Mezinárodní nevládní organizace, transvládní organizace a nadnárodní korporace

1. Mezinárodní nevládní organizace, transvládní organizace a nadnárodní korporace Mezinárodní organizace

2. Mezinárodní nevládní organizace • Negativní vymezení • INGO nemůže být zisková, • Nemůže prosazovat nebo používat násilí • nemůže se jednat o školy, univerzity nebo politické strany • Pozitivní vymezení: • Nadnárodní • neziskové • soukromé – členy jsou jednotlivci nebo národní organizace, které ovšem nereprezentují vládu • Dobrovolné • Zaměřují se na obecně prospěšné cíle (lidská práva, životní prostředí, zdravotní péče, humanitární pomoc, vzdělávání)

3. Mezinárodní nevládní organizace • První formální definice INGO vznikla v roce 1945, definice OSN • Jedná se o mezinárodní organizace, které nejsou založeny na základě mezivládní smlouvy. Jedná se o dobrovolné asociace. • Jejich činnost není územně omezena • Většina INGO je organizována jako federace národních nevládních organizací nebo je vytvořena centrální organizace s národními pobočkami • Např. Amnesty International je složena z národních poboček – hlavním rozhodovacím tělesem je mezinárodní rada, kde se přijímají rozhodnutí organizace na většinovém principu • Oxfam International je federací národních poboček, které působí na sobě nezávisle, ale spolupracují mezi sebou

4. Mezinárodní nevládní organizace • Rozlišování na: • INGO Severu – základnu mají ve vyspělých zemích (členy OECD) • Př. Oxfam International (1943 jako organizace poskytující humanitární pomoc Řecku (hladomor) - Oxford Committee for Famine Relief ) • INGO Jihu – základnu mají v rozvojových zemích • Př. Banka Gramín • Založena Muhammadem Yunusem r. 1971 v Bangladéši • Poskytování drobných půjček chudým podnikatelům • Mikroúvěry za méně než 30 dolarů • V r. 2006 získal Nobelovu cenu za mír

5. Mezinárodní nevládní organizace • Rozlišení na: • Aktivistické = angažují se za prosazení práv (lidskoprávní organizace) • Poskytující služby = zabezpečují transfer zboží a služeb, ale není cílem prosadit práva, příp. je to jen vedlejší produkt činnosti • Lékařská pomoc, humanitární pomoc. • Rozdělení není úplně dokonalé, neboť některé organizace poskytující služby mají i politickou agendu

6. Mezinárodní nevládní organizace • Funkce : • Tvorba a prosazení agendy • INGO působí jako nátlakové organizace a snaží se ovlivnit ostatní aktéry mezinárodních vztahů (státy, IGO, nadnárodní korporace), aby prosadily svoji agendu • Přímý tlak → kontaktování daných osob • Nepřímý → mezinárodní kampaně, soudní případy • Úspěch závisí na cílech a zdrojích

7. Mezinárodní nevládní organizace • Sběr a distribuce informací • Vliv INGO zvyšuje důkladná znalost problémů a možných řešení • Mohou poskytovat expertní analýzy vládám nebo IGO • Vytváření norem v mezinárodních vztazích • Přímo nebo nepřímo se podílí na tvorbě mezinárodních norem • Např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní konvence o lidských právech, Římský statut Mezinárodního trestního soudu • Zároveň jsou zdrojem idejí v MV • Např. působení INGO ve prospěch zákazu nášlapných min – vliv na změnu chování některých států, které přijaly tuto agendu za svou – Konvence o zákazu nášlapných min

8. Mezinárodní nevládní organizace • Legitimační • Podílem na rozhodování posilují jeho legitimitu • Implementační • Většinou operují v sociální oblasti • Např. distribuují humanitární pomoc, rozdávají léky a poskytují lékařskou pomoc • Monitorování dodržování dohod a upozorňování na ty aktéry, kteří neplní

9. Mezinárodní nevládní organizace • Vztah mezi INGO a státy • INGO se snaží ovlivnit chování státu (aktivistické organizace) • Buď mohou být státy cílem INGO nebo prostředníkem v prosazení cíle • Cílem je stát, jehož chování se snaží změnit • Prostředníkem je stát, který má působit na jiný stát, aby změnil své chování. Stát jako prostředník může působit diplomatickými, ekonomickými i vojenskými prostředky na změnu chování jiného státu • Mohou působit na stát přímo (kontaktování osob), mohou působit jako zdroj idejí nebo působit na občany daného státu jako voliče (kampaně)

10. Mezinárodní nevládní organizace • Vztah mezi INGO a IGO • IGO využívají INGO jako zdroje informací, zdroje idejí, aktéry, které mohou implementovat určitá opatření, aktéry, který zvyšují legitimitu rozhodování • INGO využívají IGO především jako prostředníka k prosazení svého zájmu • INGO mají obvykle poradní status u IGO • K upevnění vlivu INGO pomohl zejména systém OSN • Jejich hlavním prostředníkem je Hospodářská a sociální rada (ECOSOC) • Mohou zde činit prohlášení a podávat písemné návrhy, mohou žádat o zařazení určitého tématu do agendy ECOSOC • INGO se také podílejí na systému monitorování lidských práv OSN a jsou i schopné iniciovat řízení před Radou OSN pro lidská práva • OSN také podporuje účast INGO na světových konferencích • Neformální vliv – účast na pracích pracovních skupin OSN, zvláštní zpravodajové

11. Mezinárodní nevládní organizace • Vztah mezi INGO a nadnárodními korporacemi (MNC) • Vliv na MNC prostřednictvím států . V současnosti mají INGO i přímý vliv na MNC. • INGO chápou MNC jako významné hráče na mezinárodní scéně. MNC mohou být cílem aktivity INGO nebo prostředníkem k prosazení zájmu • MNC jako prostředník. Pokud je získají na svou stranu, zvyšuje se možnost prosazení agendy • MNC mohou mít vliv na chování států: • U domovského státu mohou ovlivnit vládní politikunebo přístup stran • U státu, kde působí, mohou změnit jeho chování prostřednictvím investic

12. Mezinárodní nevládní organizace • MNC jako cíl – úsilí o změnu přístupu MNC např. v oblasti lidských práv, pracovních práv, ochraně životního prostředí • Hlavní páka INGO je medializace MNC a její očernění • V posledních letech je vztah mezi NGO a MNC spíše kooperativní – jednání a vytváření režimů • Příkladem jsou tzv. kodexy chování MNC • Např. Dobrovolné principy bezpečnosti a lidských práv, ke kterým se zavázaly velké společnosti jako ExxonMobil, Rio Tinto a další a které byly vypracovány Amnesty International, HumanRightsWatchOxfamem • Kodex jednání u manufakturní výroby v rozvojových zemích, ke kterému se zavázaly HaM, Nike a další • Kodex boje proti korupci – v r. 2000 byly přijaty tzv. Wolfbergské principy boje proti korupci, ke kterým přistoupily významné banky ve spolupráci s Transparency International

13. Mezinárodní nevládní organizace • Vztah mezi NGO navzájem • Obvykle jsou vztahy kooperativní a vytváří se síť INGO, které mezi sebou spolupracují v určité oblasti • Může ale i docházet k působení INGO na jiné INGO, aby prosadily svou agendu • Př. působení INGO Jihu na INGO Severu • Jižní INGO mívají méně prostředků a vlivu než organizace Severu, takže se snaží využít možností a vlivu severních INGO • Jižní INGO působí na Amnesty International, aby do své agendy zahrnula i ekonomická a sociální práva, zatímco AI se především věnuje dodržování občanských a politických práv

14. Mezinárodní nevládní organizace • Hlavní problémy v působení INGO v MV • Legitimita • Silní aktéři (některé státy) jim nepřiznávají legitimitu. Tvrdí, že jednají pouze v zájmu své organizace, ale že nemohou mluvit jménem globální občanské společnosti. • Poukazují na to, že INGO nemají demokratickou legitimitu od občanů a není nad nimi vykonáván žádný dohled. Považují je za lobbyistické skupiny. • Legitimita INGO vyplývá z jejich práce – práci v určité komunitě, znalost problému, řešení problému • Reprezentativnost • Souvisí s předchozím problémem legitimity – koho INGO reprezentují? • Tento problém je umocněn závislostí mnoha INGO na vládách nebo MNC – tyto mohou zakládat NGO, aby prosadili svoji agendu (mohou být manipulovány) • Reprezentativní jsou ty INGO, které působí nezávisle na vládách nebo MNC

15. Mezinárodní nevládní organizace • Různorodost • Různorodost vs. jednota – čím vyšší jednota, tím se zvyšuje váha INGO v mezinárodních jednáních • Financování • Soukromé (členské příspěvky, dárci) nebo veřejné (vlády, IGO) • Problémy: • Financování nikdy není 100% jisté a může se měnit • Manipulace organizace, aby jednala v zájmu dárce. Oslabení nezávislosti NGO. • Řešením je diverzifikace zdrojů financování.

16. Transvládní organizace • Odborné diskuze o vymezení transvládních organizací (TNO) • Vymezení Keohanea a Nye: • Transnacionální interakce – interakce, kde alespoň jeden z aktérů není zástupce vlády nebo IGO • Transnacionální organizace jsou institucionalizované formy transnacionálních interakcí • Jedná se o širokou definici a ti, kteří ji používají, považují za TNO i MNC nebo INGO

17. Transvládní organizace • Druhé pojetí vychází z definice Samuela Huntingtona: • Transnacionální organizace jsou hierarchicky organizované a centrálně řízené byrokratické aparáty, které vykonávají specifické funkce ve více státech • Mohou v nich být zapojení jak vládní zástupci, tak nevládní • Jako příklady TNO uvádí např. CIA, letecké společnosti (Air France) • Harold Jacobson vyčleňuje z definice zástupce vlád. Označuje je hierarchicky organizované a centrálně řízené nevládní byrokratické aparáty, které vykonávají své funkce ve více než jednom státu • Jeho pojetí se přibližuje definici INGO, ale řadí sem i církve nebo obchodní společnosti, Meziparlamentní unie, Evropský výbor guvernérů národních centrálních bank

18. Transvládní organizace • Jiní (např. M. Pollack) kladou důraz na vládní prvek • Transvládní vztahy charakterizují jako síť vládních úředníků, která vykonává svoji agendu nezávisle na rozhodnutí národní vlády • Vytváří se síť vztahů, která má polopermanentní charakter a ve které se aktéři ne vždy chovají jako zástupci či vyslanci svých vlád • Tyto sítě vznikají na základě pravidelné komunikace, fungují na bázi jasně stanovených pravidel vyplývajících z formálních a neformálních dohod

19. Nadnárodní korporace • Nadnárodní korporace (MNC, BINGO) • Soukromé organizace orientované na zisk, které provozují obchodní aktivity a mají pobočky ve dvou a více zemích. • Vlastnictví, řízení a obchodní aktivity MNC přesahují hranice několika států. • Jejich cílem je produkovat zboží a služby na světových trzích za co nejnižší cenu a maximalizovat svůj profit. • Váhu MNC zvyšují jejich zdroje, kterými mohou ovlivnit ekonomiku státu i zahraniční politiku

20. Nadnárodní korporace • Za nejstarší MNC se považují východoindické společnosti, které vznikaly v průběhu 17. století v souvislosti s obchodem s čajem, kořením, šperky, látkami • Britská Východoindická společnost měla sídlo v Londýně s pobočkami a obchodními aktivitami v Nizozemsku, Americe, Číně, jihovýchodní Asii a Indii • Nejvýznamnější sídlí ve vyspělých zemích Severu. • Dělí se do 4 kategorií: • Zemědělství a těžební průmysl – ropné společnosti Shell, Exxon • Finanční služby – banky, makléřské společnosti, pojišťovny • Průmyslové společnosti – IBM, Sony, automobilky (Volkswagen), obchodní společnosti jako Coca-cola • Služby – fast-foody, internetové společnosti, telefonické společnosti • Nejvýznamnější jsou finanční a průmyslové společnosti

21. Nadnárodní korporace • Působení v MS: • Jsou považovány za hlavní sílu globální ekonomické integrace – provázanost ekonomik • Vliv na politiky států –hospodářská, zahraniční, bezpečnostní politika • Ze strany IGO a INGO jsou MNC považovány za aktéra, který může účinně působit na chování státu. • Mohou se stát aktéry, které podpoří regionální stabilitu, přimějí vládu, aby změnila své chování v sociální nebo lidskoprávní oblasti, mohou podpořit mírové řešení konfliktu. • INGO apelují na MNC, aby převzaly část společenské odpovědnosti za situaci v prostředí, ve kterém působí

22. Nadnárodní korporace • Proč by na tom měly mít MNC zájem? • Etické a morální hodnoty • Obchodní zisky – výhody stability • Hrozba očernění a medializace společnosti • Hrozba soudních řízení • Př. ropné společnosti UNOCAL, která působila v Barmě a podílela se na porušování lidských práv – v r. 1996 byla zažalována u kalifornského soudu • Př. energetické společnosti Talisman (Kanada), kterou zažalovali občané Sudánu u federálního soudu v New Yorku za to, že se podílela na občanském konfliktu v zemi – usnadnila etnickou čistku nemuslimského obyvatelstva

23. Nadnárodní korporace • Po r. 2000 dochází ke snaze IGO a INGO začlenit MNC do svých aktivit • Aktivity OSN • V r. 1999 Kofi Annan představil iniciativu, která měla zavázat MNC k přijetí všeobecných principů v dodržování lidských práv, ochraně životního prostředí a pracovní oblasti • Vazba mezi OSN a jejími agenturami a MNC, které sponzorují jejich aktivity (finance nebo poskytují služby) • Světová banka zase zavedla iniciativy, které mají podpořit investice MNC v rizikových oblastech