Beta –laktamová antibiotika

1. Beta –laktamová antibiotika Inhibice buněčné stěny (PBP) Baktericidní účinek Minimální toxicita Dobrá snášenlivost Nejpočetnější skupina (P.O.; I.V.) Realtivně častý výskyt různých forem alergie (PEN)

2. Beta –laktamová antibiotikadělení • Peniciliny • Cefalosporiny • Karbapenemy • Monobaktamy

3. Peniciliny • Přirozené peniciliny • penicilin G (benzylpenicilin), penicilin V, penamecilin • Streptokoky (Str ß/A), listerie, korynebakterie, patogenní neisserie,klostridia, aktinomycety… • Infkece dých.cest a další vyvolané streptokoky a pneumokoky, aktinomykóza, anaerobní infekce (plynatá sněť), lues, borrelióza, kapavka…

4. Peniciliny II. • Širokospektré - • Aminopeniciliny (ampicilin, amoxicilin) • Karboxypeniciliny • Ureidopeniciliny (piperacilin) • rozšířený účinek na G - bakterie: enterobakterie, (E.coli, Salmonella spp.,Shigellla spp., (pseudomonády), Haemophilus spp. Enterococcus spp.

5. Peniciliny III. • Kombinovane (potencované) s inhibitory beta – laktamáz : • Kyselina klavulanová • Sulbaktam • Tazobaktam • ampicilin/sulbaktam, amoxicilin/klavulanová kys., • piperacilin/tazobaktam… • Ochrana před některými typy laktamáz (TEM, SHV) rozšíření spektra účinku (sulbaktam)

6. Cefalosporinydělení • spektrum účinku • oddolnost k mechanismům rezistence (laktamázy) • aktivita • farmakokinetické vlastnosti 1. – 4. generace

7. Cefalosporiny • I.generace – cefalotin, cefazolin… stafylokoky, streptokoky, neisserie, část enterobaktérií • II.generace – cefuroxim, cefoxitin… širší spektrum účinku, cefoxitin – anaeroby vyšší stabilita k beta-laktamázám

8. Cefalosporiny • III. generace – cefotaxim, ceftazidim.. entrobakterie, část pseudomonády… vyšší stabilita (ne ESBL), vyšší aktivita • IV. generace - cefepim, cefpirom spojení účinnosti předchozích generací G+ i G- bakterie (ne anaeroby) vysoká stabilita, delší poločas

9. Karbapenemy • Thienamycin (kombinace s cilastatinem) • Meropenem • Perorální formy • Maximální šíře antimikrobního účinku • Rezervní léky pro léčbu těžkých, polymikrobiláních nebo multirezistentních infekcí (výjimky intracelulární bakterie, S.maltophila, produkce sk. B třídy ß-laktamáz, impermeabilita…)

10. Monobaktamy • Aztreonam • Účinek především na G- flóru včetně P.aeruginosa - využití spíše v kombinacích s jinými atb skupinami s účinkem na G+

11. Aminoglykosidy • Baktericidní působení • Širokospektrý účinek • PAE – aplikace 1x denně • Pouze parenterální aplikace • Významná nefro- a ototoxicita • Nepůsobí na anaeroby a omezeně na streptokoky • Relativně pomalý nárůst rezistence

12. Aminoglykosidy- dělení • Klasické ( streptomycin, kanamycin…) • Moderní (gentamicin, netilmicin, amikacin) • Bakteriostatické (spektinomycin)

13. Aminoglykosidy I • Streptomycin, kanamycin – antiburkekulotika, vždy v kombinacích • Neomycin – lokální použití – selektivní dekontaminace, součást „Framykoinu“…

14. Aminoglykosidy II • Spektrum:enterobakterie, P.aeruginosa, Haemophilus spp., pasteurely, stafylokoky,yersinie… • Synergické kombinace : aminopeniciliny,cefalosporiny, linkosamidy, (chinolony) • streptokokové a enterokokové infekce • polymikrobiální infekce

15. Aminoglykosidy • Hlavní indikace : Septické stavy Těžké uroinfekce (pyelonefritidy) Infekce dolních cest dýchacích (v kombinaci) Ortopedické a chirurgické inefekce… Vhodné monitorování hladin

16. Chloramfenikol • Širokospektrý účinek včetně anaerobů • Bakteriostatické působení • Vynikající tkáňový průnik, do abscesů… • Hladiny při P.O. aplikaci a I.V. totožné • Významné nežádoucí účinky ?

17. Chloramfenikol – nežádoucí účinky • Hematotoxicita: • Myelosuprese závislá na dávce a délce podávání úbytek retikulocytů a nárůst plasmatického železa trombocytopénie 2. Aplastická anémie – irreversibilní, imunotoxický mechanismus, predispozice •„ Gray baby syndrom“ •Neurotoxicita (neuritida a.opticus) • Nepodávat déle ne 14 dní a ne v intervalu kratším než ½ roku ! (včetně lokálních forem)

18. Chloramfenikol - indikace • Bakteriální meningitida • Typhus a paratyphus • Těžké pneumonie (abscedující formy) • Anaerobní infekce a smíšené infekce • Abdominální infekce • Závažné invazivní hemofilové infekce

19. Tetracykliny • Spektrum G+ i G- flóra, mykoplasmata,chlamydie, rickettie… • Statický účinek • Intracelulární průnik • Dobrá vstřebatelnost z GIT • Časté dysmykrobie, fotosenzibilizace • Nízká toxicita

20. Tetracykliny- dělení • Základní – tetracyklin, oxytetracyklin • Modifikované – rolitetracyklin • Nové (II.generace) – doxycyklin, minocyklin… • Glycylcykliny (zatím klin. zkoušení)

21. Tetracykliny II. generace • Vyšší aktivita • Prodloužený poločas (1-2x denně) • Vstřebávání minimálně ovlivněno příjmem potravy • Vyšší stupeň metabolizace • Rezistence nemusí být vždy zkřížená se základními léky

22. Tetracykliny - indikace • Infekce dýchacích cest • Mykoplasmové infekce • Chlamydiové infekce • Borelióza • Leptospiróza • …

23. Tetracykliny – nežádoucí účinky • Dysmikrobie – poruchy GIT • Poruchy skeletu – ukládání do novotvořené kostní tkáně s následným narušením růstu.. • Superinfekce

24. Makrolidy • Primárně bakteriostatické • Široké spektrum účinku • Dobrá snášenlivost (semisyntetické) • Výborně vstřebatelní z GIT • Intracelulární průnik

25. Makrolidy - dělení • Základní – erytromycin, spiramycin • Semisynteické (modifikované) – • Nové skupiny – ketolidy, streptograminy roxitromycin, klaritromycin, azitromycin… • lepší snášenlivost • výhodnější farmakokinetické vlastnosti • vyšší aktivita • nižší toxicita

26. Makrolidy – spektrum účinku • G+ - stafylokoky, streptokoky • Neisserie • Leptospiry • Mykoplasmata • Chlamydie • Kampylobaktery • Legionely • Toxoplasma gondii • Bordetely…

27. Makrolidy • Nárůst rezistence v posledních letech - Streptococcus pyogenes (15 %) !! - Streptococcus pneumoniae • Staphylococcus aureus… Příčiny : zvyšující se spotřeba v humání i veterinární medicíně – neracionální podávání

28. Makrolidy – základní indikace • Infekce vyvolané chlamydiemi, mykoplasmaty, legionelami • Alternativa při výskytu penicilinové alergie • Kampylobakterové infekce • Helicabacter pylori ( s inhibitorem protonové pumpy)

29. Linkosamidy • Spektrum účinku : G+ bakterie anaeroby •statický účinek • rezistence často zkřížená s makrolidy (MLSB) • výborný průnik do tkání (kost) • minimální toxicita • první antibiotika s výskytem postantibitické kolitidy (C.difficile)

30. Linkosamidy • Linkomycin • Klindamycin (vyšší aktivita na anaeroby) • Základní indikace : • anaerobní infekce • stafylokokové infekce

31. Peptidy • -cidní účinek • Nevstřebávají se z GIT • Značná toxicita • Pouze k lokákní aplikaci • Rozdílné spektrum účinku

32. Peptidy • Bacitracin - G+ koky - kombinace s neomycinem (Framykoin) - bacitracinový test •Polymyxiny– polymyxin B, kolistin - pouze G- bakterérie (kromě neisserií) - kolistin (P.aeruginosa) lokálně, I.V. forma

33. Glykopeptidy • Stěnová antibiotika • Baktericidní účinek • G+ flóra – stafylokoky, streptokoky, enterokoky • Lokálně se nevstřebávají • Rezistence zatím výjimečná

34. Glykopeptidy • Vankomycin • Teikoplanin • Rezervní atb pro léčbu těžkých, rezistentních G+ infekcí • Lokálně (p.o.) léčba střevních infekcí tox. kmeny Clostridium dificille

35. Ansamyciny • Širokospektrý účinek (mykobakterie, chlamydie, rickettie, legionely) • baktrericidní účinek • nízká toxicita • P.O. , I.V. i lokální formy • Snadný vznik rezistence – vždy v kombinaci !

36. Ansamyciny • Rifampicin • Rifabutin • Rifamixin (nevstřebatelná forma) – p.o., lokálně v masti

37. Trimetoprim – SulfamethoxazolCotrimoxazol • Synergické působení • Širokospektrý účinek • SMX – analog PABA (sulfonamid) • TRI – analog dyhydrofolátové kyseliny (pyrimidin) • metabolismus kyseliny listové • Baktericidní účinek • Poškození hematopoézy, alergie

38. Trimetoprim - Sulfamethoxazol • Hlavní indikace : • Uroinfekce • Respirační infekce • Nokardióza • Toxoplasmóza (s pyrimethaminem)… • Infekce vyvolané P.carinii

43. Nitroimidazoly • antiparazitární účinek • účinek na anaeroby • metronidazol, ornidazol • léčba anaerobních a smíšených infekcí • léčba střevních infekcí vyvolaných tox. kmeny C.difficile (P.O., I.V.)

44. Antituberkulotika I • První řada : • rifampicin, isoniazid, ethambutol, streptomycin, pyrazinamid Nižší toxicita, vysoká aktivita • Druhá řda : • nižší účinnost, vyšší toxicita PAS, kanamycin, cykloserin, viomycin, amikacin

45. Antituberkulotika II • Léčba vždy v kombinaci – oddálení R, synergie, postižení intra i extracelulárních forem • Dlouhodobé podávání (6 – 12 měs.) • Léčba ještě před stanovením citlivosti • Možnost intermitentního podávání • Výskyt multirezistentích kmenů (přibývá)