Belgie prezentace do předmětu komparace politických systémů

1. Ondřej Maška, Lucie Vyhnálková Belgieprezentace do předmětu komparace politických systémů

2. Úřední název: KRÁLOVSTVÍ BELGIE • Rozloha: 30 518 km2 • Hlavní město: Brusel • Počet obyvatel: 10 511 382 • Složení obyvatelstva: Vlámové 57%, Valoni 32%, ostatní 11% • Forma státu: konstituční monarchie, federální stát • Administrativní členění: 3 územní celky (Vlámsko, Valonsko, Brusel-hlavní město), 10 provincií • Úřední jazyky: francouzština, nizozemština, němčina • Náboženství: římsko-katolické 75%, protestanti a ostatní 25% • Měna: euro

3. a) tři Regiony – vlámský, valonský a Brusel-hlavní město (územní princip) b) tři Společenství – francouzská, vlámská a germanofonní (jazykový princip) Federální uspořádání

4. Vznik Belgie r. 1830 jako samostatného unitárního státu - teritoriálně nehomogenní (vlámsky hovořící Vlámové, frankofonní Valoni a po 1. sv. válce přibyla ještě německojazyčná menšina) • Jazykové spory - francouzština úředním jazykem, převaha francouzsky mluvící elity • Ke zrovnoprávnění s vlámštinou docházelo postupně (r. 1878 byla v provinciích severní části země vlámština zrovnoprávněna v úředním styku s francouzštinou – tím vznikla jazyková hranice, která se neustále měnila) • Teprve po roce 1960 se výrazně vyhrocují etno-lingvistické problémy mezi Valony a Vlámy • r. 1962 stanoveny definitivní dodnes platné jazykové hranice mezi vlámskou, valonskou a německojazyčnou komunitou a bilingvní vlámsko-valonská oblast (definovaná pro administrativní potřeby) – vz. 4 jazykových regionů (pro administrativní potřeby) • Jazykové regiony: 57,7% Vlámové, 31,6% Valoni (frankofonní), 10% bilingvních (Brusel) a 0,7% německojazyčných obyvatel Jazyková hranice

5. 5 státních reforem (1970-2001) – postupná federalizace Belgie: 1. reforma 1970 • Vlámové si prosadili vznik 3 Kulturních společenství (vlámské, valonské a německojazyčné), které získaly autonomii v kulturních záležitostech • Frankofonní obyvatelstvo prosadilo vznik 3 regionů (Flandry, Valonsko a Brusel) 2. reforma 1980 • Původní Kulturní společenství se přejmenovávají na Společenství francouzské, vlámské a německojazyčné, přesun odpovědnosti i mimo kulturní oblast do sféry zdravotní a sociální • Společenství mají vlastní radu a vládu, stejně tak regiony (ve Flandrech dochází k fúzi rady a vlády Společenství a Regionu) 3. reforma 1988-89 • Region Brusel-hlavní město má vlastní radu a vládu • Společenství získala další sféru odpovědnosti v oblasti vzdělávání • Regionům rozšířeny kompetence na oblast dopravy a veřejných prací 4. reforma 1993 • Belgie se stává federací (čl. 1 Ústavy zní: „Belgie je federální stát, který se skládá ze společenství a regionů“) • Další rozšíření kompetencí Společenstev a Regionů, posílení politické a fiskální moci 5. reforma 2001 • Tzv. Lambermontská a Lombardská dohoda – další posílení kompetencí Státní Reformy

6. Federální stát • Zahraniční politika, obrana, sociální zabezpečení, zdravotní péče (pojištění, financování nemocnic), spravedlnost, vnitro (zejm. bezpečnost), věda a výzkum (pouze letecký a vojenský), doprava (železnice, bruselské letiště), fiskální politika Regiony • Hospodářství, zaměstnanost, energetika, veřejné práce a doprava, místní rozvoj a plánování, ochrana přírody a vodních zdrojů, zemědělství, rybářství, správa a organizace komun, provincií a meziměstských organizací, rozvojová pomoc a zahraniční obchodů; 12 typů regionálního zdanění, kontrola financování kampaní politických stran Společenství • Kultura (ochrana památek, turismus, média), jazyková politika, „osobní záležitosti“ (ochrana mládeže, rodinná politika, péče o postižené, přestárlé, integrace přistěhovalců), vzdělávání (od školek po univerzity), zdravotní péče (prevence, domácí péče, duševně choří) Rozdělení kompetencí

7. Dolní komora: před federalizací 212 poslanců volených proporčním volebním systémem dnes je počet poslanců 150 Roku 1962 byl přijat zákon, podle něhož je povoleno vytváření politických klubů ve sněmovně (alespoň tři poslanci) Decentralizace - předkládaný zákon musí získat většinovou podporu obou hlavních jazykových komunit, tj. Vlámů a Valonů, respektive jejich představitelů v parlamentě každá z komunit může využít práva veta na všechna rozhodnutí, která by se mohla negativně odrazit na životě komunity Federální parlament

8. Horní komora Horní komora před federalizací: • tvořilo ji 181 senátorů, z nichž 106 bylo voleno přímo, 50 provinčními zastupitelskými orgány a zbývajících 25 bylo jmenováno, a to budoucími kolegy Struktura federálního senátu: • Od roku 1993 se počet senátorů radikálně snížil, a to na 71 osob • Základním principem obsazování senátorských postů je dnes princip jazykových komunit: A) 41 senátorů představuje a zastupuje zájmy vlámské jazykové komunity, B) 29 senátorů reprezentuje zájmy francouzské jazykové komunity, C) 1 senátor zastupuje německou jazykovou komunitu. Federální parlament

9. Institucionální podoba federace

10. r. 1831 - volební právo pouze pro muže od 25 let, kteří platili daň z pozemkového vlastnictví • 1893 volební právo rozšířeno na všechny muže; vysokoškolsky vzdělaní nebo vlastníci půdy měli možnost využívat ve volbách jeden, respektive dva hlasy navíc (pluralvoting) • r. 1919 – zavedeno všeobecné a rovné volební právo pro muže od 21 let • Volební právo pro ženy zavedeno r. 1948 (do té doby mohly ženy volit pouze v obecních volbách) • r. 1979 snížena věková hranice pro účast ve volbách na 18 let • do roku 1899 většinový volební systém, poté změněn na proporční Současnost: • Volební účast povinná • Proporční systém, (d’Hondtova formule přepočtu hlasů na mandáty), 5% uzavírací klauzule • Parlamentní volby se konají každé 4 roky, na stejné období sestavována i vláda • Volby do sněmovny reprezentantů i do senátu probíhají ve stejný den • V případě, že vláda ztratí důvěru parlamentu, panovník je oprávněn dolní komoru rozpustit, pokud do tří dnů nenavrhne nového premiéra Vývoj volebního systému

11. Tradičně křesťansko-demokratické, liberální a socialistické formace obou jazykových skupin • Katolíci v koalici s liberály do r. 1846, 80. léta 19. st. zformování socialistické strany • Po zavedení proporčního volebního systému došlo k ustavení systému tří politických stran – v této podobě byl stranický systém na léta zakonzervován a s malými změnami fungoval až do šedesátých let 20. století • „Zamrznutí“ odolalo i dočasné fázi vzestupu fašistických stran ve 30. letech a na dlouhou dobu odolávalo i vzestupu belgického regionalismu a nacionalismu Vývoj stranického systému

12. Charakter stranického systému se začal výrazně proměňovat v 60. letech 20. st. – požadavky regionální decentralizace, sílící jazykové napětí • r. 1969-78 - jazyková diferenciace všech hlavních politických stran – štěpení na dvě jazyková křídla (př. Křesťanská lidová strana – r. 68 – vznik vlámské CVP a valonské PSC) • Vznik de-facto dvou stranických systémů – valonského a vlámského • Následkem rychlá frekvence střídání vládních koalic, vzestup extremistických stran, expanze dalších politických stran do obou systémů • Současný stranický systém je význačný největší proměnlivostí (v rámci EU), je nepředvídatelný, lze označit za umírněný pluralismus Vývoj stranického systému

13. Politické strany Vlámské • Vlámská strana křesťanských demokratů (CD&V) • Vlámští liberálové a demokraté (Open VLD) • LjistDedecker (LDD) • Alternativní socialistická strana (SP.A) • Groen! • Lidový svaz (Volksunie – VU) • Nová vlámská aliance (N-VA) • Vlámský zájem (VB) Valonské • Socialistická strana (PS) • Humanistické demokratické centrum (CDH) • Reformní hnutí (MR) • Ecolo • Národní fronta (FN)

14. Vlámská strana křesťanských demokratů (CD&V) • Navazuje na Křesťanskou demokratickou stranu – rozštěpení v r. 1968, změna názvu na Křesťanskou lidovou stranu – prosazování postupné federalizace země • Po neúspěšných volbách změna politické orientace, další změna názvu - současný název od r. 2001 • Podpora podnikání, dosažení vyrovnaného rozpočtu, důraz na rodinu a sociální témata • rovnováha pravomocí mezi komunitami a regiony v jednotné Belgii • V letech 2003-2004 v čele strany Yves Leterme Politické strany – křesťanský blok

15. Humanistické demokratické centrum (CDH) • Původně Křesťansko – sociální strana (vz. při štěpení Křesťanské demokratické strany v r. 1968) • Současný název od. r. 2002, změna programu po neúspěšných volbách v r. 1999 • Ani ve volbách 2003 a 2007 nezískala výraznou podporu, přesto v r. 2008 členem koaliční vlády • Křesťanské hodnoty, podpora státního intervencionismu • Důraz na jednotnost Belgie • Zaměstnanost, reforma důchodového systému, lepší soudnictví a policie • Trvale udržitelný rozvoj Politické strany – křesťanský blok

16. Reformní hnutí (MR) • Sociálně-liberalistická valonská strana • Vznik sloučením několika stran v r. 2002 • Volební úspěchy v 80 . letech, taktéž ve volbách 2003, 2007 • Důraz na rozvoj podnikání, rodinu, pracovní místa, bezpečnost, ekologii • Svoboda, právní stát • Jednota Belgie • Silně proevropská strana (podpora harmonizace, rozšiřování, společné zdanění…) Politické strany – liberální blok

17. Vlámští liberálové a demokraté (Open VLD) • Vznik r. 1992 • V letech 1999-2007 na vzestupu, úspěšná tzv. „duhová“ koalice (6 politických stran) • V čele strany GuyVerhofstadt (premiér 1999 – 2008) • Rozvoj ekonomiky a konkurenceschopného podnikání • velmi liberální témata (př. legalizace lehkých drog, povolení euthanasie, registrované partnerství) • Silně proevropské smýšlení Politické strany – liberální blok

18. LijstDedecker (LDD) • Vlámská konzervativně-liberální strana založená v lednu roku 2007 vyloučeným senátorem z Open VLD Jean-Marie Dedeckerem • Samostatnost Flander • Jednotné daně, omezené podpory v nezaměstnanosti, přísné trestání kriminality • Země je již dávno společensky a kulturně rozdělena, neboť komunity nesdílejí mediální prostředky – neexistence společného prostoru pro tvorbu veřejného mínění Politické strany – liberální blok

19. Socialistická strana (PS) Vznik r. 1978 (štěpením Belgické socialistické strany) Dominantní postavení ve Valonsku Důraz na sociální témata, svobodu, spravedlnost, bezpečnost obyvatel, podpora imigrace Federalismus, státně regulovaná ekonomika Rovnost žen a mužů (zákon o rovném platu, zvýšení mateřské dovolené), více žen v parlamentu Politické strany – socialistický blok

20. Alternativní socialistická strana (SP.A) • Vznik v r. 2001 (původně vlámské křídlo Belgické socialistické strany oddělené v r. 1978) • Od r. 2003 v alianci s novou vlámskou politickou stranou SPIRIT – fakticky vznik nové strany SP.A – SPIRIT • Úspěch ve volbách 2003 • Důraz na možnost vzdělávání, děti, zabezpečení ve stáří, pracovní místa, azylová politika • Ochrana klimatu Politické strany – socialistický blok

21. Valonská strana Ecoloa vlámská Groen! (původně AGALEV) se formovaly v 70 . letech 20. st., od 90. let pokládány za relevantní politické strany a potenciální partnery do případných koalic • Úspěch ve volbách r. 1999, podílníky koaliční vlády G. Verhofstadta • Po roce 2000 podpora trvale klesá • Trvale udržitelný rozvoj, ochrana životního prostředí, sociální zabezpečení Strany zelených

22. Lidový svaz (Volksunie – VU) • Vznik v r. 1954, výsledkem sílícího vlámského národního hnutí • Výrazný úspěch v 70 . letech, r. 1977-78 členem vládní koalice • Požadavek ústavní reformy, která zaručuje vlámskou autonomii • Spory ve straně vyústily v odchod části radikálů ze strany a vytvoření nové strany Vlámský blok (1979), která byla v r. 2004 po dlouholetém úsilí organizací bojujících za demokracii a lidská práva soudně zrušena– na Vlámský blok navázal Vlámský zájem • Volksunie se rozpadla v r. 2001 Národně definované strany

23. Nová vlámská aliance (N-VA) • Pokračovatel Volksunie, mladá strana (vznik r. 2001) • V roce 2004 navázala spolupráci s CD&V - nový stranický subjekt CD&V – N-VA (klasifikovaný jako kartelová strana) • Úspěch ve volbách 2007, 2010 • Hlavním cílem jejího programu je dosáhnout rozdělení Belgie ve dvou etapách -první by znamenala vytvoření konfederace Vlámska  a Valonska (Brusel město pod společnou správou); druhá etapa znamená „vypaření“ Belgie a vznik samostatného Vlámska • V čele Bart de Wever • Přepokládá poklidné rozdělení země, ke kterému dojde postupným přenášením kompetencí na nižší úroveň Národně definované strany

24. Vlámský zájem (VB) • Vznik r. 2004 po zrušení Vlámského bloku • Návaznost na Vlámský blok, ale umírněnější rétorika • Jako koaliční partner nepřijatelná • Nezávislý vlámský stát • Přísná politika imigrace, tvrdý postih kriminality (nulová tolerance), svoboda projevu • NE evropskému „superstátu“, NE vstupu Turecka do EU Národní fronta (FN) • Vznik r. 1985, nikdy nedosáhla většího úspěchu • Cílem je připojení jižní části Belgie (Valonska) k Francii, spolupráce s francouzskou Národní frontou Extrémní pravice

25. Témata voleb: Podoba státní reformy (požadavek Vlámů na větší autonomii při rozhodování o financích a sociálním systému → spory mezi oběma národnostmi), ekologie, imigrace • Výsledek voleb: Nejvíce ztratilo uskupení socialistických stran ve Vlámsku a Valonsku • Ztráta 9 mandátu SP.A patřila k jedněm z největších překvapení • Strana tehdejšího ministerského předsedy (VLD) GuyeVerhofstadta zaznamenala také velkou ztrátu, a to v podobě 7 mandátů • Zcela nový subjekt LijstDedecker zaznamenal úspěch v podobě 5 mandátů, z části na úkor Open VLD • Tyto volby ovládla koalice stran CD&V a NVA • Ministerským předsedou se stal YvesLeterme Volby 2007

26. Volební účast: 91,2 % Volby 2007

27. r. 2010 – politická krize • Vládní spory se týkaly rozdělení smíšeného bruselského předměstí  Brussel-Hal-Vilvoorde (Vlámové chtějí tento speciální volební obvod zrušit)) a financování regionů • Kabinet Y. Letermeho se rozpadl poté, co vlámská liberální strana Open VLD opustila jeho koalici • Král Albert II. přijal Letermeho rezignaci a vyhlásil předčasné volby, které se konaly 13.6. 2010 • Témata voleb: zejména vlámsko-valonské spory (státní reforma, financování) • Výsledky voleb: absolutní vítězství vlámské N-VA, na druhém místě se umístila valonská PS • Výrazné ztráty zaznamenala CD&V, taktéž Open VLD • Pro strany usilující o samostatnost hlasovalo ve Vlámsku 45% voličů! (výrazné posílení separatistických tendencí) • Po volbách neschopnost sestavit vládu, selhání zprostředkovatelů • Belgie v současnosti stále bez vlády (prozatímní vláda Y. Letermeho) Volby 2010

28. Volební účast: 89,2% Volby 2010

29. Publikace: • Říchová, Blanka a kol: Komparace politických systémů II. Západoevropské politické systémy. Praha: Oeconomica, 2009 • Strmiska, Maxmilián a kol: Politické strany moderní Evropy. Praha: Portál, 2005 Odborná periodika: • Mezinárodní politika Internetové zdroje: • http://electionresources.org • http://www.cepsr.com/ • http://welections.wordpress.com • http://www.businessinfo.cz • http://www.europeum.org • http://ispo.fss.muni.cz Webové prezentace politických stran: • Alternativní socialistická strana : www.s-p-a.be • Ecolo: www.ecolo.be • Humanistické demokratické centrum :www.lecdh.be • Křesťanští demokraté a Vlámové: www.cdenv.be • Národní fronta : www.frontnational.be • Nová vlámská aliance: www.n-va.be • Reformní hnutí: www.mr.be • Spirit :www.spirit.be • Socialistická strana: www.ps.be • Vlámské zájmy : www.vlaamsbelang.be • Vlámští liberální demokraté: www.vld.be • Zelení! : www.groen.be Zdroje

30. Děkujeme za pozornost!