320 likes | 473 Views
7. Židé: náboženství smlouvy a posvátného textu. Náboženství Smlouvy (Zákona) a Knihy. Posvátný text, posvátné písmo, posvátný jazyk. TANACH (TENAK), křesťansky: „Starý zákon“. Genesis. Proroci. Sakrální význam dějin jako božího působení.
E N D
7. Židé: náboženství smlouvy a posvátného textu • Náboženství Smlouvy (Zákona) a Knihy. • Posvátný text, posvátné písmo, posvátný jazyk. • TANACH (TENAK), křesťansky: „Starý zákon“. • Genesis. • Proroci. • Sakrální význam dějin jako božího působení. • Judaismus těsně předkřesťanské a raně křesťanské doby.
7. 1. Dějiny Izraele a vznik posvátných spisů • Tradice od bronzové doby: • Abrahám, Izák a Jákob - typologické (?) postavy sitované do středního bronzu • Mojžíš – historická nebo typologická postava, pozdní bronz, Exodus • Návaznosti na starší kultury (viz Gilgaméš: potopa), ale hlavně vymezování vůči sousedům, izolacionismus, „vyvolení“, „smlouva“ (Mojžíš, Sinaj, „Desatero“) • Spisy přibližně od 1000 před n. l.: Soudců, Ozeáš, Ámos • Asyrské a pak babylonské zajetí, proroci, pak sepsání klasických spisů kolem 500 před n. l. (Pentateuch, v těsně předkřesťanské době pak chápán jako „Knihy Mojžíšovy“). • Pozdní spisy až do těsně předkřesťanské doby, zčásti aramejsky a řecky, vliv řecké kultury a reakce na ni.
7. 2. Posvátné spisy • Zákon (TÓRA), Proroci, Spisy. • Jerusalémský (užší) a alexandrijský (širší) kánon. • Křesťanské převzetí hlavně díky řeckému překladu: • Septuaginta (-3. až -1. století, Alexandrie). • Řazení spisů v kánonu, v křesťanské recepci: • Tóra (Pentateuch), Dějepisné knihy, Proroci, Sapienciální (mudroslovné) spisy. • Složitá historie vzniku v průběhu celého -1. tisíciletí, v návaznosti také na starší tradice.
7. 2. 2. Posvátné spisy • Zákon (TÓRA), Proroci, Spisy. • Jerusalémský (užší) a alexandrijský (širší) kánon. • Křesťanské převzetí hlavně díky řeckému překladu: • Septuaginta (-3. až -1. století, Alexandrie). • Řazení spisů v kánonu, v křesťanské recepci: • Tóra (Pentateuch), Dějepisné knihy, Proroci, Sapienciální (mudroslovné) spisy. • Složitá historie vzniku v průběhu celého -1. tisíciletí, v návaznosti také na starší tradice.
7. 2. 3. Písmo • Písmo samo je posvátné, dokonce i písmena • Proto problém s překlady • Proto se různé tradice při redakci v klasické době zapisují vedle sebe, bez úprav • Prakticky není jiná hebrejská literatura
7. 3. Hlavní rysy náboženství Izraele • Písmo • Vyvolení, smlouva („Šéma Izrael“, „Desatero“) • Náš bůh je jediný, výlučný Bůh (v exkluzivním náboženství) • Zákaz zobrazování, ba i vyslovení jména božího (tabu) • Problémy s dědictvím dávných tradic: • Brozácká morálka („Oko za oko, zbu za zub“ jako regulace krevní msty) • Očišťovací předpisy knihy Leviticus • Později řešeno alegorickou exegezí, pak i v křesťanském prostředí • Proroci • Dějiny jsou posvátné, jsou projevem Boha • Stvoření (viz Genesis)
7. 4. Stvoření podle Geneze – problémy textu • Redakce asi v -5. století • Starší prameny se dnes jmenují podle slova pro jméno boží: • Elohistický – mladší, „abstraktnější“ • Jahvistický – starší, lidovější • Gen 1 – stvoření světa v 6 „dnech“, postupnou diferenciací. Poslední diferenciací je lidské/mimolidské a pak diferenciaxce pohlavní. • Gen 2 – jahivstické podání o Adamovi a „Evě“. Plácání z hlíny je co do významu zachráněno koncepcí vdechnutí dechu života, který je půjčkou člověku od Boha.
8. Křesťanské posvátné texty: Nový zákon a Ježíš • Jak se křesťanství na světě vzalo. • Ježíš. • Nový zákon. • Vznik evangelií. • Pavel z Tarzu. • Ustálení novozákonního kánonu. • Gnostické spisy a lidové apokryfy. • Víra.
8. 1. Jak se křesťanství na světě vzalo • Křesťanská zvěst (kérygma): • zvěst o Ježíšovi (o něm a o jeho náboženském významu), • zvěst Ježíšova (jeho kázání a odkaz). • Křesťan je ten, kdo Ježíšovi připisuje náboženský význam a následuje ho (Kristus). • Návaznost na judaistické pojetí božství, dějin, posvátného textu… • Obecné pojetí spásy (ne pouze lokální jako v Řecku). • Církev, misie,… • Od judaistického proudu do řeckojazyčného světa.
8. 2. Ježíš • Narozen roku nejspíš 7 nebo 6 před n. l. • Ukřižován kolem roku 30 n. l. • (Tradice o 33 „kristových letech“ je až středověká.) • aaa
8. 3. Nový zákon • a • Pro detailůchtivé jedince: Textologie NZ .htm, .rtf
9. 2. Křesťanská nauka • Od křestních kérygmat k dogmatu.
10. 1. Islám • aaa
11. Náboženství, umění, filosofie a přírodní vědy: kontroverzní témata • Má náboženství také poznávací hodnotu? • Lze mluvit o poznávání i mimo vědu? • Konflikty.
11. 1. „Umění“ jako vydělená kategorie • Od konce archaické doby se postupně vyděluje kategorie „umění“, předtím splývala s náboženstvím nebo se řemeslem. Souvisí to s výtvarným verismem (realismem) a s objevem perspektivy (kolem -400). • Proto například Platón považuje „umění“ za úpadkové. • Je jen velice málo kultur, které rozlišují „umění“ a „náboženské ztvárnění “: • Řecko od klasické doby do konce antiky • Evropa od renesance • Prý něco v Číně (snad od středověku?) • Pro zájemce: Platón a umění jeho doby (Rozluka filosofie a umění).rtf
11. 7. Problémy „počátku“ • „Nastavení“ počátečních podmínek • „Antropický princip“ – nebo spíše sebepotvrzující náhoda? • „Velký třesk“– jeho novoplatónské a středověké předlohy. • Počátek života • Počátky člověka
11. 7. 1. „Vědecký kreacionismus“ • = Pseudovědecký fabrikacionismus: • Doslovná interpretace knihy Genesis a její časové škály. • Podvodná rétorika. • Parazitace na popularizací zakrývaných potížích vědy. • „Inteligentní design“ (ID): • Někdy = kreacionismus. • Někdy poněkud inteligentnější podoba téhož.
12. Jaké je náboženství současné globalizované kultury? Viz moje příprava na starší seminář k tomu.