Velikonoce jsou největšími svátky …………………………. Oslavují

2. Velikonoce jsou největšími svátky …………………………. Oslavují zmrtvýchvstání ………………………………………., ke kterému podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Velikonoční svátky připadají na ……………………, která následuje po prvním jarním úplňku. Pokud je však první jarní úplněk v neděli, tak se Velikonoce slaví až další neděli. K velikonočním symbolům patří ……………………………………………. V České republice patří k velikonočním tradicím ………………………… Na velikonoční pondělí muži a chlapci chodí po domácnostech a šlehají ženy a dívky pomlázkou z …………………………………, aby je omladily. Ženy poté dávají mužům …………………………………… jako symbol jejich díků a prominutí. POMLÁZKA JEŽÍŠE KRISTA KŘESŤANŮ BAREVNÁ VAJÍČKA BERÁNEK A VAJÍČKO NEDĚLI VRBOVÉHO PROUTÍ

4. SYMBOLY VELIKONOC N Z B J Í R Á A Č E E K E K I R K S A L C E K L M J A Č P Z A Á O Í K O V

5. VELIKONOČNÍ ZAJÍČEK SYMBOL CHUDOBY,POKORY, SKROMNOSTI A SEBEOBĚTOVÁNÍ SE. bohyně Ostara Ostara je bohyně jarní rovnodennosti, stará se o nový život. Vkládá do země semena a pověřuje zajíce, aby je přinesl ze vzdálené země. Zajíc je rychlý, ostražitý a dokáže se obětovat pro druhé. Když bude jeden zajíc v ohrožení, např.před lovícím psem nebo liškou, tak druhý zajíc mate lovci stopu, aby nevěděl kam zajíci běželi, obětují se pro druhé.

6. BERÁNEK- symbol čisté oběti bílá - barva smrti mládě -nevinnost Tak jako se podle Bible Ježíš obětoval za všechny křesťany.

7. Je soudeček bez obrouček, je v něm dvojí víno. A přece se nesmíchá. (vejce) Uprostřed vajíčka je žlutá kulička. (žloutek) Malá bílá pokladnička, samé zlato skryto v ní. Otevřít ji umí každý, zavřít nikdo neumí. (vajíčko) SYMBOL PLODNOSTI, ÚRODY, NOVÉHO ŽIVOTA. PAT A MAT A VAJÍČKO http://www.youtube.com/watch?v=2iuSu6FvVfs

8. Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka. Nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička do horního rybníčka. A z rybníčka do louže. Kdo jí odtud pomůže? Ben, ben blechy ven a vajíčka do košíčka sem, sem, sem. Kraslice, kraslice, ty nám snesla slepice. Vrba dala proutí, co se dobře kroutí. Kačka mi dá vajíčko, děkuji ti, slepičko. Dejte vejce červené, dejte raděj dvě nebo rovnou tři, jinak spustím křik. Vejce, štětec, barvička - malujeme vajíčka. Malujeme, pospícháme o sto šest. Udělám si mrskačku, nejdřív půjdu na Kačku. Děláme to všechno jaru na počest. Hody, hody přednáším, sukýnky vám vypráším. Na pomlázku mašlička, do košíčku vajíčka. Slepička běhá po dvoře, vejce se kutálí v komoře. Slepička kdák! Vajíčko křáp! Dejte vejce červené, dejte jedno nebo dvě, když nemáte od slepičky, dejte aspoň od kachničky.

9. Květná neděle - Ježíš přijel do Jeruzaléma a zveřejnil své poslání. Lidé ho vítali a mávali zelenými ratolestmi. Oslava svatého týdne proto pro křesťany začíná průvodem, kdy následují Krista na jeho cestě. O Květné neděli se nesmělo nic péct, aby se nezapekl květ na stromech. Stavení se vymetala zelenými ratolestmi, aby se vyhnala z domu veškerá neřest. Světily se jívy, které se pak příští rok na Popeleční středu spálily. Jívám, čili kočičkám byla vůbec přisuzována čarovná moc. Zastrčené za křížem ve světnici měly zajistit klid a pohodu v domě, na okraji pole dobrou úrodu, někde je lidé posvěcené polykali na ochranu bolestmi a různými neduhy. Modré pondělí,Žluté úterý- ve všech chalupách se gruntovalo Sazometná neboli Škaredá středa v tento den se vymetaly komíny a hospodyně pekly Jidáše - pečivo pokroucené, jako Jidášův charakter. V tento den se nikdo nesmí škaredit, nebo mu to zůstane na celý rok. Zelený čtvrtek - je to den, kdy byl Ježíš zrazen svým přítelem. Zelený čtvrtek podle zelené stravy, která se jí. Ale je tu i další možnost - modlitba Ježíše na zelené louce v zahradě Getsemanské. V okamžiku, kdy kostelní zvony naposledy zazní, zacinkejte si z penězi. Prý vás tak po celý rok neopustí. Někde se také zvonívalo paličkou na hmoždíř, aby z domu utekly myši. Lidé vstávali velmi časně a omyli se rosou na ochranu proti nemocem.

10. Velký pátek -je to nejsmutnější den křesťanského roku - den Ježíšovy smrti. Na Velký pátek lidé chodívali hledat poklady, protože se prý otevírají skály. Poklad označovalo buď světélko, kvetoucí či zářící kapradí nebo otvor ve skále, z nějž vycházelo světlo. Hlasy zvonů nahrazovaly řehtačky - někde děti s řehtačkami honily Jidáše, v krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě. Jimi se pak na šatech ušilo několik stehů, které pak svého majitele chránily nejen před uřknutím, ale i před zlými duchy. Bílá sobota - Velikonoční noc - je nocí vzkříšení. Velikonoční vigilie začíná svěcením ohně a svíce jako symbolů zmrtvýchvstání Ježíše. Doma bývalo zvykem uhasit ohniště a před kostelem, kde se bude světit oheň, položit polínko na hranici. Polínkem z posvěceného ohně pak hospodyně zapalovaly nový oheň doma. Ohořelá dřívka se nosila i na pole a tak pak byla úrodná. Pekly se mazance a barvila vajíčka.

11. Velikonoční neděle - Kristus vstal z mrtvých za svítání prvního dne v týdnu, což je podle židovského kalendáře první den po sobotě - tedy neděle. Proto se tehdy začali křesťané scházet k lámání chleba a neděli nazvali Dnem Páně. O Velikonoční neděli se světil beránek, mazanec, vejce a chleba. Každá návštěva musela dostal po kousku z posvěceného jídla. U svátečního stolu hlava rodiny oloupala vařené vejce a rozdělila je na dílky podle počtu přítomných osob. Každý svůj kousek snědl - a byla to záruka, že ať by kdekoli na světě zabloudil, stačilo si vzpomenout, s kým vejce jedl a bezpečně by se vrátil domů. Velikonoční pondělí - s tímto dnem souvisí především pomlázka a hodování. Někde se pokračuje ještě v úterý. Kdy buď chodí s pomlázkou děvčata nebo polévají chlapce vodou.

13. Bolí mě zadeček. Co říkáš?

14. JOSEF LADA http://www.youtube.com/watch?v=mM6p0bSU548

15. http://www.projektprvouka.cz/