Neurotické poruchy (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Č eskov á E. , Psychiatrická klinika LF MU a FN

1. Neurotické poruchy(Speciální psychiatrie pro studující psychologie)Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno • Základní charakteristika • Epidmiologie • Etiopatogeneza • Jednotlivé formy a jejich klinický obraz • Diagnostika a diferenciální diagnostika • Farmakologická léčba • Nefarmakologická léčba

2. Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy Základní charakteristika: • patří sem poruchy, související převážně s psychickými příčinami • oproti jiným psychodiagnostickým skupinám je proto důležitá identifikace psychologických aspektů

3. Epidemiologie Nejčastější z této skupiny úzkostné poruchy: • celoživotní prevalence se pohybuje se u jednotlivých forem od 2, 5% u obsedantně kompulzivní poruchy do 5% generalizované úzkostné poruchy

4. Etiopatogeneza • dříve v popředí zájmu psychoanalytické teorie o vzniku těchto poruch • v poslední době se u řady poruch z této skupiny zdůrazňuje biologická komponenta a přítomnost určité geneticky podmíněné vulnerability • identifikaci biologických faktorů umožnilo použití nových metod zobrazujích mozek in vivo, neinvazivní metodou

5. (F40-49) Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy • F40 Fobické úzkostné poruchy • F 41 Jiné úzkostné poruchy • F42 Obsedantně –kompulzivní poruchy • F 43 Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení • F44 Disociativní (konverzní ) poruchy • F45 Somatoformní poruchy • F48 Jiné neurotické poruchy

6. Nejvýznamnější jednotlivé formy a jejich klinický obraz F 40 Fobické úzkostné poruchy: • úzkost vyvolána určitými podněty nebo situacemi, kterým se nemocný snaží vyhýbat Řadíme sem: • agorafobii - strach z většího množství lidí, velkých prostor • sociální fobie - strach z pozornosti ostatních • izolované (specifické) fobie - nepřiměřený strach z určitého konkrétního objektu nebo situace (fobie ze psů, hadů, hmyzu a myší)

7. Nejvýznamnější jednotlivé formy a jejich klinický obraz F 41 Jiné úzkostné poruchy: Panická porucha (epizodická paroxysmální úzkost): • opakované spontánní záchvaty úzkosti (paniky) • intenzivní tělesné příznaky (bušení srdce, pocit dušení, závratě) • strach ze ztráty sebekontroly a smrti Generalizovaná úzkostná porucha (trvalá úzkost) • obavy (nadměrně se zaobírá běžnými každodenními starostmi) • úzkost, únava, nepříjemné tělesné pocity  • průběh měnlivý, dlouhodobý Smíšená úzkostně depresivní porucha

8. Nejvýznamnější jednotlivé formy a jejich klinický obraz F 42 obsedantně - kompulzivní porucha: • obsedantní (vtíravé, nepotlačitelné) myšlenky • kompulze (opakované stereotypní a neúčelné chování) s cílem snížit úzkost • snaha čelit jim stupňuje úzkost • symptomy cítí postižený jako iracionální a ego-dystonní • chronické onemocnění s velký dopadem na psychosociální fungování

9. Nejvýznamnější jednotlivé formy a jejich klinický obraz F 43 Reakce na stres a poruchy přizpůsobení: akutní reakce na stres: • přechodná reakce na traumatickou událost • po fázi zúženého vědomí stažení nebo agitovanost • intenzita záleží na adaptační kapacitě a vulnerabilitě posttraumatická stresová porucha: • opožděná a protrahovaná reakce na katastrofickou situaci • opakované znovuprožívání, noční můry • vyhýbání se situacím připomínajícím trauma, vzrušivost poruchy přizpůsobení: • poruchy emotivity (deprese) a chování (agresivita u adolescentů) které stěžují sociální fungování, vznik při adaptaci na výraznou životní změnu nebo stresovou událost

10. Nejvýznamnější jednotlivé formy a jejich klinický obraz F 44 Disociativní (konverzní) poruchy: • skupina příznakově odlišných stavů, které spojuje hypotetický mechanismus disociace a konverze, mohou nastat i u vyrovnaného jedince při neúnosné traumatizaci Obrané psychické mechanismy: Disociace • neúnosný psychický obsah jedinec odštěpí (disociuje) od vědomé oblasti psychiky Konverze • neúnosný psychický obsah nahrazen tělesným příznakem, imponuje jako tělesní nemoc

11. Nejvýznamnější jednotlivé formy a jejich klinický obraz F 44 Disociativní (konverzní) poruchy Projevy: • ztráta paměti (disociativní amnézie), event. spojenu s cestováním (fuga) • snížení nebo vymizení volních pohybů a odpovědí na zevní odněty (disociativní stupor) • ztrátou osobní identity (trans a stavy posedlosti) • ztrátou schopnosti pohybovat končetinou (disociativní porucha motoriky) • křečemi (disociativní křeče) • ztrátou citlivosti (disociativní poruchy citlivosti)

12. Nejvýznamnější jednotlivé formy a jejich klinický obraz F 45 Somatoformní poruchy Somatizační porucha: • měnlivé tělesné příznaky bez prokazatelné příčiny • častá vyšetření • jedinec odmítá přijmout, že příznaky nemají tělesnou příčinu, chová se dramaticky, zaobírá se sám sebou Hypochondrická porucha: • nepřiměřená starost o vlastní zdraví (cíleno na 1-2 orgány) • normální pocity interpretováno jako abnormální • přesvědčení o závažné tělesné chorobě, častá deprese, úzkost Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha: • trvalá, těžká bolest, nevysvětlitelná tělesnou nemocí, při  emočním konfliktu nebo psychosociálních problémech

13. Nejvýznamnější jednotlivé formy a jejich klinický obraz F 48 Jiné neurotické poruchy Neurastenie: • únava (2 typy – zvýšená únava po duševní vypětí nebo pocit tělesné únavy a slabosti) • podrážděnost • tělesné příznaky (poruchy spánku, bolesti hlavy, závratě) Depersonalizační a derealizační syndrom • depersonalizace – změna vnímání sebe, pocity a prožitky jako cizí ( pocit jako ve snu) • derealizace – pocity neskutečnosti, okolí připadé postiženému cizí, pocit jako na jevišti • často součást jiných psychických poruch

14. Diferenciální diagnóza Úzkostné poruchy • somatické onemocnění (vyvolávající úzkost - tyreotoxikóza, vředová choroba) • chronická úzkost přítomna u řady psychických poruch (afektivní poruchy, závislosti) Disociativní porucha • somatické onemocnění • simulaci (motivace vědomý sekundární zisk) Somatoformní pruchy • somatické onemocnní, Jiné neurotické poruchy - neurasthenie • organické příčiny( pseudoneurastenický syndrom u hypertenze nebo v inic. stádiích aterosklerózy)

15. Úloha psychologa v diagnostice • aplikace diagnostických interview, posuzovacích škál, dotazníkových metod (např. Hamilton Anxiety Scale, sebeposuzovací škály -Beckův inventář úzkosti, Zungova škála, Škála paniky a agorafobie, Dotazník ke kognitivním vzorcům úzkosti, Symptom Check List) • zhodnocení psychologických aspektů (duševní trauma a jeho následky) • vyšetření osobnosti nemocného, její struktury a dynamiky pro volbu optimálního psychoterapeutického přístupu

16. Farmakologická léčba (viz také biologická léčba) Úzkostné poruchy: • benzodiazepiny ( BZ) - nejvíce předepisované, hlavně praktickými lékaři • BZ účinnější u tělesných projevů úzkosti (u obavy a úzkosti účinnější antidepresiva) • BZ účinkují rychle (po jedné dávce) -vhodné u akutní úzkosti a zahájení léčby (dlouhodobá léčba výhodnější antidepresiva) Vedlejší účinky BZ: • rozvoj závislosti, při náhlém vysazení abstinenční syndrom – vysazovat postupně ! • zpočátku sedace a ospalost

17. Farmakologická léčba (viz také biologická léčba) Obsedantně – kompulzivní porucha • preferována antidepresiva, zvyšující dostupnost serotoninu (SSRI, z tricyklických klomipramin) • EKT, neurochirurgický zákrok Reakce na stres a poruchy přizpůsobení • krátkodobě působící BZ, včetně parenterální medikace, antidepresiva Somatoformní poruchy • antidepresiva – k ovlivnění deprese a úzkosti Neurasthenie • preferována aktivující antidepresiva

18. Nefarmakologická léčba Psychoterapeutické přístupy – základní léčba • volba přístupu záleží na výchozím etiopatogenetickém modelu a erudici psychoterapeuta • preferovány behaviorálně – kognitivní techniky • specifika v psychoterapeutickém přístupu u jednotlivých poruch Disociativní poruchy • psychoterapie cílená na zlepšení psychické stability, event.  nalezení konkrétního disociovaného materiálu a jeho reintegraci do vědomé části psychiky