Okruhy osob ohrožených sociálním vyloučením v agendě sociálního kurátora

1. Okruhy osob ohrožených sociálním vyloučením v agendě sociálního kurátora bezdomovci, Romové, obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, osoby propuštěné z věznic a školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy

2. Obecné teze: • Sociální kurátor se v praxi téměř každý den setkává s osobami ohroženými sociálním vyloučení nebo s osobami, které se již ve stavu sociálního vyloučení nacházejí. • Primární poslání sociálního kurátora je směřováno k případové práci s jednotlivými klienty. Tato skutečnost nesmí zastínit předpoklad, že kurátor musí být v problematice sociálního vyloučení dobře orientován, aby mohl včas a účinně zasahovat ve prospěch svých klientů, kterých se toto ohrožení přímo dotýká.

3. Obecné teze: • V neposlední řadě může být sociální kurátor nositelem důležitých poznatků k této problematice při vytváření koncepčních materiálů (např. Komunitní plány sociálních služeb, Střednědobé plány rozvoje obcí, Akční plány).

4. Vyhodnocení klientovy situace s ohledem na riziko ohrožení sociálním vyloučením • Vyhodnotit zda klient nesplňuje znaky ohrožení soc. vyloučením, zejména: • Bydlení v soc. vyloučené lokalitě / ghettu • Některý jiný z definičních znaků vyloučení, který se projevuje významně, nebo kombinace dalších znaků, které ve svém součtu představují již značné riziko • Viz další str.

6. Práce s klientem ohroženým sociálním vyloučením • Sociální práce s klientem ohroženým vyloučením musí být realizována s plným vědomím naléhavosti jeho situace • Klienta je potřeba nasměrovávat na záchrannou sociální síť ve všech jejích aspektech (evidence ÚP, pojištění, zaměstnanost, dávkové systémy HN a SSP, důchody atd.) a optimální je směrovat klienta na další možné zdroje pomoci (poradny, poskytovatelé soc. služeb, občanská sdružení, svépomocné spolky,VPP, dobrovolnická centra)

7. Práce s obyvatelem vyloučené lokality • U obyvatele vyloučené lokality musíme předpokládat značné negativní až destruktivní působení okolí na situaci každého jednotlivého klienta • Zejména v těchto případech je potřeba postupovat koordinovaně s dalšími subjekty, popř. jejich působení iniciovat • Osamocená pomoc (poradenství, výplata dávek apod.) má nižší účinnost než u klienta bydlícího v běžné zástavbě

8. Obecné teze: • Nejrizikovější skupinou v agendě sociálního kurátora z hlediska sociálního vyloučení jsou beze sporu osoby bez přístřeší. Odborná literatura hovoří v případě „života na ulici“ o extrémním sociálním vyloučení.

9. Pobyt ve výkonu trestu / vazbě • Lze mluvit o jisté formě „sociálního vyloučení“, ovšem žádoucího z hlediska vyšetřování či výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s trestnou činností pachatele

10. Obecné teze: • Sociální kurátor se ve své každodenní praxi setkává s klienty z řad Romské populace, kteří se nacházejí ve všech jeho cílových skupinách. Někteří sociální kurátoři s kumulovanou agendou mají v pracovní náplni také uvedenou činnost tzv. romského poradce nebo poradce pro národnostní menšiny. I v případech, kdy sociální kurátor v náplni práce tuto agendu uvedenou nemá, stává se neformálně „odborníkem na romskou problematiku“. Zejména vzhledem ke svému širokému vhledu a působnosti v oblasti sociální pomoci.

11. „Romský poradce“ v koncepci Romské integrace 2010 až 2013 • Koncepce romské integrace si klade v této oblasti následující cíle: • Zajistit finanční podporu činnosti romských poradců a snížit zátěž obcí s rozšířenou působností související s agendou romských komunit. • Vytvořit doporučenou pracovní náplň pracovníků zabývajících se agendou romských komunit a zajistit jim metodickou podporu a vzdělávání. • Definovat a obsahově vymezit úkoly samosprávných celků ve vztahu k integraci romských komunit.

12. Kumulace / formální výkon funkce romského poradce / agenda romských komunit • Činnost těchto pracovníků je komplikována tím, že je jejich funkce v některých obcích kumulovaná a značně široká, kdy kromě agendy romských záležitostí řeší i jiná nesouvisející témata např. agendu cizinců nebo sociálních dávek či sociální prevence • Náplň práce je tedy natolik široká, že jim znemožňuje věnovat se dostatečně práci ve prospěch romských komunit s ohledem na jejich aktuální potřeby ve spádové oblasti. Podle dostupných informací lze soudit, že mnohé pověřené obce tuto agendu svěřily vybraným zaměstnancům jen formálně, nebo dokonce ani neurčily pracovníka, který za její plnění ponese odpovědnost

13. Návrh pracovní náplně pracovníka zabývajícícho se agendou romských komunit • sleduje a analyzuje situaci romských komunit v regionu podle kritérií demografických, socioekonomických, vzdělanostních a rodových, podle způsobu života s přihlédnutím k délce osídlení a místu původního pobytu, předává informace o stavu romských komunit ve své spádové oblasti subjektům zapojeným do řešení jejich záležitostí i veřejnosti; • udržuje v přirozeném prostředí romských komunit kontakty s jejich mluvčími a rodovými autoritami, zvyšuje informovanost romských komunit o dostupnosti příslušných sociálních služeb, vzdělávacích i kulturních aktivit; • spolupracuje s pracovníky veřejné správy ve své spádové oblasti, jejichž činnost se dotýká života romských komunit a působí jako mediátor, který zprostředkovává komunikaci a odstraňuje komunikační bariéry;

14. Návrh pracovní náplně pracovníka zabývajícícho se agendou romských komunit, 2. • metodicky vede zaměstnance obce, zejména terénní pracovníky obce v oblasti práce s romskými komunitami, zvyšuje kvalitu služeb v regionu ve prospěch romských komunit ve spolupráci s jejich poskytovateli; • vyhledává osobnosti regionu, jejichž vztah k romským komunitám či občanům je pozitivní a hledá možnosti pro jejich aktivní spolupráci na řešení romské problematiky; • udržuje kontakty s regionálními či místními nevládními organizacemi, jejichž činnost se dotýká zájmů a cílů romských komunit; • úzce spolupracuje se školami, s poskytovateli sociálních služeb a vzdělávacích aktivit, kam docházejí romské děti a společně s nimi usiluje o odstranění bariér, které jim brání vzdělávat se v hlavním vzdělávacím proudu a dosáhnout co nejvyšší úrovně vzdělání; • udržuje kontakty s organizacemi dětí a mládeže a ve spolupráci s nimi hledá cesty k naplnění volného času romských dětí a mládeže;

15. Návrh pracovní náplně pracovníka zabývajícícho se agendou romských komunit, 3. • na základě informací získaných v terénu spolupracuje s obecními samosprávami a státní správou na programech rozvoje obcí, měst a regionu, aktivně se zapojuje do tvorby střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a koncepce prevence kriminality, kde prosazuje naplnění potřeb místních romských komunit a řešení problémů, které vedou k jejich vyčlenění z běžného života společnosti; • při hledání konsensu mezi požadavky majority a reálnou situací romských komunit; • na programech sociální prevence a aktivitách státních i nestátních organizací, které mají za cíl integrační posuny ve vztazích mezi majoritou a romskými komunitami; • při řešení konfliktů v romských komunitách a mezi romskými komunitami a ostatní veřejností na smírčím vyjednávaní;

16. Návrh pracovní náplně pracovníka zabývajícícho se agendou romských komunit, 4. • svých jednáních a zjištění vede evidenci (zápisy o jednáních apod.), na jejímž základě bude možné popsat současný stav romské komunity v regionu; snahy obcí a regionu o inkluzi romských komunit obcemi; posuny ve vztazích romských komunit a ostatní společnosti (včetně neúspěšných); činnosti, kterými se podílel na těchto posunech (včetně neúspěšných); • poukazuje a napomáhá řešit situace nerovného zacházení s příslušníky romských komunit, těmto situacím účinně předchází rozvojem antidiskriminačních opatření v obci (tvorba směrnic, postupů a pravidel zajišťujících rovné zacházení se všemi občany obce, iniciace a podpora osvětové činnosti a antidiskriminačních kampaní, atd.); • aktivně se účastní prevence i řešení problémů souvisejících s extremismem, působí jako prostředník mezi romskými komunitami a subjekty angažovanými v této oblasti. • podporuje rozvoj romské kultury a jazyka ve spádové oblasti.

17. Obecné teze • Sociální odbory jsou členěny na dávkové agendy a útvary sociálně právní ochrany. Sociální kurátorčastostojí jako solitér vně toto členění a jako takový je oslovován při řešení nejkomplikovanějších případů. Mezi ně patří i situace jednotlivců z řad Romů nebo celých romských rodin. Otázky k řešení se týkají mnoha témat (absence bydlení, předluženost, lichva, dlouhodobá nezaměstnanost, kriminalita a dalších), která zvyšují riziko sociálního vyloučení těchto osob • Tyto specifické situace vyžadující sociální pomoc nebývají řešeny (navzdory metodikám MPSV) v agendách pomoci v hmotné nouzi nebo sociálně právní ochrany ale jsou nezřídka předávány sociálním kurátorům

18. To se děje především na sociálních odborech menších obcí nebo na odborech, kde není správně pochopena úloha sociální práce s klienty ohroženými sociálním vyloučením (není poskytováno sociální poradenství v dostatečné šíři ve všech agendách, chybí komunikace o situaci klientů jednotlivými pracovníky odboru a jeho agendami, sociální situaci klientů se řeší fragmentárně v rámci jednotlivých agend, nepořádají se případové konference atp.).

19. Sociální práce realizovaná sociálními kurátory s osobami ohroženými sociálním vyloučením • Pomoc klientům sociálního kurátora se zajištěním bydlení

20. Stabilní bydlení je pro klienty ohrožené sociálním vyloučením kladným faktorem v procesu sociálního začleňování. Označením „stabilní“ je myšleno především bydlení v přijatelných hygienických a sociálních podmínkách, bydlení trvalého charakteru vytvářející zázemí pro pozitivně směřované životní aktivity klienta. Důležitá je také cenová udržitelnost bydlení a písemná forma nájemního nebo obdobného vztahu.

21. Sociální kurátor musí dobře znát možnosti bydlení svých klientů, protože od nich se odvíjí následná pomoc a stanovení cíle spolupráce. Pro mnohé z nich je cílem spolupráce se sociálním kurátorem právě zajištění bydlení. • Obecně platí, že zajištění bydlení a pravidelného finančního příjmu jsou zásadní požadavky pro stabilizaci klientovy situace, přičemž bydlení zůstává prioritou „číslo jedna“. Stanovení tohoto pořadí priorit vychází ze zkušenosti, že teprve zajištěné bydlení předchází dalším krokům v řešení situace klienta.

22. Sociální kurátor zjišťuje klientovu situaci spojenou s možností bydlení při jednání s klientem. • Pokud se klient nachází ve věznici nebo ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, je potřeba projednat záležitosti spojené s bydlením s dostatečným předstihem. • Sociální kurátor má například možnost ověřit možnost klientova návratu do předchozího bydliště po propuštění z věznice (bydlení u partnera, rodičů, známého, apod.). Ke zjišťování těchto skutečností musí mít sociální kurátor souhlas klienta.

23. Bydlení pro klienty • Sociální kurátor si udržuje přehled o možnostech ubytování klientů ve svém správním obvodě a v širším spádovém území. Jedná se o azylové domy, noclehárny, domy na půl cesty • Zdroj: www.portal.mpsv.cz /Sociální služby/Registr poskytovatelů služeb • dále finančně dostupné ubytovny, zaměstnanecké ubytovny a kontakty na pronajímatele • Sociální kurátor by měl mít přehled o výši poplatků na ubytovnách, cenách podnájmů, výší kaucí apod. Odkazuje také klienta na inzertní vývěsky realitních kanceláří, inzerci v místním tisku, popř. mu pomáhá získat informace z internetu

24. Pokud je klient ubytován v azylovém domě, nebo domě na půl cesty, není možné považovat jeho případ za vyřešený • Zařízení sociálních služeb poskytují ubytování na dobu určitou, maximální hranicí bývá zpravidla doba dvanácti měsíců (dle vyhlášky 505/2006 Sb.) • Sociální kurátor udržuje kontakt s klientem i po dobu jeho pobytu v zařízení sociálních služeb a spolupráci zaměřuje na budoucí situaci po skončení ubytování • Partnerem pro sociálního kurátora jsou specializovaní pracovníci zařízení, kteří mohou sami navrhovat řešení klientovy situace.

25. Závislost na sociálních službách • Za uspokojivé řešení nemůže být považováno ani dlouhodobé pobývání klienta v různých typech zařízení sociálních služeb, např. opakované přesuny mezi různými azylovými domy. Klient by se neměl stát závislým na sociální službě, protože to brání jeho dalšímu začleňování

26. Při sjednávání azylového ubytování pro klienta bere sociální kurátor v úvahu možnosti klientova sociálního začleňování v dané lokalitě. Sociální kurátor odhaduje reálné možnosti klienta jednat samostatně. • Za účinnou pomoc nelze například považovat spolupráci s klientem spočívající v předání seznamu azylových domů, pokud klient nedisponuje prostředky na telefon nebo na cestu do uvedených zařízení

27. Optimálním řešením pro klienty zůstává získání ubytování v privátním sektoru (ubytovna, podnájem či, nájem místnosti, bytu, zaměstnání s ubytováním) • Překážkou pro klienty často bývá tzv. kauce (peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu), kterou pronajímatel požaduje při uzavření smlouvy • Kauce má oporu v  Občanském zákoníku který také upravuje režim nakládání s kaucí a její vyúčtování při ukončení nájmu • Někteří pronajímatelé kauci mylně pokládají za nevratný poplatek při předání bytu nájemci.

28. Sociální kurátor by neměl přímo vstupovat do jednání o konkrétních podmínkách privátních nájmů svých klientů (pouze „na zákázku“ klienta, nebo u osob se sníženou možností samostatného jednání) • To ovšem nevylučuje, aby všem klientům v těchto situacích poskytoval odborné poradenství včetně připomínkování obsahu smluv

29. Privatizace bytového fondu obcí vedla k rychlým změnám ve vlastnických vztazích k domům a bytům • Mnoho nájemců nezná dostatečně legislativu, podléhá tlaku nových majitelů bytů a podepisuje „aktualizované“ smlouvy zavazující ovšem k vyšším nájmům a poskytující méně jistot nájemci • JAKÁ JE SITUACE U VÁS? JE JIŽ PRIVATIZOVÁNO, KOLIK BYTŮ JE OBECNÍCH, JAKOU ŠANCI MAJÍ KLIENTI KURÁTORA ZÍSKAT NÁJEM?

30. K tomuto vede například i neinformovanost o tom, že původní nájemní smlouva zůstává platná ve všech svým ustanoveních • Nájemci pak často uzavřou novou nájemní smlouvu na dobu určitou a po skončení takto „sjednané“ doby se ocitají bez přístřeší • Někteří nájemci jsou z bytů vystěhováváni v rozporu s platnou legislativou • Klienti sociálního kurátora jsou častou „obětí“ takového jednání. Sociální kurátor pomáhá nabídkou poradenství v bytových otázkách, nebo zprostředkováním pomoci jiného zainteresovaného subjektu (občanské poradny, právník, Sdružení Ochrany Nájemníků apod.).

31. Nájem po dobu VTOS?!? • Sociální kurátor může být klientem požádán o pomoc v situaci, kdy klient klient nastupuje výkon trestu a nechce přijít o nájemní byt. Účinným řešením je pronájem bytu jiné osobě po dobu klientova pobytu „za mřížemi“. Zákon nevyžaduje souhlas majitele nemovitosti[1] k podnájmu bytu, nestanoví-li nájemní smlouva jinak. Další možností je úhrada nájemného z úspor či příjmů klienta ve věznici. • [1] § 666 občanského zákoníku

32. Nájemné za dítě • Podobná situace může nastat s udržením bytu pro dítě pobývající ve školském zařízení. Tuto situaci řeší zákon o pomoci v hmotné nouzi, umožňující poskytnout dávku k úhradě nájemného po nezbytnou dobu nezletilé nezaopatřené osobě, která je v plném zaopatření ústavu • § 33 odst. 6 zk o HN

33. Veřejný ochránce • Ochránce upozornil na neúčinnost sociální sítě vůči lidem na ulici či vůči osamělým seniorům, jimž se nedostává dostatečných informací ani pomoci... • Další skupinou, které je třeba věnovat zvýšenou pozornost, jsou rodiny s dětmi. Zde ochránce kategoricky odmítá, aby děti přicházely o domov z důvodu nevyhovujícího bydlení • Opakovaně upozornil na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva v těchto kauzách a zmínil také právní úpravu na Slovensku, která takový postup výslovně zakazuje. Český zákon o rodině ani nový občanský zákoník toto neobsahují

34. Kolize zájmů • Kurátor jako „ochránce“ problémových nájemníků • Střet se „zájmy obce“, majitelů bytů, podnikatelů apod.

35. Pomoc klientům sociálního kurátora při zajištění a udržení zaměstnání • K vážným problémům, s nimiž se potýkají klienti sociálního kurátora, patří dlouhodobá nezaměstnanost. Ta je definována Mezinárodní organizací práce jako nezaměstnanost delší než 12 měsíců a takto ji chápe také EUROSTAT, ale lze ji sledovat i diferencovaněji (nejčastěji v rozsahu 6, 12 a 24 měsíců)

36. Dopady dlouhodobé nezaměstnanosti • Obecně se snižuje aktivita, narušuje se vnímání času a nezaměstnaný upadá do apatie. Kromě toho se dostavují i značné poruchy sebeřízení, volního jednání, pasivita a defekty osobnosti, které znemožňují nezaměstnanému najít si na pracovním trhu novou pracovní příležitost. Často jsou tyto problémy zaměňovány za lenost a neochotu pracovat

37. Kurátor a ÚP • Sociální kurátor úzce spolupracuje s místně příslušným úřadem práce. Vede své klienty z řad nezaměstnaných k evidenci na úřadu práce a vytváří podmínky k plnění požadavků uchazeče o zaměstnání, samozřejmě za předpokladu klientova zájmu a spolupráce

38. Sankční vyřazení • Klienti sociálních kurátorů se po vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání dostávají do bezvýchodné situace (odejmutí sociálních dávek, narůstající dluhy na pojistném, nemožnost nástupu na veřejně prospěšné práce a další). Snížení rizika této situace je velkým úkolem pro sociální kurátory.

39. Kurátor a klient v evicenci ÚP • Sociální kurátor pomáhá klientovi nabídkou pravidelných setkání (zejména v prvních týdnech spolupráce) kdy mu vysvětluje důležitost evidence na úřadu práce a pomáhá překonávat případné překážky této evidence • Pokud klientovi vyplácí dávku ze systému pomoci v hmotné nouzi, je-li to možné vždy jí podmiňuje předchozím zaevidováním vyplácené osoby na úřadu práce

40. Zvýšená péče ÚP • Zákon o zaměstnanosti pohlíží na klienty sociálních kurátorů jako na rizikovou skupinu, které věnuje zvýšenou péči[1]. Tento fakt by měl usnadňovat spolupráci kurátorů a úřadů práce. V případě komplikací ve spolupráci mohou kurátoři na toto ustanovení zákona odkazovat. • [1] § 33 zákona č. 435/2004, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

41. Poradní sbor ředitele ÚP • Ředitelé úřadů práce zřizují tzv. poradní sbor • Jeho členy jsou také představitelé samospráv a často také zástupci sociálních odborů • Poradní sbor schvaluje na každý kalendářní rok tzv. Zásady aktivní politiky zaměstnanosti • Jedná se o dokument, jehož součástí je konkrétní výčet podporovaných pracovních míst a finančních částek, které budou v této oblasti přerozděleny. • společensky účelná místa, veřejně prospěšné práce, dotace na zřízení pracovních míst nebo zapracování a rekvalifikaci.

42. Kurátor a poradní sbor • Některé z těchto nástrojů jsou přímo zacíleny na klienty sociálního kurátora. Úkol členů poradního sboru ředitele úřadu práce je volit nejoptimálnější formy této pomoci k řešení problémů regionu. Sociální kurátor může prostřednictvím zástupce své obce iniciovat např. posílení počtu míst veřejně prospěšných prací apod.

43. Sociální kurátor si udržuje přehled o aktuálních možnostech zaměstnání v regionu. K odbornému poradenství, které klientům v oblasti zaměstnanosti poskytuje, může patřit i předávání informací o volných pracovních místech • Informace kurátor čerpá z inzerce v tištěných médiích, internetu a dalších zdrojů dle místních zvyklostí • Užitečné jsou zejména informace o zaměstnavatelích, kteří nemají problém se zaměstnáváním osob v minulosti trestaných

44. Doprovázení klienta • Sociální kurátor jako specializovaný sociální pracovník může klienta doprovázet na jednání související s hledáním zaměstnání nebo mu pomáhat se získáním potřebných dokumentů (doklady o dosaženém vzdělání, předchozí praxi, referencích apod.). • Praktickou pomocí je také dojednání úhrady vstupní zdravotní prohlídky do zaměstnání ze systému pomoci v hmotné nouzi.

45. Zdroj: Klíč k posílení integrační politiky obcí, Otevřená společnost, o.p.s., 2008

46. Veřejná služba • Specifickou situaci v oblasti zaměstnanosti přinesla novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která zavedla s účinností od 1. 1. 2009 institut veřejné služby • Klienti kurátora žádající příspěvek na živobytí ze systému pomoci v hmotné nouzi, mají možnost navýšení této sociální dávky, pokud odpracují 30 hodin ve prospěch obce • Klienti pobírající příspěvek na živobytí po dobu šesti kalendářních měsíců, musí odpracovat alespoň 20 hodin veřejné služby, aby jim dávka nebyla snížena na existenční minimum

47. Sociální kurátor by se měl orientovat v možnostech uplatnění svých klientů na veřejné službě v obcích svého správního obvodu • V odůvodněných případech působí jako prostředník při jednání o výkonu veřejné služby. Platí totiž pravidlo, že z veřejné služby omlouvá pouze pracovní neschopnost nebo plná invalidita • Klienta neomlouvá ani odmítnutí nástupu na výkon veřejné služby např. z důvodu drobných zdravotních obtíží, pracovnímu omezení nebo částečné invaliditě a to ani v těch případech, kdy jiná možnost výkonu služby v obci není.

48. Kurátor a veřejná služba • Klient se pak v důsledku snížení sociální dávky dostává do obtížné životní situace a šance na jeho sociální začleňování klesá. Sociální kurátor může dojednávat s obcí vytváření pracovních míst v rámci veřejné služby, která budou reflektovat možnosti a situaci jeho klientů. Výkon veřejné služby je také možno vnímat jako určitý druh pracovní rehabilitace.

49. Více o veřejné službě • Prezentace • Příklady vlivu veřejné služby na výši dávky hmotné nouze

50. Pomoc klientům sociálního kurátora se zajištěním vzdělání • Sociální kurátor jako pracovník terciální prevence řeší v mnoha případech situace klientů, kteří svou šanci na vzdělání již promarnili nebo navzdory dosaženému vzdělávání opakovaně ve svých životech selhávají • Přesto je nutné, aby sociální kurátor své klienty ke vzdělávání motivoval a účinně jim pomáhal, pokud se pro studium rozhodnou