Jak jsme na tom?

1. Jak jsme na tom? Politicky? Krize politiky, legitimity, demokracie, EU Ekonomicky?Blahobyt, chudoba, zadlužení, perspektiva sociální politiky Kulturně? Morálka soukromá, veřejná, hodnoty, kultura smrti Fenomén globalizace Naděje, skepse

2. Index demokracie http://cs.wikipedia.org/wiki/Index_demokracie • Vyhodnocuje míru demokracie 167 zemí. Je vypracováván na základě 60 ukazatelů, seskupených do pěti různých kategorií: • míra politické volby a pluralismu • občanská práva • funkčnost vlády • politická spoluúčast 17. Česká republika 8,19 plná demokracie • politická kultura • Podle posledního zveřejněného indexu z roku 2012 mělo nejlepší výsledek Norsko, když obdrželo 9,93 bodů na stupnici od nuly do deseti. Nejnižší hodnocení má dlouhodobě Severní Korea – s 1,08 body je na 167. místě

3. Index demokracie 2011 a 2012 • ČR zůstává stabilně na 8,19, což je obvykle 16-18. místo • 2011 – celkový pokles u Full D: Finsko, USA, Španělsko • 2012 – Democracy at a standstill

4. Human Development Index (2011) Je kombinací nejen ekonomických, ale i celé řady sociálních ukazatelů, jako je například očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, rovné příležitosti z hlediska gender, porodní úmrtnost, přístup k nezávadné pitné vodě, zdravotní péči, a podobně. Stanoví žebříček 169 států OSN v pořadí podle kvality života. 1 Norway 0.943 81.1 12.6 17.3 47,557 6 0.975 2 Australia 0.929 81.9 12.0 18.0 34,431 16 0.979 3 Netherlands 0.910 80.7 11.6 b 16.8 36,402 9 0.944 4 United States 0.910 78.5 12.4 16.0 43,017 6 0.931 5 New Zealand 0.908 80.7 12.5 18.0 23,737 30 0.978 6 Canada 0.908 81.0 12.1 b 16.0 35,166 10 0.944 7 Ireland 0.908 80.6 11.6 18.0 29,322 19 0.959 8 Liechtenstein 0.905 79.6 10.3 c 14.7 83,717 d –6 0.877 9 Germany 0.905 80.4 12.2 b 15.9 34,854 8 0.940 10 Sweden 0.904 81.4 11.7 b 15.7 35,837 4 0.936 11 Switzerland 0.903 82.3 11.0 b 15.6 39,924 0 0.926 12 Japan 0.901 83.4 11.6 b 15.1 32,295 11 0.940 13 Hong Kong, China (SAR) 0.898 82.8 10.0 15.7 44,805 14 Iceland 0.898 81.8 10.4 18.0 29,354 11 0.943 15 Korea, Republic of 0.897 80.6 11.6 b 16.9 28,230 12 16 Denmark 0.895 78.8 11.4 b 16.9 34,347 3 0.926 17 Israel 0.888 81.6 11.9 15.5 25,849 14 0.939 18 Belgium 0.886 80.0 10.9 b 16.1 33,357 2 0.914 19 Austria 0.885 80.9 10.8 b 15.3 35,719 –4 0.908 20 France 0.884 81.5 10.6 b 16.1 30,462 4 0.919 21 Slovenia 0.884 79.3 11.6 b 16.9 24,914 11 0.935 22 Finland 0.882 80.0 10.3 16.8 32,438 0 0.911 23 Spain 0.878 81.4 10.4 b 16.6 26,508 6 0.920 24 Italy 0.874 81.9 10.1 b 16.3 26,484 6 0.914 25 Luxembourg 0.867 80.0 10.1 13.3 50,557 –20 0.854 26 Singapore 0.866 81.1 8.8 b 14.4 e 52,569 –22 0.851 27 Czech Republic 0.865 77.7 12.3 15.6 21,405 14 0.917 28 United Kingdom 0.863 80.2 9.3 16.1 33,296 –7 0.879 29 Greece 0.861 79.9 10.1 b 16.5 23,747 5 0.902 30 United Arab Emirates 0.846 76.5 9.3 13.3 59,993 –27 0.813 31 Cyprus 0.840 79.6 9.8 14.7 24,841 2 0.866 32 Andorra 0.838 80.9 10.4 f 11.5 36,095 g –19 0.836 33 Brunei Darussalam 0.838 78.0 8.6 14.1 45,753 –25 0.819 34 Estonia 0.835 74.8 12.0 15.7 16,799 13 0.890 35 Slovakia 0.834 75.4 11.6 14.9 19,998 8 0.875 36 Malta 0.832 79.6 9.9 14.4 21,460 4 0.866 37 Qatar 0.831 78.4 7.3 12.0 107,721 –36 0.757 38 Hungary 0.816 74.4 11.1 b 15.3 16,581 11 0.862 39 Poland 0.813 76.1 10.0 b 15.3 17,451 7 0.853 40 Lithuania 0.810 72.2 10.9 16.1 16,234 10 0.853

5. Human Development Index (2012) http://hdr.undp.org/en/ 1 Norway 0.955 81.3 12.6 17.5 48,688 4 0.977 2 Australia 0.938 82.0 12.0 c 19.6 d 34,340 15 0.978 3 United States 0.937 78.7 13.3 16.8 43,480 6 0.958 4 Netherlands 0.921 80.8 11.6 c 16.9 37,282 8 0.945 5 Germany 0.920 80.6 12.2 16.4 e 35,431 10 0.948 6 New Zealand 0.919 80.8 12.5 19.7 d 24,358 26 0.978 7 Ireland 0.916 80.7 11.6 18.3 d 28,671 19 0.960 7 Sweden 0.916 81.6 11.7 c 16.0 36,143 6 0.940 9 Switzerland 0.913 82.5 11.0 c 15.7 40,527 2 0.926 10 Japan 0.912 83.6 11.6 c 15.3 32,545 11 0.942 11 Canada 0.911 81.1 12.3 15.1 35,369 5 0.934 12 Korea, Republic of 0.909 80.7 11.6 17.2 28,231 15 0.949 13 Hong Kong, China (SAR) 0.906 83.0 10.0 15.5 45,598 13 Iceland 0.906 81.9 10.4 18.3 d 29,176 12 0.943 15 Denmark 0.901 79.0 11.4 c 16.8 33,518 4 0.924 16 Israel 0.900 81.9 11.9 15.7 26,224 13 0.942 17 Belgium 0.897 80.0 10.9 c 16.4 33,429 3 0.917 18 Austria 0.895 81.0 10.8 15.3 36,438 –5 0.908 18 Singapore 0.895 81.2 10.1 c 14.4 f 52,613 –15 0.880 20 France 0.893 81.7 10.6 c 16.1 30,277 4 0.919 21 Finland 0.892 80.1 10.3 16.9 32,510 2 0.912 21 Slovenia 0.892 79.5 11.7 16.9 23,999 12 0.936 23 Spain 0.885 81.6 10.4 c 16.4 25,947 8 0.919 24 Liechtenstein 0.883 79.8 10.3 g 11.9 84,880 h –22 0.832 25 Italy 0.881 82.0 10.1 c 16.2 26,158 5 0.911 26 Luxembourg 0.875 80.1 10.1 13.5 48,285 –20 0.858 26 United Kingdom 0.875 80.3 9.4 16.4 32,538 –5 0.886 28 Czech Republic 0.873 77.8 12.3 15.3 22,067 10 0.913 29 Greece 0.860 80.0 10.1 c 16.3 20,511 13 0.899 30 Brunei Darussalam 0.855 78.1 8.6 15.0 45,690 –23 31 Cyprus 0.848 79.8 9.8 14.9 23,825 4 0.869 32 Malta 0.847 79.8 9.9 15.1 21,184 9 0.876 33 Andorra 0.846 81.1 10.4 i 11.7 33,918 j –15 0.839 33 Estonia 0.846 75.0 12.0 15.8 17,402 13 0.892 35 Slovakia 0.840 75.6 11.6 14.7 19,696 9 0.872 36 Qatar 0.834 78.5 7.3 12.2 87,478 k –35 0.761 37 Hungary 0.831 74.6 11.7 15.3 16,088 13 0.874 38 Barbados 0.825 77.0 9.3 16.3 17,308 10 0.859 39 Poland 0.821 76.3 10.0 15.2 17,776 7 0.851 40 Chile 0.819 79.3 9.7 14.7 14,987 13 0.863

6. Index „bohatství“ 2011 (Allianz) Jen 52 zemí 1. Švýcarsko …. 26. ČR (230 tis.) …. 41. SR http://www.novinky.cz/finance/280505-cesi-maji-v-prumeru-nasporeno-230-tisic-korun.html

7. Global Peace Index 1. Island2. Dánsko3. Nový Zéland4. Kanada5. Japonsko….13. Česká republika (2011 – 5, 2010 – 12, 2009 - 11)….15. Německo29. Velká Británie88. USA….157. Afghánistán158. Somálsko Institute for Economics and Peace http://economicsandpeace.org/

8. Global Peace Index

10. Rozkvět nebo úpadek ? „Jestliže na jedné straně v Evropě našlo křesťanství svou nejúčinnější formu, musíme na druhé straně také říci, že se v Evropě vyvinula kultura, která je v absolutně radikálním protikladu nejen ke křesťanství, nýbrž ke všem náboženským a morálním tradicím lidstva“. (kardinál Ratzinger, 2005) „Svět nepotřebuje zbožnost, říká pan Blatchford, svět potřebuje mýdlo a socialismus. Zbožnost je jedna z nejrozšířenějších lidských ctností, zatímco mýdlo a socialismus jsou jen dva koníčky vyšší střední vrstvy “. [ G. K. Chesterton]

12. analýza morální řeči (např. co je dobro jako predikát? Jsou vůbec možné hodnotové soudy? kogn.x nonkogn.) Základní problémy etiky: svobodná vůle svědomí hodnota norma štěstí ctnost normy individuálního jednání v konkrétních oblastech života (bioetika, etika vědy, etika mezilidských vztahů) spravedlnost sociálních útvarů

13. Podobenství o milosrdném samaritánoviSamaritán našel člověka, jenž upadl do rukou lupičů. “Přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a ovázal mu je. Pak ho posadil na svého mezka, zavezl ho do hostince a tam se o něj staral”.Samaritán byl motivován individuálně eticky. Šlo mu o blaho tohoto člověka, který upadl do rukou lupičů. Kdyby však byl motivován sociálně eticky, byl by odjel do Jeruzaléma a nasadil všechny páky, aby se lupičům znemožnila činnost a aby poutníci mohli v budoucnu užívat cesty mezi Jeruzalémem a Jerichem bez nebezpečí.

14. Aplikovaná etikaindividuální etikaxsociální etika individuální etika- se zabývá praxí, pokud praxe může být přičítána jednotlivým osobám a vztahována k jejich osobní odpovědnosti. sociální etika- se věnuje morálnímu hodnocení sociální skutečnosti, tj. sociálních útvarů, do nichž se zpevnily interakce. Ústřední otázka zní: Jsou dané institucionální útvary spravedlivé? (např. daně, sociální stát, společenské rozdíly mezi lidmi, bohatství a chudoba, válečný konflikt). Na rozdíl od individuální etiky stav těchto útvarů nelze beze všeho vztahovat k osobní odpovědnosti určitých jednotlivců, a to ani jeho vznik, ani jeho změnu.

15. Klíčová témata Politika Jaké politické zřízení je nejlepší? Je to demokracie? Proč? Za jakých podmínek? Ekonomika Jak nejlépe organizovat procesy vytváření bohatství? Jak je přerozdělovat? Jakou roli v tom má hrát stát? Kultura Jaké jsou základní hodnoty, které je třeba ve společnosti respektovat? Které se mají stát zákonem? Jaká jsou lidská práva, jak je možné je obhájit?

16. Politické ideologie Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“... Svoboda, rovnost, spravedlnost Jsou i další pojmy – demokracie ,, sociální stát...

17. Socialismus – člověk není svobodný, je determinovaný zejména ekonomicky, jeho svoboda spočívá zejména v hmotném zabezpečení, lidé by si měli být rovni materiálně, formální rovnost je nedostačující, spravedlnost je především spravedlností sociální Liberalismus – člověk je svobodný a jeho svobodu je třeba chránit před mocí druhých i státu, lidé jsou si rovni zejména morálně a před zákonem, sociální nerovnost je spravedlivá, protože odráží přímo nebo nepřímo zásluhy člověka Konzervatismus – člověk je plně svobodná a odpovědná bytost, má ovšem výrazné sklony konat zlé věci a proto je třeba na něj být přísný, rovnost je pojem spíše transcendentní, spravedlivé je to, co je v souladu s přirozeným zákonem a tradicí

19. „Každý křesťan, který bere svou víru vážně, musí být socialistou“. (Paul Tillich) „Nelze být zároveň řádným katolíkem a opravdovým socialistou“. (Quadragesimo anno 120)

20. Matouš kap. 22 „I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou. Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic? Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze. I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání? Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.

21. Islám a judaismus Judaismus a islám ve své podstatě usilují o sociální reformu společnosti, o změnu dosavadní kvality společenské struktury - o jednotu sociálního a náboženského života. Cílem judaismu i islámu je totálně prosadit vládu Božího zákona (halacha, šarí´a), ideálem je tedy čistá „teokracie“. Vnímají společnost monisticky, předpokládají přirozené sepětí duchovní a světské roviny života společnosti.

22. Křesťanství • Spojení s ideou Římské říše • Oddělení civitas Dei a civitas terrena (Augustin) • „křižácké války“ • „fašismus“ (stavovský stát) Příklady dnes: • teologie osvobození • teroristické útoky na potratové kliniky • irský případ nacionálního terorismu • terorismus ve jménu křesťanského sionismu • současný „křesťanský“ fašismus

23. Deus caritas est (2006) 20. Láska k bližnímu zakořeněná v lásce k Bohu je především úlohou pro jednotlivého věřícího, ale je také úlohou pro celou církevní komunitu, a to na všech úrovních od místní komunity po partikulární církev až k univerzální církvi v její globalitě. Církev musí uplatňovat lásku také jako komunita. Důsledkem toho je, že láska potřebuje také organizaci jakožto předpoklad uspořádané komunitní služby. 31. … Křesťanská charitativní aktivita musí být nezávislá na politických stranách a ideologiích. Nejedná se o způsob, jak změnit svět ideologickým způsobem, a proto charitativní dílo není ve službách světských strategií, protože jde o uplatňování lásky tady a teď, lásky, kterou člověk potřebuje stále.

24. Deus caritas est (2006) 28. … Církev nemůže a nesmí vzít do svých rukou politický boj, aby tak budovala tu nejspravedlivější možnou lidskou společnost. Nemůže a nesmí se postavit na místo státu. Zároveň ale nemůže a nesmí zůstat pouze na okraji usilování o spravedlnost. Do tohoto usilování se musí zapojovat prostřednictvím racionální argumentace a musí probouzet duchovní síly, bez nichž by se spravedlnost, která vždy vyžaduje odříkání, nemohla prosadit ani se rozvíjet. Spravedlivá společnost nemůže být dílem církve, protože ji má uskutečňovat politika. Církev se nicméně hluboce zabývá nasazením pro spravedlnost tím, že pracuje na otevřenosti intelektu a vůle vůči požadavkům dobra.

25. Sociální učení církve Sociální učení církve je „součástí integrální nauky o člověku...“ (papež Jan XXIII.) „...Proto je křesťanská antropologie ve skutečnosti kapitolou teologie a sociální nauka církve, která se ujímá člověka a stará se o něho a o jeho chování ve světě, patří z téhož důvodu "do oblasti teologie, zvláště teologie morální“. (Centesimus Annus 55.) „…Církev nepředkládá žádné vlastní modely. Konkrétní a úspěšné modely lze nalézt pokaždé pouze v rámci té které historické situace, úsilím všech odpovědných osob, které budou čelit konkrétním problémům ve všech jejich těsně propojených společenských, hospodářských, politických a kulturních aspektech“. (Centesimus Annus 43.)