Teorie chování spotřebitele

1. Teorie chování spotřebitele Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , www.median-os.cz, 2010 Téma 2

2. Obsah. Měření užitku Indiferenční křivka Indiferenční mapa Speciální tvary indiferenčních křivek – substituty a komplementy Rozdílné preference dvou spotřebitelů Optimum spotřebitele Odvození individuální poptávkové křivky prostřednictvím indiferenční křivky a linie rozpočtu Vyjádření optima spotřebitele a odvození individuální poptávkové křivky prostřednictvím mezního užitku

3. Měření užitku Užitek je vše, co nám umožňuje uspokojovat naše potřeby. Kardinální teorie užitku předpokládá přímé měření užitku a jeho vyjádření určitou hodnotou. To je často možné, avšak mnohdy je to obtížné. Ordinalistická teorie užitku předpokládá, že užitek sice nelze přímo měřit, zato je schopen každý spotřebitel vyhodnotit, který z daných statků má pro něj větší užitek.

4. Indiferenční křivka IC (indiference curve) Indiferenční křivka zachycuje takové kombinace statků, jejichž celkový užitek se spotřebiteli jeví shodný. Protože je nám z hlediska celkového užitku lhostejné, která kombinace nastane, nazývá se také křivka lhostejnosti.

5. Indiferenční křivka IC (indiference curve) Konstrukce indiferenční křivky na základě konkrétních údajů

6. Indiferenční křivka Indiferenční křivka vyjadřuje všechny kombinace dvou statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Proto je indiferentní (lhostejný) k tomu, kterou konkrétní kombinaci dvou statků spotřebuje.

7. Indiferenční křivka Pokud spotřebitel snižuje spotřebu určitého statku, obvykle platí: čím více se spotřebovávané množství jednoho statku snižuje, nebo-li čím více se počet jednotek určitého statku blíží nule, tím více jednotek druhého statku musí spotřebitel získat, aby mu daná kombinace statků přinášela stále stejný užitek.

8. Indiferenční křivka Zákon mezního užitku totiž říká, že největší užitek pro nás v naprosté většině případů mají první jednotky daného statku, čím více jednotek daného statku máme, tím jsme jím nasycenější a logicky nám další (dodatečná) jednotka přináší menší užitek. Proto, pokud se vzdáváme některé z prvních jednotek daného statku, které mají vysoký užitek, tím více dodatečných jednotek druhého statku, které už tak vysoký užitek nemají, musíme získat, abychom danou ztrátu vykompenzovali.

9. Mezní míra substituce Poměr, o kolik jednotek jednoho statku musí spotřebitel zvýšit svou spotřebu, aby vykompenzoval snížení užitku v důsledku poklesu spotřeby jiného statku, se nazývá mezní mírou substituce ve spotřebě a značí se anglickou zkratkou MRSC (z anglického Marginal Rate of Substitution in Consumption).

10. Mezní míra substituce mezní míra substituce ve spotřebě MRSC se vypočte:

11. Mezní míra substituce Mezní míra substituce ve spotřebě MRSC udává, o kolik jednotek se musí zvýšit spotřeba určitého statku, pokud se spotřeba jiného statku snižuje o jednotku nebo určitý počet jednotek, aby spotřebitelský užitek zůstal zachován.

12. Mezní míra substituce Sklon tečny v jakémkoliv bodě indiferenční křivky tak vyjadřuje mezní míru substituce ve spotřebě MRSC.

13. Hyperbolická IC Vhodnou matematickou funkcí, kterou lze modelovat indiferentní křivky je hyperbola Ve všech bodech této IC platí Q‘1.Q‘2 = konst.

14. Indiferenční mapa Indiferenční mapa se skládá z řady indiferenčních křivek. Každá indiferenční křivka představuje všechny kombinace, které spotřebiteli přináší stejný užitek. Indiferenční křivka vzdálenější od počátku přináší spotřebiteli vyšší užitek.

15. Indiferenční mapa Soubor indiferenčních křivek nazýváme indiferenční mapou

16. Indiferenční mapa • Indiferenční křivky jsou vlastně vrstevnice 3D funkce souhrnného užitku dvou produktů. Svislé řezy musí odpovídat zobrazení Zákona klesajícího mezního užitku. • Následující dva obrázky ukazují dva vhodné kandidáty na takové funkce: • posunutý elipsoid • plocha sedlová (vážený geometrický průměr)

17. Indiferenční mapa

18. Indiferenční mapa

19. Příklad Dokonalé substituty jsou statky, které spotřebitel za všech okolností směňuje ve stejném poměru.

20. Speciální tvary indiferenčních křivek – substituty a komplementy Dokonalými komplementy jsou statky, které nemohou být spotřebovávány jeden bez druhého – musí se spotřebovávat současně v určitém poměru.

21. Q´2 dokonalý komplement dokonalý substitut Q´2=U- Q´1 U = Q´1 + Q´2 Q´2=U/Q´1 U = Q´1 . Q´2 Q´1 Prostor pro průběh indiferentních křivek

22. Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz