Ústava České republiky

1. Ústava České republiky Ústavní zákon č.1/1993 Sb.

3. Hlavními prameny ústavního práva České republiky jsou: 1)Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1993 a 2)Listina základních práv a svobod č.2/1993 Sb., která je součástí ústavního pořádku České republiky. Ústava ČR obsahuje Preambuli (neboli úvodní prohlášení) a 113 článků rozdělených do osmi částí nazvaných hlavy. Jednotlivé hlavy jsou nadepsány: I.             Základní ustanovení II.              Moc zákonodárná III.            Moc výkonná IV.            Moc soudní V.             Nejvyšší kontrolní úřad VI.            Česká národní banka VII.         Územní samospráva VIII.       Přechodná a závěrečná ustanovení V preambuli je vyjádřena věrnost občanů tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé. ČR je svobodný a demokratický stát založený na úctě k lidským právům a demokracii. Hlava I. Základní ustanovení – Ústava v základních ustanoveních charakterizuje Českou republiku jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, v němž lid vykonává veškerou státní moc prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Základní demokratické principy: - lid je zdrojem veškeré státní moci, - dělba státní moci, - státní moc slouží všem občanům, - pluralita politických stran, - zákaz násilné vlády, - svobodné volby, - vláda většiny spolu s ochranou práv menšin. Základní principy právního státu: státní moc pouze v mezích zákona, vláda práva, právo na nezávislý soud a spravedlivý soudní proces. Ústavní právo

4. Hlava II. Moc zákonodárná • Vykonává Parlament ČR, tvořený dvěma komorami – Poslaneckou sněmovnou a Senátem. PS má 200 poslanců, volených na dobu 4 let. Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.Ústava uzákoňuje pro každou komoru Parlamentu jiný systém voleb. Poslanci do PS jsou voleni podle zásad poměrného zastoupení (volí se politická strana), senátoři jsou voleni podle zásad většinového volebního systému (voliči volí jednotlivé kandidáty). • Poslancům a senátorům zaručuje ústava tzv. imunitu, ze které vyplývá, že je nelze trestně stíhat bez souhlasu příslušné komory Parlamentu. • Posláním Parlamentu je hlavně legislativní činnost, tj.projednávání a přijímání zákonů. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda, zastupitelstvo vyššího samosprávného celku. Návrhy se podávají Poslanecké sněmovně. Vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů. • Schůze komor Parlamentu jsou veřejné. Každý člen vlády má právo účastnit se jejich jednání a musí mu být uděleno slovo, jestliže o to požádá. • Komory Parlamentu jsou způsobilé usnášet se, pokud je přítomna alespoň jedna třetina jejich členů. K přijetí usnesení je nutný souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů. Ale k přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy se vyžaduje souhlas 3/5 většiny všech poslanců i senátorů. • Poslanecká sněmovna postoupí schválený návrh zákona Senátu, který je buď schválí, zamítne nebo vrátí s pozměňovacími návrhy. Jestliže se Senát nevyjádří do 30 dnů od postoupení návrhu, požaduje se zákon za přijatý. O návrhu zákona, který Senát zamítl, hlasuje Poslanecká sněmovna znovu a návrh je přijat, jestliže jej schválí nadpoloviční většina všech poslanců. • Prezident republiky může vrátit přijatý zákon s odůvodněními do 15 dnů, kromě zákona ústavního. O vráceném zákonu Poslanecká sněmovna hlasuje znovu, jestliže jej schválí nadpoloviční většina všech poslanců, je přijat. • Přijaté zákony podepisují předseda Poslanecké sněmovny, prezident a předseda vlády. • K platnosti přijatého zákona je nutné jeho vyhlášení (uveřejnění)ve Sbírce zákonů České republiky. • Poslanci jsou oprávněni interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. • Aktivní volební právo – právo volit, má každý státní občan ČR, který dosáhl věku 18 let. • Pasivní volební právo  - právo být volen, má do PS každý státní občan ČR, který dosáhl věku 21 let, u senátorů 40 let.

5. Hlava III. Moc výkonná • Nejvyššími orgány výkonné moci jsou prezident republiky a vláda. Prezident republiky je hlavou státu. Z výkonu své funkce není odpovědný žádnému státnímu orgánu. Je volen podle ústavního zákona č.71/2012 Sb. v přímých volbách občany ČR. Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů. • Oprávnění navrhovat kandidáta má: 1. každý občan ČR, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany, 2. skupina nejméně 20 poslanců, 3. skupina nejméně 10 senátorů. • Prezident republiky má 21 pravomocí: - jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády, - svolává zasedání Poslanecké sněmovny, - zastupuje stát navenek, - sjednává mezinárodní smlouvy, - je vrchním velitelem ozbrojených sil, - může odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem, - má právo udělovat amnestii, - propůjčuje státní vyznamenání, - jmenuje soudce, generály a další významné funkcionáře ČR. Může rozpustit Poslaneckou sněmovnu čl. 35. a další.

6. Hlava III. Moc výkonná • Vláda je vrcholný kolektivní orgán státní moci a správy, který má výkonnou pravomoc, při níž řídí a kontroluje státní administrativní aparát. Skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů . Je odpovědná PS, která může projevit nespokojenost s její činností tím, že jí vysloví nedůvěru. V takovém případě musí vláda podat demisi/ odstoupení osoby nebo skupiny osob z výkonu funkce či úřadu před koncem funkčního období/. Vláda rozhoduje ve sboru a k přijetí jejího usnesení je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech jejích členů. K provedení zákona může vláda vydávat nařízení. Člen vlády nesmí podnikat. Ministři řídí jednotlivá ministerstva – rezorty. Ve svém rezortu ministr rozhoduje a nese odpovědnost sám.

7. Hlava IV. Moc soudní • Moc soudní se uplatňuje v : - občanskoprávním řízení – náhrada škody - trestněprávním řízení – při rozhodování o vině a ukládání trestů pachatelům, - správním soudnictví – přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů. • Soudcem z povolání se může stát bezúhonný občan, který má ukončené vysokoškolské právnické vzdělání a věk 30 let. Soudci jsou jmenováni prezidentem republiky bez časového omezení doby výkonu jejích funkcí. • Jsou nezávislí, takže žádný státní orgán ani jednotlivec nesmí zasahovat do jejich činnosti a tím ohrožovat jejich nestrannost. • Soudce je při rozhodování vázán pouze zákonem. Zákon může stanovit, v kterých záležitostech a jakým způsobem se na rozhodování soudu podílejí vedle soudců z povolání i další občané (porotci při rozhodování v trestním řízení). • Soustavu soudů tvoří: - Nejvyšší soud - Nejvyšší správní soud - vrchní soud - krajské a okresní soudy. Zvláštní postavení má Ústavní soud.

8. V. Nejvyšší kontrolní úřad Je nezávislým orgánem, který kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. VI.  Česká národní banka Je ústřední bankou státu. Jejím hlavním úkolem je pečovat o cenovou stabilitu. VII.  Územní samospráva Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Ústavním zákonem č.347/1997 Sb,který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000, je vytvořeno 14 vyšších územních samosprávných celků. Územní samosprávné celky jsou právnické osoby, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Spravují je zastupitelstva, volená občany na čtyřletá období tajným hlasováním. VIII. Přechodná a závěrečná ustanovení Hlava V., VI., VII. a VIII:

9. Použitá literatura • Ústavní zákon č.1/1993 Sb.,Ústava České republiky • Zákon č.2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod • Občanský zákoník – Zákon č.89/2012 Sb.,účinnost od 1.1.2014 • Zákon č.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)., účinnost od 1.1.2014 • Ryska Radovan a Puškinová Monika – Právo pro střední školy – Eduko 2013 nakladatelství, s.r.o.,Tušimická 509/10,184 00 Praha 8, počet stran 88, vydání osmé, v nakladatelství EDUKO druhé, aktualizované a doplněné. Obchodní číslo 40113