Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. „Zafixování kurzu koruny v ERM II a měnová krize“

1. Seminář v rámci projektu GA ČR 402/06/1370Zapojení koruny do ERM II, OCA a reálná konvergenceVysoká škola finanční a správní17. 1. 2008 Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. „Zafixování kurzu koruny v ERM II a měnová krize“ Úvod1. Pevný kurz a měnová krize2. Kurzové režimy v ERM, ERM II3. Absence krizí 4. Riziko krizíZávěr

2. Strategie přistoupení (2003): účast v ERM II je spojena rizikem „měnových turbulencí.“Kurzový mechanismus ERM II (ČNB, 2003): fixní kurz s fluktuačním pásmem může vést k destabilizujícím kapitálovým tokům. Úvod

3. 1. Pevný kurz a měnové krize Výzkum zahrnující členské země MMF 1990-01 (196 krizí) Nejvíce rizikové jsou „střední režimy“: 2 – 3 krát vyšší frekvence krizí ve srovnání s „pólovými režimy.“

4. Kurzové režimy a měnové krize Tab. 1 Pramen: Bubula – Otker-Robe, s. 13.

5. 2. Kurzové režimy v ERM, ERM II Přípustné režimy pro ERM II podle ECB (2003) „řada kurzových režimů“, to: fixní kurz k euru bez pásma oscilace, kurz se zúženým pásmem nebo se standardním pásmem oscilace ± 15 %, currency board se zavěšením na euro. S výjimkou currency board jde tedy o rizikové „střední režimy.“

6. Kurzové režimy zemí, které již vstoupily do eurozóny Tab. 2 Přehled skutečně aplikovaných kurzových režimů Pramen: Convergence Report EMI, ECB

7. Kurzové režimy zemí zapojených v ERM II Tab. 3 Pramen: Convergence Report ECB. Všechny členské země eurozóny udržovaly rizikové kurzové režimy, stejně tak i většina současných členů ERM II.

8. 3. Absence krizí • Kurzové konvergenční kritérium: během dvou let před šetřením dodržovat tzv. normální fluktuační rozpětí, bez devalvace. • ČNB: účast v ERM II je chápána jen jako brána pro přistoupení k eurozóně, zapojení má proto být jen na minimálně možnou dobu (Strategie 2003 i Aktualizovaná strategie 2007). • Měnová krize: minimálně 25 % znehodnocení průměrného ročního dolarového kurzu (nebo vynucená změna kurzového režimu).

9. Vývoj kurzu před vstupem do eurozóny Tab. 4 K žádné měnové krizi nedošlo. Poznámka: - znamená zhodnocení kurzu. Pramen: International Financial Statistics; FX History (www.oanda.com/convert/fxhistory)

10. 4. Riziko krizí Zdroje měnové krize: a) devalvační očekávání vyvolaná nepříznivým vývojem fundamentálních veličin b) nákaza c) specifické okolnosti ERM II

11. Ad a) Fundamentální veličiny: stabilizující vliv maastrichtských kritérií (nízká inflace, nízké úrokové sazby, příznivé veřejné finance); navíc požadavek „udržitelné“ konvergence. Avšak: apreciující reálný měnový kurz. Ad b) Nákaza: princip regionálního pohledu investorů. Nebezpečí ze strany nestabilního kurzu polské a maďarské měny. Ad c) Specifická rizika: - potenciální konflikt mezi inflačním a kurzovým kritériem, • apreciační přestřelení kurzu, • nastavení centrální parity, • posuny v termínu převzetí eura.

12. Závěr • Fundamentální ukazatele nejsou rizikové. • Vysoké odhodlání autorit bránit kurz (udržení prestiže, minimalizovat období setrvání v ERM II). • Intervence kurzu nejen NCB, ale i ECB. Dá se očekávat malá pravděpodobnost úspěchu spekulačního útkou a tím i útoku samotného.

13. Literatura: • Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně. Společný dokument vlády ČR a ČNB. 29. 8. 2007. • BUBULA, A.; OTKER-ROBE, I.: Are Pegged and Intermediate Exchange Rate More Crisis Prone? IMF Working Paper 03/223. Washington : IMF, November 2003. • ČNB. 2003. Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium. 15. 7. 2003. • EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA: Stanovisko Rady guvernérů ECB k problematice směnných kurzů v přistupujících zemích. 18. 12. 2003. Frankfurt 2003. • Strategie přistoupení ČR k eurozóně. Společný dokument vlády ČR a ČNB. 13. 10. 2003.