Potenciál cestovního ruchu

1. Význam kulturního cestovního ruchu pro Českou republiku Jiří VaníčekVysoká škola polytechnická Jihlava24. května 2012

2. Potenciál cestovního ruchu • Potenciál CR je chápán jako výsledek zhodnocení komplexního okruhu územních podmínek a předpokladů pro další rozvoj CR. • Celkový potenciál se skládá z dílčích potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit CR • Kategorie dílčích potenciálů se vyskytují ve třech hlavních formách: a) jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu,například vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod., b) jako určitá relativně pevně daná atraktivita, která v obci existuje a je zajímavá pro návštěvníky, například kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod., c) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci odjinud.

3. Kultura a cestovní ruch • Pro kulturní organizace a instituce je podstatné, že jedním z nejrychleji rostoucích segmentů cestovního ruchu je kulturní turismus, tedy cestovní ruch zaměřený na poznání různých forem kultury navštívené země nebo oblasti. • Kulturní turismus můžeme definovat jako „formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni především možností poznávání kulturního dědictví a kultury dané země a jejích rezidentů“ • Velmi průkazným indikátorem vzrůstajícího významu kulturního turismu jsou údaje o stále rostoucí návštěvnosti světových kulturních zařízení, památek a akcí (např. muzeí, zábavních parků a historických památek).

4. Kultura a cestovní ruch • Podle odhadů UNWTO a americké Travel Industry Association je prvek záměrné a cílené účasti na dané formě kulturní aktivity přítomen přibližně u 60 % veškerých (více než jednodenních) cest mezinárodních turistů a u asi 35 % cest tvoří dominantní motiv a náplň cesty. • Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou měrou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací funkci.

5. Kultura a cestovní ruch • Kultura však má nejen integrační, edukativní a reprezentační funkci, ale je i významným hospodářským odvětvím. Spotřebovává sice prostředky ze státního rozpočtu a z rozpočtů komunálních, avšak podílí se též na jejich vytváření přímo, prostřednictvím daňových výnosů odvětví kulturního průmyslu • Příspěvek kulturních průmyslů do hrubého domácího produktu se v zemích Evropské unie pohybuje od 0,8 % až do 3 % a nepřímo tím, že vytváří podmínky pro vznik příjmů státního i komunálních rozpočtů, např. daňovými výnosy kulturního turismu, jehož významným motivem je kulturní dědictví. • Součástí aktivní ekonomické funkce kultury je i to, že nabízí pracovní příležitosti pro řadu občanů.

6. Kultura a cestovní ruch • Význam kulturního turismu v rámci odvětví je pro ČR klíčový a kulturní sektor by proto přirozeně měl být strategickým partnerem odvětví cestovního ruchu. • Z těchto důvodů je potřebné, aby se orgány státní správy kulturou zabývaly. Jejich úlohou je především vytváření finančních, koncepčních, legislativních a do určité míry i organizačně institucionálních předpokladů pro zapojení občanů do kulturního dění. • Především také posílit vědomí o obrovském potenciálu kulturního turismu, reflektovat jeho zvláštní postavení, odstranit bariéry v komunikaci a zajistit spolupráci mezi kulturou a cestovním ruchem, ošetřit a rozvíjet kulturně-historického dědictví a různé formy současné kulturní produkce.

7. Mezikulturní dialog – důležitá součást cestovního ruch • Pojmem „Kulturní cestovní ruchu“ můžeme chápat i obecněji jako formu a náplň jakékoliv formy cestovního ruchu. Například Deklarace „Life beyond Tourism“ („Mezikulturní dialog, život za cestovním ruchem“) je mezinárodní hnutí vytvořené a podporované Nadací Romualdo Del Bianco ve Florencii, která podporuje různé kulturní iniciativy, a směřuje k „novému cestovnímu ruchu“ založeném na hodnotách, více než na konzumním způsobu cestovního ruchu, který v současné době převládá. • Deklarace byla slavnostně podepsána v rámci výročního „Kulatého stolu Nadace“ dne 16. března 2008 za účasti zástupců mezinárodních organizací UNESCO, ICCROM, UNWTO, Rady Evropy, ICOMOS, IUCN a ICOM i představitelů města

8. Mezikulturní dialog – důležitá součást cestovního ruch • V tak silně globalizované mezinárodní komunitě, jako je ta, v níž v současné době žijeme, mohou turistické destinace – zejména ty, které patří mezi světově uznávané lokality zapsané do seznamu UNESCO a jsou velmi frekventovaným cílem turistů – hrát důležitou roli jako místa zlepšení vzájemného porozumění mezi různými kulturami a civilizacemi. • Cestovní ruch je připraven tuto potřebu uspokojit rozsáhlou nabídkou zájezdů, ale často podporuje pouze takové to „bezduché“ cestování. To znamená, že cestování přestává být příležitostí k získávání skutečných znalostí. Místo toho je pouze zdrojem domnělých znalostí o navštívené destinaci, která však nebyla pochopena v celém kontextu – jinými slovy, zůstává v podstatě nepochopena.

9. Mezikulturní dialog – důležitá součást cestovního ruch • A nikoli jen s ohledem na to, kdo nabídne lepší produkty a služby, ale především s ohledem na to, aby měl turista přístup k pravdivému pochopení historických, kulturních, společenských a sociálních potřeb. • Měl by uspokojovat potřebu vzájemně se kulturně a společensky obohacovat a motivovat. Hybná síla ke zlepšení přichází spíše z naléhavé potřeby obohacovat se prostřednictví mezikulturního dialogu a ne jen horečného hledání nabídky stále více standardizovaných služeb. • A tak při správném nakládání s turistovou investicí, jak časovou tak i finanční, pokud pomlčíme o ekonomických zájmech dané destinace, je hlavním přínosem právě dialog mezi jednotlivými kulturami.

10. Vývoj názorů historických měst na vztah památek a cestovního ruchu První evropské symposium o historicky zajímavých městech, Split, 1971: • Příslušná města by měla oprávněně očekávat pomoc státu pro svoji ochranářskou politiku, a vyjadřují přání, aby pro tento účel byl zřízen zvláštní finanční fond, a to pokud možno na evropské úrovni (evropský fond památkové ochrany). Třetí evropské symposium o historických městech, Mnichov a Landshut, 1976: • zrevidovat zásady integrované památkové péče v oblasti územního plánování i stavební činnosti, • potřebu přerozdělit podstatné příspěvky z národního (nebo regionálního) rozpočtu, vyčlenit na obnovu architektonického dědictví.

11. Vývoj názorů historických měst na vztah památek a cestovního ruchu Čtvrté evropské symposium o historických městech Fribourg, 1981: • ochrana historických památek a rezervací představuje zásadní úkol s významnými sociálními a kulturními dopady a nepřímo ovlivňuje oblastí služeb, jako představuje například turistika. • litují obecného nedostatku finančních prostředků věnovaných na památkovou péči Páté evropské symposium o historických městech, Sevilla, 1985: • uznává nepopiratelnou skutečnost, že prostředí s atraktivními historickými budovami přitahuje velký počet turistů a tak zvyšuje ekonomický potenciál této oblasti, • doporučuje bankám a dalším finančním institucím, aby uvažovaly o větších investicích do opětného využívání historických budov a podporovaly imaginativní projekty integrované památkové péče.

12. Vývoj názorů historických měst na vztah památek a cestovního ruchu Šesté evropské sympozium o historických městech, Cambridge, 1989: • upozorňují, že CR je rozvíjející se odvětví průmyslu, a že historická města Evropy přitahují turisty ve stále větším a často alarmujícím počtu, • jsou třeba radikální opatření na regulaci dopravy (negativní dopady svého působení v historických městech), • zlepšit informační a průvodcovské služby pro návštěvníky, aby ti se mohli z návštěvy měst více těšit, více se dozvěděli, a tak se zvýšilo jejich respektování historické struktury měst • zaváděly programy mimosezónních návštěv a návštěv okolních regionů historických center • vyzvaly vlády států a mezinárodní agentury, aby akceptovaly společnou odpovědnost za evropské historické dědictví

13. Vývoj názorů historických měst na vztah památek a cestovního ruchu Sedmé evropské symposium o historických městech, Istanbul,1992: • je třeba dosáhnout soulad mezi ekonomickým vývojem a péčí o historické dědictví. • je třeba zajisti účast obyvatel u všech rozhodnutí, jež mají dopad na kulturní a historické dědictví, • zachování historického dědictví závisí na jeho smysluplném využívání • při dané hustotě turistického ruchu v historických městech a čtvrtích je důležité, aby místní úřady měly pravomoc finančně přispívat z fondů navýšených o výnosy z turistického ruchu, • péče o poklady minulosti představuje investici do budoucnosti, • finanční prostředky jsou potřeba nejen pro obnovu tohoto dědictví, ale též pro jeho údržbu a správu,

14. Podíl kulturního cestovního ruchu na příkladu jižních Čech Přes velké kulturní dědictví, které jižní Čechy mají k dispozici (dvě památky UNESCO, 7 městských památkových rezervací a řada městských památkových zón, největšího množství vesnických památkových rezervací a zón v ČR, hradů a zámků atd.) • je převládající motiv k návštěvě jižních Čech příroda (čisté životní prostředí, lesy, vodní plochy a toky, klidné prostředí bez hluku, dobré podmínky pro aktivní rekreaci), • teprve na druhém místě je kultura (historická města a památky, kulturní akce, zábava), jiné důvody jsou především služební cesty nebo návštěva přátel a příbuzných

15. Podíl kulturního cestovního ruchu na příkladu jižních Čech Tomu odpovídají i hlavní aktivity návštěvníků při pobytu, které jsou uvedeny pro všechny návštěvníky (tuzemce i cizince) s rozdělením na letní a zimní průzkum. V kategorii kultura převládá návštěva kulturních památek. Proto se tak výrazně liší podíl těchto odpovědí v létě a v zimě.

16. Podíl kulturního cestovního ruchu na příkladu jižních Čech Hlavní aktivity návštěvníků jižních Čech při pobytu v regionu Co se vám vybaví, když se řekne dovolená v jižních Čechách?

17. Podíl kulturního cestovního ruchu na příkladu jižních Čech Co se vám v jižních Čechách nejvíce libí?

18. Podíl kulturního cestovního ruchu na příkladu jižních Čech • Podrobný průzkum mezi cizinci prokázal, že ve všech městech motiv návštěvy památek převládá nad aktivitami spojenými s pobytem v přírodě. • Pro zahraniční turisty jsou historické památky větším lákadlem než pro tuzemské turisty. • Hlavní aktivity nerezidentů při pobytu ve městech jižních Čech

19. Odhad podílu kulturního a městského cestovního v ČR • Podíl Prahy na celkovém počtu zahraničních turistů v roce 2003 byl 47,1 %, pro tuto část turistů můžeme považovat jako hlavní motiv návštěvy kulturní CR • V ostatních částech republiky předpokládejme, že podíl kulturního turismu u cizinců, jako v jižních Čechách a činí 36 %. • Znamená to, že kulturní a městský cestovní ruchu se na aktivním (příjezdovém) cestovním ruchu podílí asi 66%.

20. Odhad podílu kulturního a městského cestovního v ČR • U domácího cestovního ruchu v jižních Čechách je podíl kulturního cestovního ruchu asi 22%. Lze odhadnout, že podíl v Praze by byl vyšší, ale v jiných částech ČR nižší a že v celostátním měřítku by zhruba odpovídal situaci v jižních Čechách. • Lze tedy říci, že pro zahraniční turisty jsou památky třikrát častějším motivem k návštěvě než pro domácí turisty. • Zcela právem můžeme říci, že památky a historická města jsou našim „mořem“ a že investice do obnovy památek se vyplatí především z hlediska devizových příjmů České republiky

21. Městské památkové rezervace a cestovní ruch • Výzkum jsme zaměřili i na postoje občanů k cestovnímu ruchu. V této oblasti jsme položili respondentům dvě otázky • První vyjadřovala subjektivní vnímání počtu turistů ve městě. Respondent si mohl vybrat jednu ze čtyř odpovědí: často, občas, zřídka, nikdy. • Spolu s průzkumem názorů obyvatel měst byl také zkoumán profil návštěvníka (turista + výletník). Pokusili jsme porovnat subjektivní vnímání počtu návštěvníků obyvatelem města a odhadnutým počtem návštěvníků stanovených z dotazníkového šetření mezi návštěvníky.

22. Jak často jste se setkal s turisty v historickém centru vašeho města? • U Českého Krumlova odpovědělo 98 % respondentů, že často. • U druhého města s památkou UNESCO je to 89 %. Nejméně vnímají četnost turistů ve městě obyvatelé krajských měst.

23. Vztah mezi objektivním počtem návštěvníků a subjektivním vnímáním obyvateli města

24. Co udělat pro zvýšení návštěvnosti turisty? • Každý respondent mohl uvést maximálně tři odpovědi: • budování infrastruktury a zlepšit pořádek a vzhled města, • zlepšit propagaci města, jako destinace cestovního ruch, případně vybudovat další informační centrum ve městě, • zavést dotace na opravy domů v historickém centru města.

25. Poznatky z výzkumu v MPR • Největší zájem o problematiku ochrany památek mají obyvatelé měst, která jsou na seznamu památek UNESCO. • Nejmenší znalosti mají obyvatelé velkých krajských měst. • Ve všech městech převládá názor, že prohlášení historického centra za MPR je pro město přínosem.

26. Poznatky z výzkumu v MPR • Byl zkoumán vztah obyvatel k jejich městu. • Největší podíl odpovědí „Jsem hrdý na to, že bydlím v tomto městě anebo alespoň spokojený s životem v tomto městě“, byl u obyvatel Brna, které je druhým největším městem České republiky a důležitým kulturním a společenským centrem. • Na druhém místě je Tábor a třetí Jihlava. • Je patrné, že identifikace s městem, ve kterém občan bydlí, je závislá na mnoha faktorech a existence MPR není hlavním motivem. • Nejvíce si přítomnost turistů uvědomují obyvatelé měst, která mají v historickém centru památku UNESCO. Nejméně si uvědomují přítomnost turistů obyvatelé krajských měst.

27. Poznatky z výzkumu v MPR • Relativní rozdíl počtu návštěvníků na jednoho obyvatele města ve zkoumaných městech je enormní. • Zatím co u Brna jsou to asi 2 návštěvníci na obyvatele za rok, v Č. Krumlově je to téměř 90 návštěvníků. • To je také důvod, proč v tomto městě na otázku „Co by město mělo dělat, aby k vám jezdilo více turistů?“ odpovědělo 38 % obyvatel, že si nepřejí, aby se počet turistů dále zvyšoval.

28. Děkujeme Vám za pozornost