9. E moc e

1. 9. Emoce Stuchlíková, I. (2002). Základy psychologie emocí. Praha: Portál Nakonečný, M. (2000). Lidské emoce. Praha: Academia

2. Teorie a terminologie v oblasti emocí Emoce • komplexní psychické jevy; • obtížné definovat - subjektivita • fylogeneticky vznikly jako evaluační systém, který měl usnadnit adekvátní reakci na významné podněty z vnějšího a vnitřního prostředí.

3. Teorie a terminologie v oblasti emocí • Složky emocí • subjektivní prožitek, obsahující jak afektivní (libé-nelibé) tak kognitivní hodnocení (významu situace a vlastních možností ji zvládat), • tělesné změny (spojené se změnami v autonomní a neurální aktivaci), • emocionální výraz, • připravenost k jednání (jako stav aktivace i tendence ke specifickému jednání).

4. Tělesné změny – aktivace a emoce

5. Teorie emocí • fyziologické:

6. Teorie emocí • kognitivní: • Tomkins (1960)- emoce jako stavů které spojují vnější svět událostí s vnitřním světem našich potřeb a přání – emoce je hodnocení (appraisal) události v pojmech našich cílů (primární motivační systém) • Weiner (1986) - emoce, závislé na události (např. radost při překvapení) a emoce závislé na hodnocení příčin události • místo (vnější- vnitřní) • stabilita (stabilní-přechodné) • kontrolovatelnost (ano-ne). • hněv - událost hodnocena jako způsobená vnější, (námi) nekotrolovatelnou příčinou; vina by byla výsledkem hodnocení události jako způsobené vnitřní a kontrolovatelnou příčinou (našim předchozím chováním). • Schachter a Singer (1962) - propojení hodnocení události s aktuální fyziologickou aktivací; kognitivní faktory určují, kterou konkrétní emoci lidé pociťují, stupeň autonomní aktivace určuje nakolik, a zda vůbec ji pociťují. • Lazarus – kognitivní zhodnocení (appraisal)

7. Teorie emocí • evoluční • Plutchik - psychoevoluční teorie emocí • emoce založeny na našich znalostech prostředí, představují komplexní řetězce událostí (většinu elementů takového řetězce si nemusíme uvědomovat) • emoce mají genetický základ a jsou základními formami adaptace • existuje 8 základních emocí (emoční „rodina“např. hněv, zuřivost nebo podráždění jsou stejně tak primární emocí, ale liší se intenzitou).

8. porovnání “klasických“ teorií – fyziologický, kognitivní a výrazový aspekt emocí

9. Teorie emocí • funkcionalistické • Levenson (1994) - dvousystémový funkční model emocí, • jádro - trvalá, jednoduchá a efektivní struktura vytvořená záhy v evoluci k vyrovnávání se s velmi elementárními jednoznačnými problémy, jako jsou nejrůznější ohrožení. • systém kontrolních mechanismů - uspořádány tak, aby ovlivňovaly jednání a činnost jádrového systému, mění podmínky, které uvádějí jádrový systém do akce (např. při prvním setkání s hračkou v podobě velkého pavouka se můžeme vystrašit, následně reagujeme kontrolovaným způsobem) • intrapersonální funkce emocí: • zvládání výzev v prostředí, • napravovací funkci pozitivních emocí, • změna behaviorálních a kognitivních hierarchií, • modulaci subjektivního prožívání, • poskytování asociativních struktur v paměti, • skupinové diferenciaci, • individuální diferenciaci.

10. Jednotlivé primární emocenebo valenční dimenze? obličejový emoční výraz primární emoce – univerzální výraz, učíme se ho jen modulovat všechny složky emoce propojené (Ekman, Friesen – monitorování změn, změní-li se výraz

12. dimenzionální přístup Integrovaný model prostoru afektivních stavů. (Volně podle: Yik, M.S.M., Russell, J.A. & Feldman-Barrett, L. (1999). Structure of Self reported Curent Affect: Integration and Beyond. Journal of Personality and Social Psychology, 77, 600-619.

13. emoční inteligence - různé přístupy model schopností (původní užší pojetí), model rysový (častěji jako model tzv. emotional self-efficacy, respektive „typické emoční angažovanosti“ spíše nežli inteligence) smíšený model složky vnímání, vyhodnocování a vyjadřování emocí emoční podpora myšlení chápání a analyzování emocí, využívání emočních znalostí reflektivní regulace emocí k podpoře emočního a intelktuálního růstu Emoční inteligence vs. Emoční kompetence Stuchlíková, Iva a kol. Zvládání emočních problémů školáků. Praha: Portál, 2005

14. Regulace emocí • nesnadná záležitost • nejen ovlivnění intenzity prožitku a kontrola vyjádření negativních emocí • i zesílení a udržení pozitivních emocí 3 modality – fyziologicky, behaviorálně, kognitivně 4 způsoby regulace • vyhýbáním nebo naopak vystavováním se situaci, která ji vyvolává • modifikací situace– ať už přímým zásahem nebo věnováním pozornosti jen některým aspektům • tzv. kognitivní změnou - tj. přehodnocením situace z hlediska osobního významu • modulací odpovědi– pokud se emoce rozvine, lze ovlivnit její projev – nejčastěji potlačením, nebo zesílením exprese STUCHLÍKOVÁ, Iva. Základy psychologie emocí. Praha: Portál, 2002.

15. Emoce a kognitivní procesy • „cold and hot“ kognice • emoce jako velmi efektivní druh zpracování informací (např. M.Minski The emotion machine) • oživený zájem o metakognici • monitorování: • (a) metakognitivnízkušenosti • feeling of knowing     (FOK), feeling of familiarity (FOF), feeling of difficulty (FOD), feeling of confidence (FOC), feeling of satisfaction (FOS), estimate of effort (EOE) • (b)metakognitivníznalosti • přesvědčení, myšlenky percepce cílů§, úkolů, osob, stretegií, teorie mysli a epistemické znalosti • kontrola: • (c) metakognitivní dovednosti sebeřízení • plánování, řízení, hodnocení kognitivních procesů a jejich výstupů

16. Emoce a osobnost Lewis a Granic (2000) považují emoce za osy osobnosti • hlavní organizující role, podobá se působení osobnostních rysů při usměrňování či predisponování osoby směrem ke specifickým vzorcům vnímání, kognice a behaviorálních reakcí. Epstein et al (1992), Kirkpartrick et al.(1992), aj. – „cognitive experiential self-theory“: • existence dvou zásadně odlišných systémů poznávání a rozumění. • racionální mysl, která je charakterizována logickým deduktivním způsobem porozumění, který je pečlivý, analytický, reflektivní a často uvážlivý, • emocionální mysl, která je mocná, impulsivní, intuitivní, holistická a rychlá – a často nelogická, • Obvykle mezi těmito dvěma systémy harmonie, jeden doplňuje druhý. Nicméně při rozrušení, stresu a silných emocích je fungování racionálního systému narušeno zablokováním (obsazením kapacity) pracovní paměti systémem emocionální mysli.