Ekonomie a životní prostředí očima ministra životního prostředí

1. Vysoká škola ekonomická„Ekoforum studentského sdružení Ekonom“ Praha, 16. dubna 2012 Ekonomie a životní prostředíočima ministra životního prostředí Tomáš Chalupa ministr životního prostředí

2. Nejprve trocha teorie ze studijních skript…Čím si pro sebe jsou ekonomie a životní prostředí? • Ekonomie je věda, která se zabývá chováním člověka ve světě omezených zdrojů. Protože potřeby člověka jsou v podstatě neomezené, ekonomie zkoumá otázku, jak alokovat omezené (vzácné) zdroje mezi jednotlivé lidské potřeby. • Základními složkami životního prostředí jsou ovzduší, voda a půda, organismy, ekosystémy a toky energií. Všechny tyto složky jsou vzájemně provázané, životní prostředí tedy funguje jako systém. • Ekonomická stránka ochrany životního prostředí zahrnuje vznik ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí a vynakládání prostředků na omezení či eliminaci negativních dopadů, které plynou z nevyhovujícího stavu životního prostředí, a na eliminaci faktorů, které tyto dopady způsobují. 2

3. Jak vnímáme ekonomiku životního prostředí?ekologická zátěž ekonomiky • Při rozhodování o optimální míře využívání a znečišťování životního prostředí balancujeme mezi vydáváním peněz na prevenci vzniku ekologické zátěže (náklady na zamezení) a vydáváním peněz na odstranění této zátěže či způsobených škod (ekonomická škoda). Zvýšení jedné položky zátěže vede ke snížení druhé položky - zvýšením nákladů na zamezení snížíme ekonomické škody. • Z ekonomického hlediska ale není optimální situacenulového znečištění životního prostředí (protože v takové situaci by byly náklady na zamezení velmi vysoké). Namísto toho optimum nastane při takové míře znečištění, při které náklady ekonomických škod ze znečištění ŽP a nákladů na zamezení vyrovnané. 3

4. Při vnímání všech výše uvedených aspektů docházíme k přesvědčení, že…. • Životní prostředí je stále významnější oblast provádění hospodářské politiky, na které dochází k politickém střetu o její podobu. • Nejde nutně o spor o cíl (ochrana životního prostředí), ale o způsoby, jak této ochrany dosáhnout. • Ekonomii – stejně jako ochraně životního prostředí – jde o jedno a to samé: zabránění plýtvání zdrojů. 4

5. A nyní z praxe….Cesta k řešení situace na MŽP v lednu 2011: stanovení cílů a způsob, jak jich dosáhnout • Minulost • Dogmata • Ideologie • Móda • Diktát EU • Diktát NGO • Současnost • Rozum • Realismus • Praktičnost • Efektivita • Odbornost Cesta k zlepšování kvality ovzduší vede přes otevřenou diskusi! 5

6. A nyní z praxe….Příklad první – ovzduší • V 70. a 80. letech patřila kvalita ovzduší v některých regionech ČR k nejhorším v celé Evropě. • Po roce 1989 realizací řady opatření ke snížení znečišťování ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích (odsíření elektráren) došlo k významnému poklesu úrovně znečištění ovzduší. • V posledních letech však trend snižování emisí stagnuje, mírný pokles v roce 2008 je poté důsledkem celosvětové hospodářské krize. • Roste význam emisí znečišťujících látek na kvalitu ovzduší zejména z dopravy a lokálních topenišť. 6

7. Ilustrativní trend emisí vybraných znečišťujících látek v ČR Zdroj: ČHMÚ SO2: oxidy síry (emise síry) Nox: oxidy dusíku (emise dusíku) CO: oxid uhelnatý (emise uhlíku) 7

8. Podíl jednotlivých zdrojů na znečištění ovzduší v ČR z hlediska PM10 • Zdroje primárních emisí PM10 jsou v jednotlivých regionech odlišné, průměrné hodnoty za celou republiku jsou následující: 8

9. Makroekonomické souvislosti- dlouhodobé problémy v ČR Nezaměstnanost (2009) Obecná míra nezaměstnanosti v ČR aktuálně: 1Q 2012= 8,9 % Zdroj: ČSÚ 9

10. Shrnutí: ovzduší O kvalitě ovzduší v naší zemi víme, že… • Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v ČR jsou průmysl a veřejná energetika, doprava, vytápění domácností a přeshraniční vlivy především z Polska. • Největšími problémy z hlediska kvality ovzduší jsou průmyslové zdroje v lokalitách s vysokou hustotou osídlení, zastaralé technologie a nízký zájem o čerpání dotací na modernizaci provozů. • Nejproblematičtější znečišťující látkou v ČR je PM10, jejíž imisní limity jsou dlouhodobě překračovány. • Kvůli překračování imisních limitů ČR v současnosti čelí infringementu, přičemž za neplnění imisních limitů nám hrozí mnohamilionové pokuty. 10

11. Náš přístup k problematice ovzduší Koncept ochrany životního prostředí • 2. Doprava • Efektivní legislativa (nízkoemisní zóny) • Přístupné finance (CNG a kropicí vozy z OPŽP) • Osvěta a prevence (obchvaty bez poplatků) • 3. Domácnosti • Efektivní legislativa (povinné revize kotlů) • Přístupné finance (kotlíkové dotace) • Osvěta a prevence (Dýcháme, čím topíme) • Průmysl • Efektivní legislativa (nový zákon o ochraně ovzduší) • Přístupné finance (OPŽP) • Osvěta a prevence (dobrovolné dohody) 11

12. Co si myslíte vy? • Je právo na zdraví (kvalitní ovzduší) srovnatelné s prá-vemdomovní svobody? Je stát oprávněn prolomit domovní svobodu a provádět kontrolu topenišť (domácích kotlů) a paliv? • Mají vznikat ve městech nízkoemisní zóny? • Má stát a obce systémově podporovat šetrnou alter-nativní dopravu? • Má stát tvrdě regulovat průmysl ve vztahu k ovzduší? • Kde je hranice mezi konkurence-schopností, zaměstnaností a ochra-nou ovzduší? • Jak se má průmysl na zlepšení kvality ovzduší podílet? • Jak má Česká republika postupovat vůči Polsku? Tamní průmysl prozatím neinvestuje ani zlomek toho, co průmyslové podniky například v MSK aglomeraci. 12

13. Pokračujeme v praxi….Příklad druhý – emisní povolenky • Systém povolenek a obchodování s nimi funguje od roku 2005 (závazek Kjótského protokolu: snížit emise skleníkových plynů do 2012 v průměru o 5,2%). ČR v rámci tohoto protokolu se zavázala ke snížení o 8% oproti roku 1990. • Každému státu EU je přidělen určitý počet povolenek, které vláda následně rozděluje mezi jednotlivé podniky (tento systém končí v roce 2012). • Pro období 2012 – 2020 nová pravidla obchodování. • Ceny současných povolenek neustále padají, na trhu vládne regulatorní nejistota, spojená s těžkopádnými právními předpisy a správními postupy v EU. • V minulosti byl z výnosů prodeje jednotek AAU v ČR financován program Zelená Úsporám. 13

14. Základní principy obchodování s povolenkami po roce 2012 14

15. Celková alokace v ČR v roce 2013 Celkem: 83,6 mil. povolenek 15

16. Celková alokace v ČR v roce 2020 Celkem: 77,8 mil. povolenek 16

17. Celková alokace v ČR • V roce 2013 se bezplatně přidělí cca 75 % průměrného ověřeného množství emisí z let 2005-9 17

18. Derogace vs. Aukce Derogace Derogace = Výjimka ze směrnice (konkrétně z nulového přídělu bezplatných povolenek pro výrobu elektřiny) Státy s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny (např. PL, CZ, RO, BG) Cílem je modernizovat výrobu elektřiny a snížit podíl uhlí Firmy se zavazují proinvestovat min. tržní hodnotu přidělených povolenek Množství se snižuje až na 0 v roce 2020 Aukce Všechny povolenky, které nebudou přiděleny zdarma, budou prodány v aukci Podíl aukcí bude postupně narůstat až na max. v roce 2020 První na podzim 2012 – dále od 2013 na týdenní bázi Bude probíhat skrze centrální aukční platformu – vždy % podíl každého ČS (individuálně pouze UK, DE, ES a PL) Výnosy se budou odvíjet od ceny povolenky. V případě ČR – např. 110 mld. (15 EUR) vs. 73 mld. (10 EUR) 18

19. Využití výnosů z aukcí 19

20. Shrnutí: emisní povolenky O obchodování s emisními povolenkami víme, že… • Výrobci elektřiny nedostanou ve třetí fázi EU ETS 2013-2020 žádné bezplatné povolenky –výjimka - v případě, že je dotyčný členský stát závislý na jednom druhu fosilního paliva. U ČR je to hnědé uhlí. • Podle harmonizovaných metodiky byla výrobcům elektřiny určena alokace 107 mil. EUA na celé třetí obchodovací období. Hodnotu těchto povolenek se ale provozovatelé zavázali proinvestovat do modernizace výroby elektřiny a snižování emisí. • Hodnota bezplatných povolenek je cca 47 mld. Kč, hodnota investic činí 137 mld. Kč. • „České“ výnosy z emisních povolenek, určené na ochranu klimatu, půjdou ze 60% do programu snižování energetické náročnosti a výroby tepla z OZE (Zelená úsporám II). 20

21. Co si myslíte vy? • Má se stát v případě krachu evropského povolenkového systému finančně angažovat v dostavbě JETE? • Jaký dopad bude mít obchodní válka mezi leteckými dopravci z Číny, USA , Indie a EU kvůli emis-ním povolenkám na českou ekonomiku? • Kde leží hranice smyslu-plnosti evropského trhu emi-sí, jestliže současná cena povolenky je lehce přes 6 euro? • Má stát 50% výnosů z emisních povolenek, které podle evropských směrnic nemusí povinně jít do investic, „rozpustit“ v balíku státního rozpočtu? • Je návazný program Zelené úsporám to pravé pro české životní prostředí, ekonomický nástroj, nebo pouhé socialistické rozdávání peněz? • Jaký dopad bude mít na českou ekonomiku fakt, že ceny emisních povolenek na aukčním trhu neustále klesají? 21

22. Pokračujeme v praxi….Příklad třetí – ochrana přírody a krajiny • Pouze zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území: národní parky (NP – 4x), chráněné krajinné oblasti (CHKO – 25x), národní přírodní rezervace (NPR – 122x), přírodní rezervace (PR – 817x), národní přírodní památky (NPP – 114x) a přírodní památky (PP – 1290x). • Systém ochrany přírody a krajiny do sebe již od sedmdesátých let minulého století implementuje a „vrství“ stupně ochrany systémem sněhové koule. Střet těchto vrstev pak pro občany znamená zbytečnou administrativní bariéru. • Malá znalost evropské agendy v oblasti ochrany přírody a krajiny způsobuje, že v mnoha případech jsme v souvislosti s evropskými směrnicemi „papežštější než papež“. Problém neznalosti legislativních souvislostí však není pouze doménou „přírody“. 22

23. Ochrana přírody a krajinystatistika Na území České republiky je: • 1,5% Národních parků (119 489 ha) • 13,8 CHKO (1 086 737 ha) • 0,4% Národních přírodních rezervací (28 472 ha) • 0,5% Přírodních rezervací (38 313 ha) • 0,1% Národních přírodních památek (3 915 ha) • 0,3% Přírodních památek (22 426 ha) Je to dost? 23

24. Kolik přírody vlastně člověk potřebuje k životu? • Zřízení národního parku znamená rezignaci na ekonomický potenciál a hospodářské využití daného prostoru. • Pro společnost není nezbytně nutné produkovat HDP na 100% jejího území. I ČR disponuje 0,15% území, která negeneruje žádný ekonomický výnos, naopak vykazuje ztrátu. (1. zóna z celkové výměry českých NP) 24

25. Škůdci nebo prospěšníci?Příklad první: Kormorán • Od roku 1979 je chráněn evropskou směrnicí . • V ČR od roku 1992 ohrožený druh. • V 80. letech žilo na našem území pouze několik kusů kormoránů. Je podle vás snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku? 25

26. Škůdci nebo prospěšníci?Příklad první: Kormorán • V současnosti žije na našem území trvale 300 jedinců kormorána • Během jarního a podzimního tahu přes ČR migruje až 700.000 ptáků. • Na zimu k nám zalétá 10.000 zimujících ptáků. • V rámci vyplácení náhrad škod na rybách v rybnících a vodních nádržích, které • kormorán způsobí, jsou vynakládány desítky milionů korun ročně. • Je podle vás i nyní snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku? 26

27. Škůdci nebo prospěšníci?Příklad druhý: Kůrovec • Vyvinul se na konci druhohor. • Zdrojem šíření kůrovce na Šumavě se stal orkán Kyrill ( 19. ledna 2007). • V důsledku Kyrillu v parku zůstalo nezpracováno 217 000 stromů, které se pak staly zdrojem šíření kůrovce. • Ten následně zahubil na 2,5 milionu stromů. 27

28. Škůdci nebo prospěšníci?Příklad druhý: Kůrovec • Průměrné náklady na zpracování 1m3 dřeva napadeného kůrovcem standardní těžbou v hospodářském lese jsou 110 Kč. • Totéž v 1. zóně Národního parku stojí 1900 Kč (při variantě tzv. odkornění nastojato) • V roce 2012 je předpokládáno ponechat 22 tis. m3 hmoty k zetlení (odkornění), což po odečtení nákladu na soustředění představuje cca 20-22 milionů korun ztráty. 28

29. Škůdci nebo prospěšníci?Příklad třetí: motýli • V ČR žije 143 druhů denních motýlů, přibližně 70 druhů je různou měrou ohroženo. • Zákonem je chráněno 22 druhů motýlů, z toho je kriticky ohrožených 8 druhů a silně ohrožených 11 druhů. • Příčinou úbytku motýlů je mizení jejich přirozeného prostředí. • Původní květnaté louky s mnoha desítkami druhů kvetoucích rostlin a jen s několika druhy trav se mění v čistě travnaté, intenzivně hnojené a několikrát za rok sečené „zelené pouště“. 29

30. Škůdci nebo prospěšníci?Příklad třetí: motýli • Jsou zavedena opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství, spočívajících v ochraně životního prostředí. • Vlastníci luk dostávají pro podporu takového hospodaření dotace (pevná sazba na hektar podle druhu obhospodařování). • O dotaci se žádá, minimální plocha po získání dotace je 5 ha a smlouva obvykle platí na 5 let. 30

31. Co si myslíte vy? • Má stát pokračovat v rozšiřování dalších CHKO či NP? • Má stát dát zelenou průzkumným vrtům na nale-ziště břidlicového plynu? • Jak se má stát chovat k zásobám svých nerostných surovin v kontextu jejich využití v dlouhodobém horizontu? • Je podle vás snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku? • Kde vidíte hranici mezi ekonomickým využitím určitého prostoru a potřebou člověka žít v přírodě? • Jak se má stát zachovat ke kůrovcové kalamitě na Šumavě? • Má podle vás přednost tzv. intenzivní zemědělství před původními „obyvateli“ luk? Dáváte přednost anglickému trávníku nebo motýlí louce? 31

32. Budoucnost Politika životního prostředí a její další směřování • Finanční zdroje k pokrytí investic v prioritách: • Evropské zdroje (OPŽP) • Národní zdroje • Výnosy z emisních povolenek Priority: • Podpora využití energie při nakládání s odpady • Kvalitní vodohospodářská struktura • Podpora čisté mobility v České republice 32

33. Budoucnost Nepodléhat velkým výzvám Je možné dosáhnout dlouhodobého konsensu mezi prosperujícím průmyslem a energetikou na jedné straně a kvalitním životním prostředím na straně druhé? Abychom mohli odpovědět, musíme pochopit vzájemné vazby: • Energetika a průmysl obecně významně ovlivňují kvalitu životního prostředí. • Ochrana životního prostředí klade na energetiku a průmysl vysoké nároky z hlediska ochrany jednotlivých složek životního prostředí i světového klimatu. • Jak ochrana životního prostředí, tak rozvoj energetiky a průmyslu potřebují dlouhodobou perspektivu a té je možné dosáhnout pouze při vzájemné spolupráci, koordinaci a hledání optimálních řešení. 33

34. Děkuji za pozornost