1 / 29

Přírodní vědy a jejich rozvoj v církvi

Přírodní vědy a jejich rozvoj v církvi. Křesťanská víra a přírodní vědy. Může křesťanská víra bránit člověku ve zkoumání přírody a jejím využívání ve prospěch člověka? Hlavním důvodem, který umožňuje křesťanům vědecké poznání světa, je vztah mezi Stvořitelem a stvořeným světem:

lilika
Download Presentation

Přírodní vědy a jejich rozvoj v církvi

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Přírodní vědy a jejich rozvoj v církvi

  2. Křesťanská víra a přírodní vědy • Může křesťanská víra bránit člověku ve zkoumání přírody a jejím využívání ve prospěch člověka? • Hlavním důvodem, který umožňuje křesťanům vědecké poznání světa, je vztah mezi Stvořitelem a stvořeným světem: BŮH NENÍ SOUČÁSTÍ SVĚTA

  3. Křesťanští vědci • řada významných vědců byla křesťany; • vědecká práce mnichů a kněží je překvapující svým rozsahem a významem; • jejich zaujatost vědeckým výzkumem ukazuje, že vztah mezi vírou a vědou odpovídá spíše přirozenému přátelství než antagogismu (protiklad) a podezírání.

  4. Několik příkladů z historie vědy:

  5. UNIVERZITYod 12. století

  6. Robert Grosseteste (kolem 1175 – 1253) anglický učenec, teolog, profesor univerzity v Oxfordu a biskup v Lincolnu. • zabýval se filosofií, geometrií, optikou a teologií, překládal z řečtiny a snažil se o reformy v církvi; • je považován za jednoho z nejučenějších mužů středověku a bývá uváděn jako vůbec první, kdo sepsal úplný seznam kroků k provádění vědeckého experimentu; • někteří historikové vědy ho pokládají za zakladatele vědeckého myšlení v západní Evropě; • Roger Bacon navázal a rozvinul jeho myšlenky o světě, o pohybu a o světle (ačkoli nelze doložit, že by se spolu někdy setkali). Lom světla v baňce s vodou (Grosseteste nebo Roger Bacon)

  7. Svatý Albert Veliký neboli Albertus Magnus(asi 1200 – 1280) • byl jedním ze slavných předchůdců moderní vědy ve vrcholném středověku. Položil základy přírodovědy v oborech dnešní fyziky, biologie, psychologie... • papežem Piem XII. byl jmenován patronem všech přírodovědců; • jeho obsáhlé dílo zahrnuje fyziku, logiku, matematiku, biologii, psychologii a další vědy; • v díle De mineralibus vysvětlil, že cílem přírodní vědy „není prostě přijímat tvrzení druhých, tedy to, co se mezi lidmi říká, ale zkoumat samotné příčiny, jež působí v přírodě“.

  8. františkán Roger Bacon(1214 – 1294) • scholastický filozof a vědec; • učil na Oxfordu; • zabýval se fyzikálními pokusy a dospěl k mnoha základním poznatkům (př. zákonu o odrazu světla a lomu paprsků); • byl obdivován pro svou práci v matematice a optice a je považován za průkopníka moderní vědecké metody; • položil základy moderní vědecké metodologie; • zdůrazňoval význam zkušenosti a experimentu.

  9. PŘÍRODNÍ VĚDYod doby renesance

  10. Mikuláš Koperník(1473 – 1543)astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický kněz a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie. Přijal heliocentrický model, ve kterém planety obíhají kolem Slunce po kružnicích

  11. P. Christopher Clavius(1537-1612) předsedal komisi, která vytvořila 1582 gregoriánský kalendář, který zavedl papež Řehoř XIII. Oblast největšího kráteru pojmenovaného Clavius

  12. Galileo Galilei 1564 - 1642 Fyzika, astronomie Filozofie Zakladatel moderní vědy * Citát: „Nikdy jsem nepotkal člověka tak hloupého, abych se od něj nemohl něčemu naučit.“

  13. v letech 1595 - 1598 Galileo vynalezl a zdokonalil „geometrický a vojenský kompas“ • 1593 vyrobil Galileo první teploměr- termoskop, když využil expanze a kontrakce bubliny vzduchu k pohybu vodního sloupce v připojené trubici • roku 1610 použil dalekohledu jako složeného mikroskopu a od roku 1623 vyráběl vylepšené mikroskopy. Zdá se, že jeho počin byl prvním dokumentovaným užitím složeného mikroskopu

  14. P. Nicolaus Steno(1638-1686) • konvertita, katolický kněz, blahořečen Janem Pavlem II.; • „položil větší část základů moderní geologie“ bývá nazýván otcem stratigrafie (studia zemských vrstev; vrstva – stratum); • zjistil, že historii světa lze znovu získat ze skal, a dal si za úkol tuto historii dešifrovat; •dílo De solido - vypracoval program pro zcela nový vědecký přístup k přírodě, který otevřel časovou dimenzi. Napsal: „Z toho, co vnímáme, je možné vyvodit určitý závěr o nevnímatelném.“ Ze současného světa můžeme vydedukovat zmizelé světy.

  15. VĚDECKÁ ČINNOST JEZUITŮ17. – 18. století

  16. Vědecké úspěchy jezuitů V Tovaryšstvu Ježíšovu, kněžské společnosti založené v 16. století sv. Ignácem z Loyoly, byl vysoký počet katolických kněží, kteří se zajímali o vědu. Přispěli k vývoji (v 18. stol.): • kyvadlových hodin, • pantografů, • barometrů, • refrakčních teleskopů • mikroskopů, • působili v oborech, • nauka o magnetismu, • optika • elektřina

  17. Vědecké úspěchy jezuitů pozorovali, někdy jako první, • barevné pásy na povrchu Jupitera • mlhovinu v Andromedě • Saturnovy prstence bádali • o krevním oběhu • o teoretické možnosti létání • o způsobu, jímž Měsíc ovlivňuje příliv • o vlnové povaze světla

  18. Vědecké úspěchy jezuitů

  19. Jezuité podstatně přispěli k vědeckému poznání a vědecké infrastruktuře méně vyvinutých národů v Asii, Africe, Střední a Jižní Americe. • Od 19. století jezuité na těchto kontinentech otevírají observatoře, jež studují astronomii, geomagnetismus, meteorologii, seismologii a fyziku Slunce. • Tyto observatoře poskytly těmto místům přesné časové údaje, předpovědi počasí (zvláště důležité v případě hurikánů a tajfunů), odhady rizik zemětřesení a kartografie.

  20. 35 kráterů na měsíci se jmenuje po jezuitských přírodovědcích a matematicích

  21. P. Giambattista Riccioli(1598-1671) • italský astronom, katolický kněz, jezuita; • učil logiku, fyziku, metafyziku, teologii; • byl první kdo určil zrychlení volně padajícího tělesa; • kniha Almagestum novum encyklopedie astronomie; • sestrojil přesné vteřinové kyvadlo; • vypočítal gravitační zrychlení.

  22. jezuita P. Francesco Maria Grimaldi1618 - 1663 • fyzik, astronom, matematik ● objevil ohyb světla (difrakci)

  23. P. Athanasius Kircher(1602-1680) • německý jezuitský učenec; • zabýval se orientalistikou, geologií a lékařstvím; • profesor etiky, matematiky, fyziky; • učil hebrejštinu, syrštinu; • zkoumal malárii a mor; • zakladatel egyptologie.

  24. P. Rudjer Boskovič (1711-1787) • teolog, jezuita; • fyzik, astronom, matematik filosof, básník; • považován za zakladatele moderního atomismu; • zabýval se atomovou teorií, optikou; • rozvinul první geometrickou metodu výpočtu dráhy planety.

  25. Někteří vědci novověkuod 19. století

  26. Louis de Pasteur • 1822 – 1895 • biolog, chemik a lékař, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Člen Francouzské akademie přírodních věd, Francouzské akademie lékařských věd a Francouzské akademie. Zakladatel nových vědeckých oborů stereochemie, mikrobiologie a imunologie, objevitel vakcín proti sněti slezinné a vzteklině. Po celý svůj život byl skalním a zbožným katolíkem a v řadě debat se otevřeně stavěl proti ateismu šířícímu se po francouzských vysokých školách a prohlašujícímu víru v Boha za nevědeckou. Hojně citován byl jeho výrok, stavící se proti údajnému rozporu mezi vědou a vírou: „Poněvadž jsem hodně studoval, věřím jako bretoňský sedlák. Kdybych byl studoval ještě více, věřil bych jako bretoňská selka.“[

  27. Gregor Johann Mendel(1822 – 1884) • působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera v Brně; • zakladatel genetiky; • objevitel základních zákonů dědičnosti.

  28. Georges Lemaître • belgický kněz v roce 1927 jako první navrhnul teorii vzniku vesmíru známou později pod názvem „Velký třesk“

  29. Zpracovalo Katechetické a pedagogické centrum Biskupství královéhradeckého v rámci projektu „Využití křesťanského dědictví ve výuce“. Zpracováno podle knihy: Woods, T. E. Jr. Jak katolická církev budovala západní civilizaci. Res Claritatis, 2008.Určeno pouze pro výukové účely. 2012

More Related