1 / 16

Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II

Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II. Dějiny významných států v Evropě i ve světě Sjednocovací procesy v Evropě. Anotace. Materiál tvoří 16 slidů , v nichž jsou zachyceny události po roce 1848 v Evropě s důrazem na sjednocovací procesy v Německu a Itálii cílová skupina: 8. roč.

Download Presentation

Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II Dějiny významných států v Evropě i ve světě Sjednocovací procesy v Evropě

  2. Anotace • Materiál tvoří 16 slidů, v nichž jsou zachyceny události po roce 1848 v Evropě s důrazem na sjednocovací procesy v Německu a Itálii • cílová skupina: 8. roč. • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák se seznámí s událostmi, které vedly k sjednocení Německa a Itálie • použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek • následuje možnost zápisu do sešitu

  3. Sjednocovací procesy v Evropě – sjednocení Německa a Itálie • druhá polovina 19. stol. = vznik dvou nových států – Itálie a Německo • odlišná situace v obou zemích • Němci nemuseli bojovat s žádným dalším národem o sebeurčení • území dnešní Itálie však bylo pod nadvládou jiných národů • Italové obratně využívají různých konfliktů v Evropě a snaží se získávat mocné spojence

  4. Sjednocení Německa • po roce 1848 zůstává zachován Německý spolek v čele s Rakouskem, což se nezamlouvá Prusku • Prusko hledá vhodnou záminku k válce s Rakouskem, o němž je přesvědčeno, že jej porazí • záminka se našla v roce 1864, kdy se Prusko a Rakousko nebylo schopno dohodnout na správě území, které získali společně na Dánsku. • spor vyvrcholil v roce 1866, kdy Prusko vpadlo do Čech

  5. Sjednocení Německa • k Prusům se přidávají Italové a útočí na jihu • v bitvě u Hradce Králové (u Sadové) Prusko vítězí, především díky modernějším zbraním • pruský voják mohl díky moderní konstrukci zbraně vystřelit mnohem častěji než rakouský, který musel vstát, poskytnout tak nepříteli cíl a nabíjet zbraň zepředu, zatímco pruský voják pouze zasunul do komory náboj zezadu, natáhl kohoutek a vystřelil, aniž by musel změnit polohu těla • Rakousko bylo po prohrané válce donuceno vystoupit z Německého spolku a Italům postoupit svoje državy na severu Itálie – Lombardii a Benátsko

  6. Sjednocení Německa • na místě Německého spolku vznikl Severoněmecký spolek, který zahrnoval území bývalého Německého spolku, ale bez rakouských zemí • v čele Severoněmeckého spolku stálo Prusko • v čele Pruska stojí kancléř Otto von Bismarck • Bismarck vyprovokoval prusko-francouzskou válku s Francií, kterou v roce 1871 porazil v ve Versailles pak bylo vyhlášeno Německé císařství v čele s pruským králem Fridrichem Vilémem I., jež se stal císařem

  7. Otto von Bismarck Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna1815, Schönhausen, Prusko – 30. července1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků19. století a budovatel sjednoceného Německa. Byl první ministr (tj. premiér) Pruska (1862–1890) a první v řadě německých kancléřů (1871–1890). Jeho nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku Železný kancléř.

  8. Sjednocení Německa • Francie byla donucena po prohrané válce zaplatit Německu obrovské reparace, což Němci využili na rozvoj průmyslu a stali se tak nejvyspělejším státem na evropském kontinentě • Německo však nemá žádné kolonie a tak se je snaží získat – zájem se obrací především do jižní Afriky a Tichomoří • snahy Německa pochopitelně narážejí na zájmy Velké Británie, což vede ke zhoršení vzájemných vztahů • napětí v Evropě významné roste

  9. Vilém I. Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března1797, Berlín — 9. března1888, tamtéž) byl pruský král a první německý císař. Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů.

  10. Sjednocení Itálie • jediný samostatný stát na Apeninském pol. je Sardinské království = Piemont • sever ovládají Habsburkové – Lombardie a Benátsko • jih ovládají španělští Habsburkové • střed Itálie = papežský stát • pokud chtěl Piemont dosáhnout sjednocení Itálie, musel mít silné spojence • 1859 – rakousko-sardinská válka, kdy Piemont podporuje Francie, která však uzavírá s Rakouskem mír dříve, než Italové dobyli celý sever • Lombardii Italové na Habsburcích však získávají • 1860 – Giuseppe Garibaldi

  11. Sjednocení Itálie • s 1000 dobrovolníků pochoduje ze Sicílie do jižní Itálie, kde se mu podařilo porazit vojska Bourbonů • získané území Garibaldi předává sardinskému králi • 1861 – vyhlášeno Italské království v čele Viktorem Emanuelem l. • sjednocení však není ještě stále dokončeno – chybí Benátsko a papežský stát • 1866 – k zisku Benátska využívá italský král prusko-rakouské války, kdy se přidává na stranu Pruska • 1870 – prusko-francouzská válka přináší zisk papežského státu, který díky vítězství Pruska přišel o ochranu Francie • 1871 – sjednocení dokončeno, hlavním městem Itálie se stává Řím a papeži zůstává pouze Vatikán • Itálie však není hospodářsky silným státem – dodnes existují velké rozdíly mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem

  12. Sjednocení Německa a Itálie - zápis • druhá polovina 19. stol. = vznik dvou nových států – Itálie a Německo • odlišná situace v obou zemích • Němci nemuseli bojovat s žádným dalším národem o sebeurčení • území dnešní Itálie však bylo pod nadvládou jiných národů • Italové obratně využívají různých konfliktů v Evropě a snaží se získávat mocné spojence • Prusko hledá záminku k válkám, aby mohlo provést sjednocení silou

  13. Sjednocení Německa a Itálie - zápis • válka s Rakouskem (1866) a s Francií (1870) završila sjednocování vyhlášením Německého císařství ve Versailles (1871) • Německo se snaží získávat kolonie • Itálie je rozdělena na 4 části, z nichž se snaží Sardinské království udělat jednu • sever ovládají Habsburkové – Lombardie a Benátsko • jih ovládají španělští Habsburkové • střed Itálie = papežský stát

  14. Sjednocení Německa a Itálie - zápis • pokud chtěl Piemont dosáhnout sjednocení Itálie, musel mít silné spojence • 1859 – rakousko-sardinská válka, kdy Piemont podporuje Francie, která však uzavírá s Rakouskem mír dříve, než Italové dobyli celý sever • Lombardii Italové na Habsburcích však získávají • 1860 – Giuseppe Garibaldi • 1861 – vyhlášeno Italské království v čele Viktorem Emanuelem l. • sjednocení však není ještě stále dokončeno – chybí Benátsko a papežský stát

  15. Sjednocení Německa a Itálie - zápis • 1866 – k zisku Benátska využívá italský král prusko-rakouské války, kdy se přidává na stranu Pruska • 1870 – prusko-francouzská válka přináší zisk papežského státu, který díky vítězství Pruska přišel o ochranu Francie • 1871 – sjednocení dokončeno, hlavním městem Itálie se stává Řím a papeži zůstává pouze Vatikán • Itálie však není hospodářsky silným státem – dodnes existují velké rozdíly mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem

  16. Shrnutí: • Jak se Prusko zbavilo rakouské konkurence? • Jak bylo Německo definitivně sjednoceno? • Jaké byly důsledky sjednocení Německa? • Proč Sardinie potřebovala při sjednocovacích snahách podporu nějakého silného státu? • Postup sjednocování Itálie. • Jaká byla v Itálii hospodářská situace?

More Related