Aktualizace Územní energetické koncepce města Bruntál

1. Aktualizace Územní energetické koncepce města Bruntál Prezentace 25.5.2006 Bruntál 15:00 hod

2. Aktualizace Územní energetické koncepce Města Bruntál

3. Aktualizace Územní energetické koncepce Města Bruntál Pořízení aktualizace UEK bylo předloženo radě města a ta na svém 38. zasedání dne 29.6.2004 schválila zadat pořízení aktualizace UEK města Bruntál. Mezi hlavní cíle UEK města Bruntál patří: • efektivizace vytápění ve městě Bruntál ve vztahu k vlivům na životní prostředí. • nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji energie, • zvýšení strategické bezpečnosti energetické infrastruktury. • GIS podklady pro územní plán vrstva energetika

4. Aktualizace Územní energetické koncepce Města Bruntál • Obsah: • Technická a ekonomická analýza skutečného stavu stávající soustavy CZT, se zaměřením na zjištění efektivity provozu soustavy • Návrh opatření na zvýšení efektivity provozu tepelné soustavy • Doplnění obsahuje grafickou část se zakreslením současných stávajících tras vedení SCZT, plynovodu a rozvodů elektro vč. návrhových tras, tato je zpracována i v digitální podobě. • Doplnění je zpracováno v souladu s nařízením vlády č.195/2001 Sb. a s návrhem ÚEK Moravskoslezského kraje.

5. Podkladové materiály • Územní plán města Bruntál z roku 1996 • Teplofikační studie města Bruntál z července 1996 • Územní energetická studie města Bruntálu z června 2002 (dokument nebyl přijat radou města Bruntál) • Generel plynofikace města Bruntál z července 2004 • Mapové podklady poskytnuté městem Bruntál • REZZO 1,2,3 z roku 2003 • Statistická data města Bruntál z roku 2001.

6. Vývoj počtu obyvatel

7. Rozdělení Rodinných a bytových domů

8. Rozvojové lokality Od odboru správy majetku města Bruntál byla získána data o investičních akcích plánovaných do roku 2010.

9. Spotřeba paliv dle REZZO 2003

11. Emise zdrojů

13. Emise zdrojů

15. Emise zdrojů

16. Výroba tepla dle REZZO 2003

17. SCZT Na SCZT je v současnosti připojeno 5 764 bytů z celkového počtu 6 621, tj. 87% bytového fondu. Zbývající část bytů se vytápí s použitím blokových kotelen, etážového a lokálního topení.

21. SCZT SCZT Bruntál rok 2004 • Teplo v palivu 375 922 GJ/rok • Vyrobené teplo 308 528 GJ/rok • Prodané teplo 276 809 GJ/ rok • Ztráty při výrobě tepelné energie 67 394 GJ/rok což činí 18% primérní energie • Ztráty při rozvodu tepelné energie 31 719 GJ/rok což činí 8,4% primérní energie • Výroba tepelné energie v SCZT je uskutečněna s účinností 82%. • Soustava SCZT vykazuje přiměřené ztráty při výrobě a distribuci tepelné energie.

23. Cena tepelné energie ze soustavy SCZT Bruntál odpovídá lokalitě, technologické náročnosti a investicím provedeným v minulých letech. Rok 2004 Prodané množství tepelné energie 276 809 GJ/ rok Cena tepelné energie 334,86 Kč/GJ bez DPH

24. Zdroj ministerstvo financí ČR Cena bez DPH

25. Zásobení lokality zemním plynem • V části zásobení lokality zemním plynem jsme vycházeli z Generelu plynofikace města Bruntál z června 2004 (jiné podklady nejsou k dispozici SMP a.s. odkazují pouze na tento materiál). • Místní plynovodní síť tvoří středotlaké a nízkotlaké plynovody. • Dle výpočtů uvedených v Generelu plynofikace města Bruntál „Tlakové a průtokové poměry na DS Bruntál jsou vyhovující“

28. STANOVENÍ VARIANT CÍLOVÉHO STAVU Na jednání 16.11.2005 byly vybrány varianty pro další modelování • Varianta 1 Stávající rozsah CZT + plná plynofikace lokality • Varianta 2 Maximum CZT + plná plynofikace lokality • Varianta 3 MAX.EKOLOGICKÁ Účast: Ing Avramov, Ing Teplíčková , Bc. Navrátil,Ing Zahálka, Ing Lukas, Ing Mizera, Ing Čech, Ing Karafiát

29. Varianta 1 Stávající rozsah CZT + plná plynofikace lokality • Tato varianta předpokládá plný přechod zdrojů REZZO 2 spalující hnědé uhlí a černé uhlí na spalování zemního plynu. • Rozvojové zóny budou napojeny na zemní plyn. • Dále tato varianta předpokládá maximální plynofikaci zdrojů REZZO3 spalující hnědé a černé uhlí. • Soustava CZT je v rámci této varianty ponechána ve stávajícím stavu ( pouze dojde k rekonstrukci výtopen, u kterých dojde v průběhu sledovaného období k ukončení životnosti stávajícího zařízení.

31. Varianta 2 Maximum CZT + plná plynofikace lokality • Tato varianta předpokládá maximální rozvoj stávající soustavy CZT viz. mapový podklad. Propojení soustav Dolní, Květná II, Květná III, Smetanova, Rýmařovská. • Varianta předpokládá kompletní vytěsnění páry v lokalitě Smetanova. • Napojení vybraných rozvojových zón a středu města. • Soustava bude zásobena z centrální výtopny CV 1, ostatní zdroje v napojených lokalitách budou složit jako záložní a špičkovací zdroje . • Varianta předpokládá maximální plynofikaci zdrojů REZZO2 a REZZO3 spalující hnědé a černé uhlí.

32. Hlavním přínosem této varianty by mělo být odstavení parního zdroje Smetanova, likvidace parních rozvodů a maximální využití výtopny CV1 (tedy zdroje spalujícího HUPR). Z tepelné bilance je patrné, že v případě propojení soustavy bude dostatek výkonu k zásobení celé lokality SCZT ( a to i bez výtopny Smetanova). Předpokládá se , že zdroje v dosahu SCZT budou na tuto soustavu napojeny. Zdroje REZZO 2 a REZZO3 spalující hnědé a černé uhlí, které nebudou v dosahu SCZT, budou postupně plynofikovány tak jak bude končit jejich životnost. Toto centralizované řešení se záložními zdroji přináší významný stabilizační efekt soustavy CZT v tom, že bude zabezpečena dodávka tepla v celé lokalitě i v případě výpadku lokálního či centrálního zdroje a dále bude cena tepla méně náchylná na cenové výkyvy vstupního paliva .

35. Varianta 3 MAX.EKOLOGICKÁ • Tato varianta předpokládá maximální rozvoj stávající soustavy CZT viz. mapový podklad. Propojení soustav Dolní, Květná II, Květná III, Smetanova, Rýmařovská. • Varianta předpokládá kompletní vytěsnění páry v lokalitě Smetanova. • Napojení rozvojových zón a středu města. • Soustava bude zásobena z centrální výtopny CV 1, ve které bude polovina výkonu hrazena ze spalování biomasy (jedná se o směsné spalování), ostatní zdroje v napojených lokalitách budou složit jako záložní a špičkovací zdroje . • Zdroje REZZO 2 budou nahrazeny novými spalujícími peletky, dřevní štěpku, zrní. • Zdroje REZZO 3 budou v maximální možné míře plynofikovány (nahrazení spalování tuhých paliv /hnědé a černé uhlí / ).

39. Porovnání variant z hlediska emisí

40. Modelování ÚEK v programu GEMIS • Program GEMIS (Global Emission Model for Integrated Systems) je integrovaný lineární bilanční počítačový program, který vyvinul v roce 1987 Öko-Institut v Darmstadtu (SRN) společně s Vysokou školou v Kasselu na zadání Hessenského ministerstva životního prostředí. • Jedná se o počítačový program pro analýzy produkce škodlivých emisí a odpadů a nákladové analýzy metodikou LCA (Life Cycle Assessment - hodnocení celého životního cyklu). Základem programu je rozsáhlá databáze produktů a procesů, z nichž se vytváří scénáře.

41. GEMIS je veřejně přístupný a volně šiřitelný software. Lze s ním pracovat v prostředí Windows 9x/2000/ME/XP nebo Win-NT 4.0. Vyžaduje paměť minimálně 16 MB RAM a 20 MB pevného disku. Při práci s Windows 95 musí být nainstalován Explorer verze 4.0 nebo vyšší a fonty se symbolem Eura. • S GEMIS lze pracovat ve více jazycích, a to v angličtině, němčině a češtině. • Kompletní informace o programu GEMIS jsou uveřejněny na webové stránce http://www.oeko.de/service/gemis/en/index.htm, kde je možné tento program zdarma stáhnout. Tamtéž je k dispozici také nejnovější manuál k programu.

42. Výstupy z GEMIS • Energetická bilance • Enviromentální dopady • Ekonomické výdaje • Dopady na zaměstnanost

43. Modelované scénáře jsou tyto: • Referenční stav – na základě údajů REZZO1, 2 a 3 • Varianta 1 – stávající rozsah CZT a plná plynofikace lokality • Varianta 2 – maximum CZT a ekologizace menších zdrojů • Varianta 3 – maximálně ekologická.

46. Varianty 1 a 2 sníží zaměstnanost z důvodu větší automatizace provozu kotelen na zemní plyn narozdíl od kotelen na uhlí. Varianta 3 zaměstnanost zvýší díky zvýšenému spalování biomasy a ne něj navázané výrobě a trhu s biopalivy. U velkých kotelen na biomasu je také potřeba obsluha kotle, údržba atd.

47. Nejvyšší investiční náklady si vyžádá varianta 3. Nejvyšší palivové náklady jsou vynakládány ve variantě 2. Externí náklady, které vyčíslují cenu za „odstranění“ emisí jsou nejnižší u varianty 3, která je maximálně ekologická, nejméně tedy zatěžuje životní prostředí.

49. Závěr a doporučení zpracovatele • Z předchozích obrázků modelování je patrné, že z pohledu vlivů na životní prostředí a palivových nákladů vychází Varianta 3 nejlépe. • Z pohledu emisí základních znečišťujících látek je námi doporučovaná varianta 3 srovnatelná s variantou 1, je zde však zásadní rozdíl v tom, že emise varianty 1 zůstávají v lokalitě města na rozdíl od varianty 3, kde zásluhou vysokého komínu jsou emise rozptýleny ve vyšších výškách a tyto odcházejí mimo zájmovou lokalitu. • Z modelování vychází i velmi důležitý fakt, že není možné pouze centralizovat výrobu tepelné energie do výtopny CV 1 a to z prostého důvodu, že sice by se velmi zlepšila imisní situace ve městě (vysoký komín CV1 a rozptýlení na větší vzdálenost), ale celková produkce emisí ze spalování hnědého uhlí je značně vysoká. Tento problém řeší až varianta 3.

50. Zpracovatel UEK Bruntál doporučuje k realizaci variantu 3 • Cena tepelné energie v soustavě CZT 334,86 Kč/GJ bez DPH je poměrně příznivá a plně odpovídá stavu, investicím a množství prodaného tepla . • Při této cenové úrovni nevidíme důvod k odpojování jednotlivých odběrů z SCZT a přechod na jiný způsob vytápění . Z našeho pohledu je soustava velmi života schopná a velmi doporučujeme její rozvoj v rámci varianty 3.