ZLATO

1. ZLATO

2. Poloha v periodické tabulce I.B. skupina

3. Elektronová konfigurace a možná oxidační čísla • [Xe] 4f14 5d10 6s1 • Oxidační čísla: III, I (amfoterní oxid), méně často II,V

4. Výskyt • v zemské kůře značně vzácným prvkem • průměrný obsah činí pouze 4 – 5 ppb (μg/kg) • v mořské vodě je jeho koncentrace značně nízká • ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů vodíku • v horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov

5. krychlový nerost, tvoří plíšky a zrna uzavřená nejčastěji v křemenné výplni žil • vyskytuje se ryzí nebo ve slitině se stříbrem (elektrum)

6. Vlastnosti • žlutý, lesklý kov, poměrně měkký, velmi kujný a tažný • nejušlechtilejší kov, velmi stálé, odolává kyselinám i zásadám • rozpouští se v lučavce královské(1 díl HNO3+ 3 díly HCl)- při reakci těchto kyselin vzniká NOCl chlorid nitrosylu a chlor ve stavu zrodu: HNO3+3HCl->NOCl+2Cl+2H2O Au+NOCl+2Cl->AuCl3+NO

7. Druhy zlata: • bílé zlato je složené ze 75 % z čistého zlata a z 25 % ze slitiny niklu a zinku • žluté zlato obsahuje 75 % čistého zlata a 25 % slitiny tvořené amalgámem stříbra a mědi (změnou poměru složení těchto dvou kovů je možné dát zlatu různé zbarvení) • červené zlato se odlišuje od žlutého zlata jen rozdílným poměrem stříbra a mědi

8. Využití • ve formě slitin na výrobu různých šperků nebo ozdobných předmětů, ve zdravotnictví na výrobu zubních protéz a dále například v elektrotechnice • tyto slitiny obsahují různé množství zlata, jehož obsah je nejčastěji udáván v karátech. • čistému zlatu odpovídá 24 karátů, ve šperkařství často používané zlato je 14-tikarátové (z 24 dílů slitiny je 14 dílů zlata)

9. Průmyslová výroba Rýžování • v současné době jsou rýžovatelná ložiska zlata již většinou vyčerpána • v historii bylo rýžování první a jednou z nejvýznamnějších metod získávání zlata z přírody • všechny metody jsou založeny na principu gravitační separace lehčích částic hlušiny

10. těží se primární ložiska, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny získáván hydrometalurgicky • po rozrušení žil se dostává do náplavů a odtud se rýžuje

11. Izolace zlata z hornin • A) amalgamací zlato se rozpouští ve rtuti za vzniku amalgamu, z kterého se zlato získá oddestilováním rtuti

12. B) kyanidovým loužením - účinkem roztoku KCN za přístupu vzduchu, probíhá reakce: 4Au+8KCN+O2+2H2O-> 4K[Au(CN)2]+4KOH - reakcí se zinkem dochází k vyloučení Au

13. NALEZIŠTĚ • nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v Kanadě a na Sibiři • v Česku jsou zlatonosné žíly ve středních Čechách, v Jeseníkách (Zlaté Hory) a v okolí Kašperských hor, na Slovensku u Kremnice

14. Bezkyslíkaté sloučeniny H[AuCl4] - kyselina tetrachlorozlatitá • vzniká reakcí zlata s kyselinou chlorovodíkovou, která je nasycena chlorem Na[Au(CN)2] - dikyanozlatnan sodný • meziprodukt při výrobě zlata kyanidovým způsobem

15. Kyslíkaté sloučeniny Au2O3 - oxid zlatitý AuCl3 - chlorid zlatitý • vzniká rozpouštěním zlata v lučavce královské má dimérní strukturu (AuCl3)

16. Poznámky a zajímavosti • získání jediné unce ryzího zlata je potřeba 38 hodin práce jednoho horníka, 1400 galonů vody, dávka elektřiny, se kterou by velká domácnost vydržela 10 dní, 282- 565 krychlových stop stlačeného vzduchu a množství různých chemikálií • jedna tuna zlata se vejde do krychle o hraně 37,27 centimetru • do roku 2001 se na celém světě vytěžilo asi 145 000 tun zlata

17. více než 90 % z tohoto množství bylo vytěženo po roce 1848, kdy bylo objeveno zlato v Kalifornii • v jižní Africe se zlato těží z hloubky kolem 3000 metrů • jeden z největších a nejznámějších nuggetů byl nalezen v roce 1869 v jihovýchodní Austrálii v oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramu a je znám pod jménem Welcome Stranger