Faktory zkreslující poznání osoby

2. Faktory zkreslující poznání osoby

3. Autoprojekce – tendence posuzovat jiné podle sebe, připisujeme jim ve zvýšené míře záporné nebo kladné vlastnosti př. lakomí a podlézaví lidé označili své známé za ještě lakomější a podlézavější – tím si udržují vlastní duševní rovnováhu

4. Haló – efekt – „máš, tak ti ještě přidám“ posuzujeme jedince na základě jednotlivých náhodných znaků na celou osobnost. Je – li znak příznivý, posuzovatel člověka hodnotí příznivě a naopak př. studentovi nejdou cizí jazyky, a tím pádem je označen za průměrného. Odborné předměty ovládá, ale tyto znalosti jsou zastřené

5. Pořadí informací – první dojem výrazně ovlivní pozdější informace. Jestliže je první dojem příznivý, má posuzovatel tendenci hodnotit osobu celkově příznivě a naopak

6. Soukromá teorie osobnosti – lidé s touto teorií jsou přesvědčeni, má – li člověk vlastnost X, musí mít i vlastnost Y, protože si myslí, že tyto vlastnosti se vyskytují společně. Připisují člověku obě vlastnosti, aniž by se přesvědčili, že je skutečně má

7. Charakter interakce mezi posuzovatelem a posuzovaným – pozorovatel si u pozorovaného všímá především vlastností, které jsou z hlediska vztahu významné a důležité. Vede to k neúplnému poznání člověka př. vrchní zdr. sestra si vybírá sestru podle odborné úrovně

8. Efekt shovívavosti – posuzovanélidi hodnotíme spíše příznivě, ať už si to zaslouží nebo ne. Znamená to nevidět nebo podceňovat u druhých lidí špatné vlastnosti

9. Figurav pozadí– tendence posuzovat člověka podle lidí s kterými žije a k nimž patří. Připisovat mu stejné vlastnosti, které připisujeme těmto lidem

10. Kategorizace – „typický učitel, typický úředník, typický mámin mazlíček..“ připisujeme člověku vlastnosti, které obecně předpokládáme u většiny členů dané skupiny. Jestliže jsme jednou někoho označkovali, nemusíme dál přemýšlet o tom jaké vlastnosti dotyčný opravdu má

11. Sociální vnímání může být chybné, vytváříme-li si na druhé názor příliš rychle • 1. Nejvíce nás ovlivňuje první dojem • 2. Haló efekt – dochází k němu tehdy, pokud z jedné ( kladné či záporné ) vlastnosti usuzujeme na ostatní vlastnosti ( aniž bychom se přesvědčili ) Př. Psych. a ped. Rozsypalová str. 131

12. 3. autoprojekce– hodnotíme, posuzujeme druhé lidi podle sebe – východiskem je vlastní sebehodnocení • 4.ovlivnění citovým vztahem k posuzované osobě – je - li pozitivní vztah - vidíme ho lépe je – li záporný vztah – vidíme záporné vlastnosti

13. 5. Předsudky – jedincům s určitým vzhledem, stylem oblékání, jedincům z určitých skupin přisuzujeme již předem určité vlastnosti - Uveďte sami, kterým osobám hrozí předsudky • 6. Individuální subjektivní zkreslení – díváme se na osoby přes „růžové“ nebo „černé brýle“

14. 7. Efekt mírnosti – chová se mile, usmívá se – je nám sympatičtější • 8. Osoby v pozadí – hodnotíme člověka podle toho s jakými lidmi se stýká, kdo jsou jeho přátelé

15. Někdy člověka poznáváme za nepříjemných okolností (oš. pacient se silně zapáchající ránou, oš. kolostomie apod.)

16. Závěr • Pozor! Můžeme osobu vnímat jinak než druzí a osobu můžeme vnímat též chybně. • Neprovádět ukvapené hodnocení druhé osoby. • Snažit se člověku nejprve porozumět např. z pohledu pozorovatele (kdy je jedinec v kontaktu s jinou osobou).

17. Člověk se stává socializovaný právě tím, že jeho chování má určitý význam, který je srozumitelný lidem ve společnosti, a tím, že on sám je schopen porozumět chování druhých.

18. Zdroj • PAULÍKOVÁ, Phdr. Lea. Psychologie pro tebe. Praha: Informatorium Praha, 1998, ISBN 80-85427-30-0. • ČECHOVÁ, Phdr.věra; ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie. Obecná psychologie pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1992, ISBN 80-862-92. • ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 1. Praha: Informatorium Praha, 2003, ISBN 80-7333-014-8.