1 / 29

České stavovské povstání Bílá hora 1620

České stavovské povstání Bílá hora 1620. 7. ročník. v Čechách panovalo už od dob prvního Habsburka Ferdinanda I. - soupeření krále (chtěl absolutismus) a stavů (na zemských sněmech mluví do politiky a vlády)

mateo
Download Presentation

České stavovské povstání Bílá hora 1620

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. České stavovské povstáníBílá hora 1620 7. ročník

  2. v Čechách panovalo už od dob prvního Habsburka Ferdinanda I. - soupeření krále (chtěl absolutismus) a stavů (na zemských sněmech mluví do politiky a vlády) • + problémy náboženské = katolíci, kališníci, jezuité (oboustranní, ale chtěli katolictví), protestanti a od 1609 ještě Rudolfův majestát (svoboda víry i pro poddané)

  3. po Rudolfovi II. vládl jeho bratr Matyáš (sídlil zase ve Vídni) a protože neměl děti, vybral za svého nástupce bratrance Ferdinanda II. • ten byl 1617 přijat českými stavy jako budoucí král (katolík, tím byli katolíci povzbuzeni, přestali dodržovat Rudolfův majestát, útočili na nekatolíky…stavové si marně stěžovali u Matyáše)

  4. nespokojení stavové se rozhodli pro rázný čin : 23. 5. 1618 vtrhli na Pražský hrad a vyházeli z oken dva královské místodržící (Slavata z Chlumu a Bořita z Martinic)a jednoho písaře = pražská defenestrace

  5. místodržící (zástupci krále v Praze) vyvázli téměř bez zranění, protože padali do příkopu plného suchého listí, ale byla to otevřená vzpoura proti Habsburkům a ta zahájila • české stavovsképovstání a tím i celou třicetiletou válku • 1618 - 1648

  6. Bořita z Martinic Vilém Slavata

  7. 1619 zemřel král Matyáš a čeští stavové odmítli uznat Ferdinanda II. za krále, i když ho před dvěma roky přijali … za svého krále si zvolili Fridricha Falckého (pak se mu říkalo „zimní král“ = v Čechách panoval jen přes jednu zimu) • původně byl významným německým knížetem, protestant

  8. Fridrich Falcký • byl mladý (23 let), nezkušený, ale vlídný král • nekatolík

  9. stavové počítali i s tím, že jim v nadcházejících sporech a bojích s Habsburky pomůže anglický král Jakub (Fridrich měl za ženu jeho dceru Alžbětu) • marné naděje

  10. schylovalo se k otevřenému střetnutí mezi stavy a císařským vojskem • bitva na Bílé hoře • 8. listopadu 1620 - trvala 2 hodiny nedaleko letohrádku Hvězda, král Fridrich Falcký se jí nezúčastnil

  11. Habsburkům moc záleželo na stavovské porážce, protože byli v Evropě v celkovém oslabení, moc stavů byla vyšší než královská, v úřadech měli přednost nekatolíci, rozmáhalo se protestantství…

  12. císařské vojsko : 28 000 vojáků stavovské vojsko : 21 000 vojáků vyhrálo císařské vojsko a Habsburkové

  13. Pomník bitvy na Bílé hoře

  14. novodobé rekonstrukce bitvy

  15. po prohrané bitvě spěchal posel ke králi Fridrichu Falckému se špatnou zprávou…ten se rychle sbalil a okamžitě i s těhotnou manželkou opustil Čechy • vydali se do Slezska a dožili v Nizozemí - on zemřel ve 37 letech na tyfus a Alžběta až v 66 letech (až do své smrti užívali titul český král a královna)

  16. jediným českým králem zůstal Ferdinand II. (Štýrský) a bylo jasné, že s povstalci naloží dost krutě • někteří nekatolíci začali za strachu utíkat za hranice (tušili, že jediné náboženství bude katolictví)

  17. potlačené stavovské povstání mělo krutou dohru : • někteří občané byli vymrskáni z města • někteří odsouzeni k vyhnanství • zabavování majetku… dostávali ho darem cizí důstojníci nebo věrní katolíci • násilné pokatoličťování měst

  18. pro zastrašení veřejnosti uspořádal císař veřejnou popravu 27 pánů na Staroměstském náměstí = 3 šlechtici, 7 rytířů a 17 měšťanů • 21.6. 1621 • - potom byly hlavy popravených vystaveny 10 let na kůlech na obou věžích Karlova mostu

  19. současná pamětní deska

  20. - většina odsouzených byla sťata, některým byla useknuta ruka, jiný byl třeba na 2 hodiny přibit za jazyk k šibenici… • popravy prováděl vyhlášený kat • Jan Mydlář

  21. mezi popravenými byl i slavný lékař Ján Jessenius - tomu byl před smrtí vyříznut jazyk a pak bylo jeho tělo rozčtvrceno • říká se, že nějaký čas před těmito událostmi navštívil kata Mydláře a tomu se na zdi rozkýval meč (prý cítil svou budoucí oběť)

  22. Ján Jessenius byl velmi vzdělaný lékař, rektor Univerzity Karlovy, prováděl v Praze první pitvu

  23. vítězství Habsburků bylo o 6 let později 1627 stvrzeno vydáním dokumentu : • OBNOVENÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ • trůn dědičný v habsburském rodě • němčina zrovnoprávněna s češtinou • jediné možné katolictví

  24. věřící měli 2 možnosti: • a/ přizpůsobit se katolictví • b/ emigrovat (to ale mohla jen šlechta a měšťané) • mezi těmi, kdo opustil rodnou zem byl i • Jan Amos Komenský

  25. Komenský odešel do Polska a celý život doufal, že se situace v Evropě změní, Habsburkové budou poraženi a bude naděje pro emigranty na návrat do vlasti • zemřel v Nizozemí a je pochován v Naardenu

  26. Použitá literatura : Válková, V. : Dějepis 7 pro ZŠ, středověk a raný novověk

More Related