230 likes | 424 Views
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona: III/2
E N D
Digitální výukový materiálzpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_Eko.3.12 Tropický deštný les Vytvořeno: 2.10.2013 Ověřeno: 3.10.2013 Třída: AE3
Biomy – Tropický deštný les Vzdělávací oblast: Environmentální vzdělávání Předmět: Ekologie Ročník: 3. Autor: Ing. Hana Antošová Časový rozsah: 3 vyučovací hodiny Pomůcky: dataprojektor, notebook Klíčová slova: tropický deštný les, biom Anotace: Materiál je určen pro studenty environmentálních předmětů, především ekologie, pro upevnění znalostí o daném biomu.
Tropický deštný les • stálá denní prům. teplota 25oC • stálá délka dne (12 hod) během celého roku • dvě méně patrná období dešťů • od 5o stupně zeměpisné šířky se prohlubují období sucha (TDL přechází v tropický sezónní les) • srážky: měsíčně okolo 200 mm, ročně 4000 mm • pro rovníkové oblasti char. pravidelné odpolední srážky
Tropický deštný les • dopoledne dochází k silnému přehřívání povrchu vegetace, tj. nejvyšších pater vegetace • rozdíl mezi teplotou uvnitř lesa může být i 15oC, teplota na povrchu vegetace může být až 40oC • vysoká evapotranspirace • rostliny mají silnou kutikulu (fíkovník)
Tropický deštný les • ve stínu korun mají rostliny tenké, široké listy, aby zachytily co nejvíce slunečního záření (ROSTLINY STÍNOMILNÉ – SCIOFILNÍ) • vysoká vzdušná vlhkost (až 100%) • i malé ochlazení v noci vede intenzivní kondenzaci → listy mají kapací špičky, které pomáhají zbavit se přebytečné vody (kapradiny, plavuně)
Tropický deštný lesPůdy • stáří zasahuje až do třetihor • díky intenzivním srážkám promytí půdních horizontů • tropické půdy často červené (oxidy Fe) • půdy mírně toxické (oxidy hliníku) • proces vymývání – LATERIZACE • půdy kyselé, chudé na živiny • vyjímku tvoří půdy na lávových substrátech (nedošlo k promytí)
Tropický deštný lesPůdy • ve vlhkém prostředí se odumřelá biomasa rychle rozkládá • uvolněné živiny rychle čerpají rostliny (často mykorhiza) • díky ní se živiny nevymývají, jejich koloběh v ekosystému je uzavřený • při narušení (vykácení) dojde k rychlému vymytí a degradaci půdy
Tropický deštný lesAdaptace rostlin • určující růstovou formou jsou stromy (vytváří patra) • stromy až 60 m vysoké, stáří 200 – 250 let (stáří těžké odhadnout, stromy nemají letokruhy) • mělký kořenový systém (živiny pouze v povrchové vrstvě půdy) • ke stabilitě stromům přispívají podpůrné, deskovité, chůdovité kořeny
Tropický deštný lesAdaptace rostlin • druhy se opětovně uchycují na místech, kde padl starý strom • bylinné patro málo vyvinuto – nedostatek světla, konkurence o živiny s kořeny stromů • liány, epifyty • v tropech je 90 % všech lián • liány využívají různé strategie jak se dostat ke světlu (ovíjivé stonky, příčepivé kořeny, úponky, opěrné trny)
Tropický deštný lesAdaptace rostlin Epifyt • bromélie, orchideje, kapradiny • potýkají se s nedostatkem vody, živin, • nejčastěji se proto vyskytují v horských, mlžných lesích, kde je v nejvyšších patrech vysoká vzdušná vlhkost • vzdušnou vlhkost přijímají vzdušnými kořeny, adsorpčními chlupy • bromélie – u nich se vytváří nádržky rozšířením pochev listů
Tropický deštný lesAdaptace rostlin Hemiepifyty • buď klíčí na zemi a později spojení se zemí odumírá (palmy) • Rostliny klíčí na stromě a pak spouští kořeny dolů (škrtiče, obalí kmen stromů tak pevně, znemožní ztloustnutí kmene a strom zahyne)
Tropický deštný lesAdaptace rostlin Reprodukční strategie rostlin - kauliflorie – květy jsou umístěny na kmeni nebo na neolistěných částech větví, což je adaptace na opylování a šíření semen živočichy (netopýry)
Tropický deštný lesAdaptace živočichů • přizpůsobeni šplhavému způsobu života • ovíjivé ocasy (ploskonosé opice, stromoví mravenečníci) • poletuchy, poletušky, letuchy → plachtivý let Žáby • žijí převážně v korunách stromů • kladou vajíčka na suchozemskou vegetaci • pulci buď spadnou do vody, krátce po vylíhnutí, nebo je tam přenesou rodiče • někdy stadium pulce z ontogeneze vypadává a líhne se „hotová žába“ (hvízdalka)
Tropický deštný lesAdaptace živočichů • důležití jsou opylovači (včely, kolibříci, strdimilové) • významní tzv. nektarivorní (konzumují nektar) a plodožraví netopýři (transportují pyl, semena) • např. plodožraví kaloni (jediný způsob šíření pro rostliny v Asii a Oceánii)
Tropický deštný lesDiverzita • biom s nejvyšší druhovou diverzitou na Zemi • nejvyšší v JV Asii • největší druhové bohatství představují dřeviny (až 400 druhů na 1 ha), liány, epifyty • vysoká diverzita živočichů (Amazonská pánev, indonéské pralesy hostí více než polovinu ptačích druhů planety) • v korunovém patře se objevují stromové žížaly (v korunách je zadržováno velké množství humusu) • pijavice, dravé ploštěnky • cibetky, medvídkovité šelmy, hadi
Tropický deštný lesDiverzita • v podrostu se nachází málo biomasy (málo velkých herbivorů) • velké herbivory nalezneme v Koňžském pralese (slon africký, slon pralesní, okapi) • důl. roli hraji prasatovití (pekari, prasata pralesní)
Tropický deštný lesProduktivita • velmi produktivní • vysoká je hrubá primární produkce
Tropický deštný lesJednotlivé oblasti Jihoamerická oblast • mezi hospodářsky významné dřeviny patří kaučukovník, kakaovník Africká oblast • kávovník, olejová palma Jihovýchodní Asie • muškátovník, skořicovník, pepřovník, mangovník
Tropický deštný lesHistorie a vliv člověka • biom s nejdelší existence v čase • od třetihor • v historii vliv člověka malý (pouze sběr a lov) • největší problém je celoplošné kácení • ročně mizí 130 tis. km2, zejména v Amazonii a JV Asii • redukce rozlohy TDL → klimatické změny → snížilo se množství fotosyntézou poutaného CO2 → ten se pak hromadí v atmosféře
Použité zdroje Zdroje obrázků: • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tropicke_lesy_sveta.png • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rainforest_Fatu_Hiva.jpg • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:DirkvdM_red_flat_epiphyte.jpg • PRACH K., ŠTECH M., ŘÍHA P., 2009: Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Nakladatelství Scientia, Praha, 151 str. ISBN 978-80-86960-46-3. Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.