Mgr. Daniella Sarah Chocholová

Mgr. DaniellaSarahChocholová

Moc výkonná • kdo je zdrojem veškeré státní moci v ČR? • orgány moci výkonné v ústavě: • prezident republiky (čl. 54 – čl. 66) • vláda (čl. 67 – čl. 78) • ministerstva (čl. 79 odst. 1 a 3) • jiné správní úřady (čl. 79 odst. 1 a 3) • orgány územní samosprávy (čl. 79 odst. 3, čl. 105) • SZ (čl. 80)

Úprava moci výkonné v Ústavě • Ústava upravuje především • prezidenta republiky – úkoly, které mu Ústava jmenovitě stanoví • Vládu – plní obecně úkoly moci výkonné • u ostatních úřadu je úprava svěřena zákonu • čl. 79 zavádí pojem „správní úřad“ relativně organizačně samostatný subjekt veřejné správy, plnící určité správní funkce (pomocí něho stát plní přímo své úkoly a funkce) • správní úřad nahradil dřívější výraz orgán státní správy

Ad 1) prezident republiky • hlava státu dle čl. 54 odst. 1 Ústavy • monokratický ústavní orgán moci výkonné (ne nejvyšší • z výkonu své funkce není ústavně odpovědný (čl. 54 odst. 3 Ústavy) Parlamentu, vládě, soudním orgánům • X z jiných činností a rozhodování však odpovědný je (př. občanskoprávně) • nelze ho odvolat (x abdikace) • sídlo prezidenta: funkční celek areálu Pražského hradu, zámek v Lánech

Funkce hlavy státu • plní reprezentační funkci navenek i uvnitř státu • je symbolem samostatnosti a svrchovanosti českého státu • je symbolem kontinuity české státnosti • má být nadstranický  představitel všeho lidu • vybaven určitými pravomocemi

Volba, slib, funkční období, neslučitelnost funkcí • každý občan ČR + volitelnost do senátu, 5 let od složení slibu, max. 2x za sebou • prezidenta volí Parlament na společné schůzi obou komor nepřímá volba (vzhledem k občanům) • konání v posledních 30ti dnech volebního období úřadujícího prezidenta • navrhnout kandidáta je oprávněno min. 10 poslanců nebo 10 senátorů (způsob volby čl. 58 Ústavy) • ujímání úřadu: na společné schůzi obou komor složením slibu do rukou předsedy PS • neslučitelnost: poslanec, senátor, soudce, členem vlády, členem NKÚ, členem bankovní rady ČNB

Působnost a pravomoc prezidenta republiky I. • podle čl. 62 Ústavy: zcela suverénní (bez spolupodpisu) • jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi • svolává zasedání PS • jmenuje soudce ÚS, předsedu a místopředsedy • podepisuje zákony • podle čl. 63 odst. 1 Ústavy: k platnosti nutná kontrasignace předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády • vrchním velitelem ozbrojených sil • zastupuje stát navenek • propůjčuje a uděluje státní vyznamenání • jmenuje soudce • právo udělit amnestii

Působnost a pravomoc prezidenta republiky II. • podle 63 odst. 2 Ústavy: k platnosti nutná kontrasignace předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády (v důsledku čl. 54 odst. 3 Ústavy) • dle tohoto ustanovení prezident vykonává i jiné pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon • př. jmenuje a odvolává předsedu Českého statistického úřadu, jmenování VŠ profesorů, vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů a obcí

Další pravomoci kromě čl. 62 a čl. 63 Ústavy • právo účastnit se schůzí obou komor (čl. 61/1), schůzí vlády (čl. 64/2 Ústavy) • právo imunity – TS pro TČ spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno • právo abdikace – vzdání se úřadu do rukou předsedy PS (čl. 61 Ústavy) • právo na materiální zabezpečení výkonu funkce prezidenta republiky (z.č. 236/1995 Sb.) • právo na zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce (z.č. 48/2004 Sb.) • jeden z držitelů klíčů od korunovačních klenot • uchovává pečetidlo státní pečeti • povinen vykonávat svůj úřad osobně a nepřetržitě

Ústavní forma odpovědnosti prezidenta • stíhán jen pro velezradu, a to před ÚS na základě žaloby Senátu • velezrada není TČ, ale zvláštním ústavním deliktem • trestem je ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt • z. č. 182/1993 Sb., o ÚS, §96  „…jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.“

Kancelář prezidenta republiky, vojenská kancelář prezidenta republiky, hradní stráž • Kancelář prezidenta – rozpočtová organizace se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu ČR  z.č. 114/1993 Sb., zákon o Kanceláři (zajišťuje obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta…) • Vojenská kancelář – součást ozbrojených sil ČR  z.č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR (splní úkoly prezidenta v souvislosti s jeho pravomocí vrchního velitele ozbrojených sil…) • Hradní stráž – součást ozbrojených sil ČR  z.č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR (především ostraha areálu Pražského hradu…)

Ad 2) Vláda • kolegiální ústavní orgán moci výkonné,tzv. vrcholný orgán moci výkonné • vláda řídí celý stát (z hlediska územního i věcného) • stojí na vrcholu soustavy ministerstev a jiných správních úřadů • řeší otázky ve své působnosti kolegiálně • z výkonu své funkce odpovědna PS jako celek • PS může vyslovit nedůvěru vládě jako celku (nikoli jednotlivým ministrům nebo jen předsedovi vlády) • sídlem vlády je Praha (Ústava či jiný zákon neurčují sídlo vlády  zpravidla však sídlí v hlavním městě)

Složení vlády, jmenování vlády, vyslovení důvěry vládě, neslučitelnost funkcí • kolegiální orgán (sbor)  členové vlády, předseda, místopředseda, ministři (č. 67/2) • počet místopředsedů vlády a ministrů není stanoven • předsedu vlády jmenuje prezident (prezident na jeho návrh jmenuje a odvolává ostatní členy vlády + pověřuje je řízení ministerstev či jiných úřadů) • po jmenování předseda vlády a další členové skládají slib do rukou prezidenta republiky • člen vlády se své funkce ujímá jmenováním • povinnost vlády do 30 dnů po svém jmenování před PS s programovým prohlášením a požádat ji o vyslovení důvěry (jako celku) • člen vlády nemůže být: prezidentem, soudcem, soudcem ÚS, členem NKÚ, členem Bankovní rady ČNB, předsedou či místopředsedou PS či Senátu, členem parlamentních výborů

Vnitřní organizace vlády • klíčové postavení předseda vlády (organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem) • předsedu zastupuje místopředseda (X čl. 74 Ústavy - nezastupitelné) • př. spolupodepisuje rozhodnutí prezidenta republiky

Působnost a pravomoc vlády • tzv. negativní vymezení působnosti • vše z oblasti moci výkonné, co není svěřeno ústavním nebo běžným zákonem do působnosti jiného orgánu (př. prezidentovi dle čl. 62/2 Ústavy) - právo zákonodárné iniciativy vůči PS - podat návrh zákona o SR a státního závěr. účtu - právo vydávat nařízení - vyhlásit nouzový stav - navrhnout Parlamentu, aby vyhlásil válečný stav

Rozhodování a akty vlády • rozhoduje ve sboru • k přijetí usnesení vlády je třeba nadpoloviční většiny všech členů • Nařízení – konkretizuje obsah zákona, vyhlašuje se uveřejněním jeho znění ve Sbírce zákonů (podepisuje předseda vlády, člen vlády) • Usnesení = interní normativní instrukce – zavazuje pouze členy vlády a podřízené orgány  vládou schválené úkoly a pokyny v rámci operativní činnosti vlády • prohlášení, výzvy, zprávy stanoviska – vláda zaujímá oficiální postoje k důležitým mezinárodním událostem, obrací se k obyvatelstvu (př. povodeň…)

Demise vlády, demise člena vlády • předseda vlády do rukou prezidenta (čl. 73/1) • demise předsedy vlády znamená demisi celé vlády • ostatní členové podávají demisi do rukou prezidenta prostřednictvím předsedy vlády (čl. 73/2) • čl. 73/2 uvádí případy, kdy je vláda povinna podat demisi: • PS zamítla žádost vlády o vyslovení důvěry • PS vládě vyslovila nedůvěru…

Vyslovení nedůvěry vládě • PS má právo vyslovit vládě (jako celku) nedůvěru  z jakýchkoli důvodů či bez udání důvodu • vyplývá to z faktu, že vláda je ústavně odpovědná PS • návrh je písemný + neméně 50 poslanců  pak je PS projednána • k přijetí návrhu je třeba nadpoloviční většina všech poslanců • ústavním důsledkem vyslovení nedůvěry vládě, je povinnost vlády podat demisi (čl. 73/2 Ústavy)

Postavení člena vlády • postavení vyplývá z Ústavy • funkce člena vlády je funkcí veřejnou • člen vlády je ústavním činitelem • z výkonu funkce je odpovědný předsedovi vlády - pokud je pověřen řídí určité ministerstvo… - spolupodepisuje nařízení vlády - podílí se na činnosti vlády - právo na materiální zabezpečení výkonu funkce člena

Zabezpečení činnosti vlády, poradní a pracovní orgán vlády • Úřad vlády ČR – odborné, organizační a technické zabezpečení činnosti vlády • Rada – stálý poradní orgán vlády (předseda – místopředseda vlády)  Bezpečností rada státu, Legislativní rada vlády, Rada vlády ČR pro lidská práva, Rada vlády pro národnostní menšiny… • Komise – dočasný pracovní orgán vlády ve vymezené oblasti  zpravidla specializovaná problematika (předseda – náměstek ministra či zmocněnec vlády) • Výbor – stálý pracovní orgán Rady nebo Komise

Ad 3) Ministerstva • zřízení jen na základě zákona • spravují záležitosti, které jsou jim přikázány zákonem • jsou podřízeny vládě (vláda řídí a kontroluje jejich činnost) • jsou ústředními orgány moci výkonné s konkrétně vymezenou působností (působnost na celé území) • síla nejsou předpisem určena  Praha • v čele ministr jako člen vlády

Soustava ministerstev a jiných ústředních správních úřadů • kompetenční zákon zřizuje 2 okruhy ústředních správních úřadů: 1) Ústřední správní úřady – v čele stojí člen vlády  ministerstva • Ministerstvo financí, zahraničních věcí, obrany, vnitra, spravedlnosti, školství mládeže a tělovýchovy, kultury, průmyslu a obchodu, dopravy a spojů, pro místní rozvoj, zemědělství, ŽP, práce a sociálních věcí, zdravotnictví 2) Ústřední správní úřady – v čele nestojí člen vlády  osoba v čele úřadu je zpravidla jmenována vládou • Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Národní bezpečností úřad, Úřad vlády ČR, Český telekomunikační úřad…

Akty ministerstev • mohou vydávat právní předpisy – musí k tomu být zákonem zmocněny (podzákonné normativní právní akty) • př. § 469 TŘ se Ministerstvo spravedlnosti zmocňuje, aby vyhláškou vydalo jednací řád pro okresní a krajské soudy • Vyhlášky – uveřejňují se ve Sbírce zákonů • Interní normativní instrukce – regulují pořádek uvnitř státní správy (publikují se v publikačních sbírkách – úředních věstnících, př. věstník Ministerstva vnitra)

Ad 6) Státní zastupitelství • Státní orgán moci výkonné  zastupuje stát a veřejný zájem hlavně v řízení před soudy • v trestním řízení: zastupuje veřejnou žalovu, resp. podává jménem státu žalobu • v civilním řízení: činí úkony, které mu zákon výslovně svěřuje (§ 35 OSŘ): • podat návrh na zahájení řízení z důvodu veřejného zájmu  v řízení má právo jako účastník řízení (x nesmí činit procesní úkony) • vstoupit do již zahájeného řízení – př. prohlášení za mrtvého, ve věcech zápisu do OR, u způsobilosti k PÚ (stojí samostatně,př. lze se vyjadřovat) • SZ je zakotveno v Ústavě v čl. 80 • postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu SZ upravuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství • zákon nabyl účinnosti 1. ledna 1994, kdy soustava SZ nahradila dosavadní prokuraturu • sídla SZ a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů

Soustava státních zastupitelství • soustava: • Nejvyšší státní zastupitelství v Brně • 2 vrchní státní zastupitelství (Praha, Olomouci) • 8 krajských státních zastupitelství • okresní státní zastupitelství • v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského státního zastupitelství vykonává Městské státní zastupitelství v Praze • v obvodu města Brna vykonává působnost okresního státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Brně

Ochrana ústavních činitelů • dle § 2 odst. 1 písm. g) z. č. 283/1991 Sb., o policii ČR  k hlavním úkolům policie patří zajišťovat ochranu ústavních činitelů ČR • rozsah ochrany ústavního činitele stanoví ministr vnitra (dle situace a míry ohrožení) • nařízení vlády č. 138/1998 Sb., o ochraně ústavních činitelů ČR  trvalá ochrana (prezident, předseda PS, předseda Senátu, předseda vlády)

Moc soudní • výkon soudnictví, který přísluší specifickým státním orgánům  nezávislým soudům • soudnictví uskutečňují soudy specifickými, zákonem stanovenými metodami a v zákonem stanovených formách • Čtyři druhy soudnictví: • Soudnictví civilní – zajišťuje rozhodování sporů mezi stranami (čl. 90 Ústavy)  průběh z.č. 99/1963 Sb., OSŘ • Soudnictví trestní – ochrana společnosti rozhodováním o vině a trestu za TČ (čl. 90 Ústavy, čl. 40/1 LZPS)  z.č. 41/2009 Sb., TŘ • Soudnictví správní – zajišťuje přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí vydaných orgány veřejné správy (čl. 36/2 LZPS)  z.č. 150/2002 Sb., SŘS • Soudnictví ústavní – zajišťuje zejména soudní ochranu ústavnosti (čl. 83 Ústavy)

Složky moci soudní • Dvě oddělené složky: • Soustava obecných soudů • Ústavní soud

Ad a) Soustava obecných soudů • Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud • Vrchní soudy • Krajské soudy • Okresní soudy

Soudci • jmenováni prezidentem republiky – doba časově neomezená • ZOSS (novela: z. č. 314/2008, kterým se mění ZOSS)  omezuje trvání jejich funkce do 70 let věku • požadavky na výkon: • bezúhonnost • VŠ Prf • 30 let • justiční či obdobné zkoušky (př. advokátní) • předchozí 3 letápraxe jako: asistent soudce, justiční čekatel, SZ, asistent SZ, právní čekatel, advokát, advokátní koncipient, soudní exekutor, exekutorský koncipient nebo kandidát, notář, notářský koncipient a kandidát, asistent veřejného ochránce práv

Kárný senát • zbavit soudce funkce proti vůli může pouze kárný senát (tzv. zvláštní rozhodnutí kárného senátu) • kárný senát - složen ze tří soudců a tří přísedících • funkční období kárného senátu je 5 let • návrh na zahájení kárného řízení funkcionáře soudu podává dle § 8 odst. 3: • prezident republiky • ministr spravedlnosti • veřejný ochránce práv • předsedové soudů

Rozhodování soudce • vázán podle výslovného znění čl. 95 Ústavy  zákonem a MS, ústavním pořádkem, právními principy • je-li zákon, který se bude aplikovat v rozporu s ústavním pořádkem  soudce řízení přeruší a zákon (příp. jeho ustanovení) předloží k posouzení ÚS

Soudní řízení • za řízení se platí soudní poplatky, resp. náhrada nákladů trestního řízení (§152 TŘ - Ministerstvo spravedlnosti stanoví obecně závazným právním předpisem) • zastoupení advokátem není nutné  až na určité výjimky (př. dovolání, řízení před ÚS)

Okresní soudy • v ČR celkem 85 OS (Obvodní soud pro Prahu 1 až 10, Městský soud v Brně) • jsou zásadně věcně příslušné pro řízení ve většině občanskoprávních i v trestních věcí v 1.stupni • OS jako soudy 1. stupně rozhodují všude tam, kde daná agenda není svěřena KS • KS - př. rozhodování v některých obchodních věcech, ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech • obsazení soudu: • rozhoduje se buď v senátu př. ve věcech pracovních • před samosoudcem – v ostatních případech

Místní příslušnost soudů • civilní řízení: • obecný soud žalovaného (FO – bydliště, PO – sídlo, STÁT – sídlo organizační složky) • podpůrné kritérium – poslední známé bydliště, kde je majetek nebo místo podniku • zvláštní místní příslušnost: • Výlučná příslušnost – stanovena jako obligatorní, nesmí projednávat jiný soud, než výlučně místně příslušný (př. ve věci péče o nezletilého, osvojení) • Daná na výběr – stanovena jako fakultativní, jiný soud místo obecného soudu žalovaného (př. tam, kde má žalovaný stálé pracoviště) • tzv. prorogace – dohoda na místní příslušnosti jiného, než zákonem příslušného soudu 1. stupně v obchodních věcech (př. ne u věcí obchodního rejstříku) b) trestní řízení: 1) dle místa, kde byl TČ spáchán 2) dle místa, kde obviněný bydlí, pracuje či se zdržuje 3) tam, kde TČ vyšel najevo • X mladiství (bydliště nebo tam, kde se připravuje na budoucí povolání)

Krajské soudy • celkem 8 krajských soudů (2x se sídlem v Praze, Ústí N/L, HK, Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava) • Praha: • Krajský soud - pro Středočeský kraj • Městský soud - krajský soud pro Prahu • některé KS mají pobočky v dalších důležitých sídlech svých obvodů (př. Olomouc, Liberec, Pardubice či Jihlava) • Obsazení KS: • v civilním řízení jako soud 1. stupně – samosoudce • v civilním (i trestním) řízení jako odvolací soud – senát (předseda + 2 soudci)

Řízení před KS • je-li v 1 stupni příslušný OS, pak je odvolacím soudem KS (v Praze Městský soud), je-li v 1. stupni příslušný KS, pak je odvolacím soudem VS • výjimka tzv. bagatelní věci – sporná částka nepřevyšuje 2 tis. Kč (! Pozor na STAVOVSKÉ PŘEDPISY) • odvolání má účinky: • Suspenzivní (odkladné) – nenabývá PM a obvykle není vykonatelné • Devolutivní – rozhoduje jiný soud, než ten, který napadené rozhodnutí vydal • KS soud může napadené rozhodnutí (apelační opravný systém): • potvrdit (řízení končí a rozhodnutí nabývá právní moci) • změnit (řízení končí a rozhodnutí nabývá právní moci) • zruší rozhodnutí (věc pak vrátí soudu 1. stupně k dalšímu řízení – ten je vázán vysloveným právním názorem odvolacího soudu)

Vrchní soudy • Vrchní soud v Praze – pro Čechy • Vrchní soud v Olomouci – pro Moravu • rozhodují vždy v senátech • po vyčlenění správního soudnictví je jejich jedinou agendou rozhodování o řádných opravnýchprostředcích proti rozhodnutím KS • tedy tam, kde KS rozhodují v I. stupni (př. ve věcech ochrany osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech) • existence VS je mnohými kritizována jako nadbytečná  poukazováno na nízkou kvalitu a malou relevanci jejich rozhodovací činnosti (př. VS na rozdíl od NS nezveřejňují svou judikaturu)

Nám. Hrdinů 1300, 140 00 Praha 4 – Pankrác Masarykova třída 609/1 77900 Olomouc

Nejvyšší soud • spolu s NSS je nejvyšším článkem soustavy obecných soudů ČR • skládá se z předsedy a místopředsedů, dalších soudců (jmenováni prezidentem republiky) • soudcem NS - jmenován právník (min. 10 let odborná praxe) • rozhoduje se vždy v senátech • v tzv. velkých senátech kolegií se rozhoduje, pokud jím byla věc postoupena senátem NS, pokud senát došel k odlišnému právnímu názoru, který byl již dříve vyjádřen v rozhodnutí NS • soudci tvoří dvě kolegia: • Trestní kolegium • Občanskoprávní a obchodní kolegium • základem rozhodovací činnosti NS je rozhodování o: • mimořádných opravných prostředcích (dovolání, stížnost pro porušení zákona)  obligatorní zastoupení advokátem • speciální agenda - uznání rozhodnutí zahraničních soudů, povolení průvozu osoby dle E zatýkacího rozkazu v rámci EU i v rámci vydávání (extradice) do ciziny • sjednocování judikatury (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek NS)

Nejvyšší správní soud • i přes zakotvení existence soudu v ústavě již od počátku, byla jeho činnost zahájena až v roce 2003 • skládá z: • předsedy a místopředsedy (jmenuje je prezident s kontrasignací předsedy vlády nebo jím pověřeného člena) • předsedů kolegií (finančně-správní a sociálně-správní) • předsedů senátů a soudců • NS rozhoduje ve složení: • předseda senátu a 2 soudci – kasační stížnosti • předseda senátu a 4 soudci – kasační stížnost ve věci azylu • rozšířený senát – předseda senátu a 6 soudců – ve věcech volebních, politických stran, kompetenčních sporech • velký senát – předseda senátu a 8 soudců – ve věcech mu postoupených rozšířeným senátem (pokud při rozhodování dojde k odlišnému právnímu názoru než k tomu vyjádřenému v jiném rozhodnutí rozšířeného senátu) • předseda NSS - Josef Baxa: 2003 - dosud

Řízení před NSS • žaloba se podává zásadně ke KS dle sídla úřadu, který rozhodoval v posledním stupni • žalobu ke KS může podat FO či PO: • pokud se cítí být ve svých právech zkrácena rozhodnutím správního úřadu (př. pravomocným rozhodnutím doměření daně) • nečinností úřadu • případně jiným zásahem veřejné moci • rozhodují specializované senáty  proti jejich rozhodnutí lze podat kasační stížnost k NSS • v řízení před NSS obligatorně právní zastoupení

Ústavní soud ČR • atributem demokratického právního státu  soud chránící dodržování Ústavy • samostatný, nezávislý, specializovaný ústavní orgán moci soudní nerozpustitelný, neodvolatelný • vykonává soudní ochranu ústavnosti + zákonnosti (tj. soulad s běžnými zákony) • není součástí soustavy obecných soudů (čl. 91/1 Ústavy) + nevytváří další instanci pro nápravu rozhodnutí NS a NSS • postavení, složení, jmenování, vnitřní organizace  čl. 83 až čl. 89 Ústavy + z.č. 182/1993 Sb., o ÚS • sídlem je Brno

Složení ÚS • Kolegiální orgán15 soudců jmenovaných prezidentem republiky (bez kontrasignace) + souhlas senátu  10 let (Ústava nevylučuje možnost jmenovat opakovaně) • bezúhonnost, 40 let +, VŠ Prf, min. 10 let praxe v právnickém povolání • ujmutí funkce složením slibu do rukou prezidenta • neslučitelnost: prezident, člen Parlamentu  §4 ZoÚS • struktura ÚS: plénum ÚS (všichni soudci), senáty ÚS (4x tříčlenné senáty) • předseda – zastupuje ÚS navenek, vykonává správu ÚS, jmenuje předsedy senátů ÚS, svolává zasedání pléna ÚS • 2 x místopředseda

Působnost a pravomoci ÚS • řeší možné rozpory zákonů a jiných právních předpisů s ústavním pořádkem • projednává i individuální ústavní stížnosti v určitých případech porušování ústavnosti • preventivní kontrola ústavnosti mezinárodních smluv • působnost a pravomoci ÚS jsou jmenovitě uvedena v čl. 87/1 Ústavy

Významná pravomoc • rozhodování o návrzích zrušení zákonů (či ustanovení) pro rozpor s ústavním pořádkem • oprávněn posoudit, zda důležité mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10 a v čl. 49 Ústavy jsou v souladu s ústavním pořádkem ČR • až do rozhodnutí ÚS nesmí být smlouva ratifikována

Obecná pravidla řízení před ÚS • zahájeno dnem doručení návrhu ÚS • návrh může podat jen ten, komu je přiznáno takové oprávnění • účastníci: stěžovatel, vedlejší účastník – osoba, která byla se stěžovatelem v původním sporu, soud • návrh se přidělí soudci zpravodaji –určenému rozvrhem práce (připraví věc pro jednání v plénu nebo senátu) • ústní jednání je veřejné  se souhlasem účastníků lze odstoupit od ústního jednání • ke zjištění skutkového stavu se prování dokazování • možné uložit až 100 tis. Kč pokutu – kdo ztěžuje řízení

Rozhodnutí ÚS • čl. 89 odst. 2 Ústavy  rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny (ergaomnes) • Nález • ve věci samé • vyhlašuje se vždy veřejně „jménem republiky“ • nález pléna vyhlašuje - předseda ÚS • nález senátu vyhlašuje – předseda senátu • Nálezy se uveřejňují ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS • Usnesení – v ostatních věcech

Mgr. Daniella Sarah Chocholová