Škody mrazem

1. Ochrana lesů a přírodního prostředí Škody mrazem

2. Škody mrazem • Teplotní hranice života rostlin se pohybuje mezi 5°C a +58 °C. V našich krajích jsou nejčastější příčinou vážných škod na dřevinách prudké poklesy teplot. • Jehličnaté rostliny potřebují alespoň 30 dní s průměrnou teplotou více než +10°C • Listnaté alespoň 120 dní • Poklesnou-li teploty předčasně na podzim (září, říjen), mluvíme o mrazech časných. V době vegetačního klidu přicházejí zimní mrazy. Klesnou-li teploty pod bod mrazu v době vegetace, na jaře, potom se označují jako mrazy pozdní.

3. Časné mrazy rostliny obsahují mízu, nejsou dozrálé letorosty, • poškození mladých výhonků • opad ještě zelených listů • škody jsou zanedbatelné • ořešák, jasan, akát, douglaska

4. Zimní mrazy • značnější škody jen při velkých (pod — 20 °C] a dlouhotrvajících poklesech teplot • tenkokoré dřeviny(BK,JD) • mrazové lokality • jižní expozice-rychlé střídání teplot ve dne a v noci

5. Formy poškození • odumření pletiv kůry, lýka, výhonků a větví • novotvary jako mrazové kýly a mrazová jádra • usycháním jehličí, částí korun, stromů (tzv. klimatická sypavka, fyziologické sucho), • vymrzání -vytahování sazenic a semenáčků při holomrazech • popraskání kůry, která později po kouscích opadává • nevyrašení větví nebo uschnutí během léta • mrazové kýly na silných kmenech dřevin se širokými dřeň. paprsky (DB,BK, JLM, HB, JS) vznikají nestejnoměrným smrš­ťováním běle při náhlém přechlazení. Kmen ve spodní části praská (0,5—2 m) a na jaře se trhlina uzavírá novým letokruhem, v zimě se obnovuje a vzniká mrazová lišta, nepravé jádro • mrazové jádro -nesleduje letokruhy-BK

6. Pozdní mrazy • každoročně citelné škody v LH • nejčastěji mezi 11.-15. 5. ( konec V.-vyšší polohy) • -3 až -5°C (zmrzlí muži) • narašená vegetace • mrazové kotliny-stéká studený vzduch • odolnost dřevin proti promrzání je dána druhovými vlastnostmi a dobou rašení • mladé dřeviny (kultury) jsou poškozovány více než starší • poškozují rozvíjející se pupeny, výhonky i květy • zmrzlé části vadnou, hnědnou až černají a odumřelé opadávají • síje a plochy ve školkách a dřeviny v kulturách a náletech (JS, BK, DB, JD, DGL)

7. Schéma mrazové kotlinyprůběh teplot v nejnižší části je třeba vysazovat mrazuodolné dřeviny

8. Ochranná opatření I ve školkách: • lehčení těžkých půd • zazimování (zasypávání mezi řádky) rašelina, piliny, kůra zasypání povytažených sazenic kompostovou zemí • správné hnojení -dusík-semenáčky nezdřevnatí; fosfor-působí na zdřevnatění • postřiky proti časným a pozdním mrazům-nad ránem (4hod) do 1 hod po východu slunce, drobné kapičky-vhodný druh závlahy • zakrývání záhonů -izolační vzduchová vrstva • zakuřování-oheň, dýmovnice, mlžení, • zakládání školek mimo mrazové lokality

9. Ochranná opatření II • v kulturách- škody mrazem lze zmírnit vhodnými pěstebně technickými zásahy. • Budou to opatření, jimiž snížíme přílišné vyzařování tepla a zabráníme vzniku mrazových lokalit -odvodnění • výsadba vyspělých sazenic, obalované, vyvýšená, • výsadba pod ochranou přípravných mrazuvzdorných dřevin (OL, OS, BŘ) • podsadby pod porost • obnova clonnými způsoby • vyvedení mrazového vzduchu z kotliny

10. Ochrana lesa a přírodního prostředí Otázky k opakování • Charakterizujte časné mrazy. • Charakterizujte zimní mrazy. • Charakterizujte pozdní mrazy. • Jaké znáte ochranná opatření proti mrazům ve školkách? Domácí úkol: Zajděte se do arboreta podívat na mrazovou lištu na dubu ceru, co uvidíte teď v zimě okolo jeho pupenů v koruně?