Vývoj a výsledky EMS Kroky k vytvoření HMU

1. Vývoj a výsledky EMSKroky k vytvoření HMU Michal Částek

2. Hodnocení EMS • EMS - zásadní přelom v měnových otázkách - zaváděl povinnost intervenovat na podporu stability evropských měn - byl zde zaveden úvěrový mechanismus • EMS - představuje kompromisní projekt - skloubení postoje SRN, Francie a Itálie - projekt EMS chápaly jakou součást své protiinflační politiky • Postupně docházelo ke stabilizaci evropských směnných kurzů - 1979-85 - kurzové fluktuace o polovinu nižší než v 70. Letech. V období 1986-89 - fluktuace ještě o polovinu nižší. • EMS - považován za důležitý politický projekt - nástroj, který rozvíjel princip vnitřní solidarity - zejména díky povinnému intervenčnímu mechanismu a díky složení devizových rezerv u EMCF. Schmidt a d ´Estaing považovali EMS za důležitou politickou konstrukci...

3. Hodnocení EMS • EMS fungoval v letech 1979-1998 • Několik možných přístupů k rozdělení tohoto období • 1. 1979-1983 - vytváření měnové stability v ES - kolísání ECU v rámci mez. fin. trhů • 2) 1983-87 - konsolidace měnových vztahů • 3) 1987-1991 - vysoká stabilita směnných kurzů • 4) 1992 - konec roku 1998 - fáze je hodnocena jako objevení nové vlny euroskepticismu a krize • EMS - částečně pozitivní projekt - příprava zemí na přijetí projektu HMU • Země ES byly však silně svázány s DEM, která byla jádrem ECU - žádná země, ačkoliv měla formálně možnost, nemohl svoji měnu bez souhlasu Německa devalvovat. (Kurzer 1993)

4. Skupiny zemí v rámci EMS • Účastníci EMS jsou rozdělováni do několika skupin zemí: • 1) SRN, Fr, Benelux, Dán, Irsko - členové s vysokým stupněm konvergence • 2) Port, It, ŠP, VB - země využívající širší rozpětí fluktuace a s vyšší inflací • 3) samostatná skupina Řecko - nebylo schopné udržet se v EMS - nedostatečná konvergence ekonomiky.

5. Krize EMS • Existence EMS - provázena vstupováním a vystupováním některých měn ze systému. • Obtížné období 1992-93 - série spekulativních útoků a následně devalvací několika evropských měn. • EMS prožil krizi od září 1992 do srpna 1993 - ukončena rozšířením fluktuačního pásma. • Krize - byla spuštěna kombinací ekonomických a politických faktorů. • Politické - Dánové odmítli 2. června 1992 Smlouvu o EU, těsný výsledek referenda ve Francii, nejistota v Británii - schvaloval parlament. • Ekonomické: recese americké ekonomiky - vedla k poklesu úrokových sazeb - podpora investic.

6. Ekonomické příčiny krize EMS • Ekonomické příčiny krize: • Na druhé straně - SRN po sjednocení - vysoká poptávka - tlak Bundesbanky na zvýšení úrokových sazeb (aby se zamezilo růstu inflace)…vysoký úrokový diferenciál mezi USA a SRN - vedl k nákupu markových rezerv - vysoká poptávka po DEM - zhodnotila kurz DEM vůči USD - tím zhodnotila kurz DEM vůči ostatním ZE měnám - situace byla neudržitelná. • V první fázi devalvovaly italská lira, britská libra a španělská peseta…následovaly další devalvace (PTE, IEP, FRF, DKK).

7. Krize EMS - rozšíření pásma • Snaha o udržení pásma byla spojena s vysokými ztrátami CB - jak chtěli udržet své měny ve fluktuačním pásmu prostřednictvím svých intervencí. Ostatní země byly nuceny zvýšit výrazně úrokové sazby či provést devalvaci. • K devalvaci měny donuceno ŠP, Port, Irsko. Krize vyvrcholila 2. srpna 1993 - díky tlakům rozšířeno fluktuační pásmo na +-15 %.úzké rozpětí nadále udržoval NLG a DEM a také DKK. (Vývoj vystupování z EMS - s. 508 - Fiala, Pítrová). • Rozšíření fluktuačního pásma - mělo zajistit prostor pro přijetí rozhodnutí, zda je lepší intervenovat ve prospěch nestabilních měn - nebo zda je výhodnější přistoupit k úpravě parit směnných kurzů. • Rozšíření pásma - otevřelo diskusi o skutečné funkčnosti EMS - nebyl schopen vzniklé situaci zabránit - země ale většinou nevyužily rozšířeného pásma - blíže centrálním paritám.

8. Teoretická rizika EMS • EMS je považován za neúplnou měnovou unii - není zde centrálně určována měnová politika a politika devizových kurzů. • Systém fixních měn. Kurzů - co do činění s důvěryhodností a se závazkem…závazek slibu do budoucnosti • Křehkost fixních kurzů - přestanou odpovídat zájmům domácí politiky, je nejjednodušším řešením z tohoto vystoupit - není pro ně klíčovým ukazatelem udržet svůj kurz v rámci daného fluktuačního pásma • Důležité pro systém fixních kurzů - zda je symetrický, kdy budou státy spolupracovat a asymetrický: kde budou následovat měnovou politiku jiného státu - Případ EMS - a Německa (silná pozice v rámci ECU). Spor o vedení měnové politiky - Německo - antiinflační politika vedla k posilování - revalvaci DEM - tlak na ostatní měny. - současný problém eurozóny - následují politiku ECB - antiinflační politika - posilování vůči USD. • V neposlední řadě - rostoucí mobilita kapitálu -vyvolává vyšší spekulativní tlaky na měny - zvyšuje náklady na obranu fixního kurzu.