Požadavky na výrobky z odpadu a požadavky na odpady používané ve stavebnictví

1. Požadavky na výrobky z odpadu a požadavky na odpady používané ve stavebnictví Ing. Milena VeverkováUNIVERZA-SoP, s.r.o. Střekovská 1345, 182 00 Praha 8 ENVIBRNO 2006

2. Využívání výrobků z odpadů přicházejících do styku s horninovým prostředím V současné době sílí diskuse nad praxí, kdy jsou v podobě výrobků uváděny do životního prostředí vedlejší produkty a odpady s vlastnostmi, které jsou vůči životnímu prostředí nepřátelštější než odpady využívané na povrchu terénu. Jedná se zejména o stavební výrobky používané na povrchu terénu k rekultivacím, terénním úpravám a zasypávání povrchových dolů. ENVIBRNO 2006

3. Uvádění stavebních výrobků na trh • V případě stanovených výrobků (vybraných stavebních výrobků, vyjmenovaných v NV č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je právním rámcem zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. • Zvláštní právní předpisy, např. zákon o chem. látkách a přípravcích … č. 356/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů). • V případě výrobků určených pro spotřebitele je dotčeným právním předpisem též zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů. • Pro konkrétní podnikatelské účely, v případě, že není upraven výše uvedenými předpisy, na základě obchodně dodavatelských smluv dle obchodního zákoníku. ENVIBRNO 2006

4. Současný stav • Do obecného povědomí veřejnosti vstoupil požadavek zákona č. 22/1997 Sb., pro vybrané „stanovené výrobky“ - ověření shody s požadavky technických předpisů tzv. třetí stranou (autorizovanou osobou), který je v povědomí odborné i laické veřejnosti ztotožňován s pojmem „certifikace“. • Existují tři druhy certifikátů, jejichž vypovídací schopnost je velmi rozdílná. • Jedná se o „povinné certifikáty“, „akreditované certifikáty“, „dobrovolné certifikáty“. ENVIBRNO 2006

5. Povinné certifikáty jsou vydávány autorizovanými osobami v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, postup autorizované osoby (certifikačního orgánu) je stanoven v Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ověřované vlastnosti konkrétních vybraných stavebních výrobků jsou popsány v harmonizovaných technických normách nebo v jiných technických předpisech. Součástí povinné certifikace je i posouzení systému řízení výroby a stanovení dozoru certifikačního orgánu nad systémem jakosti zavedeným u výrobce. ENVIBRNO 2006

6. Akreditované certifikáty jsou určeny k dokladování vlastností výrobků, které jsou zkoušeny a certifikovány certifikačním orgánem na základě akreditace Českým institutem pro akreditaci. Jsou dobrovolnou aktivitou žadatele o certifikaci a při certifikaci jsou ověřovány vlastnosti, pro jejichž zkoušení je certifikační orgán akreditován. Pro takto certifikované výrobky nejsou právními předpisy stanoveny technické požadavky. Rozsah zkoušek výrobku a postup certifikačního orgánu je v daném případě vázán na konkrétní vlastnosti výrobků zvolené certifikačním orgánem. ENVIBRNO 2006

7. Dobrovolné certifikáty jsou vydávány certifikačními, jinými orgány nebo osobami na základě dohody mezi žadatelem a certifikačním nebo jiným orgánem, či osobou a potvrzují, že vlastnosti přičítané výrobku jeho výrobcem výrobek naplňuje. Jsou vydávány na základě dohody – smlouvy o dílo - mezi dvěma podnikatelskými subjekty. Pro takto certifikované výrobky nejsou právními předpisy stanoveny technické požadavky. Rozsah zkoušek výrobku ověřujících jeho vybrané vlastnosti a postup certifikačního orgánu nebo jiného orgánu či osoby vychází z předmětu a podmínek smlouvy. ENVIBRNO 2006

8. Stavební výrobky z vedlejších produktů Nejvýznamnějším zdrojem věcí, které se stávají stavebními výrobky uvolňovanými v masivním měřítku do životního prostředí jsou popeloviny z energetických zařízení (včetně spaloven odpadu) a strusky z procesů spojených s tavením kovů. Jedná se tedy o věci, jejichž původ není v nerostném prostředí, ale ve specifických technologických zařízeních a na jejich uvádění na trh se vztahují speciální zákony – např. zákon o chemických látkách, které nejsou při jejich uvádění na trh respektovány. ENVIBRNO 2006

9. Požadavky na stavební výrobky z vedlejších produktů nebo z odpadů související s ochranou ŽP Dosud nejsou pro stavební výrobky uvolňované do prostředí komunikujícím s podzemní a povrchovou vodou stanovena environmentální kritéria, která by poskytovala jistotu, že se z nich nebudou do okolí staveb, v nichž byly použity, uvolňovat škodliviny v rozporu se základními požadavky stanovenými pro bezpečnost staveb – stavby nesmí znečišťovat a kontaminovat své okolí – viz NV č. 163/2002 Sb. Míra tolerovaného znečišťování okolí staveb není dosud jednoznačně stanovena a v současnosti je při stanovení této tolerované míry znečišťování vycházeno ze zákona o odpadech namísto ze speciálních zákonů řídících ochranu vod, ovzduší nebo zdraví lidí. ENVIBRNO 2006

10. Požadavky na stavební výrobky z vedlejších produktů nebo z odpadů související s ochranou ŽP - pokračování Ve snaze obejít požadavky zákona o odpadech a jeho prováděcího předpisu (vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu …, dochází, v důsledku neznalosti právního prostředí upravujícího uvádění výrobků na trh, k nedodržování řady právních předpisů a vzhledem k úzce zaměřeným aktivitám kontrolních orgánů je toto nedodržování zdrojem úniku finančních prostředků z příjmu Státního fondu životního prostředí a k nekontrolovanému uvolňování (přenosu) vybraných látek, aniž by bylo podchyceno v integrovaném registru znečišťování životního prostředí. ENVIBRNO 2006

11. Nejčastější materiálové proudy výrobků • „Recyklát“ je získávaný úpravou použitých, zpravidla stanovených stavebních výrobků (rozdrcené betony, výrobky z pálené hlíny, použité kamenivo apod.) a jeho vlastnosti jsou úzce vázány na historii a způsob užívání stavby do níž  byly zabudovány. • Rekultivační materiály jsou vyráběny jako směsi různých věcí s určením pro rekultivace skládek nebo rekultivace lidskou činností postižených pozemků. Těmito věcmi jsou zpravidla směsi zemin, popelovin, kalů z ČOV, kompostů, strusky, upravených odpadů (stabilizátů) apod. Z výčtu složek, které se stávají surovinami pro výrobek je zřejmé, že látkové složení rekultivačních materiálů je velmi rozmanité. Rekultivační materiály jsou před uváděním na trh zpravidla podrobovány dobrovolné certifikaci. • Popílky a strusky jsou uváděny na trh buď jako nestanovené výrobky nebo jako stanovené výrobky na bázi popílku, které jsou v příloze č. 2 k Nařízení vlády č. 163/2003 Sb. ENVIBRNO 2006

12. Stanovené výrobky na bázi popílkuZvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení – část 9 v příloze č. 2 k NV č. 163/2003 Sb. • položka 10 - Hydraulická silniční pojiva pro přípravu směsí pro stabilizaci silničního podkladu, • položka 11 – Popílky a směsi s popílkem pro konstrukční vrstvy vozovek a pro násypy a zásypy při stavbě pozemních komunikací, • položka 12 – Popílky a směsi s popílkem pro zásypy a násypy pro stavby mimo pozemních komunikací (pozn.: to jsou i rekultivační materiály), • položka 13 – Zásypový materiál určený k likvidaci hlavních a starých důlních děl zasypáním ENVIBRNO 2006

13. Stanovené výrobky na bázi popílkuZvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení – část 9 v příloze č. 2 k NV č. 163/2003 Sb. - pokračování Uvedené stavební výrobky jsou podřízeny postupům ověřování shody na základě zkoušení vzorku výrobku a ověření, zda výrobek odpovídá určeným normám, technickým předpisům nebo stavebně technickému osvědčení, které souvisejí se základními požadavky na bezpečnost stavby, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí (základní požadavky jsou uvedeny v příloze č. 1 k NV č. 163/2002 Sb., ale bez stanovení sledovaných ukazatelů a jejich limitů) ENVIBRNO 2006

14. Nestanovené výrobky na bázi popílku • Nejvýznamnějším zdrojem nestandardních surovin pro výrobu stavebních výrobků jsou vedlejší produkty z energetických zařízení (popeloviny) a též z výroby kovů (strusky). Uvedené vedlejší produkty obsahují těžké kovy a další škodliviny včetně POPs, které při určitých koncentracích mohou negativně působit na zdraví lidí a životní prostředí. Jsou však surovinami i pro výrobu pojených stavebních výrobků (betony, malty a výrobky z nich) – stanovených výrobků, uváděných na trh v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. • Přímé použití popelovin a strusek (vedlejších produktů) jako stavebních výrobků určených k zabudování do stavby je v současnosti umožněno na základě různých druhů certifikátů ENVIBRNO 2006

15. Výrobky na bázi popílkuJedná se o výrobky s následujícím předmětem použití: • násypy a zásypy pro stavbu pozemních komunikací (stanovený výrobek), • vyplňování vytěžených prostor (stanovený výrobek), • stavby hrází odkališť, • stavby protipovodňových hrází, • stavby skládek, hrází a uzavíracích vrstev, • zásypy výkopů, terénních nerovností (stanovený výrobek), • stabilizace zemin ENVIBRNO 2006

16. Požadavky na odpady používané ve stavebnictví • Splňují požadavky stanovené na vstupní suroviny v zařízeních, která nejsou určena podle zákona o odpadech k nakládání s odpady (§ 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů). • Splňují požadavky stanovené ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. (rekultivace, stavební terénní úpravy). ENVIBRNO 2006

17. Využívání odpadů na povrchu terénu Využívání odpadů na povrchu terénu je uvedeno ve vyhlášce v Hlavě V (zmocnění je uvedeno v § 19 odst. 3 zákona o odpadech) Technické požadavky a podmínky pro využívaní odpadů na povrchu terénu – jedná se vždy o zařízení k využívání odpadů jsou uvedeny v § 12, § 13 a § 14 vyhlášky ENVIBRNO 2006

18. Obecné technické požadavky a podmínky pro využívaní odpadů na povrchu terénu - § 12 • nelze využívat odpady nebezpečné, směsné komunální odpady a odpady uvedené v příloze č. 5, • obsahy škodlivin v sušině odpadů a výsledky ekotoxikologických testů odpadů využívaných na povrchu terénu nesmějí překročit limitní hodnoty ukazatelů stanovených v příloze č. 10 (další ukazatele může stanovit orgán ochrany zdraví lidí), • musí být v souladu, ve vztahu k dalšímu předpokládanému využití místa, s odborným stanoviskem příslušného orgánu veřejného zdraví, který hodnotí a řídí zdravotní rizika a vydává toto stanovisko již k návrhu nakládání (využití na povrchu terénu) s předmětnými odpady – viz § 75 písm. b) zákona o odpadech. ENVIBRNO 2006

19. Další technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů k uzavírání a rekultivacím skládek - § 13 • Odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky musí splňovat všechny podmínky stanovené pro danou skupinu skládek v příloze č. 4 a jejich vodný výluh nesmí u skládek ostatního ani nebezpečného odpadu v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo II b uvedené vtabulce přílohy č. 2. • Odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící uzavírací těsnicí vrstvu skládky, a odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy skládky musí splňovat podmínky stanovené v bodě 1 přílohy č.11. Uzavírací vrstvy skládky – pojmy dle ČSN 83 8035 Uzavírání a rekultivace skládek, článek 7 ENVIBRNO 2006

20. Uzavírací vrstvy skládky • Vyrovnávací vrstva – může být tvořena ještě při provozu skládkování nebo až po ukončení skládkování a je součástí projektu uzavření a rekultivace skládky • Těsnící vrstvy – se navrhují a provádějí podle ČSN 83 8032 (jednovrstvé, dvouvrstvé), může se jednat i o zemní těsnění • Ochranná vrstva – slouží k ochraně těsnících vrstev před mechanickým poškozením (geotextilie, zemina) • Rekultivační vrstva – zabezpečuje ochranu vrchního těsnění skládky před poškozením zejména klimatickými a biologickými vlivy. Vrchní část této vrstvy bývá podkladem pro ozelenění skládky ENVIBRNO 2006

21. Další technické požadavky a podmínky pro využívané odpady na povrchu terénu (kromě skládek) - § 14 1. Odpady využívané k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven, za účelem jejich rekultivace, musí dále splňovat podmínky stanovené v bodě 2  přílohy č. 11. 2. Odpady využívané k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků, s výjimkou rekultivace skládek, musí splňovat podmínky stanovené v bodě 3 přílohy č. 11. ENVIBRNO 2006