1 / 20

Fyziologie a biochemie svalového stahu

Fyziologie a biochemie svalového stahu. K. Barták Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN, Hradec Králové. Základní pojmy. Reakce: všechny funkční a morfologické změny, vzniklé v organizmu při jednorázovém zatížení.

mimis
Download Presentation

Fyziologie a biochemie svalového stahu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Fyziologie a biochemie svalového stahu K. Barták Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN, Hradec Králové

  2. Základní pojmy • Reakce: všechny funkční a morfologické změny, vzniklé v organizmu při jednorázovém zatížení. • Adaptace: všechny funkční a morfologické změny, vzniklé v organizmu při opakovaném zatížení. • Tělesná zdatnost: schopnost optimálně reagovat na zevní i vnitřní podněty. • Tělesná výkonnost: schopnost podat výkon.

  3. Obecné schéma cirkulační a metabolické reakce na svalovou zátěž. Čárkovaně je naznačen průběh křivky, jestliže člověk nastávající zátěž očekává. Cirkulační reakce tu nastává dříve, než zátěž začne (anticipační r.). Fáze: K - fáze činnostní (katabolická), A - fáze zotavovací (anabolická), S - superkompenzační fáze metabolické reakce. 88

  4. Příčné průřezy svalem: Pohled: a) makroskopický b) mikroskopický c) elektronmikroskopický 53

  5. Příčné žíhání (střídání aktinových a myozinových myofibril) v polarizovaném světle mikroskopu). 52

  6. Schéma sarkomery – základní funkčně morfologické jednotky svalu. 55

  7. Schéma pohybu myofibril v jedné sarkomeře v klidu, v nataženém a kontrahovaném stavu. Sval natažený (dilatovaný) Sval v klidovém stavu Sval stažený (kontrahovaný) 185

  8. Schéma izotonické a izometrické kontrakce svalu. 61

  9. Svalová ploténka jako nervosvalová synapse. Hybná jednotka jako soubor svalových vláken, inervovaných z jedné motorické buňky (z předních rohů míšních nebo hlavových nervů). 71

  10. Sarkoplasmatické retikulum a T systém jako systém kanálků, obepínající jednotlivá svalová vlákna – mají vztah k rychlému šíření vzruchu v celém svalu. 60

  11. 63 Akční potenciál jako jeden z projevů šíření vzruchu (mV a msec).

  12. Vztah akčního potenciálu (elektrický projev vzruchu) a mechanické odpovědi svalu (myografická křivka). Sumace, superpozice, vlnitý a hladký tetanus. 64

  13. Tetanické dráždění svalu – vzniklá únava se projevuje nejdříve v tom, že se sval nemůže úplně relaxovat, později se nemůže také stahovat. 76

  14. Propojení anaerobního a aerobního způsobu získávání energie pro svalový stah. Jediným zdrojem energie pro svalový stah je makroergní fosfát z ATP. 65

  15. Celkové množství energie obsaženého v ATP, kreatin fosfátu, glykogenu a tuku u člověka vážícího 75 kg – má asi 20 kg svalů. Důležitý je poslední sloupec! 66

  16. Schéma energetických zdrojů v začátcích svalové práce. V prvních sekundách se štěpí zásoby ATP, pak CP, současně se rozvíjí anaerobní glykolytická fosforylace vrcholící okolo 40. sekundy. Oxidační fosforylace, závislá na dodávce kyslíku, stoupá v prvních minutách pomaleji. Okolo 1 minuty se energie hradí asi půl na půl aerobně a anaerobně. 205

  17. Mrtvý bod a druhý dech • Soubor nepříjemných subjektivních příznaků (dechová tíseň, bolest nohou, píchání v pravém podžebří apod.). • Vzniká hlavně u netrénovaných jedinců v okamžiku, kdy u nich asi po 40s namáhavé práce dojde k vyčerpání anaerobních zdrojů energie a aerobní zdroje ještě (nebo vůbec) nestačí potřebnou energii poskytnout. • Sportující musí snížit výkon. Po vyrovnání energetické potřeby a možností sportovce dojde k pocitu tzv. „druhého dechu“. Nepříjemné pocity vymizí a práce je konána již nadále v setrvalém stavu, tedy aerobně.

  18. Obrázek z elektronového mikroskopu – mitochondrie a v její blízkosti jsou hrudky glykogenu. 68

  19. Corriho cyklus kyseliny mléčné. Přeměna laktátu v játrech znovu na glukózu. 67

  20. Typy svalových vláken a jejich změna tréninkem Podle aktivity myozinové ATPázy vlákna dělíme: • I. (S) - pomalá, červená, oxidativní, zajišťují práci v trvání nad 3 minuty malou a střední intenzitou – „vytrvalci“. • II a. (FO) – rychlá, bleděčervená, oxidativní, trvání od 20 s do 3 min maximální intenzitou – „mílaři“. • II b. (FA) – rychlá, bledá, anaerobní, trvání do 20 sekund – „sprinteři“. • Člověk má zastoupeny v každém svalu všechny druhy svalových vláken. Jejich poměr je dán hlavně geneticky. Špičkoví sportovci mají 60-90% vláken určitého typu. Vlákna IIb. se mohou tréninkem změnit na IIa, ne opačně. Špičkový sprinter (ale i vytrvalec) se tedy musí narodit!

More Related