130 likes | 205 Views
Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA) a požadavky Aarhuské úmluvy. Zuzana Drhová, Zelený kruh. Východiska. Posuzování vlivů na životní prostředí je hlavním nástrojem pro naplňování čl. 6 a čl. 7 Aarhuské úmluvy.
E N D
Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA) a požadavky Aarhuské úmluvy Zuzana Drhová, Zelený kruh
Východiska Posuzování vlivů na životní prostředí je hlavním nástrojem pro naplňování čl. 6 a čl. 7 Aarhuské úmluvy. Aarhuská úmluva vychází z předpokladu, že informovaná veřejnost má zájem vyjadřovat se ke kvalitě svého životního prostředí. Od veřejné správy se očekává, konzultuje své záměry, programy a plány, a to v co nejranější fázi rozhodovacích procesů. Úmluva nestanovuje jednotný vzorec pro zapojení veřejnosti, ale jako minimum požaduje účinné oznamování, • přiměřené poskytování potřebných informací • zavedení vhodných postupů pro zapojení veřejnosti do rozhodování • zavedení postupů pro zohlednění připomínek
Dvojí charakter účasti veřejnosti • Konzultativní účast veřejnosti je ošetřena zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb., ve znění 93/2004 Sb.), kdy se veřejnost může vyjadřovat písemnou formou (v některých případech i na veřejných slyšeních) k projektovým záměrům (politikám a strategiím) z hlediska dopadů na životní prostředí. • Smyslem těchto posouzení je expertní vyjádření, zvažující rizika, hledající optimální variantu a navrhující opatření pro zmírnění dopadů na životní prostředí - princip prevence a předběžné opatrnosti.
Dvojí charakter účasti veřejnosti Plnoprávná forma zapojení veřejnosti do rozhodování dává možnost se vyjádřit, ale také se odvolat a rozhodnutí právně napadnout. Tomuto požadavku odpovídá postavení účastníků správních řízení, kterými se mohou stát v některých případech také zástupci veřejnosti - občanská sdružení. Postavení účastníků řízení lze získat: • na základě aktivní účasti v procesu EIA, • na základě zákonů o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb), • o prevenci průmyslových havárií (zákon č. 353/1999 Sb.), • o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC, zákon č. 76/2002 Sb.).
Jak je účast veřejnosti vnímána v praxi? Účast veřejnosti je spojována s prodlužování povolovacích procesů, a tím i prodražování staveb. Otevření veřejné diskuse, zvažování variant z hlediska dopadů na životní prostředí, včetně nulové varianty, v rámci posuzování vlivů na ŽP tupí hrany pozdějších sporů. Při formálnm přístupu dochází k odsunutí nevyřešených problémů do pozdějších fází rozhodovacích procesů – správních řízení s možností odvolání se k soudu a dalších průtahů (plnoprávná účast).
Jak zajistit účast veřejnosti ? • Musí se o konání možnosti připomínkovat (písemně či ústně) včas dozvědět • Musí ji problém zaujmout (oslovit dotčenou veřejnost) • Musí být přesvědčena o tom, že její účast má smysl (není formální)
Formy účasti veřejnosti v rámci EIA/SEA • Písemné připomínkování ( ve fázi oznámení, lhůta 20 dní od jeho zveřejnění, ve fázi zveřejnění dokumentace, návrhu koncepce) • Veřejné projednání (ke zveřejnění odborné dokumentace, vyhodnocení koncepce, oznámeno min. 5 dní předem) • Účast v pracovním týmu posuzovatelů
Proč lidé přijdou na veřejné projednání ? • Jsou zvědaví a chtějí mít více informací • Obavy. Lidé se cítí být plánovaným záměrem ohroženi – své obavy si chtějí potvrdit či vyvrátit. • Mají co k plánovanému záměru říci a veřejné slyšení je místo, kde tak mohou učinit.
Co komplikuje zapojení veřejnosti do posuzování vlivů na životní prostředí? • Nedostatek času. • Nepřehlednost procesu – neví, co se po nich přesně chce. • Přílišná odbornost tématu – nerozumí tomu. • Přílišná obsáhlost projednávaných dokumentů. • Přílišná obecnost projednávaných dokumentů. • Jiné.
Na kterou otázku snáze odpoví veřejnost: A) nebo B) ? A) Pokud připravíme veřejné projednání na začátku posuzování vlivů na životní prostředí (fáze tzv. scopingu) – jak doporučuje Aarhuská úmluva – hlavní otázkou pro veřejnost je: • Jaké jsou možné škodlivé vlivy záměru na životní prostředí, na které by se nemělo při posuzování vlivů na životní prostředí zapomenout a které musí být zapracovány do odborné dokumentace? B) Pokud se veřejné projednání koná v pozdější fázi procesu při zveřejnění dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí (v ČR častější), otázka pro veřejnost zní: • Jaké jsou připomínky ke zpracované dokumentaci vlivů na životní prostředí? Zapomnělo se na něco, je to zpracováno nedostatečně?
Kroky pro zapojení veřejnosti v rámci EIA/SEA (konzultativní účast) • Vytipovat dotčenou veřejnost • Vybrat vhodné informační nástroje, aby dotčená veřejnost byla o zahájeném posuzování vlivů na životní prostředí informována (internet, místní časopis, odborný tisk, e-mailová rozesílka – přímé oslovení) • Poskytnout informace veřejnosti o procesu posuzování vlivů na životní prostředí a jejích právech na účast a možnost se vyjádřit. • Zvolit pro veřejnost přijatelnou formu pro vyjádření se ( písemné připomínky x veřejná projednání) • Zveřejnit připomínky veřejnosti i to, jak s nimi bylo naloženo – vypořádání připomínek ( např. u SEA na územní plány je povinnost vypořádat připomínky majitelů nemovitostí a obcí, nikoliv veřejnosti, občanských sdružení).
Jaká jsou slabá místa současné praxe? (dle Zprávy o implementaci AÚ) • nejasné vyřizování připomínek veřejnosti (chybí definování pojmu dotčená veřejnost) • informování veřejnosti • zbytečně podrobná dokumentace, která je veřejnosti obtížně srozumitelná (EIA), přílišná obecnost (SEA) • veřejné projednání až na konci procesu • slabá právní ochrana ( připravuje se na popud EK nový zákon) • nedostatečná kontrola, jak jsou doporučení v následných řízeních zohledňována (EIA), chybí monitoring (SEA)
Děkuji za pozornost. zuzana.drhova@ecn.cz