40 likes | 150 Views
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu d ě kování! | Pé č i svou všechnu na ň uval, | v n ě m slo ž celé doufání! | On má dost cest, | plný sv ě t jest divné jeho moudrost i , | jak on rá č í, | tak vše krá č í | kv ů li jeho mocnosti.
E N D
1. Má duše, svého pána chval,| vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné jeho moudrosti, | jak on ráčí, | tak vše kráčí | kvůli jeho mocnosti.
2. O tom tobě, Bože, nyní | jazyk můj chce zpívati: | tvá přemnohá dobrodiní | s vděčností vyznávati. | Ty mi toho | dáváš mnoho; | co důvodem tvé lásky | bylo při mně, | to upřímně | hlásat chci z každé částky.
3. Ty na mne na cestách mých hleď, | můj Bože, z vysokosti. | Mé činy Duchem svým sám veď | i mé všechny schopnosti. | Své dej rady, | proveď všady | sluhu užitečného | až do nebe, | kde by tebe | chválil, Boha mocného.
4. Má duše, svého Pána chval, | vzdávej mu děkování! | Péči již všecku naň uval, | v něm slož celé doufání! | Co při tobě | začal sobě, | k slávě své velebnosti | on dovede, | tě přivede | k světlu věčné jasnosti.