321 likes | 1.03k Views
Ošetřovatelský proces. Mgr. Pavla Hrubá. Osnova. Ošetřovatelský proces Význam oše . procesu Fáze ošetřovatelského procesu Ošetřovatelská anamnéza Stanovaní ošetřovatelského problému Taxonomie Cvičení. Plánování ošetřovatelské péče Realizace ošetřovatelského plánu
E N D
Ošetřovatelský proces Mgr. Pavla Hrubá
Osnova • Ošetřovatelský proces • Význam oše. procesu • Fáze ošetřovatelského procesu • Ošetřovatelská anamnéza • Stanovaní ošetřovatelského problému • Taxonomie • Cvičení • Plánování ošetřovatelské péče • Realizace ošetřovatelského plánu • Hodnocení ošetřovatelské péče • Ošetřovatelská dokumentace • Závěr • Citace
Ošetřovatelský proces • Ošetřovatelský proces ( OP ) je způsob organizace ošetřovatelské péče • Aktivní ošetřovatelská péče vychází z teorie OP • Teorie OP je založena na systematickém vyhledávání bio-psycho-sociálních potřeb člověka narušených nemocí nebo v průběhu onemocnění vzniklých a jejich plánovité uspokojování prostřednictvím aktivní a iniciativní ošetřovatelské péče • OP chápeme jako sérii vzájemně propojených ošetřovatelských činností, které sestra provádí ve prospěch nemocného • OP je děj cyklický ( stále se opakující ) a dynamický ( reaguje na změny vzniklé v průběhu realizace OP ) Každá fáze je sice samostatná, ale přístup k péči musí být uplatněn jako celek, každý krok je závislý na ostatních • Fáze se vzájemně prolínají a ve spirále opakují
Význam oš. procesu • Základ pro individualizovanou oš. péči, zvyšování kvality a efektivity různých metod a technik při ošetřování nemocných • Sestry znají pacienta mnohem lépe, není pro ně ,,diagnóza“, ale člověk s individuálními problémy • OP zvyšuje profesní pravomoc, samostatnost a tvořivost sester, přináší lepší pracovní spokojenost a seberealizaci • Všechny složky oš. péče jsou zcela adresné, každý člen týmu nese určitou zodpovědnost • Usnadňuje spolupráci a zajištění potřeb i u pacientů hůře spolupracujících
Ošetřovatelskýproces • Základy OP – sestra musí umět: • Navázat kontakt s nemocným. • Nacházet a odhalovat potřeby nemocných. • Získat nemocného ke spolupráci na vlastním uzdravování. • Stanovit ve spolupráci s nemocným nejvhodnější způsob jeho ošetřování. • Být schopna hodnotit, jak je poskytovaná ošetřovatelské péče účinná.
Fáze ošetřovatelského procesu • 1. Ošetřovatelská anamnéza ( Kdo je můj nemocný?) • 2. Stanovení ošetřovatelské diagnózy ( Co ho trápí? Jaký má problém?) • 3. Plán ošetřovatelských činností ( Co pro něj mohu udělat?) • 4. Realizace ošetřovatelského plánu – aktivní individualizovaná péče. • 5. Hodnocení poskytnuté péče ( Pomohla jsem mu? Zbavila jsem ho problému?)
1. Fáze – ošetřovatelská anamnéza • zjišťování ošetřovatelsky významných informací – určení potřeb a problémů nemocného • získávání informací je důležité pro poskytování aktivní individualizované ošetřovatelské péče • důležité jsou také odborné znalosti sestry – její porozumění lidskému chování ve zdraví i nemoci a schopnost empatie
1. Fáze – ošetřovatelská anamnéza • Fáze zahrnuje 2 činnosti: • A) Sbírání informací o nemocném Získávání anamnézy, zaměření na způsob života nemocného, reakce na nemoc, osobnost pacienta. • B) Analýza získaných informací Tzn. Zhodnotit stav nemocného – jedná se o rozbor a utřídění potřeb nemocných, stanovení problému nemocného ( problémy zdravotní či psychické)
1. Fáze – ošetřovatelská anamnéza • Zdroje informací: • Sám nemocný ( klient) • Zdravotní dokumentace ( hlášení sester, ošetřovatelské záznamy – osobní údaje, léčba, vyšetření, doba hospitalizace, dieta, osobní anamnéza, rodinná anamnéza apod.) • Od příbuzných, spolupacientů • Od ostatního zdravotnického personálu • Vlastní pozorování sestry • Měřící techniky a testy ( např. škály na bolest, dotazníky atd.)
1.Fáze – ošetřovatelská anamnéza • Význam získávání informací o nemocném: • Zjištění potřeb, problémů a pocitů nemocného. • Vytvoření vztahu spolupráce a důvěry mezi sestrou a nemocným. • Nemocný se může sám ptát. • Sestra může při získávání informací zároveň podávat informace i nemocným ( o režimu oddělení, vyšetřeních apod.). • Získání nemocného ke spolupráci a aktivní účasti na procesu uzdravování.
1. Fáze – ošetřovatelská anamnéza • Obsah informací: • Při prvním setkání s nemocným sestra potřebuje zjistit informace z těchto oblastí: • 1. Identifikační údaje – věk, důvod přijetí • 2. Současný zdravotní stav – obtíže, příznaky ( jejich závažnost, intenzita • 3.Anamnestické údaje z oblasti zdravotní, sociální, psychologické ( např. soběstačnost, stav vědomí, chování apod.) • Základní informační okruhy: • Fyzikální hodnocení( biologické potřeby, alergie, současné problémy) • Sociální hodnocení ( rodina, přátelé, zaměstnání, zájmy) • Psychologické hodnocení( mentální stav, reakce na nemoc, duchovní potřeby, vyrovnání se stresem) • Medicínská problematika( alergie, vedlejší účinky léků, rány, farmakoterapie, ošetřovatelské problémy vyplývající z lékařské dg.)
2. Fáze – stanovení ošetřovatelského problému Tato fáze zahrnuje stanovení problémů a seřazení podle priorit ( podle naléhavosti nebo hierarchie hodnot pacienta).
2. Fáze – stanovení ošetřovatelského problému • OŠETŘOVATELSKÁ PROBLÉM= PROBLÉM + PŘÍČINA !!! • Termín oš. dg. je odvozen z řeckého „ diagignoskein = rozeznávat, označovat, odlišovat. • Oš. dg. pomáhá při plánování vhodné ošetřovatelské péče • Cílem péče je na základě oš. dg. dosáhnout maximálního stupně tělesné a psychické pohody nemocného • POZOR!! Oš.dg. nekopíruje lékařskou dg. • Lékařská dg. – označuje nemoc, poruchu zdraví • Ošetřovatelská dg. – určuje do jaké míry nemoc zasahuje do života nemocného ( např. narušená soběstačnost atd.).
2. Fáze – stanovení ošetřovatelské ho problému • Požadavky na stanovení ošetřovatelského problému.: • Jasná, stručná • Vztahující se k problémům nemocného • Měnící se podle potřeb nemocných • Doplňuje lékařskou diagnózu • Rozdělení problémů podle délky trvání: • Aktuální – existuje při současném onemocnění, problém je přítomen • Dlouhodobý – problém, který existuje stále ( u chronických onemocnění) • Potencionální – riziko vzniku problému
2. Fáze – stanovení ošetřovatelského problému • Hodnocení ošetřovatelských problémů z pohledu sestry ( např. riziko komplikací ) a nemocného • Aby sestra byla schopna správně stanovit ošetřovatelskou dg. musí mít: - Znalosti – o vývojových potřebách člověka, o fyziologii zdraví a nemoci ( příznaky, možné komplikace, léčba, základní ošetřovatelská péče ) - Schopnosti - komunikace ( verbální, neverbální), pozorovací schopnosti, schopnost analýzy a syntézy problémů, rozhodování, myšlení …).
Klasifikace ošetřovatelských diagnóz - taxonomie • Neexistuje ještě mezinárodní systém stanovení ošetřovatelské dg. záleží na konkrétní zemi, pracovišti. • Vyjádření oš. dg. může být volné nebo jednotné terminologie. • Nejznámější terminologie oš.dg. je NANDA, kterou vypracovala Americká asociace sester. • Modifikovaná forma je k dostání i v Evropě. • V současné době se také v Evropě pracuje na klasifikaci ošetřovatelských jevů. Do této činnosti je zapojena i ČR. • Výhody taxonomie: • Vytvoření společného odborného ošetř. jazyka • Sestra snadněji a rychleji stanoví ošetřovatelské dg. • Snažší dorozumívání v rámci ošetřovatelského týmu
cvičení • Paní Marie Nováková, narozena 15.2.1931. Žije s manželem v malé vesnici. Manžel je o 5 let starší, před rokem prodělal CMP, je částečně ochrnutý, paní se o něho stará. Dnes ráno paní upadla na dvoře. Odvezena RZP na ortopedické oddělení. Zde se podrobila operaci pro zlomeninu krčku stehenní kosti. Při pádu se také udeřila do hlavy. Paní Nováková měří 160 cm a váží 89 kg. Trpí hypertenzí a diabetem mellitem. Nosí brýle na blízko. Stav kůže je dobrý. Trápí ji častější vyprazdňování moči a občasné bolesti kloubů. Novákovi mají 2 děti. Dcera bydlí v USA a syn 200 km od rodičů. Novákovi udržují přátelské vztahy se sousedy.
3. Fáze – plánování ošetřovatelské péče • Komponenty této fáze: 1. Stanovení cílů, kterých chceme dosáhnout - cíle krátkodobé, dlouhodobé 2. Stanovení ošetřovatelských zásahů ( intervencí, činností) – pomocí nich chceme cíle dosáhnout. • Plán formulovat 2. osobě jednotného nebo množného čísla rozkazovacího způsobu Požadavky na ošetřovatelský plán: • Shoda s terapií • Reálnost vzhledem k nemocnému, schopnostem personálu a vybavení ošetřovací jednotky • Aktivní účast nemocného • Vše dokumentovat ( písemné plány, předávání hlášení, porady týmu 3. Seznámení nemocného s plánem 4. Seznámení ostatních členů týmu s plánem, zápis do oš. plánu
4. Fáze – realizace ošetřovatelského plánu • V této fázi provádíme vlastní ošetřovatelskou péči dle stanoveného ošetřovatelského plánu. Někdy je nutné během této fáze přizpůsobit plán aktuální situaci. • Obsah – zahájení, průběh a dokončení oš. činností • Aktivita: • Ověření aktuálnosti ošetřovatelského plánu • Provedení ošetřovatelskéhovýkonu • Sbírání dalších informací • Dokumentace • Aktivní účast sestry i nemocného Pozor: Komplexní péče = koordinace léčebných a ošetřovatelských aktivit
5. Fáze – hodnocení ošetřovatelské péče • Hodnocení péče: • A) průběžné, dílčí • B) celkové, konečné • Porovnání dosažených výsledků s plánem a cíli • Další zhodnocení nemocného – nové plánování pokud nebylo dosaženo cíle • Úprava ošetřovatelského plánu • Zhodnocení tělesného, sociálního a psychického stavu nemocného Při hodnocení zjistíme: • Cíl dosažen • Cíl částečně dosažen • Cíl nesplněn
Ošetřovatelská dokumentace- jako důležitá složka ošetřovatelského procesu • Význam: • Kontrola kvality poskytovaných služeb • Právní dokument • Umožňuje komunikaci více profesních skupin – slouží k poskytnutí informací ostatním zdravotnickým profesím ( lékaři, fyzioterapeuti …) Typy dokumentace: • Zdravotnická – obsahuje informace o průběhu onemocnění, vyšetřeních, léčbě • Ošetřovatelská – obsahuje problémy a potřeby pacientů + doporučení pro ošetřovatelskou péči ( plán )
Závěr • Nemocný od sestry očekává: • Pochopení jeho problémů a situace • Zvýšení pocitu jistoty • Pozornost a emocionální podporu • Psychickou a fyzickou stimulaci • Pokud se jeho očekávání realizují = pozitivní důsledky: • Pocit důvěry • Rychlá adaptace ne nemoc, hospitalizaci • Pozitivní spolupráce mezi sestrou a nemocným
Významem základní ošetřovatelské péče je: • Uspokojení všech bio-psycho-sociálních potřeb • Maximální využití fyzické a duševní kapacity nemocného, aby zůstal nezávislí v oblasti sebepéče • Prevence komplikací • Snížení výskytu nemocničních nákaz • Urychlení léčebného procesu + aktivní účast pacienta
Citace • ROZSYPALOVÁ, M a ŠAFRÁNKOVÁ, A. Ošetřovatelství I., II.. 1.Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1. • NANDA INTERNATIONAL. Ošetřovatelské diagnózy - NANDA. Praha: Grada, 2010, ISBN 978-80-247-3423-1. • TRACHTOVÁ, Eva a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno: NCONZO, 2004, ISBN 10-80-7013-324-4.