600 likes | 1.41k Views
Chemická vazba. Atomy se sdružují do útvarů = MOLEKULY valenčními elektrony Spojení = chemická vazba pzn: soudržné síly (silové interakce) poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. VAZBA = VALENCE. Chemická vazba. Podmínka vzniku:. dostatečné přiblížení atomů
E N D
Chemická vazba • Atomy se sdružují do útvarů = MOLEKULY valenčními elektrony • Spojení = chemická vazba • pzn: • soudržné síly (silové interakce) poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech VAZBA = VALENCE
Chemická vazba • Podmínka vzniku: • dostatečné přiblížení atomů • s dostatečně vysokou energií • správná prostorová orientace
Molekuly • Složené ze dvou a více atomů vázaných chemickou vazbou • Molekula: • Prvku = stejné atomy (stejné Z – protonové číslo) (O2) • Sloučeniny = různé atomy (jiné Z – protonové číslo) (CO2)
Veličiny • Vazebná energie(TVORBA chemické vazby) • energie, která se uvolní při vzniku dané chemické vazby • Disociační energie(ŠTĚPENÍ chemické vazby) • energie, kterou je potřeba dodat k rozštěpení dané chemické vazby Stejné až na znaménko (kJ/mol)
Veličiny • Elektronegativita (X) • schopnost atomů přitahovat vazebné elektrony (sdílené s jinými atomy). Podle její hodnoty se chemické vazby třídí do skupin. • v rozmezí od 0,70 do 4,00 (v PSP) Největší (X) má F, nejméně (X) alkalické kovy.
Veličiny • Elektropozitivita (Y) - opakem elektronegativity - schopnost atomu uvolňovat vazebné elektrony Největší (Y) mají alkalické kovy.
PSP IONIZACE = proces, dodáním energie se odtrhne elektron (či více) - Z elektroneutrálního atomu vznikne KATION IONIZAČNÍ ENERGIE = Nutná k odtržení elektronu, dodaná. Elektron se po odtržení spojí s neutrální částicí = ANION ELEKTRONOVÁ AFINITA = Energie uvolněná
Typy chemických vazeb Základní typy chemických vazeb: - Kovalentní - Polární - Iontové - Kovové - Koordinačně kovalentní • Dále existují ještě slabé vazebné interakce (mezimolekulové síly): - van der Waalsovy síly - Vodíkové můstky
Kovalentní vazba Ep = potenciální energie systému Atom B se přibližuje l = délka ch.vazby: vzdálenost jader atomů vázaných v molekule Pzn: Přitažlivé síly, klesá Ep (energie potenciální) do okamžiku energetického minima, kdy je systém NEJSTABILNĚJŠÍ .
Kovalentní vazba Ep = potenciální energie systému Atom B se přibližuje Nevzniká chemická vazba Další přiblížení B = uplatnění odpudivých sil.
Kovalentní vazba Překryvem AO (atomového orbitalu) vzniká MO (molekulový orbital) je tvořena min 2 elektrony (typy vazeb:) • Vazba sigma - vazba na spojnici jader
Kovalentní vazba Překryvem AO (atomového orbitalu) vzniká MO (molekulový orbital) 2) Vazba typu – vazba mimo spojnici jader (boční překryv)
Násobnost kovalentní vazby: • JEDNODUCHÁ 1elektronový pár, vazba, slabší +
Násobnost kovalentní vazby: • DVOJNÁ 2 elektronové páry, 1 a 1 , pevnější +
Násobnost kovalentní vazby: 3)TROJNÁ 3 elektronové páry, 1 a 2 , nejpevnější +
Kovalentní vazba Kovalentní vazba = spoluvlastnictví elektronového páru
Polarita kovalentní vazby Vznik parciálních nábojů + - ELEKTRONEGATIVITA: zavedl Pauling
Typy vazeb podle rozdílných hodnot elektronegativity • nepolární vazba - rozdíl hodnot elektronegativit (ΔX) je od 0 do 0,40 (H2,O2,Cl2 nebo methan CH4 )
Typy vazeb podle rozdílných hodnot elektronegativity 2) polární vazba - rozdíl hodnot elektronegativit (ΔX) je od 0,40 do 1,70 (HCl,H2O)
Typy vazeb podle rozdílných hodnot elektronegativity 3) iontová vazba - rozdíl hodnot elektronegativit (ΔX) je od 1,70 (NaCl,NaF)
Typy vazeb podle rozdílných hodnot elektronegativity • nepolární vazba - rozdíl hodnot elektronegativit (ΔX) je od 0 do 0,40 (H2,O2,Cl2 nebo methan CH4 ) • 2) polární vazba - rozdíl hodnot elektronegativit (ΔX) je od 0,40do 1,70 (HCl,H2O) • 3) iontová vazba - rozdíl hodnot elektronegativit (ΔX) je od 1,70 (NaCl,NaF)
Iontová vazba = předání el. páru • k přesunu celého vazeb. páru = vznik iontů – samostatných nabitých částic • elektrostatické sily • mezi alkalickými kovy a halogeny
Koordinačně kovalentní vazba • Stejná jako kovalentní • Liší se vznikem : • 1.partner (atom) poskytuje celý el.pár (DÁRCE = DONOR) (ligandy) • 2.partner má volný orbital, přijímá el. pár (PŘÍJEMCE = AKCEPTOR) (centrální atom) • př = komplexní sloučeniny, amoniak, voda
Koordinačně kovalentní vazba Volný elektronový pár + H+
Kovová vazba • mezi atomy (v kovech): • elektronegativity poměrně nízké • vzájemně se neliší • Kovy = látky s pravidelným uspořádáním-krystalickým. • Kovová mřížka = část struktury kovu(nejčastěji krychle) • Levá část PSP • Pevné až na Hg
Kovy = levá část PSP Pevné až na Hg (kapalina) Kovová vazba KOVY
Kovová vazba • KOV = počet elektronů jeho nejvyšší zaplňované vrstvy je menší nebo roven číslu periody, v němž se nachází • Př. Al třetí perioda, poslední vrstva 3e- (kov) • Př. P třetí perioda, poslední vrstva 5e- (nekov) • Kujnost, tažnost, vodivost
Kovová vazba Valenční elektrony se volně pohybují = elektronový plyn Elektrony společné všem členům mřížky Pohyblivost e- = elektrická vodivost
Slabé vazebné interakce • = MEZIMOLEKULOVÉ SÍLY: • Mezi molekulami téže látky • Mezi molekulami látek různých Molekuly se mohou navzájem spojovat. Slabé, ale ovlivňují vlastnosti.
Slabé vazebné interakce • 1) Van der Waalsovy síly Elektrostatické přitahování dipólů Síly: • coulombické, b) indukční, c) disperzní E vazby menší než E kovalentní Dipól: Nesymetrické rozložení náboje
Slabé vazebné interakce Dipólový moment Součin délky vazby l a parciálního náboje Směr od – k + , Velikost určitá Polarita molekul : =0 Př. HCl = je zde dipól =0 :polární CO2 = 0 : nepolární (lineární) H2O = 0 : polární (lomený) Záleží na tvaru molekuly
Slabé vazebné interakce • A) coulombické síly Orientace molekul při přitahování dipólů • uspořádání molekuly • Pokles E , tím růst stability
Slabé vazebné interakce • b) indukční síly Vznik dipólů působením jiného dipólu. Z nepolární látky může být polární
Slabé vazebné interakce • c) disperzní síly Synchronizace kmitání dipólů (el. obal osciluje, kmitá) U všech látek Nejvýznamnější pro van der Waalsovy síly
Slabé vazebné interakce • 2) vazba vodíkovým můstkem - Speciální interakce dipól-dipól - Uplatnění mechanických sil Ovlivňuje: • prostorové uspořádání molekul • fyzikální vlastnosti látek způsoben: • Existence volného el. páru • H s atomem, který má vysokou elektronegativitu (F, O, N)
Slabé vazebné interakce • 2) vazba vodíkovým můstkem Mezi různými molekulami = intermolekulární
Slabé vazebné interakce • uvnitř látky: intramolekulární
Vyšší T varu než ostatní podobné molekuly V. , VI. a VII. skupiny Malý rozdíl elektronegativit mezi C a H, není volný el,pár. = není H můstek
Slabé vazebné interakce • Vodíkové můstky v kapalné vodě:
Energie vazeb srovnání energií různých typů mezimolekulových sil rozdíly velmi významné: vodíková vazba19 kJ mol-1 (H2O) van der Waalsova síla8 kJ mol-1 (CO2) van der Waalsova síla0,01 kJ mol-1 (He, jen disperzní síly) pro srovnání: průměrná kovalentní vazba (jednoduchá) 350 kJ mol-1
Vaznost Počet kovalentních vazeb, vycházejících z atomu prvku ve sloučenině . 2. a 3. perioda = OKTETOVÉ PRAVIDLO Vázané atomy sdílením elektronů nabývají stálé konfigurace vzácných plynů Neplatí pro molekuly s lichým počtem a BF3
STRUKTURA KRYSTALŮ Pevné látky mají stálé a pravidelné uspořádání atomů. Poly = velký počet krystalů Mono = jednotlivé krystaly 7 krystalových struktur Realita = poruchy
STRUKTURA KRYSTALŮ ALOTROPIE = prvek se vyskytuje ve více krystalových modifikacích Existence látek v několika různých krystalových formách nebo-li modifikacích lišících se strukturou Př: uhlík: a) diamant b) grafit
STRUKTURA KRYSTALŮ • Atomové (kovalentní) krystaly • Zesíťované molekuly, atomy vázány kovalentními vazbami, • - vysoká T tání, • - velká tvrdost • - pevnost (diamant)
STRUKTURA KRYSTALŮ 2) Molekulové krystaly plyny tvořeny molekulami, které drží pohromadě van der Walsovými interakcemi (molekula jodu, krystaly vz.ácných plynů)
STRUKTURA KRYSTALŮ 3) Iontové krystaly Pravidelně uspořádány ionty V pevném stavu nevedou elektrický proud, ale v roztoku či tavenině ano Jsou křehké a rozpustné v polárním rozpouštědle (voda) Př. NaCl