vedení u rozsáhlých objektů PRE upřesňuje provedení HDV u rozsáhlých objektů tak, že rozdělení na jednotlivé větve (nejsou-li vedení provedena přímo z přípojkové nebo rozpojovací skříně) musí být umístěno v neměřené části elektroměrového rozváděče a jednotlivé větve samostatně jištěny jističi - (toto řešení bylo zapracováno do ČSN 33 2130 ed.2 čl. 7.3.1) ČEZ a E.ON stanovují podmínky pro provedení HDV v souladu s technickými normami (ČSN 33 2130 ed.2). Provedení HDV u rozsáhlých objektů blíže neupřesňují, ale shodně připouští možnost provedení více HDV.

18. Hlavní vypínač objektu Dle vyhlášky č. 268/2009 Sb.,o technických požadavcích na stavby v platném znění, § 34 odst. 5 musí každá stavba mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie. Hlavní vypínač objektu je v praxi běžně realizován vytažením příslušných pojistek v kabelové skřínipřípadně vypínacím prvkem v měřené části rozvodů objektu. K uvedenému upřesňuje: E.ON - umisťovat hlavní vypínač objektu v neměřené části elektrické instalace je možné pouze ve výjimečných případech na základě souhlasu pověřeného pracovníka E.ON. Vypínač nesmí být napájen z neměřené části. PRE a ČEZ – hlavní vypínač objektu v připojovacích podmínkách nerozvádí.

19. Hlavní jistič před elektroměrem – typy okamžitého vypínání B, C, D – „vypínací charakteristika jističů“ Shoda • Jističe před elektroměrem musí být s vypínací charakteristikou „B“, na základě individuálního posouzení se připouští i charakteristika „C“, vždy jistič se stejným počtem pólů jako má elektroměr fází. Rozdíl • ČEZ a E.ON připouští v odůvodněných a ve výjimečných případech i povolení charakteristiky D; • PRE na rozdíl od společností ČEZ a E.ON připouští ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech odběrů a na základě předem vydaného písemného souhlasu použít i jistič s vypínací charakteristikou max. typu C .

20. Hlavní jistič před elektroměrem – jmenovitá zkratová vypínací schopnost jističů • E.ONstanovuje pro hlavní jističe před elektroměrem požadavek na minimální jmenovitou zkratovou vypínací schopnost 10 kA s výjimkou případů, kdy je tato stanovena výpočtem ve smlouvě o připojení (připojení blízko trafostanice). Dále upozorňuje, že použití pojistek, pojistkových odpínačů nebo sdružených jističů s proudovými chrániči jako hlavního jištění před elektroměry není dovoleno. • PRE a ČEZ – požadavek na minimální jmenovitou vypínací zkratovou schopnost jističů v připojovacích podmínkách nestanovuje (normalizované hodnoty zkratové schopnosti jističů jsou 3 kA, 4,5 kA, 6 kA, 10 kA, 15 kA, 20 kA 25 kA).

22. Hlavní jistič před elektroměrem - jističe s nastavitelnou spouští (jističe dle ČSN EN 60947-2) ČEZ a E.ON - v případě použití jističů s nastavitelnou nadproudovou (tepelnou) spouští, musí být tyto upraveny konstrukčně tak, aby bylo možno nastavení spouště řádnězaplombovat a aby byla v poloze nastavení výrobcem jasně definována hodnota nastaveného proudu.Uvedené požadavky se týkají i vyměnitelného modulu z hlediska jeho svévolné výměny. Při nedodržení požadavků bude pro stanovení platby za příkonuvažována maximální nastavitelná hodnota jističe. Tyto jističe musí mít rozsah okamžitého vypnutí nadproudové spouště v čase 0,2s, od 3In do 5In. ČEZ připouští po předchozím projednání a odsouhlasení vyšší násobek In v čase 0,2 sec. Jako hlavní jistič nesmí být použit jistič s dálkovou vypínací automatikou.

23. Hlavní jistič před elektroměrem - jističe s nastavitelnou spouští (jističe dle ČSN EN 60947-2) PRE - vyžaduje použití hlavních jističů před elektroměrem s neměnitelnou hodnotou jmenovitého proudu. Tyto jističe musí mít výrobcem pevně nastavenouhodnotu jmenovitého proudu i rozsah okamžitého vypnutí (v čase 0,2s nad 3In do 5In) tak, aby nebylo možné tyto hodnoty měnit. Dále vyžaduje v případech, kdy jsou v elektroměrovém rozváděči umístěny více jak dva hlavní jističe před elektroměry, že přívody a vývody musí být provedeny vždy jednotně tj. např. přívody na horní svorky a vývody na spodní svorky jističů.

24. Hlavní jistič před elektroměrem – jednofázové odběry Rozdíly • PRE a ČEZ – pro jednofázové odběry je maximální přípustná hodnota hlavního jističe před elektroměrem – 25 A. • E.ON – maximální hodnotu jističe pro jednofázové odběry v podkladech jednoznačně nestanovuje. Ve schématech jednofázového zapojení uvádí „Hlavní jistič smluvní hodnoty“. • ČSN 33 2130 ed.2 - připouští 1f odběry do soudobého příkonu 5,5kW – jinak 3f. Pro bytové objekty se provádějí zásadně 3fáz. odbočky.

25. Hlavní jistič před elektroměrem – přívody pro hlavní jističe • Samostatné přívody pro hlavní jističe od HDV (čl. 7.4.3 a 7.6.10 - ČSN 33 2130 ed.2) Čl. 7.4.3 připouští možnost na společný přívod připojit více měřících zařízení téhož odběratele při dodržení zatížitelnosti přívodu. Požadavky čl. 7.6.10 jsou: „Před měřící zařízení (elektroměr) se musí osadit jistič se stejným počtem pólů, jako má elektroměr fází. Přívody pro každý jistič se provádí samostatně“. • E.ONvýslovněstanovuje pro odboční od HDV požadavek, aby pro každé odběrné místo byla zřízena samostatná odbočka (pro každý hlavní jistič před elektroměrem samostatný přívod).

26. Jistič sazbového spínače (spínacího prvku pro dvojtarif) Rozdíly • PRE – před přijímač HDO se v případech spojitémontážejistič neosazuje (napájení zajištěno ze svorky č. 2 elektroměru). • ČEZ – připouští jistič v obvodu HDO s maximální hodnotou 6A. • E.ON – požaduje jistič s maximální hodnotou 2 A, charakteristika B – páčka v zapnuté poloze nahoře. Shoda ČEZ a E.ON – plombovatelnost jističů v zapnuté poloze.

27. Umístění měřících zařízení(Pozor ! - ČSN 33 2130 ed.2 v čl. 7.6.9 ustanovení nově upravuje) Shoda i rozdíly - dle platných Připojovacích podmínek Poloha elektroměrového rozváděče (rozvodnice) musí umožňovat instalaci elektroměrů ve svislé poloze. Středy číselníků elektroměrů požadujeČEZ, PRE a E.ON jižshodně 1000-1700 mmod podlahy nebo definitivně upraveného terénu (dřívější požadavek 1500-1700 mm). V případě více elektroměrů nad sebou (charakter bytových domů) mohou být středy číselníků elektroměrů ve výši 700 až 1700mm od podlahy, což ČEZkonkretizuje pro rozváděče uvnitř objektu. ČEZ, E.ON - před elektroměrovým rozváděčem (rozvodnicí) musí být volný prostor o hloubcea šířce min. 800 mm, umožňující úplné otevření dvířek srovnou podlahou nebo upraveným terénem pro bezpečnost prováděné obsluhy a prací.

30. Umístění měřících zařízení Shoda pro umístění v oplocení ČEZ, PREaod předchozí verze i E.ON, že při umístění elektroměrového rozváděče v oplocení (ve zdi nebo pilíři) mohou být středy číselníků elektroměrů níže než 1000 mm s tím, že spodní hrana ER rozváděče však musí být minimálně600 mmnad úrovní definitivně upraveného terénu. Provedení umožňuje ČSN 33 3320, Změna 1 z 05/1997 doplněním čl.2.2.5, na kterou se odvolává nyní ČSN 33 2130 ed 2 v čl. 7.6.9! ČEZ dále umožňuje, s ohledem na místní klimatické podmínky (po předchozím projednání), možnost i jiné výšky pro umístění ER.

32. Umístění měřících zařízení – potřebné místo Shoda a rozdíly PRE, ČEZ, E.ON – požadují pro montáž elektroměrů a spínacích prvků zabezpečit místo v rozváděči dle tabulky. PRE, ČEZ – v případě osazení pouze jednoho přístroje zvětšit šířku a výšku o 50 mm.

33. Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) • Shoda - PRE, ČEZ, E.ON požadují: Elektroměrové rozváděče a měřící místa s elektroměrovou deskou musí být v provedení, které vyhovuje všem vnějším vlivům působícím v daném prostoru – musí působení vlivů odolávat.(platnost ČSN 33 2000-3 ukončena k 1.5.2011; náhrada ČSN 33 2000-1 ed.2 a ČSN 33 2000-5-51 ed.3)Provedení ER rozváděčů musí vycházet z technickýchnorem. Použití ER rozváděčů v daném prostoru je odvislé od vnitřního nebo venkovního provedení – tj. pro které podmínky byly rozváděče konstruovány a při zkouškách ověřeny !!!!

34. Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) Pracovní podmínky stanovují základní normy souborů ČSN EN 60439 a ČSN EN 61439 shodně.Teplota okolního vzduchu pro vnitřní provedení: Nepřekročí +40 °C(průměrná hodnota během 24 hod. nepřesáhne +35 °C). Dolní hranice teploty okolního vzduchuje - 5 °C. Relativní vlhkost vzduchu nepřesáhne 50% při max. teplotě +40°C, případně 90% při +20°C. Teplota okolního vzduchu pro venkovní provedení: Nepřekročí +40 °C(průměrná hodnota během 24 hod. nepřesáhne +35 °C). Dolní hranice teploty okolního vzduchuje -25 °C v mírném klimatu, - 50 °C v arktickém klimatu. Relativní vlhkost vzduchu může být přechodně až 100% při max. teplotě +25°C.

35. Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) Z hlediska ochrany krytem rozváděčů jsou požadavky následující: • PRE - alespoň IP 40 v normálních prostorech (vnitřní instalace), alespoň IP 43 ve venkovních prostorech (venkovní instalace); • ČEZ- alespoň IP 2X nebo IP XXB v normálních prostorech (vnitřní instalace), alespoň IP 43 pro uzavřený rozváděč ve venkovních prostorech (venkovní instalace), alespoň IP 44 pro uzavřený rozváděč v případě umístění na okraji komunikace; • E.ON - alespoň IP 40 v normálních prostorech (vnitřní instalace) a IP 43 ve venkovních prostorech (venkovní instalace). Pro venkovní elektroměrové rozváděče po otevření dveří musí být krytí alespoň IP 20, při zavřených dveřích je předepsané krytí IP 44.

37. Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) Rozdíly • PRE a E.ON stanovují pro spojovací vedení sloužící k propojení měřících a ovládacích zařízení použití vodičů Cu s jednožilovým plným (pevným) jádrem. ČEZ připouští ve výjimečných případech (po předchozím odsouhlasení) i použití laněných vodičů ukončených lisovací dutinkou za podmínek uvedených v PP. • PRE a E.ON vyžadují uzamykání dveří na trnový klíč 6x6 mm do hloubky alespoň 10 mm (PRE), min. 12 mm (E.ON) – kovové provedení závěru. ČEZ stanovuje vybavení dveří typizovanými rozváděčovými zámky, přednostně doporučuje zámek na trnový klíč 6x6 mm (ČSN 35 9756), – max. výška závěru 170 cm nad upraveným terénem.

38. Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) pro přímá měření Rozdíly PRE – u nově zřizovaných nebo rekonstruovaných odběrných místech se přijímač HDO zásadně osazuje na kryt svorkovnice elektroměrunebo je modul HDO (vnitřní časová základna) součástí elektroměru (spojitá montáž). Před přijímač HDO se neosazuje jistič a na elektroměrovou desku ani PEN svorkovnice. ČEZ a E.ON uvedenouspojitou montáž ve svých podkladech neřeší.

39. Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) Rozdíly (zásadní) PRE – ze schémat zapojení přímého měření lze odvodit, že PEN vodič přívodu odbočky k elektroměru je zapojen přímo do svorky elektroměru – PEN vodič prochází přes svorky elektroměru do bytové rozvodnice. PEN svorkovnice je osazována pouze v konkrétních případech. ČEZ a E.ON – PEN vodič přívodu odbočky k elektroměru je zapojen do PEN svorkovnice (PEN přípojnice), ze které je proveden i vývod do podružné bytové rozvodnice.

42. Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) – ČEZ a E.ON • Propojovací pracovní vodič mezi elektroměrem a PEN(N) svorkovnicí je světle modré barvy – ČEZ min. průřez 6 mm2, E.ON – nyní již požadován průřez 6 mm2 (dřívemin. průřez 4 mm2). • Ochranné propojení elektroměrů se svorkovnicí PEN - ČEZ vodičem s minimálním průřezem 4 mm² Cu a maximální délkou 2 m, E.ON požaduje plný vodič o minimálním průřezu 6 mm² Cu, u nových ER se nepřipouští použití slaněných vodičů.

43. Provedení elektroměrových rozváděčů – zasklená okénka v krycích panelech (PRE), ve dveřích a krycích panelech (ČEZ) Rozdíly PRE – jednofázové elektroměry: 180x270 mm třífázové elektroměry: 180x325 mm (spodek okénka 100 mm pod vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje – možnost vizuální kontroly celé měřící soupravy) ČEZ - jednofázové elektroměry: 100x100 mm (spodek okénka 30 mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje) -třífázové elektroměry: 120x160 mm (spodek okénka 50 mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje) Od r. 2013 provedení ER výhradně bez krytu (masky)! E.ON a PRE – elektroměr a sazbový spínač nesmí být zakryt krycím plechem!

46. Provedení elektroměrových rozváděčů – elektroměrové desky • PRE, ČEZ a E.ON připouští použití typizovaných elektroměrových desek lisovaných z izolantu dle platné normy ČSN 35 7020:1978. Pro jednofázový elektroměr nebo samostatně montovaný přijímač HDO se jedná o desky s rozměrem 225 x 300 mm. Pro třífázový elektroměr s hlavním jističem před elektroměrem do 63 A je určena deska rozměrů 450 x 450 mm. • Desky podle uvedené normyjsou určeny do prostorů s prostředím obyčejným dle dříve platné ČSN 33 0300:1989, což jsou obdobné podmínky jako podmínky pro vnitřníinstalace rozváděčů. Nejsou tudíž vhodné pro venkovní použití!

48. Provedení elektroměrových rozváděčůOznačování konců přívodních a vývodních

49. Provedení elektroměrových rozváděčůOznačování konců ovládacích vodičů

50. Provedení elektroměrových rozváděčů (rozváděče pro přímá měření) Barevné značení fázových vodičů – shody i rozdíly Fázový vodič L1 L2 L3 E.ON hnědá černá šedá nebo použití tří stejných barev: hnědánebo černá nebošedá ČEZ černá hnědášedá nebo černá černá černá PRE černá nebohnědánebošedá (viz ČSN EN 60446 ed.2, ČSN 33 0166 ed.2)