1 / 34

Morfologie – p řednáška 9

Morfologie – p řednáška 9. PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 1 . prosince 2009. Totalizátory i. zájmena a zájmenná příslovce úplná množina jevů veškerý, všechen, každý sám (totální omezení na jednotku) číslovky ( oba ) sklonění všechen složené sg měkký ( náš ) pl tvrdý ( všech těch )

lionel
Download Presentation

Morfologie – p řednáška 9

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Morfologie – přednáška 9 PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 1. prosince 2009

  2. Totalizátory i. • zájmena a zájmenná příslovce • úplná množina jevů • veškerý, všechen, každý • sám (totální omezení na jednotku) • číslovky (oba) • sklonění • všechen • složené • sg měkký (náš) • pl tvrdý (všech těch) • vnitřní sklonění • vše+chny (ty) v NOMpl, pak v pl už jenom bez postfixu

  3. Totalizátory ii. • sám • kombinované sklonění • sám, sama, samu ... jmenné • samého, samému... složené • veškerý • pravidelně jako mladý • ZP • vždy, všude, vždycky (D/C)

  4. Limitativa • ve starších učebnicích LIMITATIVA (vymezovací zájmena) • vlastní identifikátory • týž, tentýž • jednoduché tvary • t + deklinační formant (mladý) + -ž • složené tvary • ten/ta/to + týž (táž,...) • ten/ta/to + nesklonné též • totalizátory • o skupině prvků říká, že jde o úplný výčet • všichni, každý

  5. Týž, tentýž

  6. Záporná zájmena (negativa) • protiklad k totalizátorům • na kořenech typických pro tázací • nikdo, nic, ničí, nijaký • ZP nikde, nikdy, nijak • sklonění • nikdo • jako substantivní (D/S) • v SG, jako MA, tj. GEN=ACC • starší učebnice: nikdo, nic bezrodá ... ale? • ten vs. s nikým (tím) • nic • zájmenné měkké • neutrum

  7. Záporná zájmena ii. • nijaký • nemající žádnou vlastnost (původně) • vs. mající nevýraznou vlastnost • nijaká polévka • ničí • složené podle jarní • (obvykle jenom NOM) • nikde, nikdyZP • nesklonná

  8. Deiktické výrazy neurčité • vlastní neurčitá • tázací • vztažná

  9. Tázací • funkce: • vyjadřovat neznalost & apel na adresáta, aby neznalost eliminoval • DOPLŇOVACÍ otázky • neznalost osoby • kdo? • neznalost věci • co? • kvalita • jaký? (mladý) • identita • který? • vlastník • čí? (jarní)

  10. Vztažná zájmena (relativa) • stejný repertoár jako tázací • + jenž (-ž postfix za koncovkou) • SG jenž, jež, jež PL již, jež, jež • náš • absolutní nesklonné co • dívka, co s ní sedím • dívka, co jsem ji viděla • v hovorové češtině, leč nepišme v odborných textech

  11. Neurčitá zájmena • produktivní (málo, ale přece) • klasické prostředky • slovotvorné předpony • ně-kdo, ně-co, ně-jaký, ně-který • slovotvorné přípony • kdo-si, kdo-koli, jaký-koli, který-koli • lec-jaký, málo-kdo, málo-který • spřežkování • nevímkdo, čertvíkdo, leda-kdo • bůhvíkdo / bůh ví kdo • obojí možnost psaní

  12. Sklonění zájmen • všechny tři typy • zájmenné • náš, váš – jenž • ten – ukazovací, vztažná, tázací • smíšené – všechen • složené • hlavně podle mladý – který, jaký • jarní – čí, čího • kombinované • samý, samého + jmenné sám, sama • + typicky: specifické tvary (on, ona, etc.)

  13. Gramatické kategorie • rod • některá osobní bezrodá • číslo • v SG i PL (zejména ta postavená na ADJ) • jen SG já, ty • jen PL my, vy • zvratné se: • SG paradigma, ale i k substantivu/slovesu k PL

  14. aMČ • pronominália • pronomenSG.N / pronominaPL = zájmena • „na cestě k tomu, aby se staly zájmeny“ • plní podobné funkce jako zájmena • neurčitost • jedna paní povídala • mám jisté podezření

  15. Číslovky NumeraleSG.N – numeraliaPL

  16. Co jsou číslovky? • pokud číslovky vyjadřují množství, jaké množství vyjadřuje číslovka řadová? • vymezit číslovky sémanticky • kvantita • významy, které jsou na kvantitě založené

  17. Číslovky • nástavbový slovní druh • ale: některé učebnice považují číslovky za základní slovní druh • označuje množství a další skutečnosti s množstvím spojené, ale současně se v textu chová jako některý základní slovní druh, a to • substantiva • adjektiva • příslovce •  a proto se označuje jako nástavbový SD

  18. Číslovky ii. • substantivní • + počítaný předmět v GEN (v přímých pádech) • pět/několik růží Q/S • adjektivní • pátá žena – vlastnost/znak substance • Q/A • adverbiální • pětkrát, dvojmo Q/C

  19. Číslovky iii. • nejsou jediný prostředek, který je schopen vyjádřit množství • slovotvorné postupy • stupňování adjektiv • opakovanost, opětovanost sloves • přiběhnout, přibíhat, nosívávat • adverbia mnoho, málo (podle postavení ve větě) • gramatická kategorie SG / PL

  20. Číslovky iv. • počet = kombinovanými výrazy • (ne jedno slovo) • pět stran • 721stran

  21. Klasifikace číslovek podle aMČ 2. • vyjadřují pouze počet • počet čeho (základní, souborové, druhové, velikostní, násobné) • jaký počet (určitý, neurčitý) • jak na počet hledíme (úhrnné) • vedle počtu i jiné významy • totalizátory • solitérní • obecné významy založené na množství • dílové • skupinové • řadové • abstrahují od významu počtu • numerické

  22. vyjadřují pouze počet • počet čeho vyjadřují • základní • počet počitatelných předmětů • jeden, dva, tři, čtyři ... n • jeden – zájmenné, ten • dva, dvě • v zachovalém duálu, tři tvary • dva, dvou, dvěma (zájmenné podle ten, ale setřené) • tři, čtyři • od původu jmenné podle kost, v PL paradigmatu • ale: třech jako těch

  23. vyjadřují pouze počet • pět až 99 • od původu i-kmenové sklonění v SG tvaru • dnes už jenom 2 tvary pět – pěti, málo – mála (dvojtvará flexe) • tři, čtyři, pět – bezrodé • tucet, kopa, mandel, veletucet • pravidelné sklonění jako substantiva

  24. vyjadřují pouze počet • souborové • počet souborů, balení, sad, svazků věcí, etc. • dvoje zápalky, troje klíče, čtvery boty • sklonění kombinované • jmenné + složené • čtvery jako šťastny / jako ty • čtverých jako mladých • dvoje – naše • dvojích – jarních

  25. vyjadřují pouze počet • druhové • počet druhů • dvojí, trojí, čtverý, paterý, desaterý • dvoje klíče – dva svazky • dvojí klíče – patentní vs. obyčejné • některá nepočitatelná • dvojí láska – mateřská vs. milenecká • všechny tvary složené • b. + c. u pomnožných jmen • dvoje dveře – dva kusy • dvojí dveře – dva druhy

  26. vyjadřují pouze počet • velikostní • prostředek, který starší učebnice řadí mezi Adj • tisícový, miliónový, nulový • počet jednotek stejnorodých, na něž nazíráme z určitého úhlu • násobné • počet realizací děje • přišel dvakrát, třikrát – jako Adv • dvojnásobný, trojnásobný – jako Adj • dvojmo, trojitě – nesklonné, jako Adv

  27. vyjadřují pouze počet • jaký počet vyjadřuje • určitý • množství zapsatelné číslicí • pět, pětkrát, paterý • neurčitý • množství nezapsatelné číslicí • několikerý, několikrát

  28. vyjadřují pouze počet • jak na počet hledíme • číslovky úhrnné • dvé, tré, patero, devatero, desatero • jevy jsou nazírány v určitém celku • druhové, podle staršího dělení • jako maskulina a neutra (dvé, dvého, dvému...) • sklonění podle mladý • čtvero, patero • jmenné sklonění podle město • dvojtvará flexe

  29. vedle počtu i jiné významy • totalizátory • oba, obě (základní) • poobakrát (násobná) • vezmu si oboje boty (souborová) • solitérní číslovky • množina prvků je omezena na počet jeden • jediný • jedinkrát vs. jedenkrát

  30. obecné významy založené na významu množství • dílové číslovky • jedno nebo více částí, které jsou rovnocenné • desetina, polovina, třetina • skupinové číslovky • dvojice, trojice, pětka, jedenáctka hráčů • pokud se pojí s počítaným předmětem! • vs. fotbalová jedenáctka – substantivum • řadové číslovky • pořadí v množině, identifikátor skutečnosti • stojí druhá

  31. číslovky abstrahující od významu počtu • číslovky numerické • pojmenování přirozených čísel • nula, jedna, dvě, tři, čtyři....

  32. Přirozená čísla • celá kladná čísla, tj. {1,2,3,... n} • celá nezáporná čísla {0,1,2,3,... n} • pojetí 2. podle tradice z 19. století • http://en.wikipedia.org/wiki/Natural_number

  33. Typy sklonění číslovek • všechny tři typy sklonění • nástavbou nad substantivy • jmenné • pět kost, tisíc stroj, milión hrad • nástavbou nad adjektivy • složené převažuje • pátá mladá, čtverý mladý, tisícový mladý, • tisící jarní • zájmenné • jeden, jedna, jedno (Q/A!)

  34. Více způsobů sklonění • sto • město • sto,bez sta lidí, ke stu lidí • nesklonná: ke sto lidem • kombinované číslovkové výrazy • skloňovat ve všech složkách • skloňovat až poslední část (desítky + jednotky) • s 1 na konci • dvacet jeden žák • dvacet jedna žáků • jednadvacet žáků

More Related