Tělesná zdatnost aspekty, komponenty, diagnostika

1. Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra kinantropologie, humanitních věd a managementu sportu Tělesná zdatnostaspekty, komponenty, diagnostika

2. Zdatnost • nezbytný předpoklad pro  efektivní fungování lidského organismu s optimální účinností a hospodárností, který je podmíněn zejména fyziologickými funkcemi organismu • předpoklad optimálně reagovat na různé podněty prostředí • souhrn předpokladů optimálně reagovat na náročnou pohybovou činnost a vlivy zevního prostředí (WHO)

3. Zdatnost – Bunc (1995) • výjimečný produkt pohybových činností, kde rozhodujícím prvkem se stává míra fyziologických adaptací jedince jako přímý důsledek pohybové činnosti • vtělesné výchově se pak zdatnost vztahuje převážně k fyzickému stavu člověka • označuje se jako tělesná zdatnost • definuje se jako: • způsobilost vykonávat každodenní úkoly energicky • bez známek únavy • využívat s potěšením volný čas • čelit nepříznivým jevům • vzdorovat stresu a snášet jej • a přežívat v obtížných podmínkách, které by nezdatný jedinec musel opustit

4. Triáda dimenzí tělesné zdatnosti • schopnost řešit dané úkoly s dostatkem energie a pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení volného času (Kovář, 2001 – Singapur, 1990) = triáda dimenzí tělesné zdatnosti • orgánová (tělesná stránka spojená zejména s kardiorespiračním systémem) • motorická (řešení a realizace různých pohybových úkolů) • kulturní (vztah k životnímu stylu, utváření motivů a kvalitě života)

5. Tělesná zdatnost – Čelikovský (1990) • zdatnost se projevuje: • optimální reakcí na jakékoli vnější podněty (i nepohybové) • zpravidla mírným vzestupem výkonů i v odlehlých pohybových činnostech • základem tělesné zdatnosti je: • dobrá úroveň hlavních funkčních systémů organismu, zejména oběhového a dýchacího • k jejich rozvoji přispívá hlavně vytrvalostní cvičení • motoricky zdatný jedinec má rozvinuté silové, rychlostní, vytrvalostní a obratnostní schopnosti • je vybaven základními dovednostmi (běh, skok, hod) • musí umět natolik plavat, aby byl schopen uhájit vlastní život při přechodu vodního prostředí

6. Zdatnost • ve své nejobecnější definici je chápána jako připravenost organismu konat práci, při čemž se jedná o adaptaci na zátěž, tedy změny fyziologické jako jsou změny biochemické, funkční, morfologické i psychické • změny jsou vyvolávány dlouhodobým a opakovaným zatěžováním

7. Tělesná zdatnost • do značné míry je podmíněna geneticky, během života ji rozvíjíme a udržujeme prostřednictvím tělesných cvičení, otužováním, přiměřenou zdravou výživou a životosprávou (Měkota, Cuberek, 2007) • někteří autoři ztotožňují tělesnou zdatnost s aerobní nebo kardiovaskulární zdatností, a to zejména v otázkách problematiky zdraví – komplikuje to přesný výklad pojmu

8. Tělesná zdatnost • tělesnou zdatnost dlouhodobě rozvíjíme a udržujeme prostřednictvím tělesných cvičení, otužováním, přiměřenou výživou a životosprávou • je předpokladem pro každou náročnou pohybovou činnost, pro přežití v mimořádných podmínkách, dosažení vysokého věku a aktivního stáří

9. Zdatnost a pohybová aktivita • nejdůležitější přínos pohybové aktivity: • zvýšení tělesné zdatnosti dětí, mládeže i dospělých na optimální úroveň, která by byla dostatečnou prevencí civilizačních  chorob • mění se chápání tělesné zdatnosti • dříve hlavně kategorie odrážející výkon = výkonově orientovaná zdatnost • dnes zdatnost ovlivňující zdravotní stav a působící preventivně na problémy spojené s hypokinézou= zdravotně orientovaná zdatnost • takto pojatá tělesná zdatnost vytváří nezbytné předpoklady pro účelné fungování lidského organismu, a tedy i předpoklad pro dobrou pracovní výkonnost

10. Zdravotně orientovaná zdatnost • zkráceně ZOZ • ovlivňuje zdravotní stav nebo se k dobrému zdravotnímu stavu vztahuje a působící preventivně na zdravotní problémy vzniklé v důsledku hypokinézy, tj. nedostatku pohybu (Corbin, 1992)

11. Výkonově orientovaná zdatnost • zkráceně VOZ • zdatnost podmiňující určitý pohybový výkon, jehož výsledek musí být vždy kvantifikován a hodnocen

12. mezi ZOZ a VOZ dochází k vzájemnému ovlivňování a prolínání. • trenéři a instruktoři by měli umět rozlišovat mezi zdravotním a výkonnostním aspektem ve vztahu k motorickému hodnocení

13. Komponenty ZOZ • Základní komponenty ZOZ • kardiovaskulární zdatnost • svalová zdatnost (svalové dysbalance, držení těla) • kloubní pohyblivost ( flexibilita ) • složení těla • podle Haskela aj.(1985)‏ • aerobní zdatnost • svalová zdatnost - maximální svalová síla , svalová vytrvalost • flexibilita • složení těla

14. Komponenty (Bouchard, Shepard, 1994) • Morfologická komponenta • relativní tělesná hmotnost • složení těla • rozložení podkožního tuku • hustota kostí • Svalová komponenta • Explozivní síla • Maximální síla • Vytrvalost • Motorická komponenta • Hbitost (obratnost) • Rovnováha • Koordinace • Rychlost

15. Komponenty (Bouchard, Shepard, 1994) • Kardiorespirační komponenta • submaximální pracovní kapacita • maximální aerobní kapacita • oběhové funkce • ventilační funkce • krevní tlak • Metabolická komponenta • glukózová tolerance • citlivost na inzulín • krevní lipidy a lipoproteiny • charakteristika oxidace substrátů

16. Funkční a strukturální faktory (Bursová, 2001)‏ • Funkční faktory: • aerobní zdatnost • svalová zdatnost • svalová rovnováha a flexibilita (pohyblivost v zákl. kloubních spojení) • držení těla v zákl. posturálních polohách a kvalita zákl. pohybových stereotypů • Strukturální faktory: • tělesná výška • tělesná hmotnost • množství podkožního tuku a aktivní tělesné hmoty • množství cholesterolu a další

17. Komponenty tělesné zdatnosti(Seliger a Choutka (1982) • genetické předpoklady • daný základ výrazně ovlivňují možnosti rozvoje zdatnosti jedince • fyziologický funkční stav organismu • je výsledkem přirozeného vývoje a umožňuje normální činnost organismu • úroveň speciálního rozvoje organismu • dosažená působením vyšších požadavků pracovního a zvláště pak tělovýchovného procesu • úroveň motorického rozvoje • včetně osvojených pohybových a intelektuálních dovedností odpovídajících požadavkům dnešního života • úroveň psychické a sociální odolnosti vůči vlivům prostředí

18. Diagnostikakomponent a faktorů ZOZ • aerobní zdatnost se synonymy aerobní, kardiovaskulární, nebo kardiorespirační vytrvalosti je pilířem zdravotně orientované zdatnosti • Sharkey (1984) ji definuje jako schopnost přijímat, transportovat a využívat kyslík • fyziologickým podkladem je zapojování “pomalých” svalových vláken a uplatnění oxidativního způsobu uspokojování energetických nároků • základem je rozvoj vytrvalostních schopností a k diagnostice jsou využívány déletrvající vytrvalostní lokomoce

19. Diagnostika aerobní zdatnosti • testy vytrvalostních schopností • běh po dobu 12 min, • chůze na vzdálenost 2 km, • vytrvalostní člunkový běh na 20m, • jsou součástí testové baterie Unifittest (korelační koeficient 0,8) • k dispozici je řada dalších testů • test na cykloergometru (součást testové baterie Eurofittest) • Connconiho test, určující hodnotu anaerobního prahu

20. Diagnostika aerobní zdatnosti • ke kvalitativnímu posouzení změn v úrovni aerobní zdatnosti lze využít kinetiky srdeční frekvence (SF) • na tomto principu je konstruován např. • Ruffierův test • Katch-McArdle step-test a další modifikace tzv. step-testů • určitou představu, zejména o změnách úrovně aerobní zdatnosti, může poskytnout longitudiální sledování hodnot klidové SF a SF na úrovni anaerobního prahu • funkční zátěžové zkoušky v laboratorních podmínkách, se stanovením maximální spotřeby kyslíku

21. Diagnostika svalové zdatnosti • základní struktura silových schopností • staticko-silové schopnosti • dynamicko-silové schopnosti • explozivně-silové schopnosti

22. Staticko-silové schopnosti • z metodologického hlediska je tato schopnost nejsnáze přístupná měření • výsledkem testu schopnosti statické síly je kvantitativní charakteristika na ekviintervalové stupnici (počet newtonů) • motivace, vůle apod. mají v této oblasti poměrně malou úlohu • spolehlivost těchto testů bývá velmi dobrá, při měření je ale nezbytné uskutečnit více pokusů • příklady testů: ruční dynamometrie, zádová dynamometrie, výdrž ve shybu nadhmatem, výdrž v záklonu v lehu

23. Dynamicko-silové schopnosti • značný počet testů dynamické síly nemá normální rozdělení četností • psychické vlivy jako je motivace a vůle můžou velmi výrazně ovlivnit výsledek testu • spolehlivost testů dynamické síly je obvykle dobrá • příklady testů: shyby nadhmatem, sed leh opakovaně, kliky

24. Explozivně-silové schopnosti • výsledky těchto testů do jisté míry závisí na koordinaci a předchozí zkušenosti testovaných osob • spolehlivost je obvykle velmi dobrá • příklady testů: vertikální výskok, skok daleký z místa, hod obouruč

25. Svalová rovnováha a flexibilita • předmětem diagnostiky v této oblasti je především fyziologický rozsah jednotlivých kloubních spojení a fyziologický rozsah páteře • se znalostí svalů s tendencí k oslabování a svalů s tendencí ke zkrácení, můžeme vhodnými prostředky a metodami intervenovat ve směru dosažení optimálního fyziologického rozsahu • v praxi se setkáváme ponejvíce s hypomobilitou, jejíž korekce spočívá v protažení zkráceného (nejčastěji tonického) svalu a následném posílení příslušného antagonisty (nejčastěji fázického)

26. Svalová rovnováha a flexibilita • hypermobilitav kloubních spojích je méně častá (odhlédneme-li od hypermobility záměrně stimulovaná z důvodu sportovní výkonnosti, např. v moderní gymnastice) • možnost korekce je v cíleně zaměřených posilovacích cvičeních. • svalová nerovnováha mezi svaly fázickými a tonickými svaly se nejvýrazněji projevuje v oblasti ramenního pletence a v oblasti bederní a pánevní • tyto oblasti, spolu s držením hlavy a postavením dolních končetin mají zásadní význam pro hodnoceni držení těla

27. Držení těla • k hodnocení držení těla lze použít různé diagnostické metody • v tělovýchovné praxi vycházíme ze subjektivního hodnocení jednotlivých parametrů držení těla za použití metodiky dle Jaroše a Lomíčka

28. Hodnocení somatických znaků • nejsnáze přístupné diagnostice jsou tělesná výška, kterou měříme nejlépe pomocí nástěnné stupnice a pravoúhlého trojúhelníku s přesností 0,1 cm • tělesná hmotnost, kterou měříme na osobní pákové váze v minimálním oblečení s přesností 0,1 kg • BMI • měření podkožního tuku provádíme pomocí kaliperu, měříme tloušťku dvojité vrstvy kožní řasy a odpovídající podkožní tuk. • normy pro českou populaci jsou v manuálu k testové baterii Unifittest 6-60

29. Hodnocení tělesné zdatnosti • internetové zdroje

30. Kultivace ZOZ • ne vždy rozvoj, stačí udržení úrovně • úroveň v dospělosti je rozhodující měrou ovlivňována úrovní zdatnosti v dětském a mládežnickém věku a to za předpokladu, že tělesně zdatní jedinci pokračují v pohybové činnosti v osobním životě • pohybové programy • udržující jsou činnosti, které představují dodatečný výdej energie okolo 9300 kJ • rozvíjející takové, kde dodatečný výdej energie je okolo 17000 kJ Příklady: fotbal – TF 80% MSF, kJ.min.kg = 0,612 běh – 12 km/hod., kJ.min.kg = 0,780 chůze - 4 km/hod., kJ.min.kg = 0,306

31. Adaptační mechanismy • adaptace je obecný biologický děj, který představuje soubor morfologických, biochemických, funkčních i psychologických změn v organismu jako celku i v jeho jednotlivých orgánech (Máček, Vávra, 1988) • adaptace, tj. přizpůsobení organismu na změny prostředí, se liší od reakce na jednorázový podnět především tím, že mají pomalejší průběh a mohou být vyvolávány pouze dlouhodobým kontinuálním nebo přerušovaným podnětem • biologicky výhodné změny organismu, vedoucí k zachování homeostatické rovnováhy za různých vnějších podmínek

32. Adaptační mechanismy • Při regulaci těchto adaptačních pochodů se vedle CNS uplatňují také vlivy hormonální. V buňkách se adaptace realizují nejčastěji aktivací některého z enzymů. (Havlíčková, et al. 1999) • přitom je třeba, aby podnět byl neprahové intenzity a působil dostatečně dlouho • člověk má geneticky zafixovány požadavky na minimální (optimální) pohybový režim, který je nutno splnit, aby se struktura orgánů, metabolické procesy i fyziologické funkce vyvíjely na dostatečné úrovni

33. Adaptační mechanismy • přizpůsobování organismu na opakovaná tělesná cvičení probíhá na základě Lamarckova výroku, že funkce tvoří orgán • = při zvýšeném využívání orgánu dochází k hypertrofii, naopak nečinnost vede k deadaptaci, tj. atrofii orgánu • pro optimální růst adaptačního efektu rozvoje je nutno vhodným způsobem provádět zatěžování, tj. působením pohybových podnětů • teprve podněty vyšší intenzity než 2/3 maximálních možností organismu jsou užitečné, u některých cvičení se však musí blížit stávající maximální možnosti jedince

34. Adaptační mechanismy • Pokud jde o objem zatěžovacích podnětů, nemusí být velký. Intenzita je tady důležitější než objem. Ukazuje se však, že není lineární vztah mezi objemem a jeho výsledným efektem. Často dochází k tomu, že při rozvoji nižší intenzitou, než je tomu při výkonu v soutěži, vede k zafixování této nesprávné intenzity. • Odpovídající intenzit tréninku se tedy musí respektovat i při vysokém objemu. Objem postihuje kvantitativní stránku Pojem intenzity může být chápán jako intenzita cvičení, což se v zásadě shoduje s intenzitou energetického výdeje, rychlostí běhu, apod., intenzita tréninku se propočítává za příslušný časový úsek, týden, měsíc, rok.

35. Adaptační mechanismy • pokud jde o frekvenci tréninkových podnětů, je vhodné, aby byly 3-4 x týdně, při rozvoji trénovanosti 4-6 x týdně, denně nebo i několikrát denně • v přestávkách mezi jednotlivými cvičebními nebo tréninkovými jednotkami musí vždy dojít k úplnému odstranění následků akutní únavy, která vznikla vlivem předchozí tréninkové dávky • přestávka musí být tak dlouhá, aby z hlediska optimální efektu došlo k dalšímu zatížení ve fázi superkompenzace, což není vždy jednoduché odhadnout

36. Adaptační mechanismy • dalším důležitým faktorem při zatížení organismu je úroveň jeho adaptace na zatěžování • je nutné cvičební nebo tréninkový režim vždy individualizovat pro každého jedince, zvláště u intenzity cvičení a délky intervalu mezi cvičeními, ale i počtu opakování v jednom cyklu • často se stává, že užitím určitého pohybového režimu rozvíjíme u dané osoby jiný druh energetického potencionálu jeho organismu, než bylo původním záměrem

37. Děkuji za pozornost.