Proměny krajiny v okolí Jaderné elektrárny Temelín

1. Proměny krajiny v okolí Jaderné elektrárny Temelín Jan Vávra Ekonomická fakulta JČU Sympozium Krajina, Ostrava 6.-7. září 2012

2. Prameny Kronika obce Březí od Františka Vrzáka Antonín Pelíšek: A po nás planina výzkumy percepce JETe obyvateli

5. Člověk a místo „Les byl pro venkovany živou bytostí. Půda byla tělem a les byl krví. Zem rodila potravu, les vnímali jako zdroj tepla, materiálu, vzduchu a úkryt pro zvěř.“ (Pelíšek, s. 26) „Jak dlouho trvá jedno místo a jak dlouho tu ještě bude? Určitě déle než život několika generací. Je pevně spjaté se zemí, na které leží, s planetou, se světem, s lidmi a jejich dějinami. Místo je základ všeho. Místo je věčné. Představoval si, že kdyby chtěl o pozemském světě vědět všechno, musel by stát v určitém zorném úhlu ve vesmíru, odkud by viděl celou historii a budoucnost chalup u Březí. Ze vzdáleného kouta vesmíru, kde má své jedno trojúhelníkové okno Bůh.“ (Pelíšek, s. 52) „Jeho myšlenky letěly krajem jako ozvěna a odrážely se od malých políček, od sadů jabloní a švestek, od chalup s doškovými střechami, od strání rozdělených cestami vyšlapanými bosýma nohama, od stezek mířících mezi jahodiní a k místům klestí, které prudce vydechovalo plícemi lesa.“ (Pelíšek, s. 69)

6. Stavba JETe 1980 – rozhodnutí o stavbě 1983 – první přesuny obyvatel 1990 – schválení vládou (pouze 2 bloky) 1993 – schválení vládou 1997 – odcházejí poslední obyvatelé 1999 – schválení vládou 2002 – zkušební provoz 2006 – kolaudace

8. Zaniklé obce Kvůli JETe Křtěnov, Březí, Podhájí, Knín, Temelínec Kvůli vodním dílům (Kořensko a Hněvkovice) podstatně ovlivněné: Jaroslavice, Buzkovice částečně: Purkarec, Hněvkovice Celkem přesunuto: asi 700 – 900 obyvatel

11. Bourání vesnic – 80. léta „Už v počátcích 80. let jsem věděl, že na kraj kolem Temelína padl stín anděla smrti. Většina z nás si něco takového do poslední chvíle nepřipouštěla, ale byl to jen sebeklam. Tížilo to jako zlé svědomí. Přesto si myslím, že ještě po 15 letech od začátku stavby někteří žádné nebezpečí nevnímali. Ti nejstarší s prostým přesvědčením, že se stěhování nedožijí.“ (Pelíšek, s. 95) „Mohli by se hlásit včelaři nebo hasiči. Mohli by namítnout, že takový kolos se záběrem ochranného pásma o rozloze dvaceti kilometrů je pro těsnou místní krajinu zničující.“ (Pelíšk, s. 101) „Započalo, rozkvetlo a skončilo jedno období historie. V dubnu nastoupili pracovníci Vodních staveb Tábor do prostoru Temelínec. Začali kácet remízový lesík za osadou a buldozery nabraly první zem i s chalupami. Hořely poražené kvetoucí třešně a jabloně. Jejich dým se zvedal nad krajinu a letěl ze západu na východ.“ (Pelíšek, s. 105) „V prostoru Pod strání padají stromy a ta po staletí schraňovaná posvátná zem se strhává z polí a převáží před Budějovic k Českému Vrbnému, kde vzniká silniční nadjezd nad železnicí ve směru na Vodňany…U Litoradlic se kácí les pro stavbu Hněvkovické přehrady, smrky a borovice padají přes Hájek a Klapačky, krajina mizí.“ (Pelíšek, s. 105)

12. Bourání vesnic – 90. léta „Vesnice Temelín, jejíž jižní část zasahovala do takzvaného ochranného pásma byla výsečí vyjmuta a zadní část Podhájí, která byla již mimo pásmo, byla do něj začleněna.“ (Kronika) „Poslední záchvěv. František Vrzák žádá nové vedení elektrárny o odklad demolic a prodloužení pobytu do října 1996. Naposledy píše premiérovi, okresnímu úřadu, hygienikům žádost o zmenšení bezpečnostního pásma. Odpovědi přišly: ředitel elektrárny oznámil, že místo vesnic bude krásný lesopark. Premiér Václav Klaus abstraktně tvrdí, že někde prostě hranice být musí. Krajský hygienik míní, že ke zmenšení pásma možná dojde, ale později. Úřad pro jadernou bezpečnost oznámil, že po vyhodnocení podkladů bude o pásmu obyvatele vesnic informovat.“ (Pelíšek, s. 110) „Rok 2000 bude již jenom vzpomínkovou epizodou na místa, kde celá staletí budovali naši předkové svoje obydlí, rekultivovali půdu pro zemědělskou činnost. To vše si vyžádalo mnoho tvrdé práce a odříkání“ … „Nastupující letopočet 21. století by měl být začátkem uvedení elektrárny do provozu. Podle současných odborných posudků, by měla být v provozu třicet roků. Její současná cena v relaci s ostatními cenami je téměř sto miliard a o něco menší bude cena likvidace. Nastupující generaci a jejím dětem bude dána možnost posoudit, zda-li bylo vhodné vynaložit tolik finančních prostředků na tak krátkou dobu. To vše posoudí historie, zda-li daň, kterou jsme přinesli ztrátou svých domovů, je adekvátní tomuto rozhodnutí.“ (Kronika)

13. Zhodnocení „Ve všech zlikvidovaných osadách stojí kapličky. Z nařízení stavitele mají zůstat jako památka na osídlení. Jenomže osiřely a tím ztratily význam. Jakoby se i na nich podepsaly úvahy investorů. Ochladly, změnily se, protože bez lidí i Bůh nemá smysl.“ (Pelíšek, s. 111) „Je to již téměř dvacet let, co se připravuje, staví a montuje Jaderná elektrárna Temelín. Za své tu vzalo pět vesnic, krajina byla pozměněna. Někteří pocítili i strach. Byť vše se zřejmě dělo v mantinelech daných platnými paragrafy, s lidmi se příliš nediskutovalo.“ (Posouzení vlivu JETe na ŽP, 2001, s. 215) „Domy zmizely. Navzdory všem pochybnostem o bezpečnostním pásmu, navzdory tomu, že deset let po jejich popravě prohlásilo vedení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, že podruhé už by se to nestalo.“ (Pelíšek, s. 111) „Zrušením a poškozením výše uvedené sídelní struktury vznikla na jedné straně kulturně zdevastovaná krajina o ploše cca 15 km2, na straně druhé došlo k záchraně dvou význačných kulturních památek – byl zrekonstruován jeden kostel a obnovena jedna bývalá tvrz (renesanční zámeček).“ (Posouzení vlivu JETe na ŽP, s. 156)

14. Z pohledu ČEZ, a.s.

15. Z pohledu zvědavce

17. Sociální kontext JETe EIA – vliv na pohodu obyvatel a zásadní vliv na krajinný ráz (potlačení měřítka krajiny, likvidace sídel) Rynda a kol. (2002-2005) – adaptace na situaci a smíření; transformace pocitu ohrožení do latentního neklidu; narušení subjektivně vnímané pohody

18. Výzkum 2008 pocit domova – většinou není narušen rušivost a měřítko „Nehodí se sem…ale vlastně se nehodí nikam.“ „Z dálky si člověk uvědomí – tam jsem doma.“ symbolizace a estetické hodnocení symbolizace většinou negativní „Symbol bezohlednosti a ekonomické zvůle.“ estetické hodnocení – negativní či žádné znalost krajiny před stavbou – zásadní krajina mizí i v paměti lidí

20. Zdroje Pelíšek, A. (2006). A po nás planina. České Budějovice: PENI. Posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí. (2001) Rynda a kol, I. (2006). Sociálně-ekologické a psychologické dopady JETe na obyvatelstvo. Vávra, J. (2009). Jaderná elektrárna Temelín v krajinném, estetickém a kulturním kontextu. Rigorózní práce na FF UK v Praze. www.mapy.cz kontaminace.cenia.cz www.cez.cz www.zanikleobce.cz www.zaniklepodhaji.cz Fotografie: Jan Vávra Michael a Daniel Bartošovi ČEZ, a.s.

21. jan.vavra@prirodou.cz www.ecoology.org http://ksr.ef.jcu.cz/ Děkuji za pozornost Jan Vávra Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity Děkuji za pozornost