1 / 36

Zemědělská produkce 5.

Zemědělská produkce 5. Magisterské studijní programy FVL a FVHE. Témata přednášky č. 5. Význam a rozdělení kulturních rostlin podle vlastností sklízených produktů Obilniny: - hospodářské postavení a význam - přehled - tvorba výnosu Pěstování a využití LAKR Chmel – pěstování.

leann
Download Presentation

Zemědělská produkce 5.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zemědělská produkce5. Magisterské studijní programy FVL a FVHE

  2. Témata přednášky č. 5 • Význam a rozdělení kulturních rostlin podle vlastností sklízených produktů • Obilniny: - hospodářské postavení a význam - přehled - tvorba výnosu • Pěstování a využití LAKR • Chmel – pěstování

  3. Rozdělení plodin podle vlastností produktů

  4. Rozdělení kulturních rostlin Podle vlastností sklízených produktů s ohledem na technologii pěstování : obilniny luskoviny olejniny okopaniny pícniny zeleniny ovocné plodiny okrasné plodiny speciální plodiny

  5. Obilniny • nejvýznamnější • jednoleté, botanicky hlavně lipnicovité • hlavní produkt je obilka, dlouho skladovatelné • hlavně škroby, ale i bílkoviny • vedlejší produkty - sláma, zelené krmení • známé i méně známé - čirok, amarant

  6. Přehled a základní charakteristika • Lipnicovité - pšenice, ječmen, žito, tritikale (žitovec), oves, kukuřice, čirok, bér, proso, rýže • Pseudocerealie (z jiných čeledí) - pohanka, amarant

  7. Přehled a základní charakteristika • jednoleté • 2 skupiny podle požadavků na prostředí :  méně náročné na teplotu - pšenice, ječmen, žito, oves, tritikale (ozimé a jarní formy)  teplomilné - kukuřice, proso, rýže, čirok

  8. Význam • nejrozšířenější skupina plodin, téměř ve všech typech ZVO • výhody - relativně jednoduchá pěstitelská technologie, dlouhodobá skladovatelnost produktů • výhodný poměr obsahu základních výživných složek (sacharidy, bílkoviny), obsah minerálních látek a vitamínů skupiny B

  9. Růst a vývoj, tvorba výnosu • hodnocení podle vnějších znaků, které jsou spojeny s fázemi růstu - na jednotlivých rostlinách nebo celém porostu • např. klíčení, vzcházení, první listy, odnožování, sloupkování, metání, zralost • výnosové prvky - počet klasů na jednotku plochy, počet zrn v klasu, hmotnost 1000 semen v g • vlivy - vnější podmínky, návaznost jednotlivých prvků, agrotechnické zásahy

  10. Výnos, tvorba výnosu u polních plodin • Biologický výnos - výnos veškeré biomasy nadzemní a podzemní hmoty rostliny. • Vyjadřuje se jako hmotnost (výnos) sušiny veškeré nadzemní i podzemní biomasy z jednotky plochy. Vyprodukovaná biomasa je z 85 - 90 % výsledkem fotosyntézy a respirace • Hospodářský výnos -je to výnos hospodářsky využitelných částí rostliny, tj. k lidské výživě, ke krmení nebo průmyslovému zpracování. U hospodářského výnosu rozlišujeme hlavní produkt a vedlejší produkt. • Na tvorbě a výši hospodářského výnosu se podílejí výnosové prvky • Např. u obilovin je hospodářský výnos tvořen 3 výnosovými prvky - počet klasů (lat) na jednotce plochy (m2, ha), počet zrn v klasu, hmotnost zrna (HTS - hmotnost 1000 semen) • Hektarový výnos - je to skutečná sklizeň produktu z 1 ha. Při sklizni se prakticky nepodaří sklidit celý hospodářský výnos

  11. Přehled užitných směrů obilovin • pšenice - potravinářská, těstárenská, krmná, průmyslová • ječmen - krmný, sladovnický, průmyslový, potravinářský, pícninářský • žito - potravinářské a nepotravinářské využití • další : tritikale - hlavně ke krmení oves - potravinářské i krmné účely kukuřice - rovněž obojí využití

  12. Význam luskovin • vysoký obsah bílkovin, některé i tuku • široké spektrum využitelnosti - suchá semena, nezralá semena a lusky, celé rostliny, sláma • antinutriční látky • jedlé luskoviny • součást krmných směsí • pícniny • průmyslové zpracování

  13. Hodnota a tvorba výnosu • vysoká předplodinová hodnota, příznivý vliv na půdní úrodnost • výnosové prvky : - počet rostlin na jednotce plochy - počet lusků na jedné rostlině a na jednotce plochy - počet semen v lusku - hmotnost 1000 semen

  14. Olejniny • botanicky rozmanitá skupina • suchá semena, skladovatelnost je omezena obsahem tuků, které se při delším skladování rozkládají • vedlejší produkty - extrahované šroty, pokrutiny, zelené krmení • řepka, hořčice, mák, slunečnice

  15. Význam olejnin • tuky a oleje patří mezi základní potraviny • další využití - krmiva, technické aplikace, kosmetika, medicína • některé olejniny mají využití při produkci biomasy pro krmení nebo zelené hnojení (řepka, řepice)

  16. Význam okopanin • produkce látek typu sacharidů - potraviny a krmiva • produkce dusíkatých látek v biomase • významné postavení v osevních postupech

  17. Význam a uplatnění pícnin • zdroj kvalitních objemných krmiv z pícnin na orné půdě a z trvalých travních porostů • struktura ploch, způsob pěstování nebo údržby, sklizeň a způsoby konzervace jsou podřízeny faktu, že se jedná o krmiva určená především k výživě skotu • víceleté pícniny • jednoleté pícniny • trvalé travní porosty

  18. Přadné rostliny • pěstují se pro svá sklerenchymatická vlákna • vedlejší produkt - olejnatá semena • len, konopí, bavlník, jutovník, agáve sisálová, kenaf

  19. Zeleniny a kořenové rostliny • obsah řady specifických a minerálních látek • především pro přímou výživu člověka • řada druhů - brokolice, kedluben, cibule, česnek, fazol zahradní, chřest, kapusta, kopr, kmín, křen, petržel, pór, ředkev, tykev, zelí

  20. Ovoce, réva vinná • skupina rostlin s chuťovými, minerálními a vitamínovými vlastnostmi • višeň, jabloň, ořešák, líska, maliník

  21. Další rostliny chmel tabák léčivé rostliny speciální plodiny technické plodiny ostatní užitkové rostliny

  22. Pěstování LAKR • Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny = LAKR • léčivé rostliny - rostliny, které v jednom nebo více orgánech obsahují látky, které se používají k terapeutickým účelům, nebo jsou předstupni pro farmaceuticko-chemické polosyntézy - je obvyklé označení droga, pod kterým se rozumí usušené nebo jinak připravené části rostlin, které se používají k výrobě léčivých přípravků, nebo pro technické účely • koření - části určitého rostliny, které nemusí být ani technicky připraveny, a které jsou určeny jako kořenící nebo ochucující přídavek k potravinám, vzhledem ke svému obsahu chuťových nebo aromatických látek

  23. Dělení podle používaných částí rostlin: • Flos (květy) • Folium (list) • Herba (nať) • Radix (kořen) • Rhizoma (oddenek) • Semen (semena) • Fructus (plod) • Bulbus (cibule)

  24. Účinné látky a jejich projevy • Éterické oleje • se vyznačují výraznou vůní a chutí, • jsou lokalizovány na povrchu listů, nebo v plodech, ale i v kořenech či květech • působí desinfekčně, tlumí záněty a křeče, působí dávení a močopudně. • Kořenné látky • se podle chemického složení dělí do tří skupin; jsou to kyselé amidy (např. capsainoidy v kořeninové paprice), sulfidové sloučeniny především v pórkovitých zeleninách (např. aliin v česneku) a hořčičné oleje, které bývají v okoličnatých vázány na glukózu jako tzv. glukosinoláty. Teprve po poškození pletiv nebo vlivem tepla se enzymy katalyzují a uvolňují tzv. hořčičné oleje. Obvykle ostře voní i chutnají • kořenné látky působí podráždění receptorů tepla nebo bolesti na kůži. Zvyšují tvorbu slin a žaludečního sekretu, zvyšují peristaltiku střev.

  25. Hořčiny • Hořčiny dráždí žlázy s vnitřní sekrecí, podporují vylučování žaludečních šťáv a trávení. Používají se často ve formě alkoholických extraktů (z hořce, pelyňku, chmele). • Srdeční glykosidy • složité steroidy se specifickým účinkem na dynamiku a rytmiku nedostatečné srdeční činnosti • Alkaloidy jsou dusíkaté, složité látky s typickým účinkem na centrální nervový systém • mnoho pochutin, např. káva, obsahuje alkaloidy, stejně jako šťáva z makovic, z níž se vyrábějí prostředky uklidňující bolest

  26. Slizy sestávají z heteropolysacharidů s velkou molekulární hmotností a bobtnavostí. • Jejich hydrolýzou vzniká cukr • Při vnějším použití působí hojivě na záněty, při vnitřním projímavě. K tomuto účelu slouží ibišek, jitrocel, sléz a len. • Třísloviny jsou polyfenoly s adstringenčním (stahujícím) a tudíž hojivým účinkem. Jsou široce rozšířeny, mj. v meduňce a šalvěji.

  27. Zpracování léčivých a kořeninových rostlin • Zpracovávána může být čerstvě sklizená droga, nebo sušená či zmrazená • Dobu uskladnění lze prodlužit skladováním za chladna, při vyšší vlhkosti vzduchu a při změněné atmosféře (O2, CO2 i jiné plyny) • Hluboce zmrazená droga se kvalitou téměř vyrovná čerstvě sklizené, pokud se ihned po sklizni zmrazí • Nejčastěji se koření a drogy prodávají v sušené formě. Většinou se suší uměle, často se droga předem nařeže, kořenové drogy omyjí. Některé se odrolí (majoránka), jiné rozemelou (paprika) • mletí za současného chlazení • Droga se plynuje, nebo lisuje – mikrobiální infekce • Zvláštní formou sušení je sušení vymrzáním. • Drogy lze konzervovat i v různých rostlinných olejích, octu nebo slaném nálevu • Tinktury vznikají macerací nebo perkolací ve vodním nebo alkoholickém extrahentu • Kořenné a vonné oleje sestávají z éterických olejů, získaných destilací vodní parou • Jsou většinou bezbarvé, mikrobiologicky nezávadné a lehce se dávkují. Při vyšších teplotách však dochází ke ztrátám. Používají se ve farmacii, kosmetice i potravinářství

  28. Možnosti použití • Potraviny • Léčiva • Poživatiny • Prostředky osobní hygieny • Nepotravinářské oblasti - jako repelenty (výtažek ze semen kopru), insekticidy (květ chryzantémy), retardanty klíčeni (olej z kmínu ve skladech brambor) aj.

  29. Pěstování kořeninových rostlin • Fenykl • se pěstuje pro aromatické plody používané jako koření, i ve farmacii jako esence, při výrobě likérů i jako technický olej • plody obsahují 2 - 6% éterického a 12 -18% mastného oleje • Je to jednoletá rostlina, pěstovaná jako ozim i jař • 20 - 30 rostlin/m2, řádky 30-50 cm, vysévá se jako podsev do hořčice, hrachu, či se vysazuje z předpěstováných sazenic. Při dvouleté kultuře se vysévá v červenci a srpnu, při jednoleté na jaře, výnos 1-2 t/ha.

  30. Pěstování kořeninových rostlin • Kmín • se pěstuje pro kořenitá semena obsahující éterický i mastný olej • je dvouletý, vysev 8-10 kg/ha do krycí plodiny (např. jarního ječmene) do řádků 30 cm, vysev v únoru až dubnu do hloubky 1-2 cm, do zimy musí vytvořit růžice o tloušťce kořene minimálně 7 mm, sklízí se v červnu až červenci, výnos semen 1-2 t/ha.

  31. Pěstování kořeninových rostlin • Koriandr • se pěstuje pro semena, používaná jako koření, pro aromatické látky ve farmacii a v chemickém průmyslu (éterický olej s mastnými kyselinami o krátkém řetězci) • je jednoletý, pěstuje se v teplejších oblastech, vysévá se 4 - 5 kg/ha v řádcích 25-30 cm, vysev začátkem dubna, hloubka 1 - 2 cm, sklízí se v červenci a srpnu, sklizeň 1,2 - 1,5 t/ha plodů. • Majoránka • se pěstuje pro kořenitou nať s velkým podílem listů • obsahuje éterický olej, hořčiny, třísloviny i vitamin C • je to jednoletá plodina, pěstuje se v teplejších oblastech, snáší však i mrazy do -7°C, výsevek 5-8 kg/ha, řádky 25 cm, 30 rostlin/m2, vysev začátkem května do hloubky 0,5 cm, sklízí se před kvetením 1 - 3krát, výnos 10 t/ha čerstvé hmoty, tj. 2,5 - 3 t drogy.

  32. Nejvýznamnějšími velkoplošně pěstovanými komoditami LAKR zůstávají stále • Makovina • Kmín • Ostropestřec • Námel • Paprika

  33. Chmel – pěstování • Chmel (Humulus lupulus) • je víceletá popínavá rostlina • je dvoudomá rostlina - na jedné rostlině se nachází buď jenom samčí, nebo samičí květenství • ke sklizni - květenství samičích rostlin, neopylených • Množí se vegetativně, výsadbou sazenic • Chmel se množí sazenicemi z kořenových řízků, které obsahují zásobní látky ke každoroční vegetativní reprodukci • Vyžaduje hluboké půdy • Pěstuje se na vedení vysokém 8 - 10 m, buď dřevěném, nebo betonovém s příčnými dráty, upevňovacími dráty a dráty, po nichž se réva pne vzhůru

  34. Sklizeň a posklizňová úprava chmele • Po dosažení technické zralosti - hlávky jsou uzavřené a pružné, světle zelené až žlutozelené barvy, mají vysoký obsah lupulinu a typickou jemnou vůni • Sklizeň - přibližně po 20. srpnu a trvá zhruba 14 - 16 dní. Chmelové rostliny jsou odstřihnuty 100 - 130 cm nad zemí, strhávány z konstrukce a odváženy k česacímu stroji, kde dochází k oddělení hlávek od ostatních částí rostliny. • Sušení - následuje ihned po očesání (nejpozději do 2 hod) • Sušení - na komorových nebo pásových sušárnách při teplotě 55 - 60 °C po dobu 6 - 8 hod. na konečnou vlhkost 5 - 7 %. Při teplotě nad 60 °C se silně zhoršuje kvalita lupulinu. • Úprava usušených hlávek a žokování - usušené hlávky jsou křehké, snadno se rozpadají a poškozují • Úprava vlhkosti na 10,5 - 12 % - klimatizací v klimatizační komoře zvlhčováním hlávek vzduchem o relativní vlhkosti 70 - 75 % po dobu 70 - 90 minut. Takto upravené hlávky se lisují do transportních žoků o hmotnosti 60 - 70 kg a jsou odváženy do skladu odběratele.

  35. Zpracování chmelových hlávek • Hlávkový (lisovaný) chmel - tradiční forma úpravy, hlávky jsou přečištěny a konzervovány sířením, slisovány do obalů různé formy • Mletý a granulovaný chmel - hlávky jsou přečištěny a přesušeny, jemně rozemlety, popřípadě následně granulovány, zabaleny do bezkyslíkaté atmosféry • Chmelový extrakt - výtažek a koncentrát z hlávek pomocí různých rozpouštědel

  36. Děkuji za pozornost.

More Related