Pracovní právo v praxi Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. čtvrtek 12.00-13.30, ZS 2008/09

1. Pracovní právo v praxiMetropolitní univerzita Praha, o.p.s. čtvrtek 12.00-13.30, ZS 2008/09 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz www.sweb.cz/ilda

2. Odměňování za práciPracovní doba a doba odpočinku 20. 11. 2008 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz www.sweb.cz/ilda

3. Pracovní doba (osnova) • Odměna – mzda, plat, náhrada mzdy • Pracovní doba a její vymezení • Evidence pracovní doby • Rozvržení pracovní doby rovnoměrné a nerovnoměrné • Konto pracovní doby • Pružná pracovní doba • Práce přesčas • Pracovní pohotovost

4. Doba odpočinku (osnova) • Doba odpočinku – přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek mezi směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu • Státní svátky • Soboty a neděle • Dovolená • Mateřská a rodičovská dovolená

5. Pracovní doba ve zvláštních případech (osnova) • Zaměstnanci v dopravě • Zdravotnictví • Policie • Záchranné sbory

6. Prameny práva • Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění - Novela č. 585/2006 Sb., reakce na odložení účinnosti zákona o nemocenském pojištění(187/2006 Sb.) - Novela č. 181/2007 Sb. - Novela č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů - Novela č. 296/2007 Sb. - Novela č. 362/2007 Sb., legislativně technická - Novela č. 294/2008 Sb., zdravotnictví – nový § 93a další dohodnutá práce přesčas

7. Prováděcí předpisy • N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci • N. v. č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě • Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

8. Hlavní nové právní prameny pracovního práva a práva sociálního zabezpečení: • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - účinnost od 1. 1. 2007 (nahradil stávající zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů) • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - účinnost od 1. 1. 2009 Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, platí i nadále, z. č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon o nemocenském pojištění • Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců - účinnost od 1. 1. 2010, odloženo o 1 rok, s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4 a části třicáté čl. XXX které nabývají účinnosti dnem 1. července 2006 (nová právní úprava v ČR)

9. Prováděcí předpisy k odměňování • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí • Vyhláška MPSV č. 577/2006 Sb., kterou se pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu stanoví průměrná cena pohonných hmot • Vyhláška Ministerstva financí č. 338/2007 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2008 • Vyhláška MPSV č. 554/2006 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. Až 3. Čtvrtletí 2006 pro účely zákona o zaměstnanosti

10. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, částka 85 rozeslána dne 16. října 2007, www.sbirkazakonu.cz • Účinnost od 1. 1. 2008 – upozornění na změnu vybraných právních předpisů: • Změna zákoníku práce, část 27. • Změna zákona o zaměstnanosti, část 36. • Změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, část 19. • Změna zákona o nemocenském pojištění, část 25. • Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, část 23. (zavádí se maximální vyměřovací základy zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných pro účely placení pojistného)

11. Odměňování za práci • Část šestá ZP upravuje odměňování za práci, odměnu za pracovní pohotovost a srážky z příjmů z pracovněprávního vztahu. • Mzda – peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda, § 119 ZP) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci, § 109 odst. 2 ZP - §§ 109 – 112 obecná ustanovení platí pro vše - §§ 113 – 121 pouze pro mzdu - §§ 141 – 150 společná ustanovení • Plat – peněžité plnění v rozpočtové sféře, § 109 odst. 3 ZP - §§ 122 – 137 pouze pro plat • Odměna z dohody - § 138 ZP – výše odměny a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti

12. Minimální mzda a zaručená mzda • Vztahuje se rovněž na odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr • Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7 955, - Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu (Ministr práce a sociálních věcí P. Nečas zvýšení o 45, - Kč na 8 000,- Kč minimální výše zaručené mzdy, upraveno v n. v. 567/2006 Sb.) • Zaručená mzda (dříve minimální mzdové tarify) • Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce, přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin

13. Průměrný výdělek, hrubá mzda, superhrubá mzda • Slouží pro výpočet tzv. náhrad mzdy za pracovní volno • Započítává se základní mzda a případné odměny, mzda z práci přesčas, příplatek za práci v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek • Zohledňují se příjmy za poslední 3 měsíce • Srážky: Hrubá mzda - pojistné – na sociální a zdravotní pojištění z hrubé mzdy zaměstnance Superhrubá mzda je součtem pojistného plus hrubé mzdy a tvoří základ pro výpočet zálohy na daň – 15%.

14. Pracovní cesta a cestovní náhrady (výdaje poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, §151 a násl. NZP) • Pracovní cesta je časově omezené vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce, § 42 NZP. • Jen na základě dohody se zaměstnancem. • Rovněž cesta v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, § 152 písm. c). • Krácení stravného. • Přerušení pracovní cesty. • Vyúčtování.

15. Novela č. 585/2006 Sb., kterou se mění zákon č. 262/2006 Sb. a další právní předpisy • § 66 • § 191 • § 363 odst. 1 • § 393 a – náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti podle § 192 až 194 nepřísluší po dobu dočasné pracovní neschopnosti přede dnem účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění • Poznámka pod čarou č. 60 – odkaz na zákon o nemocenském pojištění, z. č. 54/1956 Sb.

16. Dočasná pracovní neschopnost (karanténa), § 191 a násl. ZP Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je upravena v § 192 nového zákoníku práce, zaměstnavatelé ji budou poskytovat až v roce 2009. Původně byla ve znění zákoníku práce od 1. 1. 2007 určena částka ve výši 30% průměrného výdělku za první 3 dny a ve výši 69% průměrného výdělku od 4. dne v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti, což bylo změněno zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů tak, že za první 3 dny náhrada mzdy nebo platu nepřísluší, od 4. dne přísluší ve výši 60%. Za dobu prvních 3 dní může být dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu, nesmí však převýšit průměrný výdělek. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti přísluší náhrada mzdy zaměstnanci od zaměstnavateleza dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí, od 15. dne přísluší zaměstnanci dávka nemocenského pojištění podle nového zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb., který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.

17. Náhrada mzdy za prvních 14 dní trvání pracovní neschopnosti v roce 2009 § 192 odst. 2 zákoníku práce Za první 3 dny náhrada mzdy nebo platu nepřísluší, od 4. dne přísluší ve výši 60% průměrného výdělku zaměstnance. Zjištěný průměrný výdělek se upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění - § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění dle § 22 zákona č. 187/2006 Sb., se vynásobí koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

18. Nemocenské 2008 po Nálezu ÚS • Z. č. 54/1956 Sb. – nemocenská přísluší za kalendářní dny • První 3 dny – nepříslušelo od 1. 1. 2008 – 29.6.2008 》Nález ÚS č. 166/2008 Sb. od 30. června 2008 náleželo 60% DVZ 》Změna zákona - od 1. září 25% DVZ • 60% DVZ od 4. do 30. dne • 66% DVZ od 31 do 61. dne • 72% DVZ od 61. dne

19. Dodržování léčebného režimu • Pověření pracovníci jednotlivých pracovišť ČSSZ, tedy okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení – prokazují se oprávněním ke kontrole, zaznamenají datum a čas kontroly. • Platí i nadále podobná pravidla jako v roce 2006. • Za porušení léčebného režimu může být nemocenské sníženo nebo odejmuto. • Zaměstnavatel bude oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce až v roce 2009, nebude moci dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pro porušení povinnosti, pokud jde o režim dočasně práce neschopného pojištěnce.

20. Právo na přidělování práce, § 13 odst. 3 ZP • Zaměstnanec má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. • Zaměstnanec má rovněž právo na rozvržení pracovní doby před zahájením práce. • Výj. Konta pracovní doby (§ 86, 87 ZP), Kratší pracovní doba (§ 80 ZP) V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, § 74 odst. 2 NZP.

21. Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále též OZ • § 4 ZP – občanský zákoník se na pracovněprávní vztahy použije jen tehdy, jestliže to výslovně stanoví zákoník práce • Princip tzv. delegace! Avšak ÚS jej nahradil formou tzv. subsidiarity – Nález ÚS č. 116/2008 Sb. • Pracovněprávní vztahy ve zvláštních případech, § 5 Příklad: Počítání času - § 333 zákoníku práce odkazuje na § 122 občanského zákoníku Zbavení nebo omezení způsobilosti zaměstnance k právním úkonům se řídí § 10 OZ, § 6 odst. 2 ZP. Zastoupení v pracovněprávních vztazích se řídí §§ 22, 23, 24, 31, 32, 33, 33a a 33b OZ, § 12 ZP. Ochrana osobnosti, § 17 ZP.

22. Pracovní doba a její rozvržení • Evidence pracovní doby, § 78 a násl. ZP • § 81, 84 ZP – rozvrhuje zaměstnavatel, 2 týdny dopředu • § 78 ZP základní definice • Rovnoměrné/nerovnoměrné rozvržení, pružná pracovní doba, §§ 82 - 85 ZP, konta pracovní doby § 86 ZP • Přestávky v práci, § 88 a 89 ZP) – na jídlo a oddech (lze dělit na části – 2x 15 minut, bezpečnostní (má přednost), ke kojení § 242 ZP (2 půlhodinové přestávky za směnu na každé dítě do 1 roku, dále do 3 měsíců 1 půlhodinová přestávka, započítává se do pracovní doby) • Nepřetržitý odpočinek mezi směnami, § 90 ZP (12 hodin, lze zkrátit na 8 zaměstnanci staršímu 18 let) v týdnu § 92 ZP (35 hodin, u mladistvého 48 hodin) • Pracovní pohotovost, § 78 odst. 1 ZP, je-li na pracovišti jde o pracovní dobu • Práce přesčas a noční práce, §§ 93 a 94 ZP • Dny pracovního klidu, § 91 ZP

23. Stanovená týdenní pracovní doba, § 79 ZP 1 směnný 40 hodin/týden 2 směnný 38,75 hodin/týden - 1,25 hod. 3 směnný 37,5 hodin/týden - 2,5 hod mladiství 8 h jednosměně max. 40

24. Pracovní doba a práce přesčas • - práce nad stanovený rozsah týdenní pracovní doby, na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem • - lze nařídit pouze 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce • - pokud jde o tzv. „dohodnutou práci přesčas“, dohoda se zaměstnancem musí být písemná, zákon nestanoví celkový limit této práce přesčas • - celkový počet hodin práce přesčas však nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně • - na základě dohody může být ujednáno tzv. vyrovnávací období, kdy v případě výjimečného překročení maximálního týdenního limitu přesčasové práce nesmí práce přesčas překročit v průměru 8 hodin v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě lze vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Opatření týkající se práce přesčas je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací, § 99 ZP

25. Denní pracovní doba Pracovní doba mladistvých Denní pracovní doba – přestávky v práci 1. Část do přestávky na jídlo a oddech přesčas max.6 hodin ½ hodin max. 4,5 hod ½ hodin 6 hodin 8 hodin

26. max. 9 hodin denně Přesčasy max. 8 hodin týdně Týdenní pracovní doba rovnoměrně rozvržená • 40 HODIN • 5 X 8 hodin

27. Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin. Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba 6 hodin 6 hodin 30m

28. Konta pracovní doby • Konto pracovní doby je jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který může obsahovat • kolektivní smlouva • vnitřní předpis • K uplatnění konta pracovní doby a délce období musí mít zaměstnavatel předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude toto rozvržení pracovní doby týkat. • Konto pracovní doby nesmí u určitých zaměstnavatelů • Vyrovnávací období je max. 26 týdnů, v kolektivní smlouvě 52 týdnů. Prací přesčas je práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období • Konta pracovní doby nesmí být uplatněno u zaměstnavatelů uvedených v ustanovení § 109 odst. 3 NZP, kam vzhledem k dikci písm. d) tohoto ustanovení nespadají v.v.i. (v době tvorby tohoto NZP sem však spadaly i pracoviště AV ČR – státní příspěvkové organizace)

29. Účet pracovní doby • Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance • Na účtu pracovní doby zaměstnance se vykazuje • stanovená týdenní pracovní doba, popřípadě kratší pracovní doba, • rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny • odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech a za týden • Zaměstnavatel je povinen vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou. • K určení stálé mzdy pro uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

30. Účet mzdy • ve vyrovnávacím období za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši (stálá mzda) sjednaná v kolektivní smlouvě, popřípadě stanovená vnitřním předpisem • stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku, stálá mzda nemůže být nižší než minimální mzda (?) • na účtu mzdy zaměstnance se vykazuje stálá mzda a dosažená mzda • za vyrovnávací období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd • vyšší nárok než součet vyplacených stálých mezd je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit • stálá mzda zaměstnanci přísluší v plné výši i tehdy, jestliže zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne • za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší.

31. Pružné rozvržení pracovní doby • „základní pracovní doba“ – začátek a konec určí zaměstnavatel • „volitelná pracovní doba“ – průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období • Neuplatní se při pracovní cestě, ani v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou náleží zaměstnanci náhrada mzdy.

32. Minimálně 3 hodiny mezi 22.°° – a 6.°° hod. Lékařské prohlídky : před započetím práce v noci min. 1x za rok kdykoliv o to zaměstnanec požádá Práce v noci 2 1 6 – 22 hod. 6 – 22 hod. 3hod 22 – 6 hod 22 – 6 hod 22 – 6 hod

33. Práce přesčas • - nelze sjednat mzdu nebo plat s přihlédnutím k případné práci přesčas • - průměrná délka pracovní doby včetně práce přesčas nesmí přesáhnout 48 hodin v období 7 dnů, délka stanovené týdenní pracovní doby je podle zákoníku práce 40 hodin, přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, 8 hodin zbývá na práci přesčas • - pracovní doba zaměstnanců mladších 18 let činí 40 hodin, pracovní doba v jednotlivých dnech u více zaměstnavatelů nesmí přesáhnout 8 hodin

34. Odměňování za práci přesčas • Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo právo, tzv. dosažená mzda. • Dále náleží za práci přesčas příplatek nebo náhradní volno. • Příplatek ve výši 25% průměrného výdělku náleží, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na čerpání náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak se zaměstnancem dohodnuté době, přísluší zaměstnanci zmíněný příplatek.

35. Odměna za práci přesčas u vedoucích zaměstnanců • U vedoucích zaměstnanců může být s účinností od 1. 1. 2008 sjednána mzda již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu nařízené práce přesčas v kalendářním roce sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda ani příplatek ani náhradní volno za práci přesčas konanou v tomto sjednaném rozsahu nepřísluší. • Vedoucími zaměstnanci jsou v tomto smyslu podle § 11 odst. 4 zákoníku práce, takoví zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

36. Novela č. 294/2008 Sb., kterou se mění zákon č. 262/2006 Sb. a další právní předpisy • § 93a • Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví – zaměstnanec ve zdravotnictví • práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, • péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné • péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických • zařízeních a zdravotnických zařízeních • zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává • a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a), • b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických • povolání pracující v nepřetržitém pracovním • režimu23b),

37. Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 8 hodin • - 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích mezi koncem jedné směny a začátkem další směny • - práce přesčas pak může činit 3, 5 hodiny • - je-li zkrácen odpočinek na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, musí být následující odpočinek prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku • - práce přesčas pak může činit až 7 hodin • - 2 přestávky na jídlo a oddech v délce 30 minut Nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce 12 hodin • - práce přesčas na úkor odpočinku v rozsahu 3,5 hodiny • - přestávka na jídlo a oddech 30 minut Nepřetržitý odpočinek v týdnu • - nejméně 35 hodin, u mladistvých nejméně 48 hodin • - podle § 90 odst. 2 ZP lze poskytnout nepřetržitý odpočinek ak, aby za období 2 týdnů činila délka odpočinku celkem alespoň 70 hodin, není-li dodržen 35 hodinový odpočinek v týdnu.

38. Pracovní pohotovost • pracovní pohotovostí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn • pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele • výše odměny 10 % průměrného výdělku

39. Dny pracovního klidu, § 91 ZP • Dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. • Práci lze nařídit jen výjimečně. • Jen výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: • Naléhavé opravné, nakládací, vykládací, inventurní a závěrkové práce. • Práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu. • Při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. • Práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatel. • Práce v dopravě. • Krmení a ošetřování zvířat.

40. Dny pracovního klidu § 91 odst. 5 • U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Ustanovení věty první je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohod a pro zjišťování průměrného výdělku.

41. Práce ve svátek • Z. č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v platném znění • Ve svátek lze nařídit výkon prací jako u nepřetržitého odpočinku v týdnu a dále: • Práce v nepřetržitém provozu. • Práce při střežení objektů zaměstnavatele.

42. Příplatky • Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak • u platu 20 % průměrného hodinového výdělku • Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky, kterou stanoví tento zákon jako základní sazbu minimální mzdy • za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku • u platu 25 % průměrného hodinového výdělku • Práce ve svátek placené náhradní volno nebo příplatek ve výši 100 %

43. Další příplatky, které mohou přijít do úvahy při výkonu závislé práce v souvislosti s výkonem práce: • - příplatek z práci ve svátek ve výši průměrného výdělku (není-li poskytnuto náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek) • - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v noci • Konají-li zaměstnanci práce v noční době, tedy mezi 22 hodinou a 6 hodinou, nesmí délka směny překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za zaměstnance pracujícího v noci jsou považování zaměstnanci, kteří během noční doby pravidelně odpracují nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne. • - příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku za práci v sobotu a v neděli Jiná minimální výše příplatku za práci v noci a příplatku za práci v sobotu a v neděli a způsob určení těchto příplatků může být s účinností od 1. 1. 2008 sjednávána v kolektivní smlouvě. • - příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí nejméně ve výši 10% částky, kterou stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které rovněž ztížené pracovní prostředí vymezuje.

44. Mzda nebo plat při výkonu jiné práce (§ 139 odst. 1 ZP) • Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, než je sjednána, za niž přísluší nižší mzda nebo plat, z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 4, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě nebo platu doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. • § 41 odst. 1 b) x náhrada škody • § 41 odst. 1 c) x vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

45. § 139 odst. 2 • Doplatek poskytovaný zaměstnanci převedenému na jinou práci z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. b) přísluší i tehdy, jestliže ukončil pracovní poměr a nastoupil práci v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele, protože dosavadní zaměstnavatel pro něj nemá jinou vhodnou práci. • § 41 odst. 1 písm. b): nesmí-li podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice

46. § 328 ZP • Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. • Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného výdělku přecházejí mzdové nároky na jeho: • Manžela • Děti • Rodiče 》 jestliže s ním v době smrti žili ve společné domácnosti

47. Pracovní doba zaměstnanců v dopravě • N. v. 589/2006 Sb. • Sčítání odpracované doby ve více pracovních poměrech se týká: a) nákladní automobil nad 3, 5 t b) autobus v silniční dopravě – přepravuje-li více než 9 lidí a jde o nahodilou dálkovou silniční dopravu (nepatří sem linkové spoje do 50 km, jezdí-li podle pravidelného jízdního řádu)

48. § 342 ZP • Smrtí zaměstnavatele pracovněprávní vztah zaniká. • Výj. pokračování v živnosti. • Úřad práce příslušný podle místa činnosti zaměstnavatele vystaví zaměstnanci, jehož pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti zanikly, na jeho žádost potvrzení o zaměstnání, a to na základě dokladů předložených tímto zaměstnancem.

49. Dovolená, § 211ZP a) dovolená za kalendářní rok nebo na její poměrná část, odpracuje-li zaměstnanec 60 dní, základní výměra dovolené činí 4 týdny b) dovolená za odpracované dny, za každých 21 odpracovaných dní náleží zaměstnanci 1/12 dovolené za kalendářní rok (maximálně 2/12, neboť odpracováním 66 dnů (22x3) zaměstnanec již splní podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracuje alespoň 60 dnů) c) dodatková dovolená, činí 1 týden, za každých 21takto odpracovaných dní- za práci pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol - koná-li práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé po celý kalendářní rok

50. Čerpání dovolené • § 217 odst. 1 ZP, dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu (předchozí souhlas odborové organizace) • § 213 odst. 1 – základní výměra činí nejméně 4 týdny • § 218 odst. 1 ZP - povinnost určit čerpání alespoň 4 týdnů v kalendářním roce, nejpozději do 31. října příštího roku, nevyčerpá-li ani do konce příštího kalendářního roku, právo na dovolenou zaniká • § 220 ZP – hromadné čerpání dovolené, nutnost z provozních důvodů, nesmí činit více než 2 týdny • § 213 odst. 4 ZP – nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, přísluší zaměstnanci tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby připadá v celoročním průměru