Zařazení prací podle rozhodujících faktorů a kritérií dle vyhl. č. 432/2003 Sb.

1. Zařazení prací podle rozhodujících faktorů a kritérií dle vyhl. č. 432/2003 Sb. Vibrace a Zraková zátěž

2. a) vibrace Definice vibrací a jejich přenos na člověka. Typy vibrací. Měření vibrací. Zařazení práce vzhledem k faktoru vibrace do kategorií. Působení vibrací na člověka. Ochrana proti vibracím. Vibrace - vliv na zdraví. b) zraková zátěž Zrak a práce. Vnímání barev. Viditelnost předmětu. Oslunění. Zraková únava. Osnova:

3. a) Vibrace • Definice vibrací a jejich přenos na člověka: Vibrace představují mechanické kmitání • pohyb pružného tělesa nebo prostředí - jehož jednotlivé body kmitají kolem rovnovážné polohy.

4. Nejčastější přenos vibrací na člověka: • z kmitajících částí strojů a zařízení • z ručního mechanizovaného nářadí • z dopravních prostředků • ze sedadel • z pracovních plošin • z volantu • z ovládacích pák ....

5. Typy vibrací • Rozdělení vibrací podle způsobu přenosu: • celkové horizontální nebo vertikální vibrace, posuzované v pásmu frekvencí 0,5 Hz – 80 Hz (x,y 110 dB, z 107 dB) • celkové vertikální vibrace o frekvenci nižší než 0,5 Hz (kinetózy) • celkové vibrace v obytných budovách a ve stavbách občanského vybavení, posuzované v pásmu od 1 Hz – 1000 Hz (71dB+korekce) • vibrace přenášené na ruce posuzované v pásmu 8 Hz – 1000 Hz (123 dB) • vibrace přenášené zvláštním způsobem (na hlavu, páteř) posuzované v pásmu 1 Hz – 1000 Hz

6. Měření vibrací • Při kmitech - přenos energie. • Mechanický pohybu (kmity) vyjadřujeme: - v efektivních hodnotách - v hladinách zrychlení vibrací (vztahují se k referenčnímu zrychlení 1μm/s2)

7. Měření vibrací • Měření vibrací po potřeby kategorizace: • Základem hodnocení – energeticky ekvivalentní hladina (hodnota) zrychlení vibrací (je vážená příslušným filtrem podle způsobu a směru působení vibrací.). • Vibrace měříme v místě jejich přenosu na lidský organismus – speciální úchyty pro připevnění snímačů na styčné ploše, ze které vibrace vstupují do těla. • Při měření: posuzujeme zrychlení ve třech směrech: x, y, z. • Hodnocení celkových vibrací: ekvivalentní vážené hodnoty zrychlení normované na 8 hod dobu porovnávají v jednotlivých směrech s NPH.

8. Měření vibrací • Hodnocení vibrací na ruce: výsledky měření z jednotlivých směrů zkombinují tak, že se stanoví souhrnná vážená hodnota zrychlení, která se znormuje na 8h podle vztahu:

10. NPH • uvažují se nejistoty měření ...... ε • Pokud NPHV se nachází v pásmu nejistoty výsledku měření – musí se měření opakovat přesnější metodou! • Konečný výsledek měření v 1. tř. přesnosti

11. Tabulka přesnosti měření vibrací

12. Měřidla • vibrometry • filtry Vibrometry nejsou zařazeny mezi stanovená měřidla – nepodléhají úřednímu ověření (doporučuje se kalibrace 1x za 2 roky).

13. Zařazení práce vzhledem k faktoru vibrace do kategorií Čtyři kategorie vibrací: • Kategorie č. 1: celosměnová expozice vibracím je o více než 10 dB pod hygienickým limitem. • Kategorie č. 2: celosměnová expozice vibracím je do 10 dB pod hygienickým limitem. • Kategorie č. 3: celosměnová expozice vibracím překračuje hygienický limit do 10 dB. • Kategorie č. 3: celosměnová expozice vibracím překračuje hygienický limit o více jak 10 dB.

14. Působení vibrací na člověka Interakce soustava zdroje vibrací a lidského organismu = mechanická zátěž • Krátkodobá intenzivní expozice nepříznivá odezva lidského organismu. • Dlouhodobá expozice – trvalé poškození. • Nejzávažnější – vibrace na ruce.

15. Expozice k vibracím je ovlivněna faktory • individuálními • predispozice k onemocnění, kouření, velikost ruky • fyzikálními • dominantní frekvence, časový průběh, směr působení vibrací, průměrná denní a celková expozice • biodynamickými • poloha těla a končetin, vyvozené síly stisku a přítlaku ruky, velikost plochy dotyku

16. Účinky na člověka • celkové vibrace • vždy systémové účinky (postihují celé tělo) • odezva u člověka – řada rezonančních oblastí subjektivně nepříjemné, při vyšších intenzitách nebezpečné zdraví • uvnitř organismu se vyvolávají velké dynamické síly hl. otřesy v důsledku mechanických rázů • subjektivní projev – nepohoda • závisí na řadě faktorů • individuální rozdíly, motivační faktory, věk, pohlaví, délka expozice, denní doba, poloha a činnost • nepohoda → celková únava organismu • snížení pozornosti, zpomalené a zhoršené vnímání, pokles motivace, snížení výkonu při provádění duševních a fyzických úloh

17. Ochrana proti vibracím • Ochrana zdraví stanovena v:  • NV č. 148/2006 Sb. • normovaných metodách ČSN ISO 2631 část 1a 2 • ČSN ISO 5349 • metodický návod pro měření hluku a vibrací (vydalo MZ ČR) Posuzují se vždy translační (posuvné vibrace) – zavedení soustavy souřadnic lidského těla • viz obrázky výše (celkové vibrace a vibrace přenášené na ruce)

18. Opatření • snížení vibrací u zdrojů (opatření na zdrojích), nejúčinnější a nejlevnější • př.:výměna ručního nářadí, konstrukční úprava, náhrada sedadel, části strojů, výměna technologických celků za modernější • omezení cest šíření vibrací (vychází z hlukové studie) • změna organizace práce a technologie výroby • střídání pracovníků • přestávky • stanovení přípustného počtu směn • úprava technologie • ohřívárny (vlhko a chlad) • antivibrační rukavice (při kmitočtu 200-1000 Hz – 40% útlum, do 200 Hz nulový efekt) ochrana před chladem a vlhkem • zácvik práce s ručním nářadím

19. Vibrace – vliv na zdraví • Vystavení vibracím je spojeno s nepříznivou odezvou organismu (únava, snížená pozornost, zhoršené a zpomalené vnímání až charakteristické poškození podle typu a charakteru vibrací. • Vibrace přenášené na ruce: poškození periferních cév, nervů, kloubů HK. • Celkové vibrace: ovlivnění muskuloskeletárního aparátu (spolu s vynucenou PP – posškození páteře), není v ČR odškodňováno. • Nemoci cév rukou: traumatická vasoneuróza vibrace o frekvenci 50-200 Hz. Chladový test. • Nemoci periferních nervů HK charakteri ischemických a úžinových neuropatií (není objasněno, zda onemocnění je způsobeno přímým účinkem vibrací). • Nemoci kostí a kloubů rukou, zápěstí nebo loktů. Způsobeny otřesy a rázy a vibracemi nízkých frekvencí od 1-30 Hz (cysty a nekrózy, následek zhoršené prokrvení).

20. b) zraková zátěž • Zrak a práce • Nové technologie, nové profese • Zrakové obtíže: pálení, slzení, svědění, pocit napětí až zhoršení zrakové ostrosti, nejasné vidění, zhoršení zrakového výkonu • Kombinace s celkovými příznaky • bolest hlavy, nesoustředěnost, únava • Obtíže krátkodobé x dlouhodobé • Negativní ovlivnění pracovního prostředí • špatné osvětlení, malá velká intenzita, práce spojené s přetěžováním akomodace, nízká vlhkost vzduchu, přítomnost CHL, prach

21. Vnímání barev • Barvocit: schopnost zrakového aparátu rozlišovat barvy. Genetické vybavení. • Dokonalé barevné podání předmětu umožňuje jen denní světlo. • Příčiny poruch: diabetes, chronická expozice Pb a org. rozpouštědlům, alkohol • Věk: zvýšení deficitu barevného vidění. • Poruchy vnímání barev - doprava, elektrotechnika (kabely), textilní výroba (barevně označené ovladače).

22. Vnímání barev • Vnímání osvětlení ovlivňuje vztah mezi osvětleností a teplotou chromatičnosti zdrojů světla (dlouhovlnném červené spektrum – obdoba ranního a večerního světla, nízká intenzita; krátkovlnná modrá složka – poledne, vysoká intenzita) → vyšší hladina osvětlenosti u zdrojů s vysokou teplotou chromatičnosti. • Nerespektování – stížnosti na výbojkové a zářivkové osvětlení. Klesající intenzita osvětlení – snížení schopnosti přesného rozlišení barev.

23. Viditelnost předmětu • Určena velikostí, jasem, kontrastem jasu předmětu a jeho okolí, dobou danou pro pozorování. • Barevné zvýraznění důležitých částí strojů. • Viditelnost 3-rozměrných detailů - směr světelného toku (tvorba stínů-prostorová orientace).

24. Oslunění • Stav zraku, který ruší zrakovou pohodu, zhoršuje, znemožňuje vidění. Rušivé oslnění- narušení pohody, špatné soustředění, zhoršuje vidění. • Individuální rozdíly ve vnímání oslnění (není vždy stále sejná u 1 osoby).

25. Zraková únava • Je komplexní děj související s únavou akomodačních a okohybných svalů a s celkovou únavou CNS. • Hodnocení: zvýšený počet chyb při zrakové práci a zhoršující se zrakový výkon za neměnících světelných podmínek prostředí.

26. Zařazení práce z hlediska zrakové zátěže do kategorií • Požadavky na přirozené a umělé osvětlení jsou součástí PD. Někdy je riziko zrakové zátěže neodstranitelné – technologie práce. • Jedná se o činnosti spojené s  • akomodací oka (rozeznávání kritických detailů) • používání zvětšovacích přístrojů • s neodstranitelným oslněním

27. Tři kategorie zrakové zátěže: • Kategorie č. 2: trvalá práce se zařízeními pro nepřetržité monitorování činnosti strojů a zařízení nebo kontrola za použití obrazových terminálů; rozeznávání kritických detailů – 0,0003 radiánu při kontrastu menším než 0,8. (dispečink dopravy, letectví, zpracování filmových pásů, střih..) • Radián je rovinný úhel sevřený dvěma polopřímkami, které na kružnici opsané z jejich počátečního bodu vytínají oblouk o délce rovné jejímu poloměru. • Kategorie č. 3: nutné používání zvětšovacích přístrojů; neodstranitelné oslnění (výroba a balení skleněné bižuterie - sklářství ).

28. Opatření • Obtížné omezení míry rizika • dodržování režimu práce a odpočinku • kvalitní technologie • pomocné programy na podporu zdraví