390 likes | 547 Views
Číslo projektu : CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu : Moderní škola. Autor : Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu : Český stát za Jagellonců a nástup Habsburků na český trůn Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M1.108 Datum vytvoření: 17. 12. 2012 Vzdělávací oblast: Dějepis
E N D
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Český stát za Jagellonců a nástup Habsburků na český trůn Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M1.108 Datum vytvoření: 17. 12. 2012 Vzdělávací oblast: Dějepis Ročník: První – všechny maturitní obory Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2
Anotace • Český stát za Jagellonců a nástup Habsburků na český trůn až do roku 1619.
Metodické pokyny • Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s programem MS PowerPoint a projektor.
Zdroje – literatura • VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN 80-851-9261-6. • ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN 80-718-3237-5 • ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X. • BENEŠ, Zdeněk. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce, 2001, 174 s. Učebnice pro střední školy (Albra). ISBN 80-862-8744-0.
Zdroje – literatura • ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Světové dějiny. 2., přeprac. vyd. Praha: Fortuna, 1994, 173 s. ISBN 80-716-8147-4. • Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN 80866130111. • ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN 978-807-2774-692.
Zdroje – obrázky • Obrázek č. 1 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Familienwappen_Habsburg- Stroehl.jpg • Obrázek č. 2 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vladislaus_II_of_Bohemia_ and_Hungary.jpg • Obrázek č. 3 Http://en.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:M%C3%A1ty%C3%A1s_Kir%C 3%A1ly_arcm%C3%A1sa.jpg
Zdroje – obrázky • Obrázek č. 4 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Louis2.jpg • Obrázek č. 5 Http://en.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mohacs_Monument_at_the_ Battlefield_2004.JPG • Obrázek č. 6 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hans_Bocksberger_der_ Aeltere_001.jpg
Zdroje – obrázky • Obrázek č. 7 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Carlos_I_Y_V.jpg • Obrázek č. 8 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maximilian_II_HRR_ MATEO.jpg • Obrázek č. 9 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Giuseppe_Arcimboldi_ 003.jpg
Zdroje – obrázky • Obrázek č. 10 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hans_von_Aachen_003.jpg • Obrázek č. 11 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stephan_Bocskay.png • Obrázek č. 12 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rudolf2c.jpg
Zdroje – obrázky • Obrázek č. 13 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prague-golem- reproduction.jpg • Obrázek č. 14 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lucas_van_Valckenborch_ 003.jpg • Obrázek č. 15 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kaiser_Ferdinand_II._1614. jpg
Přehled panovníků • Jagellonci – 1471 – 1526 • Vladislav Jagellonský – 1471 – 1516 • Ludvík Jagellonský – 1516 – 1526 • První Habsburkové na našem trůnu • Ferdinand I. – 1526 – 1564 • Maxmilián I. – 1564 – 1576 • Rudolf II. – 1576 – 1611 • Matyáš – 1611 – 1619 Obr. 1 – Erb rodu Habsburků
Vladislav Jagellonský – 1471 – 1516 • Existuje dvojvládí, králem byl zároveň Matyáš Korvín (zvolen roku 1469 v Olomouci katolíky králem). • V letech 1478 – 1479 probíhala jednání v Brně a Olomouci. Matyáš uznal za krále Vladislava a ponechal si jen Moravu, obojí Lužici a Slezsko. V případě, že Vladislav zemře připadne titul Matyášovi, naopak získají Matyášovi potomci vysoké finanční vyrovnání. Matyáš ovšem zemřel roku 1490 bez potomků. • Roku 1490 získal Vladislav uherský trůn a přesídlil z Prahy do Budína, vznikla tak česko-uherská personální unie. Panovník trávil většinu času v Uhrách, do Čech jezdil málo.
Vladislav Jagellonský – 1471 – 1516 Obr. 2. – Vladislav II. Jagellonský Obr. 3. – Matyáš Korvín
Vladislav Jagellonský – 1471 – 1516 • Roku 1483 vypuklo povstání mezi katolíky a utrakvisty (zastánci husitství). • Kališníci zvítězili a roku 1485 na zemském sněmu v Kutné Hoře uznali katolíci Basilejská kompaktáta jako základní zemský zákon (platila do roku 1567). • Usnesení Kutnohorského sněmu potvrdilo výsledky husitské revoluce. • Dochází k velkému zápasu šlechty a měst. • Existovaly 4 stavy – vyšší šlechta (urozené rody), nižší šlechta (bohatí měšťané, rytíři), královská města (měšťané) a duchovenstvo. Duchovenstvo ovšem nezasedalo v zemském sněmu.
Vladislav Jagellonský – 1471 – 1516 • Vyšší šlechta byla přesvědčena, že má výsadní právo na vedení státu. Dalším důvodem byla finanční krize šlechty spojená s poklesem počtu poddaných, kteří by odváděli peněžní dávky svým pánům.Vyšší šlechta v rámci svého podnikání začala porušovat práva ostatních stavů. • Konflikt mezi městy a šlechtou vyvrcholil roku 1500 – Vladislavské zřízení zemské – omezení moci městského stavu - města byla bavena účasti na sněmu a možnosti hlasovat. • Roku 1508 města získala právoplatnost hlasu na sněmu o věcech, které se bezprostředně dotýkaly měst. Roku 1516 došlo ke kompromisu a roku 1517 byla vydána Svatováclavská smlouva – rovnocennost.
Ludvík Jagellonský – 1516 – 1526 • Většinu času se zdržoval v Uhrách. • Do Čech proniká Lutherovo učení – novoutrakvisté. • Roku 1526 uherská a česká vojska byla poražena osmanskými Turky v bitvě u Moháče, Ludvík zahynul. • Za vlády Jagellonců v našich zemích měli daleko větší moc než panovník tzv. stavy (jejich sněmy), hlavně vyšší šlechta. Proto se tomuto období říká „Česká stavovská monarchie“. • Po Jagelloncích nastoupily na náš trůn roku 1526 Habsburkové, kteří vládly až do roku 1918.
Ludvík Jagellonský – 1516 – 1526 Obr. 5 – Památník bitvy Obr. 4 – Ludvík Jagellonský u Moháče
Ferdinand I. Habsburský – 1526 – 1564 • Roku 1526 byl zvolen českým králem a uherským králem. • Roku 1531 se stal spoluvladařem Svaté říše římské po boku svého bratra Karla V. • Roku 1556 se stal císařem svaté říše římské. • Cílem jeho politiky bylo vytvořit centralizovaný stát spravovaný profesionální byrokracií podřízenou absolutistické moci panovníka. Postupně omezoval práva stavů, ale jeho cíl se mu nepodařilo splnit. • Velkou hrozbou byla turecká expanze. • Roku 1529 obléhali Turci Vídeň, ale neúspěšně.
Ferdinand I. Habsburský – 1526 – 1564 Obr. 6 – Ferdinand I. Obr. 7 – Karel V.
Ferdinand I. Habsburský – 1526 – 1564 • Roku 1541 obsadili Turci část uher a vytvořili tam Budinský pašalik. • Ferdinandovi z Uherského království zůstalo pouze Slovensko s hlavním městem Bratislavou (Prešpurk). • V letech 1546 – 1547 v říši probíhala Šmalkadská válka – Ferdinand chtěl pomoci Karlu V. v boji proti protestantům. Proti tomu se postavily české stavy, jelikož k vojenskému tažení mimo zemi musely dát povolení. Roku 1547 byla Šmalkadská vojska poražena a Ferdinand potom díky armádě porazil odpor v Čechách a potlačil stavovské povstání.
Ferdinand I. Habsburský – 1526 – 1564 • Vystupoval silně proti nekatolíkům, ale přijetí Augšpurského míru roku 1555, který zastával pravidlo „čí země, toho náboženství“, mu moc nepomohlo. • Ferdinand si nemohl znovu dovolit vyvolat silný odpor stavů a tak dokonce roku 1564 vymohl pro Čechy a Moravu na papeži povolení přijímání pod obojí. • Roku 1566 přišli do Prahy Jezuité.
Maxmilián I. Habsburský – 1564 – 1576 • Byl králem českým, uherským a císařem Svaté říše římské (Maxmilián II.). • Nebyl moc silný vladař, činil mnoho ústupků. • Roku 1567 zrušil pod nátlakem novoutrakvistů (Lutheráni) závaznost Basilejských kompaktát). • Roku 1566 dosáhli protestanti prvního úspěchu – Moravská konfese – sdružující evangelická vyznání. • Roku 1575 byla vydána Česká konfese – základem bylo umírněné lutheránství doplněné o husitské tradice, českobratrskou církev a novoutrakvistickou konfesi – za to byl uznán jeho syn Rudolf jako následník trůnu.
Maxmilián I. Habsburský – 1564 – 1576 Obr. 8 – Maxmilián I. Obr. 9 – Maxmilián I. s rodinou
Rudolf II. Habsburský – 1576 – 1611 • Byl císař římský, král český a uherský. • Roku 1583 přesídlil z Vídně do Prahy – obrovský hospodářský rozkvět, společenský a kulturní rozmach. • V letech 1604 – 1606 probíhalo povstání uherské šlechty v čele se Štěpánem Bočkajem. Důvodem bylo rozhodnutí Rudolfa, že jediné povolené náboženství je katolické. Rudolf byl nucen ustoupit a byla uzavřena roku 1606 Vídeňská smlouva, která v Uhrách povolovala svobodu náboženství. Za Rudolfa ji podepsal jeho bratr Matyáš, Rudolf ji neuznal.
Rudolf II. Habsburský – 1576 – 1611 Obr. 10 – Rudolf II. Obr. 11 – Štěpán Bočkaj
Rudolf II. Habsburský – 1576 – 1611 • Matyáš se spojil s moravskou, uherskou a rakouskou šlechtou a donutil Rudolfa k podepsání Libeňského míru – Rudolf musel uznat Vídeňskou smlouvu a vzdal se vlády nad Uhrami, Moravou a rakouskými zeměmi ve prospěch svého bratra Matyáše. Pod Rudolfovou vládou zůstaly Čechy, obojí Lužice a Slezsko. • Roku 1609 byl nucen Rudolf vydat „Majestát o náboženské svobodě“. • Rudolf byl nakonec nucen odstoupit a na trůn nastoupil jeho bratr Matyáš (1611 – 1619).
Rudolf II. Habsburský – 1576 – 1611 Obr. 12 – Rudolf II. Obr. 13 – Golem
Matyáš – 1611 – 1619 • Roku 1612 byl zvolen panovníkem Svaté říše římské. • Matyáš roku 1612 opět přenesl centrum říše do Vídně. • Za jeho vládly silně vrcholily spory mezi katolíky a nekatolíky. • Již roku 1617 zajistil nástupnictví pro Ferdinanda Štýrského (z větve Habsburského rodu). • Roku 1619 během 30leté války Matyáš umírá.
Matyáš – 1611 – 1619 Obr. 14 – Matyáš Obr. 15 – Ferdinand Štýrský
Kvíz • 1. Správné pořadí Jagellonských panovníků na našem trůně je • a) Vladislav, Matyáš, Ludvík • b) Vladislav, Ludvík • c) Ludvík, Vladislav • 2. Správné pořadí prvních Habsburků na našem trůně je • a) Ferdinand I., Maxmilián I., Rudolf II., Matyáš • b) Ferdinand I., Rudolf II., Maxmilián I., Matyáš • c) Ferdinand I., Maxmilián I., Matyáš, Rudolf II.
Kvíz • 3. Jagellonci vládli v Čechách v letech • a) 1471 – 1516 • b) 1471 – 1526 • c) 1469 – 1526 • 4. Dvojvládí za Jagellonců na našem trůně bylo, když vládli souběžně tito panovníci • a) Vladislav a Ludvík • b) Ludvík a Matyáš Korvín • c) Vladislav a Matyáš Korvín
Kvíz • 5. Vladislav Jagellonský byl panovník • a) český, Svaté říše římské • b) český, uherský, Svaté říše římské • c) český, uherský • 6. Za Vladislava Jagellonského bojovali o moc • a) šlechta a města • b) šlechta a duchovenstvo • c) města a duchovenstvo
Kvíz • 7. Vladislavské zřízení zemské roku 1500 omezilo moc • a) šlechty • b) měst • c) duchovenstva • 8. Smlouva, která vyřešila boj o moc mezi stavy v roce 1517 se jmenovala • a) Svatomartinská • b) Svatováclavská • c) Svatomikulášská
Kvíz • 9. Ludvík Jagellonský zemřel roku 1526 v bitvě • a) u Kresčaku • b) u Moháče • c) u Vilémova • 10. Habsburkové na našem trůně vládli v letech • a) 1526 – 1918 • b) 1526 – 1914 • c) 1471 – 1918
Kvíz • 11. Za Ferdinanda I. byla monarchie ohrožována • a) Maďary • b) Araby • c) Turky • 12. Ferdinand I. byl panovníkem • a) českým, uherským • b) českým, uherským, Svaté říše římské • c) českým, Svaté říše římské
Kvíz • 13. Maxmilián I. vydal roku 1575 Českou konfesi, která obsahovala • a) povolení pouze katolického náboženství • b) povolení i lutheránského, husitského, atd. náboženství • c) nástupnictví jeho syna Rudolfa II. na trůn • 14. Rudolf II. byl panovníkem • a) českým, uherským • b) českým, uherským, Svaté říše římské • c) českým, Svaté říše římské
Kvíz • 15. Rudolf II. sídlil • a)ve Vídni • b)v Brně • c)v Praze • 16. Roku 1609 vydal Rudolf II. • a) Manifest o náboženské svobodě • b) Dokument o náboženské svobodě • c) Majestát o náboženské svobodě
Kvíz • 17. Rudolf II. byl ve sporu s • a) uherskou šlechtou • b) českou šlechtou • c) rakouskou šlechtou • 18. Za vlády Matyáše začala • a) 20letá válka • b) 30letá válka • c) 40letá válka