D omestikace, trávení, exteriér, terminologie chovu skotu

1. Domestikace, trávení, exteriér, terminologie chovu skotu

2. Domestikace (zdomácnění) • Chov zvířat - prvně zaznamenán v Asii • 10 tis.l. př.n.l. : doba primitivního zemědělství (zdomácněn vlk, ovce, kozy) • od 8 tis.př.n.l. tur a prase

3. Vlivy působící na zdomácnění • Prostředí - odezněla doba ledová (20 tis.l.př.n.l.) - vyšší teplota = růst plodin prospěšných člověku i zvířatům, nejvýznamnější faktory = teplota, vlhkost chovaná zvířata si udržela svoji vysokou konstituční pevnost, plodnost a adaptační schopnosti = odolnost

4. Vlivy působící na zdomácnění 2. Geografické rozšíření zvířat - v závislosti na zdrojích potravy, nejdříve zdomácněny druhy zvířat nenáročných na prostředí i na zajištění krmiv, menšího vzrůstu a se stádovými formami chování 3. Společensko - historický vývoj člověkaz lovce zemědělec, zpětnou vazbou domestikace zvířat, která ovlivnila nové výrobní vztahy ve společnosti a umožnila její rozvoj

5. Průběh domestikace • Zajetí -člověk lovec a zemědělec přestává kočovat = možnost „chovu“ prostorové omezení, krmení zvířat člověkem, zjišťování možností využití jejich přirozených vlastností 2.   Ochočování -aktivní ovlivňování chování zvířat (výběr uvnitř druhu) - hospodářské využití jejich vlastností

6. Průběh domestikace 3.   Vlastní domestikace -chování druhů, které byly hospodářsky nejvýhodnější - vědomé ovlivnění reprodukce, proces domestikace nelze považovat za ukončený (u některých druhů nebyla intenzita selekce výrazná nebo započala teprve nedávno - husa berneška, bažant, antilopy)

7. Domestikační změny Změny morfologických a fyziologických vlastností v návaznosti na chovný cíl se dělí: a/ změny požadované -odpovídají potřebám chovatele b/ změny doprovodné -důsledek selekčního tlaku nebo genových vazeb c/ změny nežádoucí -souvislost s nevhodnými formami chovu a šlechtění

8. Domestikační změny Morfologické změny • velikost - hmotnost těla • brachycefalie - zkrácení obličejové části hlavy • barva srsti, síly kůže • růst svalové i tukové soustavy • změny na vnitřních orgánech - zvětšení zažívací soustavy, srdce, rozvinutí dýchací soustavy (u skotu s vyšším podílem osvalení došlo ke vzniku masných plemen)

9. Domestikační změny Fyziologické změny • prodloužení doby páření nebo pravidelné intervaly v průběhu celého roku • zvýšení požadované produkce nebo změny požadované produkce (mléko a maso) • změny v činnosti nervové soustavy • výběrem docházelo k histologické změně stavby těla. Chování zvířat :snižuje se pohlavní pud, snižují se mateřské instinkty, změna vztahu k člověku

10.  Trávení u skotu dutina ústní promíchání potravy seslinami hltan společný orgán trávicí a dýchací soustavy jícen Žaludek -         uložený za jícnem -         u přežvýkavců je složený zpředžaludkůavlastního žaludku

11.  Trávení u skotu Předžaludky Bachor • 80-120 l v tělesné dospělosti, vyplňuje celou levou polovinu břicha, stěna bachoru 0,5 cm • v bachoru se nacházejí bakterie, které rozkládají výživné látky krmiv na volné mastné kyseliny, amoniak, aminokyseliny • mikroorganismy představují 10% z celkového tekutého obsahu bachoru • jsou zde obsaženy bakterie, které enzymaticky štěpí složité a jednoduché cukry, kyseliny a dusíkaté látky

12.  Trávení u skotu • činností mikroorganismů se štěpí bílkoviny krmiv a dochází k syntéze bakteriální bílkoviny • k tvorbě bakteriální bílkoviny je třeba dostatek lehce stravitelných sacharidů v krmné dávce • v bachoru žijí také nálevníci – hlavně trávívlákninu • bachorové mikroorganismy kryjí zvířeti potřebu bílkovin z 20-30% Čepec ústí do něj bachor, je nejmenší, hromadí se v něm potrava rozdrobená přežvykováním Kniha leží na pravé straně břicha, ústí do slezu (=vlastní žaludek)

13. Sliznice bachoru Sliznice čepce Sliznice knihy Tele 8T – mléko x mléko a startér (bachorová sliznice)

14.  Trávení u skotu • objemná krmiva se zpracovávají a trávímikroorganismy v předžaludcích a v menší míře ve slepém střevě • největší význam má trávení celulózy činností mikroorganismů = celulolytické bakterie • přeměna bílkovin a nebílkovinných látek činností mikroorganismů • v předžaludcích se potrava promíchává a pozpracování mikroorganismy se posouvá k dalšímtrávicím oddílům

15. PŘEŽVYKOVÁNÍ (eruktace) po částečném nasycení se potrava z bachoru vrací po určitých dávkách zpět do ústní dutiny k důkladnějšímu zpracování = přežvykování • vyvrhnutí dávky + přežvykování + opětovné spolknutí = přežvykovací cyklus •  přežvykování začíná 20-70 min. po přijetí potravy •  1 přežvykovací období trvá 30-60 minut a za • 24 hodin se opakuje 6-8 krát •  za 24 hodin se přežvýká 50-60 kg bachorového obsahu

16. Žaludek - slez • objem 10-20 l, na přední spodině dutinybřišní, obsahuje žláznatou sliznici • potrava přichází do slezu natrávená chemickýmiprocesy mikroorganismů, zde sepromíchá s žaludeční šťávou a rozkládá se • nejvýznamnější součástí žaludeční šťávy je enzym PEPSIN, který částečně tráví bílkoviny na aminokyseliny • v období mléčné výživy se vylučuje enzym CHIMOZIN, který sráží mléko • enzym lipáza rozkládá tuk na glycerol a mastnékyseliny

17. Terminologie – chov skotu Zootechnická taxonomie popisuje a třídí živé organismy do přirozených skupin  základní jednotkou je DRUH Podjednotkami Plemeno, Ráz, Kmen, Chov, Linie, Rodiny  Plemeno Skupina zvířat téhož druhu, stejného fylogenetického původu s určitýmiznaky a vlastnostmi, je schopna tyto znaky a vlastnosti přenášet napotomstvo. Plemenný typ Souhrn znaků a vlastností určujících příslušnost zvířete k danému plemeni.

18. Terminologie – chov skotu Užitkový typ Souhrn morfologických a fyziologických vlastností daných  určitému užitkovému směru (mléčný, masný, kombinovaný). Plemenný standard Ideální obraz znaků a vlastností daného plemene (vyjadřující souhrn požadavků nachovný cíl v dané etapě). TRUE TYPE Tělesný rámec – velikost tělesného rámce Velký, střední, malý.

19. Mléčný užitkový typ

20. Masný užitkový typ

21. Terminologie – chov skotu Konstituce – stupeň zdraví, na základě morfologie a fyziologie organismu, projevuje se schopností reagovat na podněty z vnějšího prostředí (posouzení podle habitu, komplexe, temperamentu) Tvrdá, pevná Jemná Hrubá Lymfatická Slabá Habitus - tvarové znaky daného jedince podmíněné anatomií, histologií organismu (svalový – muskulární, dýchací – respiratorní, výkrmný digestivní, mozkový – cerebrální)

22. Terminologie – chov skotu Komplexe – způsob fyziologické funkce vnitřních orgánů, reaktivnost na okolní podněty, zejména odolnost proti škodlivým vlivům (nemoci) Typ se zvýšenou oxidační činností (spojen s dýchacím habitem) Typ s průměrnou (normální) oxidační činností Typ se sníženou oxidační činností (spojen s výkrmovým habitem) Temperament – stupeň dráždivosti a reaktivnosti nervové soustavy na podněty z vnějšího prostředí Živý (sangvinický) x klidný (flegmatický) (ohnivý, nervózní x apatický) Kondice - současný tělesný stav zvířete (vliv úrovně výživy, ošetřování, stupně využívání) chovná, pracovní, pastevní, závodní, výstavní, výkrmná, hladová

23. Požadavky na exteriér vysoká výkonnost ty znaky, které ukazují na výkonnost v určitémznaku se označují jako známky užitkovosti mléčná plemena – velké vemeno, silné a klikaté mléčné žíly výkrm – krátký a silný krk, široký hřbet a rozložitá záď ustálenost plemenných znaků jednotlivá plemena se od sebe liší plemennými znaky

24. Požadavky na exteriér pohlavní příslušnost soulad stavby celého těla je podmíněno tvarem, velikostí a vzájemnou polohou jednotlivých tělesných partií porovnáváme rozměry výškové, šířkové, délkové a hloubkové, hodnotí se, zda jsou tělesné rozměrysprávně formované zdravá zvířata mají lesklou, hladkou apřiléhavou srst, jasné oko a dobrý výživný stave.

26. Terminologie – kategorie skotu Tele mládě skotu obojího pohlaví do věku 6 měsíců Jalovice mladý skot samičího pohlaví od 6 měsíců do otelení Zástavový skot mladý skot (včetně telat) určený k výkrmu Vysokobřezí plemenice kráva nebo jalovice ve 2. polovině březosti (od 7.měsíce) Prvotelka po 1. otelení (do 2. otelení) Kráva plemenice po 2. otelení Odchov telat – od narození do 6 měsíců věku (mlezivové období, období mléčné a rostlinné výživy) Odchov jalovic - od 6 měsíců věku do 5.-7. měsíce březosti Chov (dojnic, krav bez tržní produkce mléka) Výkrm skotu

27.  Označování zvířat • je základ evidence zvířat, která umožňuje vedení údajů a přehledů o užitkovosti, zdraví, plodnosti, věku, růstu a vývinu zvířat • bez správné evidence není možné provádět plemenářskou práci • doložení původů - vliv na cenu zvířete (označení telat - prvotně ihned po narození (pásek s číslem) konečné označení do max. 72 hodin po narození - ušní známka

30. Ústřední evidence skotu • od 1.1.1999 - systém evidence skotu totožný s EU • zahrnuje zpracování údajů o pohybech zvířat, jejich narození, porážkách a úhynech • slouží pro zpřesňování informací o nákazových situacích v chovu hospodářských zvířat • provádí ji Českomoravská společnost chovatelů s.r.o, pod dozorem Státní veterinární správy • tato ústřední evidence pohybů zvířat přebírá údaje o původech zvířat z dat reprodukce a kontroly užitkovosti

31. Další způsoby značení oficiální tetování (provádí se zpravidla při odrohování telat) mikročip ( 2-3 mm silný, 2-3 cm dlouhý implantace u skotu za ucho, kde zaroste a drží pevně; na jatkách se vyjme = musí být přesně na svém místě) pracovní Transpondér - respondér měření užitkovosti, pro stanovení krmné dávky

32. Terminologie – reprodukce skotu Pohlavní dospělostvěk, při kterém dochází k tvorbě zralýchpohlavníchbuněk (8-10 měsíců) Chovatelská dospělost věk, kdy je zvíře používáno k chovu (reprodukci) Jalovice 14-20 měsíců Býk 12- 14 měsíců Tělesná dospělostvěk ukončení tělesného růstu (5-6 let) Přirozená plemenitba Inseminace První inseminace – u jalovic poprvé v životě, u krav první po otelení Reinseminace – opakovaná inseminace v téže říji (ID téhož býka) Opakovaná inseminace – druhé a další inseminace

33. Terminologie – reprodukce skotu Březost Mezidobí Servis perioda (mezibřezost) Inseminační interval Inseminační index Natalita - čistá hrubá Embryonální mortalita Zmetání Předčasný porod

34. Terminologie – mléčná užitkovost skotu Dojnost - schopnost produkovat mléko Dojivost – množství vyprodukovaného mléka (nádoj – kg, l) Dojitelnost – schopnost při dojení uvolňovat mléko určitou intenzitou (rychlost) Mléčnost Laktace – od otelení do zaprahnutí (délka laktace se udává ve dnech) Normální laktace Nenormální laktace (nesplňuje požadovanou délku laktace čimnožství nadojeného mléka za toto období) Normovaná laktace 305 dní

35. Terminologie – mléčná užitkovost skotu Zkrácená laktace – úseky 100, 200 dní (pro porovnání výsledků při KU) Celoživotní užitkovost Relativní užitkovost – na 100 kg živé hmotnosti FCM, PCM, LCM, FPLCM - přepočet (korekce) na stejný obsah tuku, bílkovin, laktózy Laktační křivka Perzistence laktace - index P2:1 Mlezivo (kolostrum) - 3-5 dní po otelení Zralé mléko

36. Terminologie – masná užitkovost skotu Výkrmnost – schopnost dosahovat přírůstků živé hmotnosti (při ekonomické spotřebě živin na kg přírůstku) Jatečná hodnota – kvalitativní a kvantitativní znaky a vlastnosti jatečně upraveného těla (JUT) Jatečně upravené tělo Jatečná výtěžnost Brutto přírůstek Netto přírůstek Jatečná dospělost (inflexní bod v růstu a vývoji) Jatečná zralost Porážková hmotnost