400 likes | 830 Views
Člověk v rytmu času. 6. ročník. Čas. měřitelná veličina sekundy minuty hodiny dny týdny měsíce roky staletí tisíciletí. Čas. kvalita času: čas k práci, k učení, k odpočinku, k jídlu, ke spánku... subjektivní vnímání času (někdy se vleče, někdy letí). Čas. Věnuj tomu víc času.
E N D
Člověk v rytmu času 6. ročník
Čas • měřitelná veličina • sekundy • minuty • hodiny • dny • týdny • měsíce • roky • staletí • tisíciletí
Čas • kvalita času: čas k práci, k učení, k odpočinku, k jídlu, ke spánku... • subjektivní vnímání času (někdy se vleče, někdy letí)
Čas • Věnuj tomu víc času. • Máš na to dost času. • Jak ten čas letí! • Nemám čas. • Dnes ten čas vůbec neutíká. • Čas jsou peníze. • Čas je nemilosrdný. • Všechno odnesl čas. • Čas kvapí. • Čas léčí všechny bolesti. • Dočkej času, jako husa klasu.
Zápis do sešitu Čas • měřitelná veličina (sekundy, minuty, hodiny… až staletí, tisíciletí) • kvalita času: čas k práci, k učení, k odpočinku, k jídlu, ke spánku...
Měření času • různé typy hodin • sluneční • vodní • přesýpací • svíčkové • kyvadlové • digitální • pověst o pražském orloji
Zápis do sešitu Měření času • hodiny • sluneční • vodní • přesýpací • svíčkové • kyvadlové • digitální
Časové pásmo • část Země, kde je stejný čas • zhruba 15° šířka časového pásma • základní časové pásmo je kolem nultého poledníku (prochází Greenwichem v Londýně v Anglii)
Letní čas • v letních měsících roku se nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o hodinu) posunut dopředu • cílem letního času je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení • důvodem je, že většina lidí je aktivnější večer (po západu slunce) než ráno (před východem slunce) • jaro (letní čas) • podzim (zimní čas)
Letní čas • poprvé zaveden v roce 1916 (zavedlo ho Rakousko – Uhersko pro všechny své země), zrušen v roce 1919 • pak platil znovu během druhé světové války a znovu zrušen • každoroční letní čas byl v ČR zaveden v roce 1979 modrá – letní čas zaveden oranžová – letní čas zrušen červená – letní čas nikdy nezaveden
Zápis do sešitu Časové pásmo • část Země, kde je stejný čas • základní časové pásmo je kolem nultého poledníku(Greenwich v Londýně v Anglii) Letní čas • čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o hodinu) posunut dopředu • v letních měsících • v ČR zaveden každoročně v roce 1979
Kalendář • slouží k orientaci v průběhu roku a k určení data • základní jednotkou je den • každý kalendář stanovuje: • počátek (konec) dne • pravidelné členění roku na menší části (měsíce) • počátek roku (Nový rok) • počátek letopočtu (éry)
Kalendář • nejprve u nás platil Juliánský kalendář • zavedl ho Gaius Julius Caesar v Římě roku 46 př. n. l. • pak jsme přešli na Gregoriánský kalendář • zaveden roku 1582 papežem Řehořem XII. (platí v nezměněné formě dodnes, lepší systém zatím nikdo nevymyslel)
Zápis do sešitu Kalendář • k orientaci v průběhu roku a k určení data • základní jednotka je den • stanovuje: • počátek (konec) dne • členění roku na měsíce • počátek roku (Nový rok) • počátek letopočtu • nejprve u nás platil Juliánský kalendář • pak jsme přešli na Gregoriánský kalendář
Gregoriánský kalendář • jednotlivé katolické země jej zaváděly postupně • v některých zemích byl přijat až ve 20. století (Rusko 1918, Řecko 1924, Egypt 1928) • v době přechodu byl Juliánský kalendář již 10 dní pozadu proti skutečnosti • vynechal deset dní, takže třeba v Čechách po pondělí 6. ledna následovalo úterý 17. ledna • dnes takový problém nenastane díky tomu, že každý čtvrtý rok je přestupný, tedy o den delší • Gregoriánský kalendář zavedl přestupné roky nebo stanovil Velikonoce na první neděli po prvním jarním úplňku
Kde se používá Gregoriánský kalendář • řídí se jím naprostá většina států světa, přestože třeba muslimové zároveň slaví svátky vycházející z arabského kalendáře • muslimové, Židé a Číňané píší letopočty podle Gregoriánského kalendáře, ale slaví svátky podle kalendáře svého
Zápis do sešitu Gregoriánský kalendář • zaveden papežem Řehořem XII. • Gregoriánský kalendář zavedl přestupné roky nebo stanovil Velikonoce na první neděli po prvním jarním úplňku • řídí se jím naprostá většina států světa
Jiné kalendáře • islámský kalendář – tzv. arabský rok, je o celých jedenáct dní kratší, (řídí se podle Měsíce a začíná 622 n.l – Muhammadova pouť z Mekky do Medíny) • židovský kalendář začíná stvořením (rok 3761 př. n. l.) • Číňané se řídí lunárním kalendářem – roky ve znamení zvířat
Století, letopočet • století = sto po sobě jdoucích let • období letopočtu, kde každé století začíná rokem jedna a končí rokem nula následujícího století, po kterém je pojmenováno, tedy např. 18. století (1701–1800), 19. století (1801–1900), 20. století (1901–2000) atd. • letopočet = souvislé číslování let od významné události, historické nebo legendární - epochy • epocha je tedy den počátku éry • u nás platí křesťanský letopočet - počítá se od 1. 1. 1 n. l., patrně nesprávně vypočteného data narození Ježíše Krista(zkratka AD, Anno Domini čili léta Páně)
Zápis do sešitu Jiné kalendáře, století, letopočet • viz dějepis
Rok • rok je doba, která uběhne než Země oběhne kolem Slunce (tropický rok) • kalendářní rok má 365 dní • přestupný rok je rok který má 366 dní • protože jeden tropický rok je dlouhý 365,242 19 dne, dochází zhruba k odchylce jednoho dne za čtyři roky, a proto se vkládá jeden den navíc, kterému se říká přestupný den (29. únor) • rok má 12 měsíců s počtem 31, 30 a 28 (29) dní • pomůcka k určení počtu dnů v měsíci
Zápis do sešitu Rok • doba, která uběhne než Země oběhne kolem Slunce • kalendářní rok má 365 dní • přestupný rok má 366 dní • jednou za 4 roky se vkládá jeden den navíc, přestupný den (29. únor) • rok má 12 měsíců s počtem 31, 30 a 28 (29) dní
Měsíce - názvy • leden: od slova led • únor: od slova nořit (při tání ledu se na řekách ponořují ledové kry do vody) • březen: od slova bříza (měsíc bříz; raší břízy a začátek březosti zvířat) • duben:od slova dub (měsíc, kdy raší duby) • květen:od slova kvést (rostliny kvetou), původně máj • červen:1. červenost (červenání ovoce a jahod v tomto měsíci); 2. červi (v tomto období dělají škody zvláště na ovoci
Měsíce - názvy • červenec: viz červen • srpen: od slova srp • září: ze staročeského označení tohoto měsíce zářuj, což znamená za říje • říjen: odvozeno od jelení říje • listopad:odvozeno od padání listí • prosinec:1. ze staročeskéhoprosiněti (tzn. problesknout), (slunce probleskuje mezi mraky); 2. ze staročeskéhosiný (tzn. modravý, šedivý); 3. od slova prase (čas zabijaček)
Pranostiky • leden: • Na Nový rok o slepičí krok. • Na Tři krále o krok dále. • únor: • Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc. • Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna. • březen: • Březen - za kamna vlezem. • Josef s Marií (23. 3.) zimu zaryjí. • duben: • Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. • Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
Pranostiky • květen: • Mokrý máj - v stodole ráj. • Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa. • Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk. • červen: • Medardova kápě, čtyřicet dní kape. • Na svatého Antonína broušení kos započíná. • Na svatého Jana noc nebývá žádná. • Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší. • červenec: • Když prší na svatého Prokopa, zmokne každá kopa. • Svatá Markéta vede žence do žita. • Svatá Anna - chladna zrána.
Pranostiky • srpen: • Na svatého Vavřince brambory do hrnce! • Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději. • září: • Co srpen nedovařil, září nedosmaží. • Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky. • Po svatém Matouši čepici na uši. • říjen: • Svatý František zahání lidi do chýšek. • Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
Pranostiky • listopad: • Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. • Kateřina na ledě, Vánoce na blátě. • Na svatého Ondřeje ještě se zem ohřeje. • prosinec: • Lucie noci upije, ale dne nepřidá. • Na svatého Mikuláše je už zima celá naše. • O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
Svátky - jmeniny • jmeniny – zvyk oslavovatdenzasvěcenýsvatémunebo blahoslavenémuz katolického kalendáře nebo jiný den, k němuž je nějakým způsobem připsáno oslavencovo křestní jméno • víte, jaký význam má vaše křestní jméno?
Otázky: • Jakými způsoby se během historie měřil čas? • Znáš nějaké přísloví, týkající se času? Co znamená? • Kde se nachází nultý poledník? • Jaký je rozdíl mezi zimním a letním časem? • Jaký kalendář se u nás aktuálně používá? Znáš ještě nějaké jiné kalendáře? • Z čeho vznikl název měsíců duben, červen a prosinec? • Co znamená pranostika: Březen, za kamna vlezem?